Bývalý šéf Evropské rady a někdejší polský premiér Donald Tusk v úterý vyzval k bojkotu nadcházejících polských prezidentských voleb, které se mají kvůli koronavirové krizi konat korespondenčně. Takto organizované volby jsou podle něj rizikem pro zdraví Poláků a neodpovídají požadavkům na demokratické, transparentní a svobodné hlasování. Květnové volby se v takovém případě odmítá účastnit i nejsilnější opoziční kandidátka Malgorzata Kidawová-Blońská.
„Každý slušný člověk, kterému záleží na bezpečnosti a životech dalších, který respektuje zákony a ústavu platné v naší zemi, by o tom měl promluvit. Co se připravuje na květen, je jeden velký skandál, velká ostuda,“ uvedla Kidawová-Blońská.
Polský Sejm totiž začátkem dubna schválil, že Poláci v prezidentských volbách budou moci hlasovat jedině poštou. Dolní komora, kde má většinu vládnoucí Právo a spravedlnost (PiS), tak učinila navzdory tomu, že podle dřívějšího verdiktu ústavního soudu se nesmějí pravidla voleb měnit půl roku před jejich konáním.
Favoritem hlasování je současný prezident Andrzej Duda, blízký spojenec národně-konzervativního PiS. Jeho rivalové za současné situace, kdy platí zákaz veřejného shromažďování ve snaze zabránit šíření koronaviru, prakticky nemohou vést kampaň a požadují odklad.
„S volbami to nemá nic společného,“ říká Tusk
Expremiér Donald Tusk, který stál v čele polského kabinetu v letech 2007 až 2014, oznámil, že se „nehodlá účastnit volebního procesu“, který s „volbami nemá nic společného“. Takto organizované volby jsou podle něj rizikem pro zdraví Poláků a neodpovídají požadavkům na demokratické, transparentní a svobodné hlasování, píše agentura AP.
„Jsem velmi ráda, že Donald Tusk hrdě prohlásil, že se nejedná o volby, že je to nespravedlivé, nebezpečné,“ souhlasí s Tuskem Kidawová-Blońská.
Opozice i odborníci varují jednak před rizikem hlasování v době pandemie nemoci COVID-19, jednak se obávají, zda budou dodrženy všechny podmínky pro spravedlivé konání voleb.
Se současným návrhem voleb nesouhlasí ani polský ombudsman Adam Bodnar, zákon o korespondenčním hlasování podle něj porušuje zásady všeobecnosti a tajnosti voleb.
„Myslím si, že zákon nemá být přijat současným tempem, protože jakékoliv změny týkající se volebního procesu musejí přicházet nejméně půl roku před datem voleb,“ připomněl Bodnar rozsudek ústavního soudu.
Zákon ještě neschválil Senát
Odmítavý názor na konání voleb má podle Bodnara i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). „Ten názor (OBSE) je mimořádně kritický a potvrzuje, co tvrdí mnoho institucí v Polsku … že volby v této podobě se nemají konat,“ uvedl ombudsman.
Proti současné podobě květnových voleb vystoupilo i přes 400 odborníků na právo z polských univerzit, kteří v otevřeném dopise žádají, aby se volby konaly v souladu s ústavou. „Volby nebudou tajné. Bude možné určit, jak který volič hlasoval. (… )Tyto volby nebudou univerzální, protože mnoho voličů neobdrží hlasovací lístky,“ vysvětlili odborníci, podle kterých bude výsledek voleb v důsledku neplatný.
K respektování demokratických principů „svobodných a upřímných voleb“ v úterý opatrně PiS vyzvali i polští biskupové, kteří po straně žádají „nalezení řešení skrze dialog, které by nevzbuzovalo žádné právní pochyby“.
Zákon o korespondenčním hlasování ale ještě neschválil Senát, kde má na rozdíl od dolní komory parlamentu většinu opozice.
