„Nechceme autoritářské Polsko.“ Na demonstraci ve Varšavě se sešli přívrženci opozice

Ve Varšavě vyšli do ulic účastníci protestního pochodu, který svolala liberální opoziční strana Občanská platforma. Cílem demonstrace je mobilizovat voliče v Polsku proti konzervativní vládě, již opozice obviňuje z narušování principů demokracie. Organizátoři uvedli, že protest bude „největší za posledních třicet let“. Zúčastnilo se ho nakonec půl milionu lidí, uvedli podle médií. Agentura PAP píše, že neoficiální informace policie hovoří o tom, že protestovalo 150 tisíc lidí. Demonstrace se konaly také v dalších velkých městech včetně Krakova a Štětína, podotkl portál Onet.

Předseda Občanské platformy a bývalý premiér Donald Tusk demonstraci vyhlásil na výročí prvních polosvobodných voleb z roku 1989. „Chci, aby lidé viděli, že mají moc měnit chod věcí,“ řekl Tusk tento týden časopisu Newsweek. Také další opoziční strany slíbily, že se k protestu připojí.

„Radnice v tuto chvíli odhaduje (účast) na 500 tisíc lidí,“ řekl AFP mluvčí organizátorů pochodu Jan Grabiec. Tusk během svého projevu označil pochod za největší demokratické shromáždění v historii demokratického Polska. „Je nás v ulicích Varšavy půl milionu, to je absolutní rekord,“ prohlásil podle serveru TVN 24. Polský server Onet dospěl na základě vlastních propočtů k nejméně 300 tisícům účastníků manifestace.

Do Varšavy se sjely stovky autobusů s přívrženci opozice z celého Polska. V čele průvodu kráčeli vedoucí představitelé Občanské platformy doprovázení nositelem Nobelovy ceny za mír a bývalým šéfem odborového svazu Solidarita Lechem Walesou, napsala agentura AFP.

Nahrávám video

Obavy z plíživého návratu autoritářského systému

Tusk v krátkém projevu prohlásil, že současná iniciativa opozice je svým významem srovnatelná s bojem proti komunismu před rokem 1989. „Chceme svobodné, zákony dodržující, bezpečné, férové, čisté a zelené Polsko,“ uvedl na akci Tusk. 

„Proč dnes vyšlo do ulic půl milionu Poláků? Protože cítíme, že Polsku už léta vládnou lidé, kteří neumějí milovat, kteří zfalšovali slovo solidarita a kteří nám každý den kousek po kousku berou svobodu,“ prohlásil Tusk na závěr manifestace. „Demokracie umírá v tichu. Ode dneška už nebude ticho,“ řekl dále podle tamních médií a vyjádřil přesvědčení, že „demokracie v Polsku nezemře“.

„Chceme pro naše děti svobodnou zem,“ prohlásil podle agentury AP devětačtyřicetiletý Radek Tusinski, který se na pochod vypravil i s manželkou a dvěma malými dětmi. Poznamenal, že se obává plíživého návratu autoritářského systému podobného tomu, který si pamatuje z dětství.

Někteří demonstranti podle agentury Reuters uvedli, že je k účasti na demonstraci přiměl spor kolem zákona o zřízení komise pro posouzení vlivů Ruska v Polsku v letech 2007 až 2022. Polská opozice zákon označuje za hon na čarodějnice proti politickým oponentům.

Jiní demonstranti kritizovali stoupající životní náklady. „To stačí!“, „Nechceme autoritářské Polsko“, „PiS je drahá“, hlásaly transparenty.

Na podzim by volební souboj mohl být těsný

Průzkumy veřejného mínění před podzimními volbami naznačují, že půjde o těsný souboj. Vládnoucí strana PiS těží mimo jiné ze svého nesmlouvavého postoje vůči ruské agresi na Ukrajině.

Kritici z řad domácí opozice i mezinárodních organizací vládě Práva a spravedlnosti (PiS) dlouhodobě vytýkají, že od svého nástupu k moci v roce 2015 omezuje nezávislost soudní moci, potlačuje menšiny, především pak členy skupiny LGBT+, a porušuje i další evropské hodnoty, jako je pluralita médií či akademické svobody.

Polský premiér Mateusz Morawiecki podle agentury PAP demonstraci zlehčoval a prohlásil, že nebyla podle něj tak spontánní, jak ji organizátoři představovali. „Trochu mě rozesmává, když staré lišky, které jsou v politice mnoho a mnoho let, organizují protivládní pochod a prezentují ho jako spontánní občanský protest,“ reagoval šéf polské vlády, který dále tvrdil, že z ústředí Občanské platformy přišel pokyn, aby její zástupci přivedli do Varšavy „co nejvíce aktivistů“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 55 mminutami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 1 hhodinou

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
16:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 2 hhodinami

VideoBritská vláda ve spojitosti s vraždou Nowaka odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie

Britská vláda odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie a mírnějším zacházení s etnickými menšinami. Kritika a protesty přišly po verdiktu nad vrahem osmnáctiletého studenta Henryho Nowaka, který svou oběť křivě obvinil z rasismu. Nowak zemřel loni v prosinci během policejního zásahu, při kterém hlídka uvěřila rodině vraha, že ho Nowak rasově napadl. Policie ignorovala Nowakova slova o tom, že je pobodaný, dokud neupadl do bezvědomí. Vyšetřování policejního zásahu zatím žádný disciplinární přestupek nebo trestný čin neodhalilo.
před 3 hhodinami

VideoRusko likviduje ukrajinská města do základů, říká zpravodajka Stomatová

Čtvrteční dopis ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského adresovaný ruskému vůdci Vladimiru Putinovi je na Ukrajině vnímán spíše tak, že byl určen pro Spojené státy, uvedla zpravodajka ČT Darja Stomatová v Interview ČT24. „Dostali jsme se do patové situace, kdy delegace nejednají, takže otázka je, jak znovu komunikaci mezi Ruskem, Ukrajinou a USA rozproudit,“ uvedla. Rusku se zároveň na frontě nedaří postupovat, kvůli čemuž stupňuje tlak na ukrajinská města poblíž frontové linie. „Rusko města likviduje do základů. Některá vypadají mnohem hůř než kdysi Avdijivka,“ poznamenala zpravodajka s odkazem na Kosťantynivku. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Na Tchaj-wanu má zájem o spolupráci vláda i opozice, poučme se, řekl Vystrčil

Navýšení fondu pro investice českých a tchajwanských firem nebo zvýšení počtu letů mezi Prahou a Tchaj-pejí řadí předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) mezi hlavní přínosy své cesty na Tchaj-wan. Sdělil to po návratu z pětidenní mise, kterou uskutečnil k nelibosti pevninské Číny a bez podpory vlády. Jako další přínos uvedl podpis pěti memorand o spolupráci, ať už mezi podnikateli, nebo mezi Univerzitou Karlovou a tchajwanskými univerzitami.
13:27Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Za krádež vzácné rumunské přilby poslal nizozemský soud do vězení tři muže

Nizozemský soud za účast na krádeži 2500 let staré přilby zapůjčené z Rumunska poslal v pátek tři muže na téměř čtyři roky za mříže, informovaly agentury AP a AFP. Pachatelé v lednu 2025 ukradli z muzea Drents v nizozemském Assenu zdobenou přilbu z Cotsofenešti a tři zlaté náramky, které patří mezi nejcennější rumunské národní poklady.
před 6 hhodinami
Načítání...