Polský ministr kultury Bartlomiej Sienkiewicz vyhlásil nucenou finanční správu nad polskou veřejnoprávní televizí TVP, rozhlasem PR a státní tiskovou agenturou PAP. Své rozhodnutí o likvidačním statusu označil za reakci na veto zákona o navýšení jejich rozpočtu, které před Vánoci vydal polský prezident Andrzej Duda právě kvůli sporu o tři klíčová média. Jejich vedení nová vláda po bleskovém hlasování parlamentu odvolala před týdnem.
Polský ministr kultury rozhodl o nucené finanční správě u veřejnoprávních médií a státní agentury
„Za současné situace toto opatření umožní zajistit další fungování těchto společností, provést v nich nezbytnou restrukturalizaci a zabránit propouštění zaměstnanců z uvedených společností z důvodu nedostatku finančních prostředků,“ napsal Sienkiewicz a dodal, že likvidační status může vlastník společností, tedy stát, kdykoli odvolat.
V Polsku se tento měsíc ujala vlády proevropská liberální koalice v čele s premiérem Donaldem Tuskem a zahájila revizi veřejnoprávních a státních mediálních institucí. Ty se podle kritiků za osmiletého působení předchozí vládní konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) staly nástrojem propagandy. Nová vláda chce podle svých slov nastolit neutralitu ve zpravodajství veřejných médií.
Kritika postupu vlády
Nový ministr kultury mimo jiné minulý týden jmenoval nové vedení veřejnoprávní televize a rozhlasu a státní tiskové agentury PAP. Změny se setkaly se silným odporem PiS, podle které vláda při jejich prosazování obešla běžné parlamentní postupy.
PiS konkrétně tvrdí, že nová vláda vyměnila vedení veřejnoprávní televize a rozhlasu a státní agentury na základě pouhého usnesení, které Sejm, dolní komora parlamentu, přijal už v úterý většinou hlasů nové vládní koalice. Koalice naopak argumentuje, že Sienkiewicz jednal na základě nálezu ústavního soudu, vydaného před jeho ovládnutím PiS, a obchodního práva, podle kterého je stát stoprocentním vlastníkem příslušných mediálních společností.
Prezident Duda 23. prosince oznámil, že vetoval zákon o rozpočtu na příští rok. Zareagoval tak poté, co jej šéf PiS Jaroslaw Kaczyński kritizoval za nečinnost. Duda vzešel právě z této konzervativní strany.
„Přijal jsem rozhodnutí vetovat zákon o rozpočtu na rok 2024, ve kterém jsou tři miliardy zlotých (asi 17 miliard korun) na veřejnoprávní média. Nemohu s tím souhlasit vzhledem k flagrantnímu porušování ústavy a zásad demokratického právního státu. Stav veřejnoprávních médií je třeba nejprve správně a v souladu s právem napravit,“ vysvětlil svůj krok Duda.
Prezidentův poradce Marcin Mastalerek ve středu Tuskovu vládu v reakci na rozhodnutí o likvidaci veřejnoprávních médií označil za „typického agresora“.