Radikalizace

Policie vyhlásila pátrání po aktivistovi Jaroslavu Popelkovi, který loni v březnu vyzýval ke stržení ukrajinské vlajky z Národního muzea. Obvodní soud pro Prahu 1 vydal příkaz k jeho dodání do vězení, kam má nastoupit kvůli odsouzení v související kauze. ČT to potvrdila mluvčí soudu Eva Švíglerová. Popelka dostal dvouměsíční nepodmíněný trest kvůli tomu, že porušil zákaz pobytu v Praze. Ten mu justice uložila kvůli zmíněným výzvám ke stržení ukrajinské vlajky.

Americké jednotky se snaží potlačit vzkříšení takzvaného Islámského státu (IS) v Sýrii a Iráku v místech, kde tato militantní skupina dříve ovládala rozsáhlá území. Teroristická skupina usilovně mobilizuje své síly, vychovává nové rekruty a stupňuje své útoky proti místním silám i západní koalici vedené USA. Jejich kapacity i schopnosti se neustále zvyšují, tvrdí důstojníci USA a Syrských demokratických sil (SDF) – jednotek vedených Kurdy, kterým Spojené státy před pěti lety pomohly tuto militantní skupinu porazit.

Všichni slovenští policisté jsou po atentátu na premiéra Roberta Fica (Smer) v terénu a střeží obchodní domy, nemocnice, média, úřady i ústavní činitele, oznámil slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas). Policie podle něj začala stíhat první osoby, které šířily nenávistné příspěvky či výhrůžky. Bezpečnostní složky pracují také s verzí, že atentátník nebyl osamělým vlkem, sdělil dále Eštok. Ministr obrany Robert Kaliňák (Smer) na brífinku zdůraznil, že je třeba „zachránit demokracii na Slovensku“.

Situace na Slovensku je vážná a tamní politici by měli zasednout k jednomu stolu, domnívá se předseda pirátských poslanců Jakub Michálek. Exministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) je optimistická a věří, že i díky projevům současné prezidentky a jejího nástupce po atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica dojde ve společnosti nakonec k uklidnění. Oba se v Událostech, komentářích shodli, že je důležité zabránit podněcování nenávisti mezi lidmi platnou legislativou.

Na extremistické scéně v Česku i nadále dominuje takzvané antisystémové hnutí, jehož představitelé nevěří demokratickému systému, často vyjadřují obdiv k ruskému režimu a nerespektují stát a jeho instituce. Zcela zastínilo tradiční extremistické a xenofobně populistické subjekty. Vyplývá to ze zprávy ministerstva vnitra o extremismu za rok 2023, kterou nyní schválila vláda. Scénu ovlivnily i neshody mezi členy romské a ukrajinské komunity nebo reakce na teroristický útok palestinského teroristického hnutí Hamás v Izraeli z loňského podzimu.

Palestinské úřady na okupovaném Západním břehu Jordánu oznámily, že radikalizovaní izraelští osadníci v sobotu večer napadli dvě palestinské vesnice. Při útocích přišel podle nich jeden člověk o život, hlášeny jsou i škody na majetku. Izraelská armáda oznámila, že případ předala policii, která ho šetří.

Francouzský prezident Emmanuel Macron kvůli vraždě učitele mladým radikalizovaným přistěhovalcem nařídil prověřit všechny případy lidí podezřelých z radikalizace, kteří by mohli být vyhoštěni z Francie. Napětí mezi Paříží a pětimilionovou muslimskou menšinou v zemi roste, muslimy pobouřil třeba nedávný zákaz nošení abájí ve školách. Zabránit radikalizaci má pomoci předloňský zákon o náboženském separatismu, který vedl k uzavření některých mešit a který přináší větší dohled úřadů nad aktivitami muslimů. Podle kritiků z řad věřících i levicových politiků ale jen umožnil další diskriminaci.

Francouzská vláda vyhlásila nejvyšší stupeň varování před terorismem poté, co v pátek zhruba dvacetiletý mladík na střední škole v Arrasu na severu země nožem zabil učitele a další lidi zranil. Policie pachatele zadržela a vyslýchá ho, stejně jako sedm dalších lidí včetně několika jeho příbuzných. Prezident Emmanuel Macron označil útok za barbarský čin islamistického terorismu a na večer svolal krizové zasedání ministrů a bezpečnostních činitelů. Motiv útočníka je zatím neznámý, stanice BFM TV s odvoláním na nejmenovaný zdroj tvrdí, že vykřikoval „Alláhu akbar“ (arabsky Bůh je veliký).

Romové se dlouhodobě cítí jako občané druhé kategorie, řekla ve čtvrtečních Událostech, komentářích vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková. Podle odbornice na extremismus a radikalizaci z Českého vysokého učení technického v Praze Barbory Vegrichtové současné napětí pramení z pocitu frustrace, která je živena šířením dezinformací. Fuková a Vegrichtová se nicméně také shodly, že kolektivní obviňování jiných skupin obyvatel nebo legitimizace násilí jsou neakceptovatelné.

V Česku získalo na oblibě celosvětové hnutí, které se nazývá Suverénními občany. Kořeny má ve Spojených státech, jeho příznivci zpochybňují existenci států a jejich orgánů, které prohlašují za „firmy“. V USA jsou zodpovědni především za útoky na policisty, v Německu se loni skupina vycházející z myšlenek Suverénních občanů pokusila naplánovat státní převrat. V Česku stojí místní odnož hnutí za nedávným vylomením dveří a přetlačováním s policisty u soudu, který rozhodoval v případu bývalé novinářky Jany Peterkové – která se k Suverénním občanům také hlásí. O hnutí Suverénních občanů v Česku a jeho zahraniční inspiraci natáčeli pro 168 hodin Jaroslav Hroch a David Sebíň.

V době, kdy je společnost hluboce rozdělená a je velmi nízká důvěra občanů ve stát, v instituce, ve vládu i prezidenta, je důležité, aby byl prezidentem republiky člověk, který nikdy nebyl v politice a nemá žádné závazky z minulosti, řekla v pořadu Hyde Park ekonomka a kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová.

Slovenská policie našla střelce, který ve středu večer v centru Bratislavy zabil dva mladé muže, je po smrti. Policisté o tom informovali na Facebooku. K útoku došlo před podnikem Tepláreň, ve kterém se schází místní LGBT+ komunita. Podle zpravodaje ČT na Slovensku Jana Šilhana byl útok pravděpodobně delší dobu plánovaný. Pachatel údajně na Twitteru několik hodin před střelbou zveřejnil manifest namířený například proti Židům či LGBT+ komunitě. Příspěvky na sociální síti zveřejňoval dokonce i po samotném útoku.

Norská policie pochybuje o tom, že muž, kterého podezřívá ze středeční vraždy pěti lidí v norském městě Kongsberg, bral vážně svůj obrat na islámskou víru. Podle policie dosavadní vyšetřování posiluje hypotézu, že útok lukem a šípy souvisel se špatným duševním stavem muže. Norská tajná služba PST dříve uvedla, že útok nese znaky teroristického činu.

Federace židovských obcí v ČR (FŽO) loni zaznamenala o 180 více antisemitských projevů než předloni, bylo jich 874 . Většinu tvořily nenávistné projevy na internetu, násilný incident s antisemitským motivem evidovala obec jeden. Výskyt konspiračních teorií spojených s antisemitismem enormně vzrostl v souvislosti s koronavirovou pandemií.

Francouzská vláda představila nový protiteroristický zákon, kterým reaguje na změny způsobů, jakými atentátníci útočí. Jednají totiž většinou samostatně a své záměry často prozrazují dopředu na sociálních sítích. Policisté se tak v budoucnu u sledovaných osob zaměří mimo jiné i na jejich zdravotní a mentální stav. Předestření nové legislativy přichází pět dní poté, co francouzskou policejní úřednici zavraždil tuniský islamista.

Mešity ve Francii jsou znovu středem pozornosti. Po šesti měsících například opět funguje svatostánek u Paříže, který úřady zavřely kvůli přílišné radikálnosti. Právě tu se snaží francouzští senátoři řešit v rozporuplném zákoně proti separatismu, který věnuje největší pozornost náboženským institucím. V nich totiž může často docházet k radikalizaci. Vláda se normou snaží bojovat proti šíření extrémních postojů v zemi, avšak není vyloučeno, že zákon neprojde.

Zákon o separatismu, který je ve francouzském Národním shromáždění, má přimět muslimskou komunitu, aby respektovala zákony republiky a sama bojovala proti radikálním islamistům. Návrh zákona uspíšily nedávné teroristické útoky.

Ve Francii odpoledne začnou kontroly v 76 mešitách a dalších muslimských modlitebnách, které jsou podezřelé z radikalismu. Během rozhovoru se stanicí RTL to oznámil ministr vnitra Gérald Darmanin. Celkem osmnácti mešitám hrozí prakticky okamžité uzavření, dalších 58 projde podrobnou administrativní kontrolou, píše deník Libération.