„Nechceme autoritářské Polsko.“ Na demonstraci ve Varšavě se sešli přívrženci opozice

Ve Varšavě vyšli do ulic účastníci protestního pochodu, který svolala liberální opoziční strana Občanská platforma. Cílem demonstrace je mobilizovat voliče v Polsku proti konzervativní vládě, již opozice obviňuje z narušování principů demokracie. Organizátoři uvedli, že protest bude „největší za posledních třicet let“. Zúčastnilo se ho nakonec půl milionu lidí, uvedli podle médií. Agentura PAP píše, že neoficiální informace policie hovoří o tom, že protestovalo 150 tisíc lidí. Demonstrace se konaly také v dalších velkých městech včetně Krakova a Štětína, podotkl portál Onet.

Předseda Občanské platformy a bývalý premiér Donald Tusk demonstraci vyhlásil na výročí prvních polosvobodných voleb z roku 1989. „Chci, aby lidé viděli, že mají moc měnit chod věcí,“ řekl Tusk tento týden časopisu Newsweek. Také další opoziční strany slíbily, že se k protestu připojí.

„Radnice v tuto chvíli odhaduje (účast) na 500 tisíc lidí,“ řekl AFP mluvčí organizátorů pochodu Jan Grabiec. Tusk během svého projevu označil pochod za největší demokratické shromáždění v historii demokratického Polska. „Je nás v ulicích Varšavy půl milionu, to je absolutní rekord,“ prohlásil podle serveru TVN 24. Polský server Onet dospěl na základě vlastních propočtů k nejméně 300 tisícům účastníků manifestace.

Do Varšavy se sjely stovky autobusů s přívrženci opozice z celého Polska. V čele průvodu kráčeli vedoucí představitelé Občanské platformy doprovázení nositelem Nobelovy ceny za mír a bývalým šéfem odborového svazu Solidarita Lechem Walesou, napsala agentura AFP.

Nahrávám video

Obavy z plíživého návratu autoritářského systému

Tusk v krátkém projevu prohlásil, že současná iniciativa opozice je svým významem srovnatelná s bojem proti komunismu před rokem 1989. „Chceme svobodné, zákony dodržující, bezpečné, férové, čisté a zelené Polsko,“ uvedl na akci Tusk. 

„Proč dnes vyšlo do ulic půl milionu Poláků? Protože cítíme, že Polsku už léta vládnou lidé, kteří neumějí milovat, kteří zfalšovali slovo solidarita a kteří nám každý den kousek po kousku berou svobodu,“ prohlásil Tusk na závěr manifestace. „Demokracie umírá v tichu. Ode dneška už nebude ticho,“ řekl dále podle tamních médií a vyjádřil přesvědčení, že „demokracie v Polsku nezemře“.

„Chceme pro naše děti svobodnou zem,“ prohlásil podle agentury AP devětačtyřicetiletý Radek Tusinski, který se na pochod vypravil i s manželkou a dvěma malými dětmi. Poznamenal, že se obává plíživého návratu autoritářského systému podobného tomu, který si pamatuje z dětství.

Někteří demonstranti podle agentury Reuters uvedli, že je k účasti na demonstraci přiměl spor kolem zákona o zřízení komise pro posouzení vlivů Ruska v Polsku v letech 2007 až 2022. Polská opozice zákon označuje za hon na čarodějnice proti politickým oponentům.

Jiní demonstranti kritizovali stoupající životní náklady. „To stačí!“, „Nechceme autoritářské Polsko“, „PiS je drahá“, hlásaly transparenty.

Na podzim by volební souboj mohl být těsný

Průzkumy veřejného mínění před podzimními volbami naznačují, že půjde o těsný souboj. Vládnoucí strana PiS těží mimo jiné ze svého nesmlouvavého postoje vůči ruské agresi na Ukrajině.

Kritici z řad domácí opozice i mezinárodních organizací vládě Práva a spravedlnosti (PiS) dlouhodobě vytýkají, že od svého nástupu k moci v roce 2015 omezuje nezávislost soudní moci, potlačuje menšiny, především pak členy skupiny LGBT+, a porušuje i další evropské hodnoty, jako je pluralita médií či akademické svobody.

Polský premiér Mateusz Morawiecki podle agentury PAP demonstraci zlehčoval a prohlásil, že nebyla podle něj tak spontánní, jak ji organizátoři představovali. „Trochu mě rozesmává, když staré lišky, které jsou v politice mnoho a mnoho let, organizují protivládní pochod a prezentují ho jako spontánní občanský protest,“ reagoval šéf polské vlády, který dále tvrdil, že z ústředí Občanské platformy přišel pokyn, aby její zástupci přivedli do Varšavy „co nejvíce aktivistů“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA budou po Evropě chtít zaplatit za Bidenovu vojenskou pomoc Ukrajině, prohlásil Trump

Spojené státy budou po Evropě požadovat, aby zaplatila za vojenskou pomoc pro Ukrajinu získanou od vlády demokratického prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu Donald Trump to ve čtvrtek napsal na sociální síti Truth Social. V příspěvku zároveň opět popřel zprávy, že se USA ve válce s Íránem potýkají s vyčerpanými zásobami munice.
před 7 mminutami

Po ukrajinském úderu vypukl požár v ropném skladu v Soči. Rusko útočilo u Oděsy

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár ropného skladu v černomořském přístavním městě Soči na jihu Ruska. Agentura Reuters napsala, že o tom informovaly úřady Krasnodarského kraje. Ukrajinské ministerstvo energetiky uvedlo, že Rusko v noci útočilo na zařízení energetické infrastruktury v Oděské oblasti. Podle místních úřadů při úderech zahynul jeden člověk a nejméně pět utrpělo zranění.
08:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Nepálu vyprostili dva přeživší z trosek vodní elektrárny

Nepálští záchranáři a armáda vyprostili dva přeživší ničivých povodní, Kabira Maharjana a Sanjaye Sahu, z tunelu vodní elektrárny. Oba muži byli letecky přepraveni do nemocnice. Povodně před týdnem zasáhly Nepál a také sousední Tibet. Čína doposud ohlásila přes dvacet mrtvých. Nepál pohřešuje více než čtyři tisíce lidí, přes šest set osob pak uvázlo v prostorách vodních elektráren.
před 1 hhodinou

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Na jeho základě pak kontrolují další dvě elektrická zařízení. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Milei si nárokuje Falklandy. Chce přísnější sankce na firmy, které tam těží ropu

Argentinský prezident Javier Milei ve čtvrtek v televizním projevu prohlásil, že zpřísní sankce vůči firmám zapojeným do ropných projektů v okolí Falklandských ostrovů, navýší prostředky na obranu na jihu země a předloží Kongresu návrh zákona, jehož cílem je posílit reakci Argentiny na to, co označil za porušování její suverenity. Argentina si Falklandy, britské zámořské území ležící asi 500 kilometrů východně od argentinské pevniny, dlouhodobě nárokuje.
před 2 hhodinami

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 3 hhodinami

AfD může mít po volbách v Sasku-Anhaltsku prvního zemského premiéra

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.
před 4 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.