Polský ministr kultury rozhodl o nucené finanční správě u veřejnoprávních médií a státní agentury

Polský ministr kultury Bartlomiej Sienkiewicz vyhlásil nucenou finanční správu nad polskou veřejnoprávní televizí TVP, rozhlasem PR a státní tiskovou agenturou PAP. Své rozhodnutí o likvidačním statusu označil za reakci na veto zákona o navýšení jejich rozpočtu, které před Vánoci vydal polský prezident Andrzej Duda právě kvůli sporu o tři klíčová média. Jejich vedení nová vláda po bleskovém hlasování parlamentu odvolala před týdnem.

„Za současné situace toto opatření umožní zajistit další fungování těchto společností, provést v nich nezbytnou restrukturalizaci a zabránit propouštění zaměstnanců z uvedených společností z důvodu nedostatku finančních prostředků,“ napsal Sienkiewicz a dodal, že likvidační status může vlastník společností, tedy stát, kdykoli odvolat.

V Polsku se tento měsíc ujala vlády proevropská liberální koalice v čele s premiérem Donaldem Tuskem a zahájila revizi veřejnoprávních a státních mediálních institucí. Ty se podle kritiků za osmiletého působení předchozí vládní konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) staly nástrojem propagandy. Nová vláda chce podle svých slov nastolit neutralitu ve zpravodajství veřejných médií.

Kritika postupu vlády

Nový ministr kultury mimo jiné minulý týden jmenoval nové vedení veřejnoprávní televize a rozhlasu a státní tiskové agentury PAP. Změny se setkaly se silným odporem PiS, podle které vláda při jejich prosazování obešla běžné parlamentní postupy.

PiS konkrétně tvrdí, že nová vláda vyměnila vedení veřejnoprávní televize a rozhlasu a státní agentury na základě pouhého usnesení, které Sejm, dolní komora parlamentu, přijal už v úterý většinou hlasů nové vládní koalice. Koalice naopak argumentuje, že Sienkiewicz jednal na základě nálezu ústavního soudu, vydaného před jeho ovládnutím PiS, a obchodního práva, podle kterého je stát stoprocentním vlastníkem příslušných mediálních společností.

Prezident Duda 23. prosince oznámil, že vetoval zákon o rozpočtu na příští rok. Zareagoval tak poté, co jej šéf PiS Jaroslaw Kaczyński kritizoval za nečinnost. Duda vzešel právě z této konzervativní strany.

„Přijal jsem rozhodnutí vetovat zákon o rozpočtu na rok 2024, ve kterém jsou tři miliardy zlotých (asi 17 miliard korun) na veřejnoprávní média. Nemohu s tím souhlasit vzhledem k flagrantnímu porušování ústavy a zásad demokratického právního státu. Stav veřejnoprávních médií je třeba nejprve správně a v souladu s právem napravit,“ vysvětlil svůj krok Duda.

Prezidentův poradce Marcin Mastalerek ve středu Tuskovu vládu v reakci na rozhodnutí o likvidaci veřejnoprávních médií označil za „typického agresora“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodal, že je připraven o citlivých otázkách jednat se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem.
09:56Aktualizovánopřed 8 mminutami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 13 mminutami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem, informují v úterý večer agentury AFP a DPA. Francie sankce důrazně odsoudila, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 12 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 14 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 18 hhodinami

Tři západoukrajinské oblasti skončily po masivním ruském náletu téměř bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo téměř čtyři desítky raket a vyslalo přes šest set třicet dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Největší škody na energetice se týkaly západních částí Ukrajiny, kde tři oblasti skončily téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...