Trump omilostnil i vůdce milicí. Republikáni mírní kritiku

Nahrávám video
Horizont ČT24: Trumpovy milosti pro útočníky na Kapitol
Zdroj: ČT24

Mnozí republikánští senátoři ještě před nástupem amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu nesouhlasili s možným omilostněním a zmírněním trestů pro patnáct set útočníků na Kapitol, kde 6. ledna 2021 zemřelo několik lidí. Poté, co Trump po své inauguraci obviněné skutečně omilostnil, ale řada republikánů otočila a proti rozhodnutí se zpravidla nijak nevymezuje. Někteří se ho dokonce snaží obhájit.

Mezi propuštěnými je například zakladatel krajně pravicové milice Oath Keepers (Strážci přísahy) a jeden z organizátorů útoku na Kapitol Steward Rhodes, který si odpykával osmnáctiletý trest za pobuřující spiknutí. Milostí se na svobodu dostal také bývalý vůdce neofašistické organizace Proud Boys (Hrdí hoši) Enrique Tarrio, který se sice nepokojů osobně neúčastnil, podle soudu ale byla jeho role nezpochybnitelná a odpykával si ze všech obviněných nejdelší trest – 22 let.

Jeden z neznámějších útočníků, Jacob Chansley, přezdívaný šaman QAnon, po vyhlášení milostí na síti X uvedl, že si nyní nakoupí zbraně. Chansley byl v roce 2021 odsouzen k 41 měsícům vězení a v roce 2023 byl propuštěn z federální vazby, uvedl Reuters.

Jacob Chansley
Zdroj: Stephanie Keith/Reuters

Propuštěn byl také Keith Packer, který měl na sobě při událostech 6. ledna mikinu s nápisem „Camp Auschwitz“ (Koncentrační tábor Osvětim). Trump dále zmírnil trest například Kellymu Meggsovi, bývalému vedoucímu „pobočky“ Oath Keepers na Floridě, jenž byl odsouzen, stejně jako Rhodes, za pobuřující spiknutí.

Zmírnění trestu se týká například i Dominica Pezzola, který byl obviněný z útoku na bývalého policistu, jemuž ukradl štít a rozbil s ním okno v Kapitolu.

„Strašný týden pro justiční systém“

Před udělením milostí už dříve varoval republikánský senátor za Severní Karolínu Thom Tillis a distancuje se od něj i nyní. Podle ABC News uvedl, že s tím „prostě nemůže souhlasit“. Naopak vůdce senátní většiny a republikán z Jižní Dakoty John Thune se otázkám na toto téma vyhnul „Díváme se do budoucnosti, ne do minulosti,“ odpověděl na otázku, zda Trumpovo udělení milostí považuje za chybu.

Republikánský senátor z Oklahomy James Lankford CNN sdělil, že stále zpracovává „detaily“ milostí a zmírnění trestů s tím, že se ale domnívá, že „pokud člověk zaútočí na policistu, je to velmi vážný problém a měl by za to zaplatit“.

S tím souhlasí také republikáni Mitch McConnell a Bill Cassidy. Ten navíc se senátorkou Susan Collinsovou a Lisou Murkowskou hlasovali při Trumpově druhém impeachmentu v roce 2021 pro prezidentovo odsouzení. Murkowská uvedla, že se obává, jaký vzkaz omilostnění vyšle policistům Kapitolu, kteří zákonodárce denně chrání.

Senátorka Susan Collinsová uvedla, že tento týden byl „strašný pro náš justiční systém“ a uvedla, že nesouhlasí s milostmi pro násilníky, kteří 6. ledna 2021 napadli policisty, rozbili okna nebo provedli jiné násilné činy. Zdůraznila velký rozdíl mezi násilnými a nenásilnými trestnými činy. Připomněla zároveň i sérii preventivních milostí bývalého prezidenta Joea Bidena členům rodiny a lidem, kterým by podle něj mohla hrozit „pomsta“ od Trumpovy administrativy.

Zklamání nad tímto Bidenovým rozhodnutím vyjádřil například také demokratický senátor Tim Kaine.

Není to moje věc, video jsem neviděl, vyhýbají se kritice republikáni

Proti omilostnění těch, kteří se při útoku dopustili násilí, byl před nástupem do funkce také nyní už viceprezident JD Vance. Na otázku, proč je tvrzení viceprezidenta špatné, Trump podle CNN odpověděl, že si odsouzení již „odseděli roky ve vězení a odsedět si je neměli“.

Signál, který po omilostnění Trump vyslal, je „velice neblahý“, uvedl v Horizontu ČT24 amerikanista a komentátor serveru FORUM 24 Jiří Pondělíček. „Znamená to, že jeho příznivcům prošlo úplně všechno,“ připomněl s odkazem na omezení, které naznačoval Vance před nástupem do funkce.

Většina republikánů se pak ani k Trumpově rozhodnutí vyjadřovat nechtěla. Senátor John Cornyn tvrdil, že udělování milostí je výsadou prezidenta, nikoli Kongresu. Tento názor podpořilo i několik dalších vrcholných politiků, včetně předsedy Sněmovny reprezentantů Mikea Johnsona. „To není moje věc. Je to výhradně prezidentovo rozhodnutí a on se tak rozhodl, takže stojím při něm,“ řekl Johnson.

„Stoprocentně“ pro všechny milosti je pak alabamský senátor Tommy Tuberville, podle kterého si obžalovaní odseděli dostatek času. Když byl dotázán na ty, kteří napadli policii, uvedl, že to „není přijatelné“, ale že „neviděl“ záznam, napsal list Washington Post (WP).

Senátor Jim Banks za Indianu dodal, že je „ostudné, jak se všemi těmito lidmi bylo zacházeno“, a řekl, že vzhledem k tomu, že Trump své plány avizoval a vyhrál volby, je jeho jednání „oprávněné“.

Ve skutečnosti Trump ani před volbami, ani po nich nedal jasně najevo, že by chtěl omilostnit obviněné násilníky z 6. ledna, upozornil Washington Post. V jednu chvíli podle listu dokonce naznačil, že se soustředí na nenásilné pachatele. Také průzkumy veřejného mínění ukázaly, že Američané se poměrně silně staví proti myšlence omilostnění v širším smyslu, a zejména omilostnění těch, kteří napadli policii, doplnil WP.

Zocelení vůdci se vracejí k milicím a „mají spojence v Bílém domě“

Udělení milosti členům krajně pravicových Oath Keepers a Proud Boys může podle odborníků na boj proti terorismu ještě více povzbudit některé okrajové skupiny a ztížit tak boj ministerstva spravedlnosti proti politickému násilí, napsal WP.

Několik organizací, které monitorují domácí terorismus a nenávistné skupiny v USA, popisuje Oath Keepers jako krajně pravicovou extremistickou nebo radikální skupinu. Liga proti hanobení (ADL) označila skupinu za „těžce ozbrojené extremisty s konspiračním a protivládním smýšlením, kteří hledají potenciální zúčtování s vládou“. FBI je popisuje jako „polovojenskou organizaci“ a „velký, ale volně organizovaný soubor milic, které věří, že federální vláda byla kooptována stínovým spiknutím, které se snaží zbavit americké občany jejich práv“.

Proud Boys je krajně pravicová, neofašistická militantní organizace, která propaguje a zapojuje se do politického násilí. Vůdci skupiny byli odsouzeni za násilný odpor proti federální vládě Spojených států, včetně ústavou předepsaného předávání prezidentských pravomocí. Skupina byla označena za pouliční gang a v Kanadě a na Novém Zélandu byla označena za teroristickou skupinu. Proud Boys vystupují proti levicovým a progresivním skupinám a podporují prezidenta Trumpa.

ADL skupinu označila za „extremistické konzervativce“, „otevřeně islamofobní a misogynní“, „transfobní a protiimigrační“, „až příliš ochotné přijímat rasisty, antisemity a fanatiky všeho druhu“ a jako hlavní taktiku skupiny uvádí propagaci a používání násilí.

Podle výzkumného pracovníka Rady pro zahraniční vztahy Jacoba Warea se do těchto nebezpečných skupin „vrátí bojem zocelení vůdci, kteří kromě toho, že budou mít jakousi reálnou legitimitu díky tomu, že skutečně bojovali proti vládě, budou mít také silný pocit oběti a mučednictví, což bude radikalizovat a podněcovat náborové platformy“.

„Tento krok značně ztíží boj proti terorismu, a to nejen v příštích čtyřech letech, kdy budou mít skupiny pocit, že mají v Bílém domě spojence, ale i po nich,“ dodal Ware.

Omilostnění označil za „katastrofální moment pro domácí boj proti terorismu“. Proud Boys a zejména Oath Keepers „jsou již několik let relativně nečinní“, velmi tvrdě zasaženi a odstrašeni soudními verdikty za pobuřující spiknutí, uvedl Ware.

„Když byli v minulosti jednotlivci zproštěni obvinění z tohoto trestného činu, který je v demokracii uznáván jako jeden z nejzávažnějších, nesporně to vdechlo nový život krajně pravicovému násilnému extremismu ve Spojených státech,“ poznamenal Bruce Hoffman, veterán v oblasti boje proti terorismu a vnitřní bezpečnosti v Radě pro zahraniční vztahy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 13 mminutami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
07:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 2 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 4 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 6 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
06:49Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...