Polsko v neděli čekají prezidentské volby, v nichž se o znovuzvolení uchází současná hlava státu Andrzej Duda, důležitý spojenec vládnoucí národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS). Podle průzkumů má sice šanci první kolo vyhrát, zřejmě však nezíská nadpoloviční většinu hlasů, a tak se o vítězi bude pravděpodobně rozhodovat až ve druhém kole o dva týdny později. V něm by se Dudovi zřejmě postavil současný varšavský primátor Rafal Trzaskowski, kandidát opoziční proevropské Občanské platformy.
Duda nadpoloviční většinu hlasů nezíská, tvrdí průzkumy před prvním kolem voleb v Polsku
1 minuta
Události: V Polsku se v neděli uskuteční první kolo prezidentských voleb
Prezidentské volby se původně měly konat v květnu, kvůli výhradám ke způsobu hlasování byly v atmosféře zmatku krátce před plánovaným termínem odloženy. PiS se tehdy kvůli pandemii způsobené koronavirem snažila prosadit výhradně korespondenční hlasování. Kritici poukazovali na to, že odklad voleb hrál proti Dudovi, původně členovi PiS, který ze strany vystoupil po svém zvolení do prezidentského úřadu.
Duda umožnil vládě Práva a spravedlnosti, která se k moci dostala v roce 2015 a udržela se u ní po parlamentních volbách loni na podzim, prosadit její politické plány. Jde jak o štědré sociální programy na podporu rodin či seniorů, tak třeba o kontroverzní reformy justice. Ty kvůli porušení zásad demokratického právního státu kritizuje domácí opozice, mezinárodní organizace i Evropská komise, která kvůli nim Varšavu pohnala před unijní soud.
Porážka Dudy by pro vládnoucí stranu znamenala významné oslabení jejích mocenských pozic. Polský prezident má právo vracet zákony Sejmu, dolní komoře parlamentu. Jeho veto mohou poslanci přehlasovat třípětinovou většinou, kterou však PiS v současnosti nemá.
Podle ve středu zveřejněného průzkumu agentury Ipsos pro zpravodajský a investigativní portál oko.press by v prvním kole Dudu podpořilo 40 procent voličů, Rafala Trzaskowského 27 procent a 10 procent by získal Szymon Holownia, televizní moderátor a publicista podporující liberální křídlo polské katolické církve. I jiné průzkumy naznačují, že souboj o prezidentský palác svede Duda s Trzaskowským. Podle Rafala Chwedoruka, politologa z Varšavské univerzity, oba politici už nyní myslí na kampaň před druhým kolem voleb a chtějí si naklonit stoupence jiných kandidátů.
Duda vystupuje jako obhájce konzervativních hodnot, jako je tradiční pojetí rodiny. Odmítá snahy o zlepšení postavení komunity homosexuálů, leseb a transgenderových lidí (LGBT). Jde podle něho o ideologii nebezpečnou pro děti a mladé a „neobolševismus našich časů“. Proti jeho výrokům se ohradili nejen ochránci lidských práv, polští sexuologové a psychiatři, ale i místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.
Předseda PiS Jaroslaw Kaczyński, který je neoficiálně nejvlivnějším politikem v Polsku, varoval, že vítězství Trzaskowského Polsko přivede do „těžké politické, sociální i morální krize“. Na Trzaskowského tvrdě útočí i veřejnoprávní Polská televize, kterou nyní ovládají lidé blízcí PiS.
V takové atmosféře liberální politik Trzaskowski volí velice opatrný jazyk, řekl politolog Chwedoruk v rozhovoru pro časopis Newsweek. „Vyhýbá se jednoznačným prohlášením, o nichž ví, že by si kvůli nim nedokázal na svoji stranu získat většinu voličů,“ řekl. Podle Trzaskowského hluboce rozdělená země potřebuje v čele člověka, který se bude snažit o to, aby spolu lidé zase byli schopni mluvit. „Jedině to nám umožní změnit Polsko,“ tvrdí opoziční kandidát.
Za snahu Dudu zviditelnit coby uznávaného státníka považují polští komentátoři jeho středeční návštěvu v Bílém domě u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten Polsku mimo jiné slíbil, že by tam mohl poslat část z vojáků, které se chystá stáhnout z Německa, a Dudu označil za svého přítele. Šlo o prvního prezidenta, kterého Trump ve svém sídle přijal po propuknutí koronavirové krize, a někteří komentátoři tuto schůzku kvůli jejímu termínu považují za vměšování do voleb v Polsku.
Ty se budou konat v situaci, kdy se v zemi sice uvolnila velká část opatření proti šíření koronaviru, ale zároveň se objevují lokální epicentra nákazy. Na některých místech proto lidé budou moci hlasovat pouze korespondenčně, jinde si budou moci vybrat, jestli odevzdají hlas prostřednictvím pošty, nebo tradičně ve volební místnosti. Ve zhruba 38milionovém Polsku se koronavirem doposud nakazilo více než 33 tisíc lidí, přes 1400 z nich zemřelo.
