Expremiér Tusk se vrací do polské politiky, stal se šéfem opoziční strany

Dosavadní šéf polské Občanské platformy Borys Budka v sobotu symbolicky předal vedení této donedávna nejsilnější opoziční strany bývalému premiérovi Donaldu Tuskovi, který se vrací do polské politiky, informují tamní média. Prakticky současně vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) na svém sjezdu znovu zvolila do svého čela na další volební období Jaroslawa Kaczyńského, pokládaného za Tuskova osobního protivníka.

„Není čas na vlastní ambice, když hoří dům, podpalovaný už roky. Musíme společně tento dům opravit. Nikdo to neudělá lépe než Donald Tusk, který se na mé pozvání a prosbu vrací do polské politiky,“ prohlásil Budka během jednání širšího vedení strany.

„Chci ti, milý Donalde, předat kormidlo, abys nás dovedl k vítězství,“ dodal podle televize TVN 24. „Ano, vrátil jsem se. Vrátil jsem se na sto procent,“ prohlásil Tusk.

Tuskův návrat označil server Onet za porážku Rafala Trzaskowského, varšavského starosty, který v loňských prezidentských volbách jen těsně prohrál se stávajícím prezidentem Andrzejem Dudou, spojencem konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS).

Trzaskowski usiloval o to, aby šéf platformy vzešel z vnitrostranických voleb a sám chtěl kandidovat proti Tuskovi. Starosta při čtvrtečních a pátečních jednáních s Tuskem nechtěl ustoupit, ale podle serveru prohrál: Tusk bude plnit povinnosti šéfa platformy a neexistují žádné záruky, že mezi členy strany uspořádá volby předsedy před parlamentními volbami v roce 2023.

PiS pod vedením Jaroslawa Kaczyńského a v koalici se dvěma menšími stranami vládne Polsku od podzimu 2015, už druhé volební období za sebou. Právě Tusk dokázal Kaczyńského a PiS v minulosti ve volbách porazit.

„Naposledy stanu v čele PiS,“ prohlásil Kaczyński dle Onetu poté, co jej sjezd strany podle očekávání potvrdil ve funkci předsedy. „Nečekal jsem, že v tak těžké době budu mít tak málo soupeřů,“ žertoval. Kaczyński současně zdůraznil, že PiS má nyní obrovskou šanci dohnat zpoždění Polska za západní Evropou, trvající podle něj stovky let.

PiS díky velkorysým příspěvkům rodinám a konzervativní politice, odvolávající se na hodnoty katolické většiny Poláků, zůstává v čele žebříčků veřejného mínění, i přes spory s Bruselem, který vládě PiS vytýká narušování právního státu a nezávislosti polské justice. Tusk v sobotu vytkl Kaczyńskému, že dovedl Polsko do „úplné izolace“ na mezinárodní scéně.

V Polsku podle Tuska vládne zlo

Tusk objasnil, že se vrací kvůli přesvědčení, že země potřebuje Občanskou platformu „jako sílu, a ne jako vzpomínku“, protože je nutné porazit PiS. „Problémem není, že by chyběly programy, vize a myšlenky. Důležité je zase znovu získat víru, že můžeme vyhrát. Nevyhraje ten, kdo nevěří ve vlastní síly. Nevyhraje strana, která nevěří ve smysl vlastní existence,“ zdůraznil.

V Polsku podle něj vládne zlo. „Pusťme se do boje s tímto zlem. To je dostatečný důvod, který nevyžaduje žádné další vysvětlování,“ prohlásil podle listu Gazeta Wyborcza. Obvinil také PiS, že se u moci drží za pomoci zadlužování země, zvyšování daní a zvyšování cen. „Kdo za to zaplatí? Kaczyński a jeho parta to nebudou. Veřejný dluh budou muset splácet naši vnuci,“ prohlásil.

Tusk svého času odešel z Varšavy do Bruselu, kde v letech 2014 až 2019 působil jako šéf Evropské rady, nyní je předsedou Evropské lidové strany (EPP), která má nejsilnější poslanecký klub v Evropském parlamentu.

Nyní je vnímán jako možný spasitel Občanské platformy, jejíž obliba u voličů klesá. V průzkumech veřejného mínění ji předstihlo nové centristické uskupení Polsko 2050, které vytvořil televizní moderátor Szymon Holownia poté, co v loňských prezidentských volbách skončil na třetí příčce.

Tusk je považován i za hlavního protivníka šéfa PiS Jaroslawa Kaczyńského, který Tuskově vládě připisuje spoluodpovědnost za leteckou katastrofu u Smolenska v dubnu 2010. Spolu s dalšími polskými představiteli tehdy při pádu vládního speciálu zahynul Kaczyńského bratr, tehdejší prezident Lech Kaczyński.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
před 32 mminutami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.
11:21Aktualizovánopřed 43 mminutami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 47 mminutami

Volodymyr Zelenskyj udělil Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za zásluhy o Ukrajinu. Pavel řekl, že česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem ze Lvova do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
08:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do jihoamerické země posílá letadlo.
09:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jihokorejští hasiči likvidovali požár v Soulu

Rozsáhlý požár, který v pátek brzy ráno vypukl v zanedbané části luxusní soulské čtvrti Gangnam, se podařilo jihokorejským hasičům dostat pod kontrolu a o osm hodin později zcela uhasit. Ačkoli nebyly hlášeny žádné oběti, záchranáři evakuovali na dvě stě padesát lidí z okolních oblastí. Na místě zasahovalo tři sta hasičů a stovka vozidel. Příčiny požáru se budou prošetřovat.
před 3 hhodinami

Americké úřady zveřejnily přepisy volání na tísňovou linku po zastřelení Goodové

Americké úřady zveřejnily v noci na pátek SEČ přepisy telefonátů s policií a záchrannou službou související se zastřelením 37leté Renee Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Informuje o tom deník The New York Times (NYT), podle něhož dokumenty ukazují šok svědků i to, jak v krizi, kterou nezpůsobila, postupovala minnesotská policie.
před 3 hhodinami

Litva viní ruskou GRU z pokusu o žhářský útok, pokusila se o něj prý i v Česku

Za pokusem o podpálení litevského podniku dodávajícího rádiové skenery ukrajinské armádě byla v roce 2024 ruská vojenská rozvědka GRU, oznámili podle agentury Reuters litevští činitelé. Stejná skupina spojená s GRU se podle nich pokoušela o žhářské útoky také v Česku, Rumunsku a Polsku.
před 4 hhodinami
Načítání...