Občanská platforma

Polsko chce kvůli situaci na běloruské hranici v rámci strategie na omezení nelegální migrace dočasně pozastavit právo na azyl. Řekl to premiér Donald Tusk s tím, že požádá Evropskou unii, aby opatření schválila. Varšava obviňuje Minsk, že migranty k přechodu polské hranice nabádá a pomáhá jim k tomu.

Od nástupu vlády Donalda Tuska uplynuly tři měsíce a nový kabinet již obrátil kormidlem zahraniční politiky, oznámil plán na odvolání padesátky velvyslanců jmenovaných předchozí vládou a v Bruselu usilovně jedná o odblokování miliard z unijních fondů. Přes trvající spor s Kyjevem o obilí vyzývá k podpoře Ukrajiny a aktivně zbrojí. I na domácí scéně provedl nový polský premiér výrazné změny, čelí ale kritice třeba za dosud chybějící reformu potratů nebo za plán vrátit DPH na potraviny.

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski rozhodl o odvolání více než padesáti velvyslanců jmenovaných za předchozí vlády národněkonzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS). Jím vedený resort ve středu uvedl, že jde o snahu nynější proevropské vlády vylepšit práci polských zahraničních misí v náročných časech. Prezident Andrzej Duda, který je spojencem PiS, upozornil, že nelze odvolat ani povolat žádného velvyslance bez podpisu hlavy státu.

Polský prezident Andrzej Duda ve čtvrtek ohlásil, že znovu omilostní politiky opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Mariusze Kamińského a Macieje Wąsika. Ty policie zadržela v úterý přímo v prezidentském paláci. Stalo se tak poté, co je soud pravomocně odsoudil za někdejší zneužití pravomocí v době, kdy stáli v čele protikorupční agentury. Proti zadržení obou politiků protestovali ve čtvrtek ve Varšavě před polským Sejmem stoupenci PiS.

Analytik Hospodářských novin Martin Ehl v pořadu 90'ČT24 řekl, že dalším polským premiérem bude s největší pravděpodobností Donald Tusk, protože má potřebné politické zkušenosti a dovednosti. Europoslanci Mikuláš Peksa (Piráti) a Ondřej Knotek (ANO) se shodli, že pod jeho vedením bude země hledat cestu zpět do jádra Evropské unie.

Polská liberální opozice vyhlíží nadcházející parlamentní volby s nadějí. Po osmi letech vlády konzervativců z Práva a spravedlnosti (PiS) a jejich spojenců má totiž šanci převzít moc. Do čela vlády by se tak mohl vrátit Donald Tusk, předseda nejsilnější opoziční strany Občanská platforma (PO). Čeká se však těsný souboj. A i kdyby se opozici podařilo dát dohromady vládní většinu, bude se muset vyrovnat především se svou vlastní nesourodostí.

Polsko během neděle čekají parlamentní volby a v zemi nyní vrcholí politická kampaň. Její součástí jsou i televizní debaty, jedna z těch nejočekávanějších přitom proběhla v pondělí. Odvysílala jí polská veřejnoprávní televize Telewizja Polska (TVP). Poláci budou kromě vybírání nového osazenstva Sejmu a Senátu během hlasování odpovídat i na několik otázek v referendech. Dění v Polsku okomentoval zahraniční zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

Stovky tisíc lidí se účastnily protivládní demonstrace v centru Varšavy. Podle radnice města dorazil protestovat zhruba milion lidí. Opoziční lídr Donald Tusk z liberální Občanské platformy (PO) svolal „Pochod milionu srdcí“ dva týdny před parlamentními volbami. Vládnoucí konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) v neděli pořádala vlastní masovou předvolební akci v Katovicích nazvanou „Bezpečné Polsko“.

Kampaň před polskými parlamentními volbami rozbouřila aféra s vízy. Polské konzuláty v Africe a Asii měly vydávaly urychleně dokumenty migrantům za nemalé úplatky. Zatímco vláda tvrdí, že šlo jen o pár stovek případů, podle opozice šlo o statisíce. Migrace a ochrana hranic jsou přitom jedním z ústředních témat kampaně vládní strany Právo a spravedlnost, která se uchází o třetí volební období u moci. Kauza ale zřejmě opozici nenahraje. Voliče, zvláště pak odpůrce migrace, spíše odradí k volebním urnám vyrazit.

Polské ministerstvo zahraničí propustilo šéfa právního oddělení, vypovědělo smlouvy externím firmám přijímajícím žádosti o polská víza a nařídilo mimořádnou kontrolu v konzulárním oddělení resortu. V pátek o tom informovalo vedení ministerstva, kterého se dotkla v posledních týdnech aféra kolem udělování víz za úplatu ve zrychleném režimu a bez náležitých prověrek.

V Polsku za poslední dekádu skoro desetinásobně přibylo cizinců ze zemí mimo Evropu – pracuje jich tam jeden a čtvrt milionu. Konzervativní vláda sice používá protiimigrační rétoriku, ale paradoxně chtěla podmínky pro zaměstnance z ciziny ještě víc zmírnit. Nakonec od toho před volbami ustoupila.

Varšava si připomíná Den polské armády přehlídkou, které se v metropoli účastní na dva tisíce vojáků, dvě stovky kusů vojenské techniky a 92 letadel, včetně nově pořízených západních zbraní. Podle listu Rzeczpospolita jsou v ulicích například tanky Abrams nebo raketomety HIMARS. Součástí vojenského defilé, které je u příležitosti tohoto dne prvním od roku 2019, jsou i zahraniční vojáci například ze Spojených států, Británie, Rumunska nebo Chorvatska, napsala stanice TVN 24 na svém webu.

Ve Varšavě vyšli do ulic účastníci protestního pochodu, který svolala liberální opoziční strana Občanská platforma. Cílem demonstrace je mobilizovat voliče v Polsku proti konzervativní vládě, již opozice obviňuje z narušování principů demokracie. Organizátoři uvedli, že protest bude „největší za posledních třicet let“. Zúčastnilo se ho nakonec půl milionu lidí, uvedli podle médií. Agentura PAP píše, že neoficiální informace policie hovoří o tom, že protestovalo 150 tisíc lidí. Demonstrace se konaly také v dalších velkých městech včetně Krakova a Štětína, podotkl portál Onet.

Polský soud ve čtvrtek po téměř ročním procesu odsoudil na doživotí Stefana Wilmonta, který čelil obžalobě z vraždy gdaňského starosty Pawla Adamowicze, spáchané před čtyřmi lety. Rozsudek není pravomocný. Obhajoba žádala, aby soud uznal obžalovaného za nepříčetného. Jeho zločin však nemá v Polsku odbody od meziválečného období, řekla soudkyně.

V Polsku se chýlí ke konci soud ohledně vraždy někdejšího gdaňského starosty Pawla Adamowicze. V lednu 2019 ho přímo na pódiu před televizním kamerami během charitativního koncertu pobodal recidivista Stefan W. a Adamowicz o den později zraněním podlehl. V procesu zazněly závěrečné řeči, rozsudek soud vynese ve čtvrtek. Vdova i Adamowiczovi příznivci viní z nepřímého podílu na vraždě veřejnoprávní média kontrolovaná vládou, která nyní čelí kritice také v souvislosti se sebevraždou syna opoziční poslankyně.

Stal se lídrem polské opozice, dostal zákaz řízení auta, nacionalisti spálili jeho portrét. Donald Tusk má za sebou turbulentní rok. Vzkřísil k novému životu Občanskou platformu, ale ta i přesto v průzkumech ztrácí na vládnoucí Právo a spravedlnost.

V polských městech v neděli demonstrovaly desítky tisíc lidí. Do ulic vyšly vyjádřit nesouhlas s rozhodnutím ústavního soudu, který zpochybnil nadřazenost evropské legislativy nad polským právem. Demonstrující podpořili také setrvání Polska v EU. Protest svolal předseda nejsilnější opoziční strany, Občanské platformy, bývalý předseda Evropské rady a bývalý premiér Donald Tusk.

Lidé v Polsku se v neděli vpodvečer sešli, aby ve městech po celé zemi demonstrovali na podporu členství své země v Evropské unii. Činí tak po nálezu ústavního soudu, podle něhož je polská ústava nadřazena předpisům Evropské unie, informují polská média. V nálezu ústavních soudců, které nominovala vládní strana Právo a spravedlnost (PiS), vidí kritici poměrů předzvěst takzvaného polexitu, tedy odchodu Polska z EU. Země se zavázala unijní pravidla respektovat při vstupu do tohoto společenství.

Verdikt polského ústavního soudu zpochybňující nadřazenost unijního práva nad polskými zákony je útokem na Evropskou unii a možnou reakcí bloku je uvalení sankcí vůči Varšavě. Prohlásil to francouzský ministr pro evropské záležitosti Clément Beaune. Podle lucemburského ministra zahraničí Jeana Asselborna si Polsko zahrává s ohněm. Polský premiér Mateusz Morawiecki tvrdí, že místo jeho země je a bude v EU.

V polské politice se znovu skloňuje slovo polexit. Největší opoziční Občanská platforma obviňuje vládnoucí stranu, že chce zemi z Evropské unie vyvést. Právo a spravedlnost to odmítá a tvrdí, že ve sporech s Bruselem jen brání státní suverenitu. Podle průzkumů by pro odchod ze společenství hlasovalo přes šestnáct procent Poláků, proti by byly zhruba dvě třetiny.

Polská Občanská koalice (KO) vedená nejsilnější Občanskou platformou postoupila v první polovině července na druhé místo, když předstihla stranu Polsko 2050. Zpravodaj ČT ve Varšavě Lukáš Mathé za tím vidí efekt Donalda Tuska, který se před dvěma týdny stal novým šéfem KO. Podle údajů serveru Politico dál s výrazným náskokem vede vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS).

Dosavadní šéf polské Občanské platformy Borys Budka v sobotu symbolicky předal vedení této donedávna nejsilnější opoziční strany bývalému premiérovi Donaldu Tuskovi, který se vrací do polské politiky, informují tamní média. Prakticky současně vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) na svém sjezdu znovu zvolila do svého čela na další volební období Jaroslawa Kaczyńského, pokládaného za Tuskova osobního protivníka.

V Polsku sílí spekulace o návratu Donalda Tuska do tamní politiky. Bývalý premiér, exšéf Evropské rady a nyní předseda Evropské lidové strany (EPP) by se podle nich mohl znovu stát předsedou Občanské platformy (PO). Obliba této donedávna nejsilnější opoziční strany u voličů klesá a Tusk je čím dál častěji vnímaný jako spasitel šancí liberální opozice vystřídat u moci konzervativní stranu Právo a spravedlnost (PiS), která vládne zemi již druhé volební období za sebou.

Novým starostou východopolského města Řešov se stane opoziční kandidát Konrad Fijolek. Ten v prvním kole místních předčasných voleb získal 56,51 procenta hlasů. Jelikož obdržel většinu hlasů, druhé kolo v tomto městě nebude zapotřebí, uvedla v pondělí agentura PAP. Vicepremiér země Jaroslaw Gowin výsledek volebního klání označil za „budíček“ pro vládní koalici před parlamentními volbami.