„Je to velká smršť exekutivních akcí hned v první den nového prezidentství,“ říká o prvních krocích amerického prezidenta Donalda Trumpa politolog Jakub Dopieralla, který ze symbolického hlediska považuje za nejdůležitější milost, kterou Trump udělil 1500 obviněným z útoku na Kapitol. „Někteří z nich dostali velmi dlouhé tresty vězení, jednalo se o pokus o státní převrat a zvrácení demokratických výsledků voleb. Takže to z hlediska legitimity americké demokracie a legitimity a uznávání předchozích volebních výsledků považuji za velmi problematické,“ dodal.
Nejdůležitější Trumpův krok je milost pro útočníky na Kapitol, míní politolog
Dopieralla z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy míní, že Trump tímto krokem v podstatě legitimizoval popírání výsledků demokratických voleb a snahu o jejich zvrácení násilnou cestou. Zároveň ale dodává, že nejde o nelegální krok, jelikož se jedná o ústavní pravomoc prezidenta USA.
Již první kroky nového šéfa Bílého domu podle experta ukazují, že dojde k zásadním změnám. „Akce, které jsme viděli doposud, jsou plně v souladu s filozofií Donalda Trumpa, s nacionálně-populistickou filozofií America first, tedy Ameriky na prvním místě, především v otázce zásadního omezování migrace,“ tvrdí. K obratu o 180 stupňů podle Dopierally dochází také v oblasti ochrany životního prostředí.
9 minut
Politolog Dopieralla k prvním Trumpovým rozhodnutím
Kroky nového prezidenta podle politologa budou řešit soudy. „Předpokládám, že prakticky všechny z těch exekutivních akcí budou v nějaké formě napadeny u soudu, což je ostatně to, jak systém soudnictví ve Spojených státech funguje, Joeu Bidenovi se to dělo taky,“ konstatoval.
„Trump po Ukrajině v NATO netouží“
Trump po své inauguraci také vyzval ruského vládce Vladimira Putina k dohodě o ukončení války na Ukrajině. Podle Karla Svobody z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy se ale nedalo očekávat, že by americký prezident splnil svůj „reklamní slib“, že válku ukončí do čtyřiadvaceti hodin po inauguraci.
10 minut
Expert Karel Svoboda k Trumpově postoji k Rusku
Kdy by k případnému příměří mohlo dojít, neumí Svoboda odhadnout. Důležité je podle něho si také uvědomit, že zmrazení konfliktu není totéž, co ukončení války. Vstup Ukrajiny do NATO ale podle něj Trump spíše podporovat nebude. „Osobně si myslím, že Donald Trump po Ukrajině v NATO netouží,“ uvedl s tím, že něco takového by Spojeným státům přinášelo další závazky v Evropě. „Trump by byl nejraději, kdyby se Evropa dokázala bránit sama,“ dodal.
Svoboda nechtěl odhadovat ani to, zda lze během Trumpova druhého mandátu očekávat změnu v rozsahu pomoci poskytované Ukrajině. Americký prezident má totiž podle něj svoji strategii založenou na tom, že je naprosto nepředvídatelný a že jeho protivník není schopen odhadnout, co udělá.
Tuto nepředvídatelnost kritizovala politoložka Zuzana Ringlerová, která si myslí, že z evropského hlediska se pod Trumpovým vedením stane nepředvídatelnou celá Amerika. „Považuji to za problém. Jedna z věcí, která je důležitá v mezinárodních vztazích i vnitrostátní politice, je určitá stabilita a předvídatelnost,“ míní.
9 minut
Politoložka Ringlerová k prvním Trumpovým rozhodnutím
Výhodou tato nepředvídatelnost podle ní nebude ani právě v jednáních o ukončení ruské války na Ukrajině. Ringlerová si myslí, že možná ani nová americká administrativa neví, jak si konec války představuje. „Ale je možné, že Trump má v rukávu nějaká esa a zvládne toto dojednat… Necháme se překvapit,“ podotkla.
Ringlerová za nejdůležitější Trumpův krok stejně jako Dopieralla považuje milost pro útočníky z ledna 2021. „Tito lidé přitom byli nestranným soudem odsouzeni podle federálních zákonů. Toto Trump dlouhodobě zpochybňuje a včera (v pondělí) dokonce o těchto lidech mluvil jako o rukojmích federální vlády,“ dodala.
Pařížská dohoda
Trump také oznámil odstoupení od Pařížské dohody, která si klade za cíl udržet globální oteplování pod hranicí dvou stupňů Celsia oproti předindustriálnímu období. Dohoda zavazuje téměř všechny státy světa k tomu, aby snižovaly emise skleníkových plynů, podporovaly rozvoj obnovitelných zdrojů energie a přizpůsobovaly se změnám klimatu.
„Spojené státy přestanou být po uplynutí lhůty jednoho roku vázány ustanoveními Pařížské dohody. To znamená, že také nebudou třeba muset předkládat své klimatické závazky a pravděpodobně to také znamená, že se přestanou finančně podílet v jakékoli rozumné míře na pomoci nejohroženějším státům s dopady klimatické změny a podobně,“ vysvětlil vedoucí klimatýmu Asociace pro mezinárodní otázky Tomáš Jungwirth Březovský.
8 minut
Politolog Březovský k odstoupení USA od Pařížské dohody
Odchod USA od dohody pocítí svět podle něj velmi rychle. „Otázka zní, jestli Amerika opustí diplomatická jednání beze zbytku, nebo se jich bude ještě účastnit, ale bez nějakého politického mandátu,“ podotkl.
Edvard Sequens ze sdružení Calla naopak upozornil, že americká administrativa má omezený vliv na dlouhodobé trendy. „Už jsme Trumpa a jeho odstoupení od dohody zažili. Skutečný dopad nebyl tragický, protože emise ve Spojených státech dále klesaly. Trh preferuje levnější obnovitelné zdroje, a kdo by dnes ve Spojených státech investoval do nových uhelných elektráren?“ zamyslel se Sequens.
Vedoucí klimatické kampaně Greenpeace ČR Miriam Macurová varovala před důsledky izolacionismu. „Politika popírání neochrání žádnou zemi před katastrofami, jako jsou lesní požáry nebo stále častější hurikány. Boj s klimatickou krizí vyžaduje spolupráci, nikoli izolaci,“ zdůraznila. Podotkla, že Pařížská dohoda je odolná díky podpoře států, komunit a firem, které se zavázaly ke klimatické spravedlnosti a ukončení používání fosilních paliv. „Trump svým krokem obrací záda budoucnosti i globálnímu společenství,“ dodala.
