Trump omilostnil i vůdce milicí. Republikáni mírní kritiku

4 minuty
Horizont ČT24: Trumpovy milosti pro útočníky na Kapitol
Zdroj: ČT24

Mnozí republikánští senátoři ještě před nástupem amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu nesouhlasili s možným omilostněním a zmírněním trestů pro patnáct set útočníků na Kapitol, kde 6. ledna 2021 zemřelo několik lidí. Poté, co Trump po své inauguraci obviněné skutečně omilostnil, ale řada republikánů otočila a proti rozhodnutí se zpravidla nijak nevymezuje. Někteří se ho dokonce snaží obhájit.

Mezi propuštěnými je například zakladatel krajně pravicové milice Oath Keepers (Strážci přísahy) a jeden z organizátorů útoku na Kapitol Steward Rhodes, který si odpykával osmnáctiletý trest za pobuřující spiknutí. Milostí se na svobodu dostal také bývalý vůdce neofašistické organizace Proud Boys (Hrdí hoši) Enrique Tarrio, který se sice nepokojů osobně neúčastnil, podle soudu ale byla jeho role nezpochybnitelná a odpykával si ze všech obviněných nejdelší trest – 22 let.

Jeden z neznámějších útočníků, Jacob Chansley, přezdívaný šaman QAnon, po vyhlášení milostí na síti X uvedl, že si nyní nakoupí zbraně. Chansley byl v roce 2021 odsouzen k 41 měsícům vězení a v roce 2023 byl propuštěn z federální vazby, uvedl Reuters.

Jacob Chansley
Zdroj: Stephanie Keith/Reuters

Propuštěn byl také Keith Packer, který měl na sobě při událostech 6. ledna mikinu s nápisem „Camp Auschwitz“ (Koncentrační tábor Osvětim). Trump dále zmírnil trest například Kellymu Meggsovi, bývalému vedoucímu „pobočky“ Oath Keepers na Floridě, jenž byl odsouzen, stejně jako Rhodes, za pobuřující spiknutí.

Zmírnění trestu se týká například i Dominica Pezzola, který byl obviněný z útoku na bývalého policistu, jemuž ukradl štít a rozbil s ním okno v Kapitolu.

„Strašný týden pro justiční systém“

Před udělením milostí už dříve varoval republikánský senátor za Severní Karolínu Thom Tillis a distancuje se od něj i nyní. Podle ABC News uvedl, že s tím „prostě nemůže souhlasit“. Naopak vůdce senátní většiny a republikán z Jižní Dakoty John Thune se otázkám na toto téma vyhnul „Díváme se do budoucnosti, ne do minulosti,“ odpověděl na otázku, zda Trumpovo udělení milostí považuje za chybu.

Republikánský senátor z Oklahomy James Lankford CNN sdělil, že stále zpracovává „detaily“ milostí a zmírnění trestů s tím, že se ale domnívá, že „pokud člověk zaútočí na policistu, je to velmi vážný problém a měl by za to zaplatit“.

S tím souhlasí také republikáni Mitch McConnell a Bill Cassidy. Ten navíc se senátorkou Susan Collinsovou a Lisou Murkowskou hlasovali při Trumpově druhém impeachmentu v roce 2021 pro prezidentovo odsouzení. Murkowská uvedla, že se obává, jaký vzkaz omilostnění vyšle policistům Kapitolu, kteří zákonodárce denně chrání.

Senátorka Susan Collinsová uvedla, že tento týden byl „strašný pro náš justiční systém“ a uvedla, že nesouhlasí s milostmi pro násilníky, kteří 6. ledna 2021 napadli policisty, rozbili okna nebo provedli jiné násilné činy. Zdůraznila velký rozdíl mezi násilnými a nenásilnými trestnými činy. Připomněla zároveň i sérii preventivních milostí bývalého prezidenta Joea Bidena členům rodiny a lidem, kterým by podle něj mohla hrozit „pomsta“ od Trumpovy administrativy.

Zklamání nad tímto Bidenovým rozhodnutím vyjádřil například také demokratický senátor Tim Kaine.

Není to moje věc, video jsem neviděl, vyhýbají se kritice republikáni

Proti omilostnění těch, kteří se při útoku dopustili násilí, byl před nástupem do funkce také nyní už viceprezident JD Vance. Na otázku, proč je tvrzení viceprezidenta špatné, Trump podle CNN odpověděl, že si odsouzení již „odseděli roky ve vězení a odsedět si je neměli“.

Signál, který po omilostnění Trump vyslal, je „velice neblahý“, uvedl v Horizontu ČT24 amerikanista a komentátor serveru FORUM 24 Jiří Pondělíček. „Znamená to, že jeho příznivcům prošlo úplně všechno,“ připomněl s odkazem na omezení, které naznačoval Vance před nástupem do funkce.

Většina republikánů se pak ani k Trumpově rozhodnutí vyjadřovat nechtěla. Senátor John Cornyn tvrdil, že udělování milostí je výsadou prezidenta, nikoli Kongresu. Tento názor podpořilo i několik dalších vrcholných politiků, včetně předsedy Sněmovny reprezentantů Mikea Johnsona. „To není moje věc. Je to výhradně prezidentovo rozhodnutí a on se tak rozhodl, takže stojím při něm,“ řekl Johnson.

„Stoprocentně“ pro všechny milosti je pak alabamský senátor Tommy Tuberville, podle kterého si obžalovaní odseděli dostatek času. Když byl dotázán na ty, kteří napadli policii, uvedl, že to „není přijatelné“, ale že „neviděl“ záznam, napsal list Washington Post (WP).

Senátor Jim Banks za Indianu dodal, že je „ostudné, jak se všemi těmito lidmi bylo zacházeno“, a řekl, že vzhledem k tomu, že Trump své plány avizoval a vyhrál volby, je jeho jednání „oprávněné“.

Ve skutečnosti Trump ani před volbami, ani po nich nedal jasně najevo, že by chtěl omilostnit obviněné násilníky z 6. ledna, upozornil Washington Post. V jednu chvíli podle listu dokonce naznačil, že se soustředí na nenásilné pachatele. Také průzkumy veřejného mínění ukázaly, že Američané se poměrně silně staví proti myšlence omilostnění v širším smyslu, a zejména omilostnění těch, kteří napadli policii, doplnil WP.

Zocelení vůdci se vracejí k milicím a „mají spojence v Bílém domě“

Udělení milosti členům krajně pravicových Oath Keepers a Proud Boys může podle odborníků na boj proti terorismu ještě více povzbudit některé okrajové skupiny a ztížit tak boj ministerstva spravedlnosti proti politickému násilí, napsal WP.

Několik organizací, které monitorují domácí terorismus a nenávistné skupiny v USA, popisuje Oath Keepers jako krajně pravicovou extremistickou nebo radikální skupinu. Liga proti hanobení (ADL) označila skupinu za „těžce ozbrojené extremisty s konspiračním a protivládním smýšlením, kteří hledají potenciální zúčtování s vládou“. FBI je popisuje jako „polovojenskou organizaci“ a „velký, ale volně organizovaný soubor milic, které věří, že federální vláda byla kooptována stínovým spiknutím, které se snaží zbavit americké občany jejich práv“.

Proud Boys je krajně pravicová, neofašistická militantní organizace, která propaguje a zapojuje se do politického násilí. Vůdci skupiny byli odsouzeni za násilný odpor proti federální vládě Spojených států, včetně ústavou předepsaného předávání prezidentských pravomocí. Skupina byla označena za pouliční gang a v Kanadě a na Novém Zélandu byla označena za teroristickou skupinu. Proud Boys vystupují proti levicovým a progresivním skupinám a podporují prezidenta Trumpa.

ADL skupinu označila za „extremistické konzervativce“, „otevřeně islamofobní a misogynní“, „transfobní a protiimigrační“, „až příliš ochotné přijímat rasisty, antisemity a fanatiky všeho druhu“ a jako hlavní taktiku skupiny uvádí propagaci a používání násilí.

Podle výzkumného pracovníka Rady pro zahraniční vztahy Jacoba Warea se do těchto nebezpečných skupin „vrátí bojem zocelení vůdci, kteří kromě toho, že budou mít jakousi reálnou legitimitu díky tomu, že skutečně bojovali proti vládě, budou mít také silný pocit oběti a mučednictví, což bude radikalizovat a podněcovat náborové platformy“.

„Tento krok značně ztíží boj proti terorismu, a to nejen v příštích čtyřech letech, kdy budou mít skupiny pocit, že mají v Bílém domě spojence, ale i po nich,“ dodal Ware.

Omilostnění označil za „katastrofální moment pro domácí boj proti terorismu“. Proud Boys a zejména Oath Keepers „jsou již několik let relativně nečinní“, velmi tvrdě zasaženi a odstrašeni soudními verdikty za pobuřující spiknutí, uvedl Ware.

„Když byli v minulosti jednotlivci zproštěni obvinění z tohoto trestného činu, který je v demokracii uznáván jako jeden z nejzávažnějších, nesporně to vdechlo nový život krajně pravicovému násilnému extremismu ve Spojených státech,“ poznamenal Bruce Hoffman, veterán v oblasti boje proti terorismu a vnitřní bezpečnosti v Radě pro zahraniční vztahy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vnitro požádá o vynětí z unijní migrační solidarity

Ministerstvo vnitra požádá Evropskou komisi o úplné osvobození od solidárních příspěvků. Úřad tak reaguje na zprávu unijní exekutivy o migraci a azylu. Podle Komise spadá Česko kvůli vysokému počtu uprchlíků z Ukrajiny do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, proto si může požádat o vynětí z mechanismu solidarity.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusům v Pokrovsku pomáhá i hustá mlha

Ukrajinská armáda v úterý uvedla, že v obléhaném východoukrajinském městě Pokrovsk je asi tři sta ruských vojáků, informuje agentura Reuters. Toto strategicky důležité město v Doněcké oblasti se ruská armáda snaží dobýt více než rok. Už koncem října ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připustil, že se bojuje přímo ve městě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinu pobouřila miliardová energetická korupce

Ukrajinské úřady obvinily sedm lidí v souvislosti s korupcí v energetickém sektoru, uvedl Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU). Skupina podle vyšetřovatelů na úplatcích získala sto milionů dolarů (asi dvě miliardy korun). Případ týkající se vysoce postavených činitelů v energetice podle agentury Reuters pobouřil obyvatele země, kteří kvůli ruským útokům musejí snášet každodenní odstávky dodávek elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hrdinství válečných veteránů uctili lidé v Česku i v zahraničí

Na pražském Vítkově, v Brně i dalších městech si lidé připomněli Den válečných veteránů. Zástupci armády, politici i veřejnost vzdali hold těm, kteří sloužili ve válečných konfliktech. Veterány uctili i v zahraničí, zejména v západní Evropě a zámoří.
před 6 hhodinami

V havarovaném tureckém letounu bylo dvacet vojáků

Nákladní letoun turecké armády v úterý havaroval poblíž hranice mezi Ázerbájdžánem a Gruzií, oznámilo podle agentur turecké ministerstvo obrany. Letadlo typu C-130 vzlétlo z Ázerbájdžánu a bylo na cestě zpět do Turecka. Resort obrany podle agentury Reuters uvedl, že na palubě bylo dvacet tureckých vojáků včetně posádky. Úřady však prozatím neinformovaly o počtu případných obětí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Slovensko po srážce vlaků a výzvě premiéra vyměnilo vedení železničního dopravce

Slovenské ministerstvo dopravy po nedělní srážce vlaků vyměnilo vedení národního vlakového dopravce Železničná spoločnosť Slovensko (ZSSK). K odvolání představitelů firmy po již druhé srážce vlaků tohoto dopravce během několika týdnů vyzval v pondělí premiér Robert Fico (Smer). Odstraňování havarovaných souprav podle správce železniční infrastruktury ŽSR skončilo v úterý, omezení pro vlakovou dopravu na tomto hlavním koridoru ale potrvá až do ukončení oprav tratě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Turecká prokuratura žádá pro opozičníka Imamoglua přes dva tisíce let vězení

Přes dva tisíce let vězení hrozí přednímu tureckému opozičnímu politikovi Ekremu Imamogluovi, který byl zatčen v březnu, kdy vykonával funkci istanbulského starosty. Podle obžaloby vytvořil s dalšími čtyřmi stovkami lidí korupční síť, která v průběhu deseti let připravila stát o 160 miliard tureckých lir (přibližně 79 miliard korun). Prokuratura navrhuje obžalovat i největší opoziční stranu CHP, jejímž je Imamoglu členem, což by mohlo vést až k jejímu zrušení, píší agentury. CHP tvrzení prokuratury proti Imamogluovi a dalším svým politikům odmítla.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Od doby, co je Kennedyho centrum Trumpovo, návštěvnost upadá

Tržby za představení v Kennedyho centru, jedné z nejprestižnějších amerických kulturních institucí, jsou nejhorší od pandemie covidu-19. Upozornila na to analýza deníku Washington Post. Centrum v hlavním americkém městě se potýká s kritikou od doby, kdy dohled nad programem, který považoval za příliš woke, převzal coby předseda prezident Donald Trump a do vedení dosadil republikánské sympatizanty.
před 8 hhodinami
Načítání...