Polský ministr kultury rozhodl o nucené finanční správě u veřejnoprávních médií a státní agentury

Polský ministr kultury Bartlomiej Sienkiewicz vyhlásil nucenou finanční správu nad polskou veřejnoprávní televizí TVP, rozhlasem PR a státní tiskovou agenturou PAP. Své rozhodnutí o likvidačním statusu označil za reakci na veto zákona o navýšení jejich rozpočtu, které před Vánoci vydal polský prezident Andrzej Duda právě kvůli sporu o tři klíčová média. Jejich vedení nová vláda po bleskovém hlasování parlamentu odvolala před týdnem.

„Za současné situace toto opatření umožní zajistit další fungování těchto společností, provést v nich nezbytnou restrukturalizaci a zabránit propouštění zaměstnanců z uvedených společností z důvodu nedostatku finančních prostředků,“ napsal Sienkiewicz a dodal, že likvidační status může vlastník společností, tedy stát, kdykoli odvolat.

V Polsku se tento měsíc ujala vlády proevropská liberální koalice v čele s premiérem Donaldem Tuskem a zahájila revizi veřejnoprávních a státních mediálních institucí. Ty se podle kritiků za osmiletého působení předchozí vládní konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) staly nástrojem propagandy. Nová vláda chce podle svých slov nastolit neutralitu ve zpravodajství veřejných médií.

Kritika postupu vlády

Nový ministr kultury mimo jiné minulý týden jmenoval nové vedení veřejnoprávní televize a rozhlasu a státní tiskové agentury PAP. Změny se setkaly se silným odporem PiS, podle které vláda při jejich prosazování obešla běžné parlamentní postupy.

PiS konkrétně tvrdí, že nová vláda vyměnila vedení veřejnoprávní televize a rozhlasu a státní agentury na základě pouhého usnesení, které Sejm, dolní komora parlamentu, přijal už v úterý většinou hlasů nové vládní koalice. Koalice naopak argumentuje, že Sienkiewicz jednal na základě nálezu ústavního soudu, vydaného před jeho ovládnutím PiS, a obchodního práva, podle kterého je stát stoprocentním vlastníkem příslušných mediálních společností.

Prezident Duda 23. prosince oznámil, že vetoval zákon o rozpočtu na příští rok. Zareagoval tak poté, co jej šéf PiS Jaroslaw Kaczyński kritizoval za nečinnost. Duda vzešel právě z této konzervativní strany.

„Přijal jsem rozhodnutí vetovat zákon o rozpočtu na rok 2024, ve kterém jsou tři miliardy zlotých (asi 17 miliard korun) na veřejnoprávní média. Nemohu s tím souhlasit vzhledem k flagrantnímu porušování ústavy a zásad demokratického právního státu. Stav veřejnoprávních médií je třeba nejprve správně a v souladu s právem napravit,“ vysvětlil svůj krok Duda.

Prezidentův poradce Marcin Mastalerek ve středu Tuskovu vládu v reakci na rozhodnutí o likvidaci veřejnoprávních médií označil za „typického agresora“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 mminutami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 10 mminutami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 2 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 9 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 14 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 21 hhodinami
Načítání...