Expremiér Tusk se vrací do polské politiky, stal se šéfem opoziční strany

Dosavadní šéf polské Občanské platformy Borys Budka v sobotu symbolicky předal vedení této donedávna nejsilnější opoziční strany bývalému premiérovi Donaldu Tuskovi, který se vrací do polské politiky, informují tamní média. Prakticky současně vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) na svém sjezdu znovu zvolila do svého čela na další volební období Jaroslawa Kaczyńského, pokládaného za Tuskova osobního protivníka.

„Není čas na vlastní ambice, když hoří dům, podpalovaný už roky. Musíme společně tento dům opravit. Nikdo to neudělá lépe než Donald Tusk, který se na mé pozvání a prosbu vrací do polské politiky,“ prohlásil Budka během jednání širšího vedení strany.

„Chci ti, milý Donalde, předat kormidlo, abys nás dovedl k vítězství,“ dodal podle televize TVN 24. „Ano, vrátil jsem se. Vrátil jsem se na sto procent,“ prohlásil Tusk.

Tuskův návrat označil server Onet za porážku Rafala Trzaskowského, varšavského starosty, který v loňských prezidentských volbách jen těsně prohrál se stávajícím prezidentem Andrzejem Dudou, spojencem konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS).

Trzaskowski usiloval o to, aby šéf platformy vzešel z vnitrostranických voleb a sám chtěl kandidovat proti Tuskovi. Starosta při čtvrtečních a pátečních jednáních s Tuskem nechtěl ustoupit, ale podle serveru prohrál: Tusk bude plnit povinnosti šéfa platformy a neexistují žádné záruky, že mezi členy strany uspořádá volby předsedy před parlamentními volbami v roce 2023.

PiS pod vedením Jaroslawa Kaczyńského a v koalici se dvěma menšími stranami vládne Polsku od podzimu 2015, už druhé volební období za sebou. Právě Tusk dokázal Kaczyńského a PiS v minulosti ve volbách porazit.

„Naposledy stanu v čele PiS,“ prohlásil Kaczyński dle Onetu poté, co jej sjezd strany podle očekávání potvrdil ve funkci předsedy. „Nečekal jsem, že v tak těžké době budu mít tak málo soupeřů,“ žertoval. Kaczyński současně zdůraznil, že PiS má nyní obrovskou šanci dohnat zpoždění Polska za západní Evropou, trvající podle něj stovky let.

PiS díky velkorysým příspěvkům rodinám a konzervativní politice, odvolávající se na hodnoty katolické většiny Poláků, zůstává v čele žebříčků veřejného mínění, i přes spory s Bruselem, který vládě PiS vytýká narušování právního státu a nezávislosti polské justice. Tusk v sobotu vytkl Kaczyńskému, že dovedl Polsko do „úplné izolace“ na mezinárodní scéně.

V Polsku podle Tuska vládne zlo

Tusk objasnil, že se vrací kvůli přesvědčení, že země potřebuje Občanskou platformu „jako sílu, a ne jako vzpomínku“, protože je nutné porazit PiS. „Problémem není, že by chyběly programy, vize a myšlenky. Důležité je zase znovu získat víru, že můžeme vyhrát. Nevyhraje ten, kdo nevěří ve vlastní síly. Nevyhraje strana, která nevěří ve smysl vlastní existence,“ zdůraznil.

V Polsku podle něj vládne zlo. „Pusťme se do boje s tímto zlem. To je dostatečný důvod, který nevyžaduje žádné další vysvětlování,“ prohlásil podle listu Gazeta Wyborcza. Obvinil také PiS, že se u moci drží za pomoci zadlužování země, zvyšování daní a zvyšování cen. „Kdo za to zaplatí? Kaczyński a jeho parta to nebudou. Veřejný dluh budou muset splácet naši vnuci,“ prohlásil.

Tusk svého času odešel z Varšavy do Bruselu, kde v letech 2014 až 2019 působil jako šéf Evropské rady, nyní je předsedou Evropské lidové strany (EPP), která má nejsilnější poslanecký klub v Evropském parlamentu.

Nyní je vnímán jako možný spasitel Občanské platformy, jejíž obliba u voličů klesá. V průzkumech veřejného mínění ji předstihlo nové centristické uskupení Polsko 2050, které vytvořil televizní moderátor Szymon Holownia poté, co v loňských prezidentských volbách skončil na třetí příčce.

Tusk je považován i za hlavního protivníka šéfa PiS Jaroslawa Kaczyńského, který Tuskově vládě připisuje spoluodpovědnost za leteckou katastrofu u Smolenska v dubnu 2010. Spolu s dalšími polskými představiteli tehdy při pádu vládního speciálu zahynul Kaczyńského bratr, tehdejší prezident Lech Kaczyński.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami
Načítání...