Milost

Více než sto let stará kauza židovského mladíka Leopolda Hilsnera odsouzeného k trestu smrti za vraždy Anežky Hrůzové a Marie Klímové se otevírat nebude. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci potvrdilo v přezkumu postup jihlavského žalobce, který podnět na obnovu řízení zamítl. Podle žalobců neexistuje žádný nový důkaz ani žádná nová skutečnost, které by podání návrhu na obnovu řízení odůvodňovaly.

Prezident Petr Pavel udělil čtyři milosti, své první od nástupu do úřadu loni v březnu. Týkají se dvou matek s nezletilými dětmi, cizince dlouhodobě pobývajícího a pracujícího v Česku a českého občana, který byl v zahraniční odsouzený k sedmadvacetiletému trestu odnětí svobody za pašování drog. Informoval o tom odbor komunikace prezidentské kanceláře.

Výběrem dvanácti porotců a čtyř náhradníků začal v pondělí ve Wilmingtonu první ze dvou procesů s Hunterem Bidenem. Syn amerického prezidenta Joea Bidena čelí obžalobě o třech bodech spojených s držením střelné zbraně. Jedná se o první trestní proces s potomkem úřadujícího amerického prezidenta v historii USA. Další proces čeká Huntera Bidena na podzim. V Los Angeles čelí obvinění z devíti federálních daňových deliktů. Kvůli kontroverzním podnikatelským i soukromým aktivitám svého syna je prezident Joe Biden dlouhodobě terčem kritiky Republikánské strany.

Petr Pavel je už rok ve funkci prezidenta České republiky. Úřadu se ujal složením prezidentského slibu 9. března 2023 na společné schůzi obou komor Parlamentu, a nahradil tak Miloše Zemana. Pavel za rok v nejvyšší ústavní funkci podepsal několik sporných zákonů, například konsolidační balíček nebo omezení valorizace důchodů. Žádný zákon naopak nevetoval. Prezident také jmenoval řadu soudců či profesorů, ale také povýšil či jmenoval řadu osobností, které jeho předchůdce několikrát odmítl.

Katalin Nováková rezignuje na post maďarské prezidentky. Oznámila to v projevu vysílaném veřejnoprávní televizí. Kritiku vyvolala její milost udělená muži odsouzenému za krytí nadřízeného, jenž roky zneužíval chlapce v dětském domově. Prezidentka má v Maďarsku spíše ceremoniální funkce, většina moci je v rukou vlády Viktora Orbána.

Dva politici polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Mariusz Kamiński a Maciej Wasik se pokusili dostat na zasedání Sejmu a způsobili potyčku. Trvají na tom, že zůstávají poslanci, i přes verdikt soudu, který je poslal na dva roky do vězení za zneužití pravomoci a mandátu tím zbavil. Oba politiky posléze omilostnil polský prezident a spojenec PiS Andrzej Duda.

Dva politici polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS), kterým v úterý udělil milost prezident Andrzej Duda, opustili věznice, kde byli drženi kvůli zneužití pravomocí. Nedávné uvěznění Mariusze Kamińského a Macieje Wąsika bylo předmětem jednoho ze sporů, které vede proevropská vláda Donalda Tuska s konzervativním prezidentem Dudou. Spor provázelo i dramatické zatýkání v prezidentském paláci.

Polský prezident Andrzej Duda ve čtvrtek ohlásil, že znovu omilostní politiky opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Mariusze Kamińského a Macieje Wąsika. Ty policie zadržela v úterý přímo v prezidentském paláci. Stalo se tak poté, co je soud pravomocně odsoudil za někdejší zneužití pravomocí v době, kdy stáli v čele protikorupční agentury. Proti zadržení obou politiků protestovali ve čtvrtek ve Varšavě před polským Sejmem stoupenci PiS.

Bývalý polský ministr vnitra Mariusz Kamiński odsouzený za zneužití pravomocí, kterého v úterý zadržela policie, oznámil zahájení hladovky. Informovala o tom ve středu agentura Reuters a polská média s odvoláním na prohlášení politika. Policie zatkla Kamińského společně s dalším poslancem opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Maciejem Wąsikem v prezidentském paláci a podle polských médií jsou nyní ve vazební věznici.

Od 1. ledna bude o žádostech o milost rozhodovat pouze prezidentská kancelář, oznámil odbor komunikace Hradu. Žádosti o milosti doručené do té doby vyřídí ministerstvo spravedlnosti, které mělo agendu dosud na starosti.

Udělení amnestie vrahům za účast v bojích na Ukrajině pobuřuje v Rusku pozůstalé po zavražděných. Média v zemi prozatím informovala o třech takto omilostněných zločincích. První si odpykával trest dvacet let vězení za čtyřnásobné zabití, další sedmnáct let za mučení a uškrcení mladé ženy a třetí z nich dvacet let za zosnování vraždy známé novinářky Anny Politkovské.

V případu nevýhodné těžby a prodeje kamene v Lánské oboře Nejvyšší soud odmítl dovolání bývalého šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka jako zjevně neopodstatněné, informoval mluvčí kladenského soudu Ivo Poštolka. Krajský soud v této kauze letos Balákovi pravomocně potvrdil dřívější verdikt kladenského soudu, tedy peněžitý trest 870 tisíc korun a dvouletý zákaz činnosti.

Prezident Petr Pavel tento týden v rozhovoru pro deník MF Dnes řekl, že se agenda udělování milostí vrátí z ministerstva spravedlnosti, kam ji delegoval exprezident Miloš Zeman, zpět na Pražský hrad. Ústavní právník a Pavlův poradce Jan Kysela v Událostech, komentářích upozornil, že pokud hlava státu milosti použije ve sporných případech, se zlou se potáže a může si pokazit svůj obraz v dějinách. Poslanci Marek Benda (ODS) a Helena Válková (ANO) se nicméně shodli na tom, že tato pravomoc hlavě státu náleží a neměla by o ni přijít.

Bývalý prezident Miloš Zeman podle ústavních soudců nevysvětlil přesvědčivě milost pro někdejšího šéfa lánské lesní správy Miloše Baláka, navíc jejím udělením vybočil z mantinelů, které si sám pro institut milostí vymezil. Ústavní soud (ÚS) sice odmítl stížnost muže, který milost pro Baláka zpochybňoval, zároveň mu ale v některých bodech dal za pravdu. Svůj názor soudci vyslovili takzvaně obiter dictum, tedy na okraj či nad rámec odůvodnění. Na milosti pro Baláka se tak nic nemění. Usnesení je dostupné v databázi soudu.

Australský stát Nový Jižní Wales dal milost ženě, která už strávila dvacet let ve vězení za smrt jejích čtyř dětí. Soudní přezkum ukázal, že existují důvodné pochybnosti týkající se původních rozsudků. Kathleen Megan Folbiggová a její dvě dcery měly vzácné genetické variace a její syn mohl zemřít na neurogenetickou poruchu. Australanka trvá na své nevině a tvrdí, že děti zemřely přirozenou smrtí. Za ztracených dvacet let života může v budoucnu žádat tučné odškodné. O případu informovaly agentura Reuters i deník The Guardian.

Bývalý šéfredaktor běloruského opozičního média Nexta Raman Pratasevič, kterého běloruský režim tento měsíc odsoudil na osm let do vězení, byl omilostněn. Oznámila to státní agentura Belta s odvoláním na novináře samotného. „Doslova právě teď jsem podepsal všechny příslušné dokumenty o tom, že jsem dostal milost. To je prostě nádherná novinka,“ komentoval Pratasevič.

Někdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešová si myslí, že Česko je zemí, kde si lze objednat trestní stíhání. Současný ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) by však slovo „objednat“ nepoužil. Je podle něj sice pravda, že trestní stíhání může jednoduše zahájit jeden policista pouhým podepsáním určitého dokumentu, ale státní zástupce jej může zastavit. Justici tak v tomto ohledu zneužít nelze. Bývalý prezident Miloš Zeman měl dle Blažka pocit, že by jeho spolupracovníci stíháni nebyli, kdyby nepracovali na Hradě, chtěl situaci tedy vyřešit abolicí. Blažek v Interview ČT24 také odmítl slova nejvyššího státního zástupce o tom, že by se o brněnskou bytovou kauzu zajímal více než o jakoukoliv jinou. „My se vždy ptáme toho, kdo je činný v té věci, (…) tady je to vrchní státní zastupitelství,“ uvedl.

Bývalý premiér Petr Nečas se brání proti podmínce a stotisícovému peněžitému trestu za lživou výpověď ve prospěch manželky Jany Nečasové (dříve Nagyové). O podaném odvolání Českou televizi informovala mluvčí Eva Švíglerová z Obvodního soudu pro Prahu 1, který na začátku února Nečasovi zatím nepravomocně trest uložil. Křivě měl Nečas vypovídat v kauze Vojenského zpravodajství.

Okolí bývalého prezidenta Miloše Zemana bylo strukturálním, v mnoha ohledech možná bezpečnostním problémem. Informace Deníku N, podle kterého Zeman na nedávné schůzce v Lánech požádal premiéra Petra Fialu (ODS) o spolupodpis abolice, která se týkala dotační kauzy jeho kancléře Vratislava Mynáře a dalšího případu spojeného s Hradem, jsou vyvrcholením Zemanova stylu prezidentování, který byl mocenský a ochranářský vůči svému vlastnímu okolí. V Otázkách Václava Moravce to řekl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Se Zemanovou žádostí má problém i místopředseda ANO Karel Havlíček, podle něj není v pořádku, pokud hlava státu použije do té doby nevyužívaný nástroj k pomoci jednomu ze svých blízkých spolupracovníků.

Miloš Zeman před zvolením do funkce deklaroval, že milosti a amnestie považuje za „feudální přežitek“, proto by je neuděloval, případně by zvažoval jen žádosti nevyléčitelně odsouzených, kteří touží strávit naprostý závěr života doma. Dodával však, že by se odsouzený neměl dopouštět závažných trestných činů. Ve funkci nakonec podepsal šestadvacet milostí a mnohdy vlastní zásady porušil.

Končící prezident Miloš Zeman udělil milost firmě Energie - stavební a báňská (ESB), které soud na tři roky zakázal účast ve veřejných zakázkách v kauze ovlivňování zakázky v Lánské oboře. Infomoval o tom mediální zástupce ESB Karel Samec. ESB podle něj o milost nežádala, cení si jí ale, protože rozsudek v případu kolem šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka považuje za nesprávný a nespravedlivý. Prvotní informaci o milosti zveřejnil na webu Hradu prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček, firmu ale nejmenoval.

Íránský duchovní a politický vůdce Alí Chameneí při příležitosti výročí islámské revoluce z roku 1979 udělil milost desítkám tisíc vězňů, uvedla státní agentura IRNA. Jsou mezi nimi i lidé uvěznění po nedávných protestech proti diktatuře a jejím násilným metodám. Někteří vězni mají podle agentury DPA test zmírněný, na jiné se vztahuje amnestie.

Prezident Miloš Zeman udělil podle informací České televize milost v případu zneužití Vojenského zpravodajství. Prominul zkušební dobu podmíněně odsouzené Janě Nečasové – bývalé šéfce kabinetu expremiéra Petra Nečase a jeho nynější manželce. Soud Nečasovou (dříve Nagyovou) v březnu 2019 potrestal třemi roky vězení s pětiletým podmínečným odkladem a desetiletým zákazem působení ve vedoucích funkcích státní správy. Zmírnění trestu Hrad zdůvodnil uplynutím dlouhé doby od spáchání skutku a řádným životem omilostněné. Na trest zákazu činnosti se milost nevztahuje.

Pokud by prezident Miloš Zeman jmenoval nového předsedu Ústavního soudu, mohlo by to chod soudu vnitřně paralyzovat a vyvolat neklid v justici, upozornili ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) a bývalá ministryně Helena Válková (ANO) v Otázkách Václava Moravce. Nynějšímu předsedovi Pavlu Rychetskému končí mandát v srpnu, tedy asi pět měsíců poté, co vyprší funkční období Zemanovi. Prezident před časem řekl, že disponuje analýzou, podle které neexistuje právní překážka pro to, aby nového předsedu jmenoval ještě on.