Občanská platforma strana 3 z 3

Na letošní rok připravila polská vláda vyrovnaný rozpočet, což je poprvé v novodobých dějinách země. Přitom slibuje dál plnit i štědrý sociální program. Ovšem komunální politici, většinou z opozice, si stěžují, že nedokážou zaplatit projekty, se kterými pro rok 2020 počítali. Kabinet totiž na města přenesl část výdajů.

Stále více polských samospráv finančně podporuje páry při umělém oplodnění. Po většině velkých měst se začínají přidávat i ta menší. Předchozí liberální vláda sice spustila státní příspěvkový program, nyní vládnoucí konzervativci ho ale v roce 2016 zastavili. Místo toho podporují alternativní léčbu neplodnosti, se kterou souhlasí i vlivná katolická církev.

Polská hlavní opoziční strana Občanská platforma vybrala Malgorzatu Kidawovou-Blońskou jako svou kandidátku na úřad prezidenta. Oznámila to agentura PAP. Místopředsedkyně polského parlamentu bude na jaře kandidovat proti Andrzeji Dudovi, jenž byl zvolen za vládnoucí stranu Právo a spravedlnost (PiS).

Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) chce přepočítat hlasy z voleb do Senátu. V horní komoře parlamentu ztratila většinu. Podle televize TVN 24 požádala nejvyšší soud o přepočítání hlasů v šesti obvodech. V nich prohrála poměrně malým rozdílem hlasů a část z nich byla údajně vyřazena jako neplatná. Čas na námitky stran vůči volbám konaným 13. října vypršel o půlnoci.

Parlamentní volby v Polsku jasně vyhrála vládní strana Právo a spravedlnost (PiS). Po sečtení 99,5 procenta volebních obvodů získali konzervativci ve volbách do Sejmu 43,8 procenta hlasů. Opoziční Občanská koalice (KO) dostala 27,2 procenta hlasů. PiS tak zřejmě ještě vylepší svůj výsledek z předchozích voleb v roce 2015 a bude moci dál vládnout sama. Podle médií však ztratí většinu v Senátu. Volby podle dosavadních údajů provázela rekordní účast, nejvyšší od roku 1989.

Vládní strana Právo a spravedlnost míří v nedělních parlamentních volbách v Polsku k jasnému vítězství. Těží především ze sociální politiky, která poprvé po pádu komunismu významněji pomohla chudší části společnosti. To vykrádá elektorát levicové opozice, která se v průzkumech potácí na třetím místě. Druzí liberálové zase podle mnohých jen kritizují a nenabízejí důvěryhodný pozitivní program. Opozici nepomáhá ani spojování sil. Lidé v neděli rozhodují o novém složení obou komor parlamentu.

Poláci si v neděli zvolí nový parlament. Favoritem je vládní strana Právo a spravedlnost (PiS), kterou volí především východ země, zatímco opoziční Občanská koalice (KO) má příznivce hlavně na západě. PiS ale přibývají voliči i v oblastech dosud nakloněných opozici. Podle polských politologů je právě prohlubování společenského štěpu účinnou předvolební zbraní vládní strany. Polarizující rétorice se ovšem nevyhýbají ani její kritici.

Baltské Westerplatte, kde padly první výstřely druhé světové války, se v Polsku stává předmětem právní a politické bitvy. Vláda totiž prosadila speciální zákon, jímž převádí poloostrov nedaleko Gdaňsku pod kontrolu státu, aby tam mohla vytvořit muzeum. Dosud ho spravovala gdaňská radnice, která se o něj podle vlády nestarala důstojně. Podle starostky Aleksandry Dulkiewiczowé hlásící se k opozici nemá kabinet na vyvlastnění pozemků právo.

V Polsku se rozjíždí kampaň před parlamentními volbami, které zemi čekají na přelomu října a listopadu. Průzkumům vévodí vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS). Široká opoziční koalice se po porážce v evropských volbách rozpadla a strany se snaží o nová spojenectví. Ani dohromady by se jim ale podle šetření nepodařilo PiS porazit.

Téměř 13 milionů zhlédnutí od víkendového zveřejnění na internetu zaznamenal snímek o sexuálním zneužívání v polské katolické církvi. Zemí, ve které se ke katolické víře hlásí devět z deseti lidí, film hluboce otřásl a přiměl preláty přejít od pobouření a kritiky k omluvám. Problém zneužívání v církvi se navíc stal jedním z hlavních témat kampaně před blížícími se volbami do Evropského parlamentu.

Poláci slaví jeden ze svých nejvýznamnějších státních svátků, Den ústavy. Dokument z roku 1791 je označován za první moderní evropskou ústavu a druhou na světě, po té americké. Ve Varšavě proběhla celá řada akcí včetně velké vojenské přehlídky. Na místní univerzitě vystoupil s projevem šéf Evropské rady a bývalý polský premiér Donald Tusk, který současnému konzervativními kabinetu vzkázal, že ústavu není možné jeden den oslavovat a zbytek roku porušovat.

Novou starostkou Gdaňska se stane právnička Aleksandra Dulkiewiczová. Podle předběžných výsledků získala přes osmdesát procent hlasů. Ve funkci přes měsíc zastupovala Pawla Adamowicze, který byl v lednu ubodán na charitativní akci.

Polská vězeňská služba i policie podle soukromé zpravodajské televize TVN 24 věděly o tom, že Stefan W. podezřelý z vraždy gdaňského starosty Pawla Adamowicze zastává extremistické názory. Civilní kontrarozvědka (ABW), která má dohled nad extremisty na starosti, však informace o tomto muži nedostala. Vdova po zavražděném tento týden obvinila veřejnoprávní televizi, jejíž vedení dosadila vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS), z nepřímého podílu na vraždě jejího manžela.