Omilostnění polští politici opustili věznici. „Zločinci na svobodě,“ reaguje Tuskova strana

Dva politici polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS), kterým v úterý udělil milost prezident Andrzej Duda, opustili věznice, kde byli drženi kvůli zneužití pravomocí. Nedávné uvěznění Mariusze Kamińského a Macieje Wąsika bylo předmětem jednoho ze sporů, které vede proevropská vláda Donalda Tuska s konzervativním prezidentem Dudou. Spor provázelo i dramatické zatýkání v prezidentském paláci.

Před věznicemi, v nichž se politici nacházeli, se večer sešly desítky stoupenců Práva a spravedlnosti a požadovaly, aby byli Wąsik s Kamińskim okamžitě propuštěni. Oba politici svým stoupencům poděkovali a Kamiński prohlásil, že je „připravený na další boj“. Jeho manželka mu dala šálu v polských národních barvách a Kamiński při odjezdu ukázal prsty písmeno V symbolizující vítězství.

„Zločinci na svobodě. Andrzej Duda omilostnil své kámoše,“ uvedla na sociální síti X nejsilnější vládní strana, Občanská platforma premiéra Donalda Tuska.

Naopak šéf parlamentního klubu Práva a spravedlnosti Mariusz Blaszczak uvedl, že „díky prezidentu Dudovi protiprávně uvěznění Mariusz Kamiński a Maciej Wąsik jdou na svobodu“.

Andrzej Duda s manželkami odsouzených poslanců
Zdroj: Reuters/Kuba Stezycki

Prezident po oznámení udělení milosti vyzval k okamžitému propuštění Kamińského a Wąsika na svobodu a kritizoval ministra spravedlnosti a generálního prokurátora Adama Bodnara za to, že jim výkon trestu nepřerušil. Připomněl, že zejména Kamiński má zdravotní problémy. „Je mi líto, že jste se nezmohl na toto lidské gesto,“ vzkázal Bodnarovi.

Duda, který pochází ze stejného politického tábora jako Wąsik a Kamiński, jejich uvěznění kritizoval. Národněkonzervativní strana Právo a spravedlnost, jejímiž jsou oba politici členy, o nich mluvila jako o prvních politických vězních v Polsku od roku 1989.

Provokace s padělanými dokumenty

Případ sahá až do roku 2007, kdy oba muži stáli v čele protikorupční agentury CBA. Podle soudu oba muži zneužili pravomocí a nesplnění povinnosti, když v rozporu se zákonem podnikli provokaci s využitím padělaných dokumentů a agentů v utajení. Zákon také porušili odposloucháváním bez svolení generálního prokurátora či soudu. Terčem provokace byl někdejší koaliční partner PiS Andrzej Lepper.

Kamiński se později stal ministrem vnitra ve vládě PiS a Wąsik jeho náměstkem.

Poslanci strany PiS s plakátem na podporu Mariusze Kamińského a Macieje Wąsika
Zdroj: Reuters/Agencja Wyborcza.pl

Milost ještě před pravomocným rozsudkem

Za zneužití pravomocí je v roce 2015 soud nepravomocně odsoudil, prezident Duda je ale následně omilostnil. Nejvyšší soud později zpochybnil milost udělenou ještě před pravomocným odsouzením a jiný soud loni v prosinci oba politiky PiS poslal do vězení na dva roky.

Policie Kamińskiho a Wąsika tento měsíc zadržela v okamžiku, kdy byli na pozvání Dudy v prezidentském paláci. Ten pak oznámil, že zahajuje proceduru jejich omilostnění.

Politikům se poslanecké mandáty zřejmě nevrátí

Loni v říjnových volbách, ve kterých PiS ztratila moc, byli Kamiński i Wąsik zvoleni poslanci, avšak jejich mandáty na základě nového odsouzení podle šéfa sněmovny Szymona Holownii zanikly.

„Pane Holownio, pane Tusku, brzy se uvidíme,“ vzkázal Kamiński ještě před vraty věznice podle portálu onet.pl.

Odborník na ústavní právo z Vratislavské univerzity Ryszard Balicki uvedl, že to, že Duda Kamińskému s Wąsikem udělil milost, neznamená, že získají zpět ztracené poslanecké mandáty. Stejného názoru je Mikolaj Malecki z katedry trestního práva krakovské Jagellonské univerzity. Dodal, že jim ale nic nebrání v tom, aby kandidovali ve volbách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...