Polsko je na prahu parlamentních voleb. Nejsilnější stranou zůstává PiS, tvrdí průzkumy

Nahrávám video
Část polské předvolební debaty s komentářem analytika Lebdušky
Zdroj: ČT24

Polsko během neděle čekají parlamentní volby a v zemi nyní vrcholí politická kampaň. Její součástí jsou i televizní debaty, jedna z těch nejočekávanějších přitom proběhla v pondělí. Odvysílala jí polská veřejnoprávní televize Telewizja Polska (TVP). Poláci budou kromě vybírání nového osazenstva Sejmu a Senátu během hlasování odpovídat i na několik otázek v referendech. Dění v Polsku okomentoval zahraniční zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

Podle českého novináře TVP již vyhlásila vítěze debaty, kterým je nynější premiér země Mateusz Morawiecki. Není to žádné překvapení, jelikož polská veřejnoprávní televize je ovládaná vládní stranou Právo a Spravedlnost (PiS), jejímž členem je právě předseda vlády, řekl Papadopulos.

„Řada nezávislých i opozičních médií se shodla na jiném vítězi, kterým je Szymon Holownia, lídr liberálního uskupení Třetí cesta. Ten se totiž jako jeden z mála účastníků debaty snažil věcně argumentovat a odpovídat na sáhodlouhé otázky moderátorů televize,“ popsal zpravodaj ČT. 

Holownia vstupuje do voleb jako šéf uskupení, které se v předvolebních průzkumech pohybuje na pomezí vstupu do polského Sejmu. Jelikož hnutí kandiduje jako volební uskupení, potřebuje překonat osmiprocentní hranici. Vystoupení v debatě může Třetí cestě usnadnit její překonání, tvrdí podle Papadopulose polští komentátoři.

Totéž si myslí i analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Michal Lebduška. „Holownia byl věcný a jeho útoky na Morawieckého během debaty byly spíše věcné než agresivní. Mohlo by to přesvědčit především nerozhodnuté a váhající voliče, aby volili Třetí cestu. To by uskupení mohlo pomoci v tom, aby těch osm procent překročilo,“ okomentoval lídrův projev v debatě. 

Nahrávám video
Události: V Polsku rezonují předvolební debaty
Zdroj: ČT24

Komentátory zklamal Tusk i Morawiecki

Komentátoři jsou přitom zklamaní nejen z projevu Morawieckého, ale i lídra opoziční strany Občanská platforma (OP) Donalda Tuska. Ten se podle nich utápěl v různých invektivách. „Oba politici reagovali na sebe, a ne na nastolená témata,“ popsal Papadopulos.

Polský premiér Mateusz Morawiecki po debatě
Zdroj: Reuters/Maciek Jazwiecki

Spravedlivosti debaty rovněž nepomohlo to, že jedním z jejích moderátorů byl Michal Rachoń. „Je to jedna z hlavních tváří televize a bývalý mluvčí PiS na severu Polska. Často otevřeně a nevybíravě na sociálních sítích kritizuje Tuska. Z tohoto principu výběru moderátora ta debata nebyla spravedlivá,“ podotkl Papadopulos.

Tusk podle něho během debaty využil svůj čas, aby hovořil k opačným politickým táborům. „Hovořil k lidem jako člověk, který se v televizi objevuje velmi často, ale v nelichotivých situacích, které jej vyobrazují jako ohrožení Polska. Jazyk propagandy televize je velmi namířený proti Tuskovi,“ dodal zpravodaj.

Morawieckého projev může odradit váhající voliče

Podle Lebdušky byl Tusk ve svém projevu „překvapivě slabý“, měl ale i silné momenty. „Rozhodila ho první otázka, na kterou nejdříve neodpovídal. Představoval se půl minuty a pak si spletl zvukový signál. Trochu se v tom zamotal. Měl tam pár dobrých momentů, kdy mimo jiné připomněl, že Morawiecki býval jeho poradcem a podporoval myšlenku navýšení věku odchodu do důchodu, což PiS nyní kritizuje,“ okomentoval analytik Tuskův výkon.

Co se týče Morawieckého, domnívá se, že jeho účast v debatě nebude mít na tvrdé voličské jádro strany PiS přílišný vliv. „Tam se opakuje stále to samé, útoky na Tuska. Nebyl to velký výkon a v té televizi to běží neustále. Může to mít ale negativní efekt na váhající voliče, které tenhle agresivní přístup mohl odradit,“ dodal Lebduška.

Jedno téma, jedna minuta

Co se týče samotné struktury předvolební debaty, trvala hodinu. Jednotliví mluvčí v ní přitom měli celkem sedm minut na vyjádření. Každému z nich byly pokládány otázky na různá témata, kandidát měl přitom jednu minutu na zodpovězení. Zaměřené byly mimo jiné na migraci nebo sociální politiku, konkrétně třeba ohledně plošného přídavku na děti, který se má zvýšit.

Řešily se třinácté a čtrnácté důchody, rezonovaly i otázky ohledně bezpečnosti země. „Celkem těch témat bylo šest, na každé mohl kandidát odpovídat minutu,“ dodal Papadopulos s tím, že během sedmé minuty se mohl politik věnovat tématu dle vlastního gusta.

Akce se neodehrávala v televizním studiu, ale v prostorech soukromé společnosti, které byly vzdáleny dvacet kilometrů od městského centra. Problém byl totiž s tím, že televizní studio obklopili přívrženci jednotlivých stran. „Situace kolem byla velmi napjatá,“ uvedl zpravodaj ČT.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 20 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...