Dolní komora polského parlamentu v noci po dlouhém jednání schválila plán vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) na výhradně korespondenční hlasování při květnových volbách prezidenta. Sejm nejprve návrh zákona odmítl zařadit na program hlasování, ale PiS si nakonec zajistila většinu. Hlavu státu mají Poláci vybírat 10. května a favoritem je zatím dosavadní prezident Andrzej Duda. Podle polských médií PiS uvažuje o posunutí hlasování o jeden týden. O návrhu, který budí obavy opozice i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), bude nyní jednat Senát.
Volby prezidenta pandemii navzdory. Polský Sejm schválil korespondenční hlasování
Prezidentská kandidátka opoziční Občanské platformy Malgorzata Kidawová-Blońská obvinila PiS, že „provádí státní převrat, aby si zajistilo veškerou moc na další roky“. Současná vládnoucí strana od svého příchodu v roce 2015 ovládla klíčové instituce v zemi.
Po parlamentních volbách z loňského října sice opozice získala většinu v Senátu, ten má ovšem pouze poradní funkci. Jeho předseda Tomasz Grodzki oznámil, že nechá zákon o korespondenčním hlasování posoudit ombudsmanem, ústavním soudem i epidemiology. To zřejmě zabere celých 30 dnů, které má horní komora parlament na to, aby se zákonem zabývala.
Změna pravidel
Kritici způsobu hlasování, jaký prosazuje PiS, tvrdí, že bude představovat bezpečnostní riziko pro pracovníky pošty a bude problém ho v tak krátkém čase zorganizovat. Podle dřívějšího verdiktu polského ústavního soudu navíc není možné měnit pravidla pro volby šest měsíců před jejich termínem.
V situaci, kdy by měli lidé hlasovací lístky vkládat do obálek u sebe doma, a ne ve volební místnosti za plentou jako obvykle, se navíc objevují pochybnosti o dodržení zásady tajnosti voleb. Maciej Gutowski z právnické fakulty poznaňské Univerzity Adama Mickiewicze v televizi TVN24 vysvětlil, že se může například stát, že jeden člen domácnosti přinutí ty ostatní, aby hlasovali tak, jak on chce.
Také Ingibjörg Sólrún Gísladóttirová, šéfka Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE, podle portálu onet.pl upozorňuje, že zavádění korespondenčního hlasování krátce před termínem voleb vyvolává vážné obavy, pokud jde o jejich férovost a zachování demokratických standardů.
Připomněla také, že před regulérními volbami se má konat „autentická volební kampaň“. „Omezení zavedená v rámci boje s epidemií prakticky úplně znemožňují vedení kampaně,“ uvedla a vyzvala polské poslance, „aby vzali v potaz následky svých rozhodnutí“.
Většina Poláků chce volby odložit
Podle opakovaných průzkumů se v obavě z nákazy přiklání k přesunutí voleb většina Poláků. PiS ovšem na uspořádání voleb naléhá, protože Duda má nyní velkou naději zvítězit hned v prvním kole. Při odkladu by problémy Poláků, které s postupující krizí zřejmě budou narůstat, mohly Dudovy šance naopak snížit.
V Polsku je zatím nahlášeno 4848 případů nákazy koronavirem, 129 lidí nemoci COVID-19 podlehlo. Místní zdravotníci očekávají kulminaci nákazy v květnu nebo červnu.
