Občanská platforma strana 2 z 3

Stavba podvodního tunelu ve Svinoústí na severozápadě Polska je v polovině. Investice v přepočtu za skoro pět a půl miliardy korun spojí břehy města, mezi nimiž se místní i turisté zatím pohybují jen na přívozech. První auta projedou téměř osmnáct set metrů dlouhou štolou příští září.

Zákaz potratů v Polsku vyvolává spory nejen uvnitř polské společnosti. Kritika zaznívala i v Evropském parlamentu, který polské opatření projednával. Z Varšavy je to do Bruselu sice daleko, kritické hlasy europoslanců jsou ale v případě polského zákazu potratů o to hlasitější.

Polský ústavní soud rozhodl, že přerušení těhotenství z důvodu poškození plodu, které až dosud představovalo nejčastější zákonem povolenou výjimku ze zákazu potratů v katolické zemi, odporuje ústavě. Podle kritiků nález ústavních soudců, nominovaných až na jedinou výjimku vládnoucí konzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS), povede fakticky k úplnému zákazu legálních interrupcí v Polsku. Proti omezení potratů dlouhodobě protestují některé nevládní organizace i část polské opozice.

Vlivný předseda polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński se stane členem vlády. Zastávat bude funkci vicepremiéra, oznámil ve středu premiér Mateusz Morawiecki. V letech 2006-2007 už Kaczyński stál v čele vlády. Ministrem školství bude Przemyslaw Czarnek známý kontroverzními výroky na adresu sexuálních menšin. Ve vládě po rekonstrukci zůstala jen jediná žena.

Ve Varšavě prasklo odpadní potrubí pod řekou Vislou. Situaci pomohla vyřešit armáda, která přes pontonový most natáhla provizorní trubky. Vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) viní z poruchy primátora Rafala Trzaskowského z opoziční Občanské platformy (PO). Havárii odpadního potrubí řešilo polské hlavní město už před rokem.

Varšavský primátor Rafal Trzaskowski z nejsilnější opoziční strany Občanská platforma, který v neděli těsně prohrál souboj o prezidentské křeslo, v pátek ohlásil, že založí nové široké občanské hnutí, usilující o Polsko „tolerantní a evropské“. Klasické politické strany podle něj nestačí na úkol porazit ve volbách vládnoucí národně konzervativní stranu Právo a spravedlnost (PiS), využívající podle něj sílu státní mašinérie a veřejnoprávních médií.

Nejsilnější polská opoziční strana Občanská platforma (PO) napadla ve čtvrtek u nejvyššího soudu výsledek nedělních voleb hlavy státu. Ty podle oficiálních čísel vyhrál dosavadní prezident Andrzej Duda, blízký spojenec vlády národně konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), který poměrně těsně porazil varšavského primátora Rafala Trzaskowského z PO.

Polští voliči rozhodují, zda zemi povede dalších pět let dosavadní prezident Andrzej Duda, spojenec národně konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) a její vlády, anebo jeho soupeř nominovaný liberální Občanskou platformou, varšavský primátor Rafal Trzaskowski. Rozdíl mezi oběma kandidáty v předvolebních průzkumech je v rozmezí statistické chyby. Místnosti se zavírají ve 21:00.

Polský konzervativní prezident Andrzej Duda chce, aby se v ústavě jeho země zakotvil zákaz adopce dětí homosexuálními páry. V sobotu na shromáždění před druhým kolem prezidentských voleb řekl, že příslušný návrh předloží do Sejmu, dolní komory parlamentu, v pondělí.

Nezávislý publicista a televizní moderátor Szymon Hołownia, který v nedělním prvním kole polských prezidentských voleb skončil na třetím místě, ve druhém kole přímo nikoho nepodpoří. Řekl ale, že bude volit proti současné hlavě státu Andrzeji Dudovi. Právě hlasy Hołowniových voličů by mohly být ve druhém kole, které se uskuteční 12. července, klíčové.

První kolo prezidentských voleb v Polsku ovládla současná hlava státu Andrzej Duda s 43,67 procenta hlasů. Do druhého kola s ním postupuje primátor Varšavy Rafał Trzaskowski, který získal 30,34 procenta. Pozornost se nyní obrátila k vypadnuvším kandidátům, především pak k Szymonu Hołowniovi, který skončil třetí. Právě jeho hlasy by mohly druhé kolo rozhodnout.

Podle průběžných výsledků ovládl první kolo polských prezidentských voleb obhajující prezident Andrzej Duda (Právo a spravedlnost) se ziskem 43,67 procenta hlasů. Do druhého kola s ním postupuje primátor Varšavy Rafał Trzaskowski (Občanská platforma), který získal 30,34 procenta procenta hlasů. Uvedla to Státní volební komise na základě 99,78 procenta sečtených okrsků. Druhé kolo je na programu 12. července.

Polští voliči vybírají prezidenta. V poledne dosáhla účast 24 procent, což je o deset bodů víc než minule. Favoritem prvního kola je spojenec vládnoucí národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) Andrzej Duda, který post obhajuje. Získat nadpoloviční většinu hlasů se mu podle průzkumů zřejmě nepodaří, a tak o prezidentovi patrně rozhodne až druhé kolo za dva týdny. Dudu v něm nejspíš vyzve varšavský primátor Rafal Trzaskowski, kandidát opoziční proevropské Občanské platformy (PO). Volby se původně měly konat v květnu, po zmatcích kolem koronavirové pandemie ale byly odloženy. První odhady výsledků se očekávají po uzavření místností ve 21:00.

Polsko v neděli čekají prezidentské volby, v nichž se o znovuzvolení uchází současná hlava státu Andrzej Duda, důležitý spojenec vládnoucí národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS). Podle průzkumů má sice šanci první kolo vyhrát, zřejmě však nezíská nadpoloviční většinu hlasů, a tak se o vítězi bude pravděpodobně rozhodovat až ve druhém kole o dva týdny později. V něm by se Dudovi zřejmě postavil současný varšavský primátor Rafal Trzaskowski, kandidát opoziční proevropské Občanské platformy.

Předseda polské státní volební komise (PKW) Sylwester Marciniak upozornil, že kvůli technickým a organizačním těžkostem i kvůli chybějícím právním předpisům hrozí, že nebude možné uspořádat prezidentské volby v celém rozsahu. Úřady přesto hlasování připravují, i když opozice tvrdí, že volby ohrožují život a zdraví občanů. Poláci přitom mají o nové hlavě státu rozhodovat už 10. května.

Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) navrhuje změnu ústavy, která by o dva roky prodloužila mandát prezidentovi Adrzeji Dudovi. Důvodem návrhu je podle konzervativců hrozba, kterou představuje koronavirová krize. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na dokument, který má být předložen parlamentu.

Když se u Smolensku zřítil polský vládní speciál s prezidentem Lechem Kaczyńským, pravomoci po něm dočasně převzal maršálek Sejmu. Tím byl Bronislaw Komorowski z liberální Občanské platformy. Jeho spolupracovník proto krátce po tragédii volal prezidentovu vrchními právnímu poradci Andrzeji Dudovi, aby ho o postupu informoval. Duda, tehdy člen strany Právo a spravedlnost bratří Kaczyńských, to ale nejprve odmítl a požadoval důkaz, že prezident skutečně nežije. Už to naznačilo, jak tato tragédie přispěla k zostření rozdělení v tamní politice i společnosti, kterou výrazně zasáhla. Ani po deseti letech není záležitost uzavřená, byť letošní výročí si země (nejen) s ohledem na pandemii koronaviru připomíná spíše skromně.

Na letošní rok připravila polská vláda vyrovnaný rozpočet, což je poprvé v novodobých dějinách země. Přitom slibuje dál plnit i štědrý sociální program. Ovšem komunální politici, většinou z opozice, si stěžují, že nedokážou zaplatit projekty, se kterými pro rok 2020 počítali. Kabinet totiž na města přenesl část výdajů.

Stále více polských samospráv finančně podporuje páry při umělém oplodnění. Po většině velkých měst se začínají přidávat i ta menší. Předchozí liberální vláda sice spustila státní příspěvkový program, nyní vládnoucí konzervativci ho ale v roce 2016 zastavili. Místo toho podporují alternativní léčbu neplodnosti, se kterou souhlasí i vlivná katolická církev.

Polská hlavní opoziční strana Občanská platforma vybrala Malgorzatu Kidawovou-Blońskou jako svou kandidátku na úřad prezidenta. Oznámila to agentura PAP. Místopředsedkyně polského parlamentu bude na jaře kandidovat proti Andrzeji Dudovi, jenž byl zvolen za vládnoucí stranu Právo a spravedlnost (PiS).

Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) chce přepočítat hlasy z voleb do Senátu. V horní komoře parlamentu ztratila většinu. Podle televize TVN 24 požádala nejvyšší soud o přepočítání hlasů v šesti obvodech. V nich prohrála poměrně malým rozdílem hlasů a část z nich byla údajně vyřazena jako neplatná. Čas na námitky stran vůči volbám konaným 13. října vypršel o půlnoci.

Parlamentní volby v Polsku jasně vyhrála vládní strana Právo a spravedlnost (PiS). Po sečtení 99,5 procenta volebních obvodů získali konzervativci ve volbách do Sejmu 43,8 procenta hlasů. Opoziční Občanská koalice (KO) dostala 27,2 procenta hlasů. PiS tak zřejmě ještě vylepší svůj výsledek z předchozích voleb v roce 2015 a bude moci dál vládnout sama. Podle médií však ztratí většinu v Senátu. Volby podle dosavadních údajů provázela rekordní účast, nejvyšší od roku 1989.

Vládní strana Právo a spravedlnost míří v nedělních parlamentních volbách v Polsku k jasnému vítězství. Těží především ze sociální politiky, která poprvé po pádu komunismu významněji pomohla chudší části společnosti. To vykrádá elektorát levicové opozice, která se v průzkumech potácí na třetím místě. Druzí liberálové zase podle mnohých jen kritizují a nenabízejí důvěryhodný pozitivní program. Opozici nepomáhá ani spojování sil. Lidé v neděli rozhodují o novém složení obou komor parlamentu.

Poláci si v neděli zvolí nový parlament. Favoritem je vládní strana Právo a spravedlnost (PiS), kterou volí především východ země, zatímco opoziční Občanská koalice (KO) má příznivce hlavně na západě. PiS ale přibývají voliči i v oblastech dosud nakloněných opozici. Podle polských politologů je právě prohlubování společenského štěpu účinnou předvolební zbraní vládní strany. Polarizující rétorice se ovšem nevyhýbají ani její kritici.