Antisystémová hnutí, ale i značná část extremistických a xenofobně-populistických uskupení dlouhodobě vyjadřují podporu ruskému režimu a šíří jeho propagandu. Pomáhají tak realizovat ruské velmocenské ambice ve střední a východní Evropě, uvedlo ministerstvo vnitra ve zprávě o extremismu za druhé pololetí roku 2024. Za riziko označilo ministerstvo on-line radikalizaci jednotlivců.
Extremisté pomáhají ruským velkomocenským ambicím, uvádí ministerstvo
V Česku podle ministerstva zatím nejsou časté projevy fyzického násilí a organizování masových shromáždění s narušením veřejného pořádku. Přesto se ale postupně zvyšuje bezpečnostní riziko, které je spojené s dlouhodobým útočením na pilíře demokratického režimu a jeho instituce.
„Většina extremistických a xenofobně-populistických subjektů svými aktivitami usnadňuje hybridní působení cizích zemí namířených proti naší republice. Pokud bychom tohle riziko podcenili, nebo dokonce bagatelizovali, mohlo by to mít pro Česko fatální dopady,“ zmínil v tiskové zprávě ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Antisystémové hnutí, tedy subjekty, které buď přímo popírají legitimitu a existenci Česka, nebo průběžně prezentují různé konspirační teorie, ve druhé polovině loňského roku podle ministerstva sláblo. Někteří jeho členové museli za své dřívější aktivity čelit trestním řízením, hnutí nedokázalo uspořádat významnější veřejnou akci. „Zatímco v první polovině roku 2024 narazilo na své limity, v druhé části roku začali jeho protagonisté postupně upadat v zapomnění,“ upřesnil mluvčí úřadu Adam Rözler.
Radikalizace v on-line světě
Za riziko ministerstvo označilo on-line radikalizaci, protože se může týkat i lidí, kteří by se jinak k žádné xenofobní či extremistické skupině nehlásili. Významným nebezpečím jsou v tomto ohledu podle resortu platformy pravicových extremistů.
„V neonacistickém prostředí dochází v on-line prostoru k radikalizaci prostřednictvím myšlenek propagujících urychlení společenských změn přímými násilnými akcemi,“ popsal Rözler. Potenciál šíření je podle něho znásobený i tím, že se představitelé ideologií dokázali infiltrovat do videoherní komunity. Podle zprávy se také objevují informace o projevech radikalizace nebo sympatiích k pravicovému extremismu na českých školách.
Loni policie evidovala 159 nenávistně motivovaných trestných činů, stíhala kvůli nim 119 lidí. Nejčastěji, ve 32 případech, šlo o násilí a vyhrožování proti skupině obyvatel a proti jednotlivci. Ve druhé polovině loňského roku vnitro i nadále evidovalo mimo jiné protiukrajinské projevy.
Politická scéna
Společenské napětí podle zprávy pomáhají účelově rozdmýchávat xenofobně-populistické subjekty. „Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) tak například učinilo v rámci své plakátové kampaně před krajskými volbami,“ uvedlo ministerstvo. V souvislosti s loňskou kampaní, kterou kritici označili za rasistickou, policie požádala o vydání předsedy SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání. Sněmovna žádosti vyhověla.
Zpráva zmiňuje i vstup hnutí SPD v Evropském parlamentu do nové frakce. Její vznik iniciovala Alternativa pro Německo (AfD) poté, co s ní dosavadní spojenci kvůli skandálům a kontroverzním vyjádřením jejího volebního lídra Maximiliana Kraha o nacistických jednotkách SS odmítli spolupracovat.
Anarchistické hnutí se podle vnitra ve druhé půlce loňského roku zaměřilo především na dění na Blízkém východě. Ortodoxní komunisty pak zpráva označila za „stabilní, dlouhodobou a ideologicky neochvějnou“ složku takzvané páté kolony, která v Česku vznikla s podporou ruských bezpečnostních složek.
Česká muslimská komunita zůstává podle vnitra umírněná. „Nicméně pokračující konflikt na Blízkém východě a šíření islamistické propagandy on-line představují hlavní rizika pro případnou radikalizaci jednotlivců,“ doplnilo ministerstvo.
