Zpráva o extremismu

Žalobou hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) na ministerstvo vnitra kvůli zařazení do zprávy o extremismu za rok 2022 se bude muset znovu zabývat Obvodní soud pro Prahu 7. Ve čtvrtek o tom rozhodl odvolací pražský městský soud, jenž zrušil původní rozsudek, který konstatoval porušení práva hnutí. Rozhodnutí obvodního soudu je podle odvolacího soudu nepřezkoumatelné, v řízení také došlo k procesním vadám.

Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do zprávy o extremismu za druhé pololetí roku 2020. Ve čtvrtek o tom nepravomocně rozhodl Obvodní soud pro Prahu 7. Omluvu SPD ale nepřiznal. Podle předsedy hnutí Tomia Okamury je výrok o porušení práv nejvyšší možnou satisfakcí, a není proto důležité, aby se vnitro formálně omlouvalo. Zástupce resortu po vynesení rozsudku avizoval, že zváží podání odvolání.

Antisystémová hnutí, ale i značná část extremistických a xenofobně-populistických uskupení dlouhodobě vyjadřují podporu ruskému režimu a šíří jeho propagandu. Pomáhají tak realizovat ruské velmocenské ambice ve střední a východní Evropě, uvedlo ministerstvo vnitra ve zprávě o extremismu za druhé pololetí roku 2024. Za riziko označilo ministerstvo on-line radikalizaci jednotlivců.

Pražský městský soud vyhověl odvolání ministerstva vnitra ve sporu s opozičním hnutím Svoboda a přímá demokracie (SPD). Resort se zatím nemusí omlouvat za to, že ve své pravidelné zprávě o extremismu označilo SPD za xenofobní. Městský soud zrušil prvoinstanční rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 7, který SPD nárok na omluvu přiznal. Mluvčí městského soudu Adam Wenig sdělil, že obvodní soud nevhodně zhodnotil důkazy. Obvodní soud pro Prahu 7 tak bude o žalobě rozhodovat znovu.

Na extremistické scéně v Česku i nadále dominuje takzvané antisystémové hnutí, jehož představitelé nevěří demokratickému systému, často vyjadřují obdiv k ruskému režimu a nerespektují stát a jeho instituce. Zcela zastínilo tradiční extremistické a xenofobně populistické subjekty. Vyplývá to ze zprávy ministerstva vnitra o extremismu za rok 2023, kterou nyní schválila vláda. Scénu ovlivnily i neshody mezi členy romské a ukrajinské komunity nebo reakce na teroristický útok palestinského teroristického hnutí Hamás v Izraeli z loňského podzimu.

Antisystémové hnutí v první polovině letošního roku zcela zastínilo tradiční extremistickou a xenofobně populistickou scénu v Česku. Osobnosti hnutí se generují z prostředí sociálních sítí, soupeří mezi sebou, nebo naopak uzavírají krátkodobá spojenectví. Myšlení části české společnosti také hluboce ovlivnilo dlouholeté skryté podkopávání demokracie ze strany ruského hybridního působení. Ve zprávě o extremismu za prvních šest měsíců letošního roku to píše ministerstvo vnitra.

Některé pravicové extremistické skupiny v České republice se podle zprávy o extremismu ministerstva vnitra za rok 2022 staly součástí společenství, která souzní s prokremelskou propagandou. Jejími nástroji se staly i takzvané kvazi-mediální projekty. Během pandemie covidu-19 se podle resortu v Česku rovněž etablovala skupina protisystémově naladěných lidí, kteří nedůvěřují státu a jeho základním principům. Od oficiálních institucí proto unikají k takzvaným konspiračním teoriím, jejichž vliv podle zprávy v těchto skupinách sílí.