Na extremistické scéně v Česku i nadále dominuje takzvané antisystémové hnutí, jehož představitelé nevěří demokratickému systému, často vyjadřují obdiv k ruskému režimu a nerespektují stát a jeho instituce. Zcela zastínilo tradiční extremistické a xenofobně populistické subjekty. Vyplývá to ze zprávy ministerstva vnitra o extremismu za rok 2023, kterou nyní schválila vláda. Scénu ovlivnily i neshody mezi členy romské a ukrajinské komunity nebo reakce na teroristický útok palestinského teroristického hnutí Hamás v Izraeli z loňského podzimu.
Podle resortu vnitra loni pokračoval trend započatý při pandemii covidu-19, kdy se zejména v on-line prostoru objevila řada nových osobností, které získaly své příznivce. Toto antisystémové hnutí podle zprávy představuje „tavicí hrnec“ občanů, kteří jsou nespokojeni s různými společenskými, politickými nebo ekonomickými událostmi. „Formálně používá vlasteneckou etiketu, nicméně reálně v sobě absorbuje spíše prvky vyhovující hybridním aktivitám kremelského režimu,“ konstatuje vnitro.
Hnutí podle ministerstva v roce 2023 účelově zneužívalo témata zdražování, energetické a migrační krize, ruské agrese vůči Ukrajině nebo i konfliktu na Blízkém východě. Jeho slabinou je ale podle vnitra „roztříštěnost“ a také absence politického programu. I přesto se však některým aktivistům dařilo získávat důvěru občanů pomocí dezinformací a konspiračních teorií, upozorňuje resort.
V hnutí se také šířila myšlenka, že Česká republika není legitimním státem. Její příznivci se podle zprávy soustřeďují na nátlakové jednání proti úřadům, případně na ignorování jejich výzev. „Vyvrcholením jejich činnosti se staly excesy u soudů, kdy se tyto osoby pokusily zablokovat konkrétní soudní líčení s obviněnými, kteří byli vykreslováni jako oběti nelegitimního systému,“ píše se ve zprávě.
V antisystémovém hnutí se, stejně jako v extremistických a xenofobních subjektech, dle vnitra koncentrují lidé středního a vyššího věku, kteří mají existenční obavy a zažívají pocit odcizení. Protože dlouhodobě konzumují dezinformace, nejsou schopní různé konspirační teorie a upravené nebo přímo smyšlené obsahy kriticky zhodnotit. Mají potom tendenci jim bezmezně věřit, upozorňuje resort.
Rasisticky a xenofobně motivované projevy
V internetovém prostředí se podle zprávy i nadále objevovaly rasisticky a xenofobně motivované projevy. Směřovaly zejména proti migrantům, Romům, Ukrajincům, muslimům, Židům či LGBT+ komunitě. V loňském roce také došlo k vyhrocení vztahů mezi částí ukrajinské a romské komunity, někteří lidé se podle vnitra snažili toto napětí účelově rozdmýchávat. Objevil se i trend přejímání antisemitských konspiračních teorií, a to především po teroristickém útoku hnutí Hamás v Izraeli ze 7. října.
Nenávistí proti Romům bylo vloni motivováno 25 trestných činů, antisemitský podtext mělo podle zprávy osmnáct skutků. Proti LGBT+ komunitě směřovalo podle statistik třináct trestných činů. Celkem se policie v loňském roce zabývala 181 trestnými činy s extremistickým podtextem, oproti předchozímu roku jich bylo o 32 více. Stíhala 98 lidí.
Kvazimediální scéna podle zprávy šířila nenávistné předsudky, a to jak protiimigrantské či islamofobní, tak i antisemitské, protiukrajinské a homofobní. Xenofobní obsahy rámuje podle vnitra tak, aby souzněly s kremelskými narativy. Tato média podle vnitra podkopávají systém liberální demokracie, vymezují se proti vládě a ukotvení státu v mezinárodním demokratickém společenství.
Konspirační teorie
Konspirační teorie, někdy i s protiukrajinským nebo antisemitským podtextem, se podle resortu objevovaly i v souvislosti s tragickou střelbou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK). Po této události také podle zprávy vzrostla předsudečná trestná činnost nejen vůči studentům a pedagogům FF UK, ale i obecně vůči lidem s vysokoškolským vzděláním.
Zpráva také zmiňuje potenciální riziko, které podle ministerstva představují lidé, kteří se tradičním extremistickým stereotypům vymykají. Jde o velmi mladé lidi, kteří často trpí nějakou formou sociální izolace, sexuální deprivací nebo přímo psychickou poruchou. Na extremistickou scénu jsou podle ministerstva napojeni spíše volně a konkrétní ideologie je pro ně spíše „doplňkem“ při seberadikalizačním procesu.
Tradiční pravicové subjekty přestaly být podle ministerstva relevantními politickými hráči, anarchisté se zase potýkali s nezájmem veřejnosti. Ortodoxní komunisté ve své sociální bublině reflektovali různá historická výročí, případně vybrané události z Česka i ze zahraničí. Paramilitární skupiny podle vnitra nevyvíjely významnější veřejné aktivity.
Muslimská komunita zůstává podle ministerstva většinově umírněná a nijak nereflektovala výzvy zastánců extremistických forem islámu. Stejně jako v předchozích letech ale byly podle zprávy zaznamenány případy individuální radikalizace, především v on-line prostředí. Ohroženou skupinou jsou podle vnitra zejména mladiství a nezletilí. Radikalizace se podle resortu netýká pouze praktikujících z muslimské komunity, ale také konvertitů a lidí, kteří dříve k víře nijak neinklinovali.
