Milost strana 2 z 4

V případu nevýhodné těžby a prodeje kamene v Lánské oboře Nejvyšší soud odmítl dovolání bývalého šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka jako zjevně neopodstatněné, informoval mluvčí kladenského soudu Ivo Poštolka. Krajský soud v této kauze letos Balákovi pravomocně potvrdil dřívější verdikt kladenského soudu, tedy peněžitý trest 870 tisíc korun a dvouletý zákaz činnosti.

Prezident Petr Pavel tento týden v rozhovoru pro deník MF Dnes řekl, že se agenda udělování milostí vrátí z ministerstva spravedlnosti, kam ji delegoval exprezident Miloš Zeman, zpět na Pražský hrad. Ústavní právník a Pavlův poradce Jan Kysela v Událostech, komentářích upozornil, že pokud hlava státu milosti použije ve sporných případech, se zlou se potáže a může si pokazit svůj obraz v dějinách. Poslanci Marek Benda (ODS) a Helena Válková (ANO) se nicméně shodli na tom, že tato pravomoc hlavě státu náleží a neměla by o ni přijít.

Bývalý prezident Miloš Zeman podle ústavních soudců nevysvětlil přesvědčivě milost pro někdejšího šéfa lánské lesní správy Miloše Baláka, navíc jejím udělením vybočil z mantinelů, které si sám pro institut milostí vymezil. Ústavní soud (ÚS) sice odmítl stížnost muže, který milost pro Baláka zpochybňoval, zároveň mu ale v některých bodech dal za pravdu. Svůj názor soudci vyslovili takzvaně obiter dictum, tedy na okraj či nad rámec odůvodnění. Na milosti pro Baláka se tak nic nemění. Usnesení je dostupné v databázi soudu.

Australský stát Nový Jižní Wales dal milost ženě, která už strávila dvacet let ve vězení za smrt jejích čtyř dětí. Soudní přezkum ukázal, že existují důvodné pochybnosti týkající se původních rozsudků. Kathleen Megan Folbiggová a její dvě dcery měly vzácné genetické variace a její syn mohl zemřít na neurogenetickou poruchu. Australanka trvá na své nevině a tvrdí, že děti zemřely přirozenou smrtí. Za ztracených dvacet let života může v budoucnu žádat tučné odškodné. O případu informovaly agentura Reuters i deník The Guardian.

Bývalý šéfredaktor běloruského opozičního média Nexta Raman Pratasevič, kterého běloruský režim tento měsíc odsoudil na osm let do vězení, byl omilostněn. Oznámila to státní agentura Belta s odvoláním na novináře samotného. „Doslova právě teď jsem podepsal všechny příslušné dokumenty o tom, že jsem dostal milost. To je prostě nádherná novinka,“ komentoval Pratasevič.

Někdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešová si myslí, že Česko je zemí, kde si lze objednat trestní stíhání. Současný ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) by však slovo „objednat“ nepoužil. Je podle něj sice pravda, že trestní stíhání může jednoduše zahájit jeden policista pouhým podepsáním určitého dokumentu, ale státní zástupce jej může zastavit. Justici tak v tomto ohledu zneužít nelze. Bývalý prezident Miloš Zeman měl dle Blažka pocit, že by jeho spolupracovníci stíháni nebyli, kdyby nepracovali na Hradě, chtěl situaci tedy vyřešit abolicí. Blažek v Interview ČT24 také odmítl slova nejvyššího státního zástupce o tom, že by se o brněnskou bytovou kauzu zajímal více než o jakoukoliv jinou. „My se vždy ptáme toho, kdo je činný v té věci, (…) tady je to vrchní státní zastupitelství,“ uvedl.

Bývalý premiér Petr Nečas se brání proti podmínce a stotisícovému peněžitému trestu za lživou výpověď ve prospěch manželky Jany Nečasové (dříve Nagyové). O podaném odvolání Českou televizi informovala mluvčí Eva Švíglerová z Obvodního soudu pro Prahu 1, který na začátku února Nečasovi zatím nepravomocně trest uložil. Křivě měl Nečas vypovídat v kauze Vojenského zpravodajství.

Okolí bývalého prezidenta Miloše Zemana bylo strukturálním, v mnoha ohledech možná bezpečnostním problémem. Informace Deníku N, podle kterého Zeman na nedávné schůzce v Lánech požádal premiéra Petra Fialu (ODS) o spolupodpis abolice, která se týkala dotační kauzy jeho kancléře Vratislava Mynáře a dalšího případu spojeného s Hradem, jsou vyvrcholením Zemanova stylu prezidentování, který byl mocenský a ochranářský vůči svému vlastnímu okolí. V Otázkách Václava Moravce to řekl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Se Zemanovou žádostí má problém i místopředseda ANO Karel Havlíček, podle něj není v pořádku, pokud hlava státu použije do té doby nevyužívaný nástroj k pomoci jednomu ze svých blízkých spolupracovníků.

Miloš Zeman před zvolením do funkce deklaroval, že milosti a amnestie považuje za „feudální přežitek“, proto by je neuděloval, případně by zvažoval jen žádosti nevyléčitelně odsouzených, kteří touží strávit naprostý závěr života doma. Dodával však, že by se odsouzený neměl dopouštět závažných trestných činů. Ve funkci nakonec podepsal šestadvacet milostí a mnohdy vlastní zásady porušil.

Končící prezident Miloš Zeman udělil milost firmě Energie - stavební a báňská (ESB), které soud na tři roky zakázal účast ve veřejných zakázkách v kauze ovlivňování zakázky v Lánské oboře. Infomoval o tom mediální zástupce ESB Karel Samec. ESB podle něj o milost nežádala, cení si jí ale, protože rozsudek v případu kolem šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka považuje za nesprávný a nespravedlivý. Prvotní informaci o milosti zveřejnil na webu Hradu prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček, firmu ale nejmenoval.

Íránský duchovní a politický vůdce Alí Chameneí při příležitosti výročí islámské revoluce z roku 1979 udělil milost desítkám tisíc vězňů, uvedla státní agentura IRNA. Jsou mezi nimi i lidé uvěznění po nedávných protestech proti diktatuře a jejím násilným metodám. Někteří vězni mají podle agentury DPA test zmírněný, na jiné se vztahuje amnestie.

Prezident Miloš Zeman udělil podle informací České televize milost v případu zneužití Vojenského zpravodajství. Prominul zkušební dobu podmíněně odsouzené Janě Nečasové – bývalé šéfce kabinetu expremiéra Petra Nečase a jeho nynější manželce. Soud Nečasovou (dříve Nagyovou) v březnu 2019 potrestal třemi roky vězení s pětiletým podmínečným odkladem a desetiletým zákazem působení ve vedoucích funkcích státní správy. Zmírnění trestu Hrad zdůvodnil uplynutím dlouhé doby od spáchání skutku a řádným životem omilostněné. Na trest zákazu činnosti se milost nevztahuje.

Pokud by prezident Miloš Zeman jmenoval nového předsedu Ústavního soudu, mohlo by to chod soudu vnitřně paralyzovat a vyvolat neklid v justici, upozornili ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) a bývalá ministryně Helena Válková (ANO) v Otázkách Václava Moravce. Nynějšímu předsedovi Pavlu Rychetskému končí mandát v srpnu, tedy asi pět měsíců poté, co vyprší funkční období Zemanovi. Prezident před časem řekl, že disponuje analýzou, podle které neexistuje právní překážka pro to, aby nového předsedu jmenoval ještě on.

Končící brazilský prezident Jair Bolsonaro udělil na Štědrý den tradiční milosti. Vyvolal tak ale velkou kontroverzi, protože kromě starých a těžce nemocných lidí odpustil tresty také sedmi desítkám bývalých vojenských policistů, kteří byli odsouzeni za vraždu vězňů v roce 1992, ale do vězení nikdy nenastoupili. Proti milosti protestují státní zástupci, podle kterých by mohla být protiústavní.

V době, kdy je společnost hluboce rozdělená a je velmi nízká důvěra občanů ve stát, v instituce, ve vládu i prezidenta, je důležité, aby byl prezidentem republiky člověk, který nikdy nebyl v politice a nemá žádné závazky z minulosti, řekla v pořadu Hyde Park ekonomka a kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová.

Prezident Miloš Zeman v neděli jednoznačně odmítl, že by do konce svého mandátu vyhlásil amnestii. V rozhovoru pro Dvacet minut Radiožurnálu zopakoval svůj názor, že milosti mají být udíleny selektivně. Zároveň obhajoval svou milost pro šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka. V rozhovoru také nevyloučil, že by ještě mohl jmenovat nového předsedu Ústavního soudu. Zeman se také vyjádřil pro pokračování pomoci Ukrajině.

Za 34 dní se otevřou volební místnosti a lidé budou moci potřetí přímo volit hlavu státu. Kandidátům položila ČT sérii otázek na různá témata a postupně v Událostech představuje jejich názory. Nyní ČT nabízí odpovědi na otázku, co je pro jmenování premiéra po volbách rozhodující – jestli vítězství, nebo koaliční potenciál. Kandidáti také odpovídali, jak se staví k milostem.

Prezident Miloš Zeman oficiálně udělil milosti třem odsouzeným za nelegální obchody s psychotropním nápojem ayahuasca. Omilostnění už prezident avizoval dříve, nyní to potvrdil jeho mluvčí Jiří Ovčáček. V případu dostali polští manželé Jaroslaw a Karolina Kordysovi osmileté tresty vězení a s podmínkou od soudu odešel Petr Kanawka, který se podílel na dovozu nápoje ayahuasca z odvaru z lián.

Milost pro polský manželský pár, který byl v Česku odsouzený za nelegální obchody s psychotropním nápojem, je podle bývalé ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO) namístě. Jaroslaw a Karolína Kordysovi dostali oba dva osmileté tresty. Podle šéfa poslanců Pirátů Jakuba Michálka je nutné se podívat na trestní politiku státu a upravit ji, zvláště u trestných činů s nízkou společenskou škodlivostí. O udělování milostí a trestní problematice v Česku debatovali politici v Událostech, komentářích.

Manželé, kteří dostali mnohaleté vězení za nelegální obchody s psychotropním nápojem, dostanou milost od prezidenta Miloše Zemana. Oznámil to ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Trest pro Jaroslawa a Karolínu Kordysovi vzbudil pozornost i ve srovnání s tím, že za činy jako znásilnění trestaly soudy v některých případech v poslední době mírněji.

Poslanci díky hlasům koalice přehlasovali prezidentské veto k novele státního rozpočtu pro letošní rok. Návrh zvyšuje schválený schodek rozpočtu o 95 miliard na 375 miliard korun. Sněmovna také zrychleně schválila normu, podle které i lidé v izolaci kvůli koronaviru budou moci v lednu volit prezidenta.

Státní dluh by měl ke konci příštího roku vzrůst až na 3,075 bilionu korun. Jeho skutečná výše pak bude záviset na tom, jak bude letos i v příštím roce hospodařit státní rozpočet. Pro letošní rok počítá návrh rozpočtu s nárůstem dluhu na 2,779 bilionu korun. Návrh rozpočtu kapitoly Státní dluh doporučil schválit sněmovní rozpočtový výbor. Výdaje na obsluhu státního dluhu mají vzrůst téměř na 70 miliard korun.

Americký prezident Joe Biden oznámil, že udělí milost tisícům Američanů, kteří byli na federální úrovni odsouzeni za „prosté držení marihuany“. Šéf Bílého domu v této souvislosti uvedl, že by „nikdo neměl být ve vězení jen za užívání nebo držení marihuany“ a vyzval guvernéry amerických států, aby jeho příkladu následovali. Podle agentury AP jde o významný krok k dekriminalizaci této drogy, za jejíž držení jsou v USA častěji trestáni Afroameričané.

Soud nemůže přezkoumat, natožpak zrušit prezidentskou milost. Upozornil na to Nejvyšší správní soud, když zdůvodňoval, proč odmítl žalobu proti milosti, kterou prezident Miloš Zeman udělil pravomocně odsouzenému šéfovi lánské lesní správy Miloši Balákovi.