Romové se dlouhodobě cítí jako občané druhé kategorie, řekla ve čtvrtečních Událostech, komentářích vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková. Podle odbornice na extremismus a radikalizaci z Českého vysokého učení technického v Praze Barbory Vegrichtové současné napětí pramení z pocitu frustrace, která je živena šířením dezinformací. Fuková a Vegrichtová se nicméně také shodly, že kolektivní obviňování jiných skupin obyvatel nebo legitimizace násilí jsou neakceptovatelné.
Romové cítí frustraci, klíčovou roli nyní hrají dezinformace, shodly se vládní zmocněnkyně a odbornice na extremismus
16 minut
Události, komentáře: Proč přibývá incidentů mezi Romy a Ukrajinci?
Někteří Romové hlasitě vystupují proti Ukrajincům v Česku – například v rámci protestních pochodů. Požadují větší bezpečnost, nově příchozí je podle jejich slov také vytlačují z ubytoven. Napětí vzniklo po nedávném incidentu v Brně, kde po potyčce zemřel mladý Rom. Případ vyšetřuje policie. Podle nepotvrzených informací byl útočníkem Ukrajinec. Policisté pouze uvádějí, že se jednalo o cizince. V Krupce zase mělo jít o údajné sexuální obtěžování dětí – policie ve věci obvinila Moldavana. Kriminalisté nyní řeší i chování lidí na demonstracích, kdy například slovně útočí na Ukrajince či na ně házejí lahve.
Fuková podotkla, že v řadě míst se staly incidenty, které vyvolaly nepokoje. Těchto situací nicméně podle ní zneužívají dezinformátoři, kteří lidmi manipulují. S tím souhlasí i Vegrichtová. Ta se domnívá, že současné napětí pramení z pocitu frustrace, „která rezonuje mezi romskou komunitou a která je živena i sociálními médii, šířením různých konspiračních teorií a dezinformací“. O frustraci mluvila i Fuková, podle níž je společnost proti Romům stále zaměřená. „Romové dlouhodobě pociťují, že jsou občany druhé kategorie. A bohužel právě tyto situace, které ventilují tyto frustrace, vyvolávají třeba takové emoce, které jsou potom zneužity různými skupinami,“ podotkla.
Fuková nicméně zdůraznila, že jakékoliv kolektivní obviňování vůči jakékoliv skupině obyvatel je neakceptovatelné. „A právě i proto je mi líto, že se toto odehrává v romské komunitě, protože romská komunita dobře ví, jaké to je, být diskriminován nebo obviňován a házen do jednoho pytle,“ uvedla. „Souhlasím, že chování, které legitimizuje násilí, je neakceptovatelné,“ reagovala Vegrichtová s tím, že klíčovou roli v celé situaci hraje nedostatek informací. Podle ní je důležité o informacích, které se šíří na sociálních sítích, více diskutovat.
Prevence šíření dezinformací
Fuková upozornila, že podléhání dezinformacím souvisí se sociálním postavením některých Romů, „kteří dlouhodobě žijí v sociálně vyloučených lokalitách a mají nižší vzdělání a horší přístup k informacím“. Pomoc ukrajinským uprchlíkům pak podle ní může vyvolávat pocity frustrace. „Že u těchto lidí najednou je ta velká podpora a samotní Romové by chtěli také být více takto vnímáni,“ vysvětlila. Zároveň ale zdůraznila, že je třeba si uvědomit, že uprchlíci přicházejí z války a není možné tyto dvě věci vůbec srovnávat.
Vegrichtová upozornila, že prevence jakýchkoliv sociálně patologických jevů, kriminality nebo tendencí k nenávistnému chování má efektivitu pouze dlouhodobě. „Takže je důležité se tomu věnovat kontinuálně a nereagovat jen na konkrétní jednotlivý podnět či incident,“ řekla.
Fuková ve čtvrtek oznámila, že vzniká pracovní skupina, která se bude zabývat prevencí šíření dezinformací v romské komunitě. Skupina, ve které budou také experti ministerstev vnitra a pro místní rozvoj, se poprvé sejde v pátek. Zástupci romských organizací zdůrazňují, že se na řešení musí vedle politiků podílet i sami obyvatelé. „Pokud se stane nějaký incident, zapojme místní Romy, dejme jim tu možnost a prostor k tomu, aby mohli dál komunikovat uvnitř komunity. Protože i díky tomu můžeme zmírnit pnutí ve společnosti a můžeme i předcházet tomu, že se šíří nějaké neověřené informace uvnitř komunity,“ věří Fuková.
