Mám obavy o svobodné a čestné volby v Polsku, řekla Jourová deníku Rzeczpospolita

Eurokomisařka Věra Jourová (za ANO) má obavy o svobodné a čestné volby v Polsku. Politička, která má v Komisi na starosti evropské hodnoty a transparentnost, to dala najevo v rozhovoru, který zveřejnil polský list Rzeczpospolita. Jourová reagovala na to, že polský Sejm schválil zákon umožňující kvůli pandemii koronaviru korespondenční hlasování v prezidentských volbách, které jsou vypsány na 10. května. K návrhu se ještě vyjádří Senát, který se ho chce pokusit zablokovat.

„Sleduji tento proces velmi pozorně. Jsem znepokojená ohledně svobodných a čestných voleb a kvality hlasování, ohledně legality a ústavnosti takových voleb. Kdybych byla polským občanem, chtěla bych vědět, jak přesně bude hlasování probíhat, protože se bude konat už brzo,“ řekla deníku místopředsedkyně Evropské komise.

Jourová v rozhovoru mimo jiné uvedla, že je třeba „polským orgánům připomenout mezinárodní standardy, jako je doporučení Rady Evropy nedělat zásadní změny ve volebním zákonu v roce před konáním voleb“. „Polsko je členem Rady Evropy,“ dodala eurokomisařka.

Duda je favoritem, kritici mluví o nadřazování politických zájmů zdraví lidí

Polský Sejm, který se dvěma menšími koaličními partnery ovládá pravicová strana Právo a spravedlnost (PiS), v úterý večer po určitém váhání schválil zákon navržený vládní stranou Právo a spravedlnost (PiS), jenž umožňuje výhradně korespondenční hlasování při prezidentských volbách.

Tento postup má zajistit, aby se volby za každou cenu uskutečnily v květnu bez ohledu na šíření koronavirové infekce.

Kritici PiS obviňují, že staví své politické zájmy nad obavy o zdraví veřejnosti. Současný prezident Andrzej Duda, kterého tato strana podporuje, je podle průzkumů velkým favoritem hlasování. Odklad by mohl vzhledem k očekávaným problémům kvůli koronavirové krizi jeho šance snížit. 

Dudovo vítězství v prezidentských volbách by umožnilo PiS utvrdit reformy justice, které podle názoru panujícího v Evropské unii ohrožují zásady právního státu v Polsku. Prezident nesdílející stanoviska PiS by mohl takové reformy blokovat.

Senát se pokusí zákon zablokovat

K návrhu se nyní musí vyjádřit opozicí těsně ovládaný Senát, který se plán vládnoucí strany pokusí zmařit. V televizi TVN24 to řekl šéf hlavní opoziční strany Občanská platforma (PO) Borys Budka. Horní komora má sice jen poradní funkci, ale může znesnadnit potvrzení zákona.

Předseda Senátu Tomasz Grodzki hned v úterý oznámil, že nechá zákon posoudit ombudsmanovi, ústavnímu soudu i epidemiologům. To zřejmě zabere celých 30 dnů, které má Senát na to, aby se zákonem zabýval. PiS je z tohoto důvodu pro posunutí voleb, ovšem pouze o týden.

Nahrávám video
Události ČT: Soud EU nařídil Polsku zastavit disciplinární komoru
Zdroj: ČT24

„Senát převzal odpovědnost za zdraví a životy Poláků,“ prohlásil v televizi TVN24 Budka. Záměr prosadit prezidentské volby za každou cenu bez ohledu na šířící se koronavirovou infekci přitom označil za „šílenství Jaroslawa Kaczyńského“, vůdce PiS.

Budka také s narážkou na vědeckofantastickou ságu Star Wars vyjádřil naději, že až Senát návrh odmítne a vrátí ho Sejmu, někteří poslanci vládní koalice „přejdou na světlou stranu Síly“. Část nesouhlasících zákonodárců vládního tábora v pátek a pak znovu v pondělí znemožnila zařadit hlasování o návrhu na program jednání Sejmu, než se to PiS podařilo prosadit v úterý.

Podle opozice by vláda měla v zemi vyhlásit stav přírodní katastrofy, což by automaticky znamenalo odklad voleb. „Celý svět to dělá, jen Polsko, jen Kaczyński a jeho lidé si chtějí vynutit volby, aby se udrželi u moci, ať to stojí, co to stojí,“ prohlásil Budka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 19 mminutami

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 1 hhodinou

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 2 hhodinami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 2 hhodinami

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 3 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 7 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...