V Německu přibývá extremistů, uvádí tajná služba. Varuje před Ruskem

V Německu roste počet extremistů, především těch pravicových. Příznivci krajní pravice jsou přitom stále mladší. Vyplývá to ze zveřejněné zprávy Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), který má v Německu pravomoci vnitřní tajné služby. Nárůst počtu pravicových extremistů přitom podle zprávy souvisí hlavně s parlamentní stranou Alternativa pro Německo (AfD). Největším ohrožením pro zemi ze zahraničí je pak podle tajné služby nadále Rusko.

„Zpráva úřadu pro ochranu ústavy za rok 2025 ukazuje, že Německo je pod tlakem,“ řekl ministr vnitra Alexander Dobrindt na tiskové konferenci. Na ní společně se šéfem BfV Sinanem Selenem novou zprávu představil. Země podle ministra čelí tlaku zvenčí i zevnitř.

„Pravicový extremismus je největším ohrožením našeho svobodně demokratického zřízení,“ uvádí dokument tajné služby. Podle ní vzrostl v loňském roce počet pravicových extremistů v Německu o zhruba osm tisíc na téměř šedesát tisíc.

„Obzvlášť znepokojivý je trend na této scéně, že je mladší, lépe propojená a orientovaná na provádění akcí,“ stojí ve zprávě. Dobrindt zdůraznil, že pravicoví extremisté jsou aktivní na internetu, ale nebezpečí nezmizelo ani z ulic.

Radikalizace uvnitř největší opoziční strany

Zpráva zmiňuje také parlamentní stranu Alternativa pro Německo (AfD), jejíž části podle ní „zastávají jednoznačně proruské narativy“. BfV loni v květnu označila AfD za prokazatelně pravicově extremistickou. Strana se kvůli tomu obrátila na soud a ten nařídil, aby ji BfV přestal takto označovat do definitivního soudního verdiktu.

V loňských předčasných volbách do Spolkového sněmu dostala AfD 20,8 procenta hlasů a stala se nejsilnější opoziční stranou v Německu. Podle zprávy má AfD nyní sedmdesát tisíc členů, z nichž bylo v loňském roce možné zhruba osmadvacet tisíc označit za pravicové extremisty. V předloňském roce to bylo dvacet tisíc.

Prakticky celý meziroční rozdíl v odhadovaném počtu pravicových extremistů v Německu tak podle zprávy BfV souvisí s radikalizací uvnitř AfD.

Rusko stále největší hrozbou

Levicových extremistů bylo podle tajné služby v Německu loni zhruba 42 200, tedy o 4200 více než předloni. Krajně levicová scéna na sebe v poslední době upozornila především útoky na přenosovou soustavu či na železnice. Zpráva uvádí, že je pro agenty tajné služby mimořádně složité do krajně levicových struktur proniknout.

V případě vnějších hrozeb zůstává podle Dobrindta pro Německo tou největší nadále Rusko. „Rusko považuje Německo za ústředního protivníka v Evropě,“ uvedl. Německo podle něj stále častěji čelí ruským hybridním útokům, včetně špionáže, sabotáže a dezinformačních kampaní.

Často přitom Moskva využívá takzvaných low level agentů, tedy osob, které nejsou zpravodajsky školené, jsou ale naverbované tajnými službami k sabotážním či špionážním akcím.

Nadále velké riziko představuje podle zprávy pro Německo i islamistický terorismus a také rostoucí antisemitismus. V těchto oblastech má přitom na situaci v Německu velký dopad vývoj konfliktů na Blízkém východě, uvádí zpráva.

Ministr vnitra na tiskové konferenci zopakoval, že by chtěl zreformovat německé tajné služby a poskytnout jim větší pravomoci, především v boji proti hrozbám v digitálním světě. V minulosti už několikrát hovořil o tom, že je třeba mimo jiné umožnit „aktivní obranu“ proti kybernetickým útokům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoDemonstrace na podporu Fedorova pokračují, do Zelenského se opřel i Klyčko

Tisíce Ukrajinců i o víkendu protestovaly proti rozhodnutí prezidenta Volodymyra Zelenského odvolat populárního ministra obrany Mychajla Fedorova. Do hlavy státu se opřel už i starosta Kyjeva Vitalij Klyčko, podle něhož Zelenskyj nerad naslouchá radám. Prezident uvedl, že změna ve vojenském vedení byla nutná kvůli neshodám Fedorova s velitelem armády Oleksanderem Syrským. Naopak jeho konec žádají demonstranti, Zelenskyj se v těchto dnech schází s generály a diskutuje vojenskou strategii. Podle zdrojů z jeho okolí proto, aby vybral právě nástupce Syrského. Politická krize v napadené zemi přichází v době zvýšených útoků na Ukrajině i hluboko v Rusku, které proti Kyjevu zahájilo plnohodnotnou invazi před více než čtyřmi lety.
před 26 mminutami

Burnham převzal funkci britského premiéra

Nový lídr britských labouristů Andy Burnham převzal funkci premiéra a vystřídal odstoupivšího Keira Starmera. Král Karel III. ho po 13. hodině SELČ pověřil sestavením vlády. Burnham následně u premiérského sídla v Downing Street prohlásil, že Británie musí získat zpět svou stabilitu. Starmer zase ve svém posledním projevu vyjádřil hrdost, že země je silnější než před dvěma lety, kdy ji přebíral.
12:17Aktualizovánopřed 37 mminutami

Šachistka Polgárová odmítla nabídku stát se prezidentkou Maďarska

Slavná šachistka Judit Polgárová odmítla nabídku maďarského premiéra Pétera Magyara stát se prezidentkou země, píše agentura AFP. Ministerský předseda v pondělí devětačtyřicetileté nepolitičce funkci hlavy státu nabídl poté, co dosavadní prezident Tamás Sulyok na konci minulého týdne podepsal ústavní dodatek, který ukončuje jeho prezidentský mandát.
19:39Aktualizovánopřed 55 mminutami

Soud v USA pozastavil převzetí Warner Bros. Discovery konkurenčním Paramountem

Předběžné opatření amerického soudu na čtrnáct dní pozastavilo převzetí mediální skupiny Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Informovala o tom agentura Reuters. Opatření má žalující skupině dvanácti států USA v čele s Kalifornií poskytnout čas, aby soudu přednesla argumenty, proč by transakce neměla pokračovat.
před 1 hhodinou

Cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit vodu a elektřinu, míní jeho nový šéf

Palestinské teroristické hnutí Hamás zvolilo nového šéfa Chalíla Hajju do čela svého politického úřadu. Hajja nahradí někdejšího vůdce Jahju Sinvára, kterého v říjnu 2024 zabila izraelská armáda. Sám Hajja věří, že „cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit jí vodu, elektřinu a podobné věci“, nýbrž „převrátit situaci“. Dříve se také vyslovil pro samostatný palestinský stát v hranicích před rokem 1967. Stejný rok zmiňuje také Charta Hamásu z roku 2017, nicméně vyjádření nemusí znamenat, že po dosažení tohoto cíle by teroristé od násilí upustili.
před 4 hhodinami

Lockheed bude vyrábět levnější střely pro systém protivzdušné obrany Patriot

Americký zbrojní koncern Lockheed Martin začne vyrábět levnější střely pro systém protivzdušné obrany Patriot. Firma to v pondělí oznámila na aerosalonu ve Farnborough u Londýna. Armády nyní hledají cenově dostupnější způsoby, jak čelit dronům a raketám, zatímco zavedení výrobci zbraní čelí rostoucí konkurenci start-upů, které vyvíjejí levné zbraně vyráběné ve velkých sériích.
před 5 hhodinami

Tréninkové centrum v Chang-čou simuluje tajfun i povodně

Tréninkové centrum na východě Číny v Chang-čou připravuje na přírodní katastrofy neobvyklým způsobem, píše agentura Reuters. Za 1599 jüanů (zhruba pět tisíc korun) mohou lidé podstoupit jednodenní výcvik pro případ tajfunu – simulátor dokáže vygenerovat přívalové deště s rychlostí větru až 165 kilometrů v hodině. Součástí výcviku je také simulace povodní. Centrum uvádí, že je prvním zařízením svého druhu na světě. Vědci upozorňují, že klimatické změny zvyšují náchylnost Číny k extrémnímu a ničivému počasí, doplňuje Reuters.
před 5 hhodinami

Na Moskevskou oblast letěly stovky ukrajinských dronů, tvrdí úřady

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že v noci na pondělí sestřelilo 381 ukrajinských dronů nad ruskými regiony, anektovaným poloostrovem Krym a Azovským i Černým mořem. Starosta Moskvy Sergej Sobjanin dříve na telegramu uvedl, že k Moskevské oblasti v noci mířilo přes 400 ukrajinských dronů a většinu z nich prý zneškodnila protivzdušná obrana ještě daleko od regionu. Kyjev se k tvrzení nevyjádřil. Také ruská strana v noci na pondělí zaútočila, na Ukrajinu vyslala celkem 94 bezpilotních letounů.
09:35Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.