Mám obavy o svobodné a čestné volby v Polsku, řekla Jourová deníku Rzeczpospolita

Eurokomisařka Věra Jourová (za ANO) má obavy o svobodné a čestné volby v Polsku. Politička, která má v Komisi na starosti evropské hodnoty a transparentnost, to dala najevo v rozhovoru, který zveřejnil polský list Rzeczpospolita. Jourová reagovala na to, že polský Sejm schválil zákon umožňující kvůli pandemii koronaviru korespondenční hlasování v prezidentských volbách, které jsou vypsány na 10. května. K návrhu se ještě vyjádří Senát, který se ho chce pokusit zablokovat.

„Sleduji tento proces velmi pozorně. Jsem znepokojená ohledně svobodných a čestných voleb a kvality hlasování, ohledně legality a ústavnosti takových voleb. Kdybych byla polským občanem, chtěla bych vědět, jak přesně bude hlasování probíhat, protože se bude konat už brzo,“ řekla deníku místopředsedkyně Evropské komise.

Jourová v rozhovoru mimo jiné uvedla, že je třeba „polským orgánům připomenout mezinárodní standardy, jako je doporučení Rady Evropy nedělat zásadní změny ve volebním zákonu v roce před konáním voleb“. „Polsko je členem Rady Evropy,“ dodala eurokomisařka.

Duda je favoritem, kritici mluví o nadřazování politických zájmů zdraví lidí

Polský Sejm, který se dvěma menšími koaličními partnery ovládá pravicová strana Právo a spravedlnost (PiS), v úterý večer po určitém váhání schválil zákon navržený vládní stranou Právo a spravedlnost (PiS), jenž umožňuje výhradně korespondenční hlasování při prezidentských volbách.

Tento postup má zajistit, aby se volby za každou cenu uskutečnily v květnu bez ohledu na šíření koronavirové infekce.

Kritici PiS obviňují, že staví své politické zájmy nad obavy o zdraví veřejnosti. Současný prezident Andrzej Duda, kterého tato strana podporuje, je podle průzkumů velkým favoritem hlasování. Odklad by mohl vzhledem k očekávaným problémům kvůli koronavirové krizi jeho šance snížit. 

Dudovo vítězství v prezidentských volbách by umožnilo PiS utvrdit reformy justice, které podle názoru panujícího v Evropské unii ohrožují zásady právního státu v Polsku. Prezident nesdílející stanoviska PiS by mohl takové reformy blokovat.

Senát se pokusí zákon zablokovat

K návrhu se nyní musí vyjádřit opozicí těsně ovládaný Senát, který se plán vládnoucí strany pokusí zmařit. V televizi TVN24 to řekl šéf hlavní opoziční strany Občanská platforma (PO) Borys Budka. Horní komora má sice jen poradní funkci, ale může znesnadnit potvrzení zákona.

Předseda Senátu Tomasz Grodzki hned v úterý oznámil, že nechá zákon posoudit ombudsmanovi, ústavnímu soudu i epidemiologům. To zřejmě zabere celých 30 dnů, které má Senát na to, aby se zákonem zabýval. PiS je z tohoto důvodu pro posunutí voleb, ovšem pouze o týden.

Nahrávám video
Události ČT: Soud EU nařídil Polsku zastavit disciplinární komoru
Zdroj: ČT24

„Senát převzal odpovědnost za zdraví a životy Poláků,“ prohlásil v televizi TVN24 Budka. Záměr prosadit prezidentské volby za každou cenu bez ohledu na šířící se koronavirovou infekci přitom označil za „šílenství Jaroslawa Kaczyńského“, vůdce PiS.

Budka také s narážkou na vědeckofantastickou ságu Star Wars vyjádřil naději, že až Senát návrh odmítne a vrátí ho Sejmu, někteří poslanci vládní koalice „přejdou na světlou stranu Síly“. Část nesouhlasících zákonodárců vládního tábora v pátek a pak znovu v pondělí znemožnila zařadit hlasování o návrhu na program jednání Sejmu, než se to PiS podařilo prosadit v úterý.

Podle opozice by vláda měla v zemi vyhlásit stav přírodní katastrofy, což by automaticky znamenalo odklad voleb. „Celý svět to dělá, jen Polsko, jen Kaczyński a jeho lidé si chtějí vynutit volby, aby se udrželi u moci, ať to stojí, co to stojí,“ prohlásil Budka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...