Duda znovu omilostní dva zadržené politiky. Vybídl generálního prokurátora, aby je pustil z vězení

3 minuty
Horizont ČT24: Kauza zatčených polských poslanců
Zdroj: ČT24

Polský prezident Andrzej Duda ve čtvrtek ohlásil, že znovu omilostní politiky opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Mariusze Kamińského a Macieje Wąsika. Ty policie zadržela v úterý přímo v prezidentském paláci. Stalo se tak poté, co je soud pravomocně odsoudil za někdejší zneužití pravomocí v době, kdy stáli v čele protikorupční agentury. Proti zadržení obou politiků protestovali ve čtvrtek ve Varšavě před polským Sejmem stoupenci PiS.

„Zahajuji proceduru omilostnění,“ řekl podle médií Duda, jenž je spojencem PiS, po setkání s manželkami obou politiků. Prezident již jednou, v roce 2015, oba muže omilostnil, stalo se tak však ještě před tím, než soudy vynesly pravomocný rozsudek.

Ve čtvrtek Duda vybídl generálního prokurátora, kterým je v Polsku ministr spravedlnosti, aby oba muže mezitím propustil na svobodu z vězení, kde zahájili hladovku.

V centru Varšavy se na demonstraci svolané opoziční PiS sešli odpůrci kroků nové vlády Donalda Tuska. Demonstrace měla původně protestovat proti změnám ve vedení polských veřejnoprávních médií, která PiS během své vlády v uplynulých osmi letech ovládala. Později k tomu přibyl další důvod – protest proti zadržení dvou zmíněných politiků.

Akce pod heslem „na obranu svobody slova, médií a demokracie“ se konala před sídlem Sejmu, dolní komory parlamentu, později se přesunula před Úřad vlády. Zatímco organizátoři hovořili o sto tisících až třech stech tisících demonstrantech, varšavská radnice odhadla jejich počet na pětatřicet tisíc, upozornil server Wirtualna Polska na výrazný rozdíl v odhadech. Zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos k tomu uvedl, že organizátoři si dali za cíl, aby účastníků bylo nejméně dvacet tisíc.

11 minut
Zpravodaj Papadopulos o opoziční demonstraci před budovou Sejmu
Zdroj: ČT24

Případ Kamińského a Wąsika sahá až do roku 2007, kdy stáli v čele protikorupční agentury CBA. Za tehdejší zneužití pravomocí je v roce 2015 soud nepravomocně odsoudil, prezident Duda ale oba politiky následně omilostnil. Nejvyšší soud později zpochybnil milost udělenou ještě před pravomocným odsouzením a jiný soud loni v prosinci oba politiky PiS poslal do vězení na dva roky.

Kamiński se mezitím stal ministrem vnitra ve vládě PiS a Wąsik jeho náměstkem. Loni v říjnových volbách, ve kterých PiS ztratila moc, byli zvoleni poslanci, avšak jejich mandáty na základě nového odsouzení podle šéfa sněmovny zanikly. Opozice je označuje za „politické vězně“ nové polské vlády.

Právní expert Mikolaj Malecki z krakovské Jagellonské univerzity podle serveru Wirtualna Polska vybídl veřejnost, aby se „nenechala nachytat“ prezidentovým počínáním. Duda podle něj hovoří o časově náročné proceduře omilostnění podle trestního práva a celou věc „svalil na bedra generálního prokurátora a na soudy“, jakkoli Kamiński a Wąsik nesplňují předpoklady pro toto omilostnění. Duda však podle experta nevyužil vlastní ústavní pravomoc okamžitě udělit milost a pro delší proceduru se rozhodl, aby dále mohl rozehrávat politickou hru a mluvit o politických vězních.

Portál onet.pl napsal, že ministr spravedlnosti a generální prokurátor Adam Bodnar určitě Kamińského s Wąsikem v nejbližších hodinách z vězení nepropustí. Rozhodl se prý „v této věci nespěchat“, což podle onetu znamená, že oba poslanci mohou ve vězení strávit ještě několik dalších dnů.

Tato kauza končí, soudí Lebduška

Chystaná milost však může podle analytika Michala Lebdušky z Asociace pro mezinárodní otázky přispět ke snížení napětí v Polsku a k vyjasnění situace, byť politický spor potrvá. „Celá tato záležitost bude vyřešena, tím tato kauza končí.“

Analytik se domnívá, že Duda se novou milostí přiznal k chybě při prvním udělení milosti – byť prezident tuto interpretaci odmítá. „Oba politici ztrácí poslanecký mandát, přestože to PiS odmítá. V tomhle smyslu tam konflikt ještě bude,“ řekl Lebduška. Nevyloučil také, že zejména Kamiński může být ještě vyšetřován v jiných kauzách.

Současný premiér Donald Tusk (Občanská platforma) aktuální situaci označil jako právní chaos a mocenskou dualitu. Lebduška s tímto jeho hodnocením souhlasí. „Je to skutečně velký chaos a je to způsobené tím, jak Právo a spravedlnost od roku 2015 vládlo.“ Současné situaci se podle něj dalo zabránit například tím, pokud by se s milostí počkalo na pravomocné odsouzení. Podobných zpochybnitelných kroků vidí více, například při obsazování Ústavního soudu.

11 minut
Analytik Lebduška hovořil o opozičních demonstracích v Polsku
Zdroj: ČT24

Uškodí konfrontační styl straně Právo a spravedlnost?

Lebduška také očekával, že PiS zvolí po ztrátě vlády konfrontační styl. Dodal, že současná demonstrace ve Varšavě nevypovídá o změně politických nálad ve společnosti. Naopak se odkázal na čerstvé průzkumy, podle nichž by současná Tuskova vláda ještě posílila. Domnívá se, že aktuální radikální rétorika PiS bude vyhovovat jejímu tvrdému jádru, zatímco její umírněné stoupence bude naopak odrazovat. „Myslím si, že tato politika je spíše kontraproduktivní,“ doplnil Lebduška.

Zmínil i silnou roli prezidenta Dudy, jenž disponuje právem veta, které nemůže Tuskova vláda v Sejmu přehlasovat. Obě strany tak spolu budou muset nějak koexistovat až do prezidentských voleb v příštím roce. Už nyní se střetávají například v otázce další podoby veřejnoprávních médií či u rozpočtu na letošní rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěPosádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 23 mminutami

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...