Trump omilostnil i vůdce milicí. Republikáni mírní kritiku

Nahrávám video

Mnozí republikánští senátoři ještě před nástupem amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu nesouhlasili s možným omilostněním a zmírněním trestů pro patnáct set útočníků na Kapitol, kde 6. ledna 2021 zemřelo několik lidí. Poté, co Trump po své inauguraci obviněné skutečně omilostnil, ale řada republikánů otočila a proti rozhodnutí se zpravidla nijak nevymezuje. Někteří se ho dokonce snaží obhájit.

Mezi propuštěnými je například zakladatel krajně pravicové milice Oath Keepers (Strážci přísahy) a jeden z organizátorů útoku na Kapitol Steward Rhodes, který si odpykával osmnáctiletý trest za pobuřující spiknutí. Milostí se na svobodu dostal také bývalý vůdce neofašistické organizace Proud Boys (Hrdí hoši) Enrique Tarrio, který se sice nepokojů osobně neúčastnil, podle soudu ale byla jeho role nezpochybnitelná a odpykával si ze všech obviněných nejdelší trest – 22 let.

Jeden z neznámějších útočníků, Jacob Chansley, přezdívaný šaman QAnon, po vyhlášení milostí na síti X uvedl, že si nyní nakoupí zbraně. Chansley byl v roce 2021 odsouzen k 41 měsícům vězení a v roce 2023 byl propuštěn z federální vazby, uvedl Reuters.

Jacob Chansley
Zdroj: Stephanie Keith/Reuters

Propuštěn byl také Keith Packer, který měl na sobě při událostech 6. ledna mikinu s nápisem „Camp Auschwitz“ (Koncentrační tábor Osvětim). Trump dále zmírnil trest například Kellymu Meggsovi, bývalému vedoucímu „pobočky“ Oath Keepers na Floridě, jenž byl odsouzen, stejně jako Rhodes, za pobuřující spiknutí.

Zmírnění trestu se týká například i Dominica Pezzola, který byl obviněný z útoku na bývalého policistu, jemuž ukradl štít a rozbil s ním okno v Kapitolu.

„Strašný týden pro justiční systém“

Před udělením milostí už dříve varoval republikánský senátor za Severní Karolínu Thom Tillis a distancuje se od něj i nyní. Podle ABC News uvedl, že s tím „prostě nemůže souhlasit“. Naopak vůdce senátní většiny a republikán z Jižní Dakoty John Thune se otázkám na toto téma vyhnul „Díváme se do budoucnosti, ne do minulosti,“ odpověděl na otázku, zda Trumpovo udělení milostí považuje za chybu.

Republikánský senátor z Oklahomy James Lankford CNN sdělil, že stále zpracovává „detaily“ milostí a zmírnění trestů s tím, že se ale domnívá, že „pokud člověk zaútočí na policistu, je to velmi vážný problém a měl by za to zaplatit“.

S tím souhlasí také republikáni Mitch McConnell a Bill Cassidy. Ten navíc se senátorkou Susan Collinsovou a Lisou Murkowskou hlasovali při Trumpově druhém impeachmentu v roce 2021 pro prezidentovo odsouzení. Murkowská uvedla, že se obává, jaký vzkaz omilostnění vyšle policistům Kapitolu, kteří zákonodárce denně chrání.

Senátorka Susan Collinsová uvedla, že tento týden byl „strašný pro náš justiční systém“ a uvedla, že nesouhlasí s milostmi pro násilníky, kteří 6. ledna 2021 napadli policisty, rozbili okna nebo provedli jiné násilné činy. Zdůraznila velký rozdíl mezi násilnými a nenásilnými trestnými činy. Připomněla zároveň i sérii preventivních milostí bývalého prezidenta Joea Bidena členům rodiny a lidem, kterým by podle něj mohla hrozit „pomsta“ od Trumpovy administrativy.

Zklamání nad tímto Bidenovým rozhodnutím vyjádřil například také demokratický senátor Tim Kaine.

Není to moje věc, video jsem neviděl, vyhýbají se kritice republikáni

Proti omilostnění těch, kteří se při útoku dopustili násilí, byl před nástupem do funkce také nyní už viceprezident JD Vance. Na otázku, proč je tvrzení viceprezidenta špatné, Trump podle CNN odpověděl, že si odsouzení již „odseděli roky ve vězení a odsedět si je neměli“.

Signál, který po omilostnění Trump vyslal, je „velice neblahý“, uvedl v Horizontu ČT24 amerikanista a komentátor serveru FORUM 24 Jiří Pondělíček. „Znamená to, že jeho příznivcům prošlo úplně všechno,“ připomněl s odkazem na omezení, které naznačoval Vance před nástupem do funkce.

Většina republikánů se pak ani k Trumpově rozhodnutí vyjadřovat nechtěla. Senátor John Cornyn tvrdil, že udělování milostí je výsadou prezidenta, nikoli Kongresu. Tento názor podpořilo i několik dalších vrcholných politiků, včetně předsedy Sněmovny reprezentantů Mikea Johnsona. „To není moje věc. Je to výhradně prezidentovo rozhodnutí a on se tak rozhodl, takže stojím při něm,“ řekl Johnson.

„Stoprocentně“ pro všechny milosti je pak alabamský senátor Tommy Tuberville, podle kterého si obžalovaní odseděli dostatek času. Když byl dotázán na ty, kteří napadli policii, uvedl, že to „není přijatelné“, ale že „neviděl“ záznam, napsal list Washington Post (WP).

Senátor Jim Banks za Indianu dodal, že je „ostudné, jak se všemi těmito lidmi bylo zacházeno“, a řekl, že vzhledem k tomu, že Trump své plány avizoval a vyhrál volby, je jeho jednání „oprávněné“.

Ve skutečnosti Trump ani před volbami, ani po nich nedal jasně najevo, že by chtěl omilostnit obviněné násilníky z 6. ledna, upozornil Washington Post. V jednu chvíli podle listu dokonce naznačil, že se soustředí na nenásilné pachatele. Také průzkumy veřejného mínění ukázaly, že Američané se poměrně silně staví proti myšlence omilostnění v širším smyslu, a zejména omilostnění těch, kteří napadli policii, doplnil WP.

Zocelení vůdci se vracejí k milicím a „mají spojence v Bílém domě“

Udělení milosti členům krajně pravicových Oath Keepers a Proud Boys může podle odborníků na boj proti terorismu ještě více povzbudit některé okrajové skupiny a ztížit tak boj ministerstva spravedlnosti proti politickému násilí, napsal WP.

Několik organizací, které monitorují domácí terorismus a nenávistné skupiny v USA, popisuje Oath Keepers jako krajně pravicovou extremistickou nebo radikální skupinu. Liga proti hanobení (ADL) označila skupinu za „těžce ozbrojené extremisty s konspiračním a protivládním smýšlením, kteří hledají potenciální zúčtování s vládou“. FBI je popisuje jako „polovojenskou organizaci“ a „velký, ale volně organizovaný soubor milic, které věří, že federální vláda byla kooptována stínovým spiknutím, které se snaží zbavit americké občany jejich práv“.

Proud Boys je krajně pravicová, neofašistická militantní organizace, která propaguje a zapojuje se do politického násilí. Vůdci skupiny byli odsouzeni za násilný odpor proti federální vládě Spojených států, včetně ústavou předepsaného předávání prezidentských pravomocí. Skupina byla označena za pouliční gang a v Kanadě a na Novém Zélandu byla označena za teroristickou skupinu. Proud Boys vystupují proti levicovým a progresivním skupinám a podporují prezidenta Trumpa.

ADL skupinu označila za „extremistické konzervativce“, „otevřeně islamofobní a misogynní“, „transfobní a protiimigrační“, „až příliš ochotné přijímat rasisty, antisemity a fanatiky všeho druhu“ a jako hlavní taktiku skupiny uvádí propagaci a používání násilí.

Podle výzkumného pracovníka Rady pro zahraniční vztahy Jacoba Warea se do těchto nebezpečných skupin „vrátí bojem zocelení vůdci, kteří kromě toho, že budou mít jakousi reálnou legitimitu díky tomu, že skutečně bojovali proti vládě, budou mít také silný pocit oběti a mučednictví, což bude radikalizovat a podněcovat náborové platformy“.

„Tento krok značně ztíží boj proti terorismu, a to nejen v příštích čtyřech letech, kdy budou mít skupiny pocit, že mají v Bílém domě spojence, ale i po nich,“ dodal Ware.

Omilostnění označil za „katastrofální moment pro domácí boj proti terorismu“. Proud Boys a zejména Oath Keepers „jsou již několik let relativně nečinní“, velmi tvrdě zasaženi a odstrašeni soudními verdikty za pobuřující spiknutí, uvedl Ware.

„Když byli v minulosti jednotlivci zproštěni obvinění z tohoto trestného činu, který je v demokracii uznáván jako jeden z nejzávažnějších, nesporně to vdechlo nový život krajně pravicovému násilnému extremismu ve Spojených státech,“ poznamenal Bruce Hoffman, veterán v oblasti boje proti terorismu a vnitřní bezpečnosti v Radě pro zahraniční vztahy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 6 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 8 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 11 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 11 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.