Trump omilostnil i vůdce milicí. Republikáni mírní kritiku

4 minuty
Horizont ČT24: Trumpovy milosti pro útočníky na Kapitol
Zdroj: ČT24

Mnozí republikánští senátoři ještě před nástupem amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu nesouhlasili s možným omilostněním a zmírněním trestů pro patnáct set útočníků na Kapitol, kde 6. ledna 2021 zemřelo několik lidí. Poté, co Trump po své inauguraci obviněné skutečně omilostnil, ale řada republikánů otočila a proti rozhodnutí se zpravidla nijak nevymezuje. Někteří se ho dokonce snaží obhájit.

Mezi propuštěnými je například zakladatel krajně pravicové milice Oath Keepers (Strážci přísahy) a jeden z organizátorů útoku na Kapitol Steward Rhodes, který si odpykával osmnáctiletý trest za pobuřující spiknutí. Milostí se na svobodu dostal také bývalý vůdce neofašistické organizace Proud Boys (Hrdí hoši) Enrique Tarrio, který se sice nepokojů osobně neúčastnil, podle soudu ale byla jeho role nezpochybnitelná a odpykával si ze všech obviněných nejdelší trest – 22 let.

Jeden z neznámějších útočníků, Jacob Chansley, přezdívaný šaman QAnon, po vyhlášení milostí na síti X uvedl, že si nyní nakoupí zbraně. Chansley byl v roce 2021 odsouzen k 41 měsícům vězení a v roce 2023 byl propuštěn z federální vazby, uvedl Reuters.

Jacob Chansley
Zdroj: Stephanie Keith/Reuters

Propuštěn byl také Keith Packer, který měl na sobě při událostech 6. ledna mikinu s nápisem „Camp Auschwitz“ (Koncentrační tábor Osvětim). Trump dále zmírnil trest například Kellymu Meggsovi, bývalému vedoucímu „pobočky“ Oath Keepers na Floridě, jenž byl odsouzen, stejně jako Rhodes, za pobuřující spiknutí.

Zmírnění trestu se týká například i Dominica Pezzola, který byl obviněný z útoku na bývalého policistu, jemuž ukradl štít a rozbil s ním okno v Kapitolu.

„Strašný týden pro justiční systém“

Před udělením milostí už dříve varoval republikánský senátor za Severní Karolínu Thom Tillis a distancuje se od něj i nyní. Podle ABC News uvedl, že s tím „prostě nemůže souhlasit“. Naopak vůdce senátní většiny a republikán z Jižní Dakoty John Thune se otázkám na toto téma vyhnul „Díváme se do budoucnosti, ne do minulosti,“ odpověděl na otázku, zda Trumpovo udělení milostí považuje za chybu.

Republikánský senátor z Oklahomy James Lankford CNN sdělil, že stále zpracovává „detaily“ milostí a zmírnění trestů s tím, že se ale domnívá, že „pokud člověk zaútočí na policistu, je to velmi vážný problém a měl by za to zaplatit“.

S tím souhlasí také republikáni Mitch McConnell a Bill Cassidy. Ten navíc se senátorkou Susan Collinsovou a Lisou Murkowskou hlasovali při Trumpově druhém impeachmentu v roce 2021 pro prezidentovo odsouzení. Murkowská uvedla, že se obává, jaký vzkaz omilostnění vyšle policistům Kapitolu, kteří zákonodárce denně chrání.

Senátorka Susan Collinsová uvedla, že tento týden byl „strašný pro náš justiční systém“ a uvedla, že nesouhlasí s milostmi pro násilníky, kteří 6. ledna 2021 napadli policisty, rozbili okna nebo provedli jiné násilné činy. Zdůraznila velký rozdíl mezi násilnými a nenásilnými trestnými činy. Připomněla zároveň i sérii preventivních milostí bývalého prezidenta Joea Bidena členům rodiny a lidem, kterým by podle něj mohla hrozit „pomsta“ od Trumpovy administrativy.

Zklamání nad tímto Bidenovým rozhodnutím vyjádřil například také demokratický senátor Tim Kaine.

Není to moje věc, video jsem neviděl, vyhýbají se kritice republikáni

Proti omilostnění těch, kteří se při útoku dopustili násilí, byl před nástupem do funkce také nyní už viceprezident JD Vance. Na otázku, proč je tvrzení viceprezidenta špatné, Trump podle CNN odpověděl, že si odsouzení již „odseděli roky ve vězení a odsedět si je neměli“.

Signál, který po omilostnění Trump vyslal, je „velice neblahý“, uvedl v Horizontu ČT24 amerikanista a komentátor serveru FORUM 24 Jiří Pondělíček. „Znamená to, že jeho příznivcům prošlo úplně všechno,“ připomněl s odkazem na omezení, které naznačoval Vance před nástupem do funkce.

Většina republikánů se pak ani k Trumpově rozhodnutí vyjadřovat nechtěla. Senátor John Cornyn tvrdil, že udělování milostí je výsadou prezidenta, nikoli Kongresu. Tento názor podpořilo i několik dalších vrcholných politiků, včetně předsedy Sněmovny reprezentantů Mikea Johnsona. „To není moje věc. Je to výhradně prezidentovo rozhodnutí a on se tak rozhodl, takže stojím při něm,“ řekl Johnson.

„Stoprocentně“ pro všechny milosti je pak alabamský senátor Tommy Tuberville, podle kterého si obžalovaní odseděli dostatek času. Když byl dotázán na ty, kteří napadli policii, uvedl, že to „není přijatelné“, ale že „neviděl“ záznam, napsal list Washington Post (WP).

Senátor Jim Banks za Indianu dodal, že je „ostudné, jak se všemi těmito lidmi bylo zacházeno“, a řekl, že vzhledem k tomu, že Trump své plány avizoval a vyhrál volby, je jeho jednání „oprávněné“.

Ve skutečnosti Trump ani před volbami, ani po nich nedal jasně najevo, že by chtěl omilostnit obviněné násilníky z 6. ledna, upozornil Washington Post. V jednu chvíli podle listu dokonce naznačil, že se soustředí na nenásilné pachatele. Také průzkumy veřejného mínění ukázaly, že Američané se poměrně silně staví proti myšlence omilostnění v širším smyslu, a zejména omilostnění těch, kteří napadli policii, doplnil WP.

Zocelení vůdci se vracejí k milicím a „mají spojence v Bílém domě“

Udělení milosti členům krajně pravicových Oath Keepers a Proud Boys může podle odborníků na boj proti terorismu ještě více povzbudit některé okrajové skupiny a ztížit tak boj ministerstva spravedlnosti proti politickému násilí, napsal WP.

Několik organizací, které monitorují domácí terorismus a nenávistné skupiny v USA, popisuje Oath Keepers jako krajně pravicovou extremistickou nebo radikální skupinu. Liga proti hanobení (ADL) označila skupinu za „těžce ozbrojené extremisty s konspiračním a protivládním smýšlením, kteří hledají potenciální zúčtování s vládou“. FBI je popisuje jako „polovojenskou organizaci“ a „velký, ale volně organizovaný soubor milic, které věří, že federální vláda byla kooptována stínovým spiknutím, které se snaží zbavit americké občany jejich práv“.

Proud Boys je krajně pravicová, neofašistická militantní organizace, která propaguje a zapojuje se do politického násilí. Vůdci skupiny byli odsouzeni za násilný odpor proti federální vládě Spojených států, včetně ústavou předepsaného předávání prezidentských pravomocí. Skupina byla označena za pouliční gang a v Kanadě a na Novém Zélandu byla označena za teroristickou skupinu. Proud Boys vystupují proti levicovým a progresivním skupinám a podporují prezidenta Trumpa.

ADL skupinu označila za „extremistické konzervativce“, „otevřeně islamofobní a misogynní“, „transfobní a protiimigrační“, „až příliš ochotné přijímat rasisty, antisemity a fanatiky všeho druhu“ a jako hlavní taktiku skupiny uvádí propagaci a používání násilí.

Podle výzkumného pracovníka Rady pro zahraniční vztahy Jacoba Warea se do těchto nebezpečných skupin „vrátí bojem zocelení vůdci, kteří kromě toho, že budou mít jakousi reálnou legitimitu díky tomu, že skutečně bojovali proti vládě, budou mít také silný pocit oběti a mučednictví, což bude radikalizovat a podněcovat náborové platformy“.

„Tento krok značně ztíží boj proti terorismu, a to nejen v příštích čtyřech letech, kdy budou mít skupiny pocit, že mají v Bílém domě spojence, ale i po nich,“ dodal Ware.

Omilostnění označil za „katastrofální moment pro domácí boj proti terorismu“. Proud Boys a zejména Oath Keepers „jsou již několik let relativně nečinní“, velmi tvrdě zasaženi a odstrašeni soudními verdikty za pobuřující spiknutí, uvedl Ware.

„Když byli v minulosti jednotlivci zproštěni obvinění z tohoto trestného činu, který je v demokracii uznáván jako jeden z nejzávažnějších, nesporně to vdechlo nový život krajně pravicovému násilnému extremismu ve Spojených státech,“ poznamenal Bruce Hoffman, veterán v oblasti boje proti terorismu a vnitřní bezpečnosti v Radě pro zahraniční vztahy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 39 mminutami

ŽivěLoď Dragon se vrací z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu má dopoledne středoevropského času přistát kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrací o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
před 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...