Polští voliči rozhodují, zda zemi povede dalších pět let dosavadní prezident Andrzej Duda, spojenec národně konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) a její vlády, anebo jeho soupeř nominovaný liberální Občanskou platformou, varšavský primátor Rafal Trzaskowski. Rozdíl mezi oběma kandidáty v předvolebních průzkumech je v rozmezí statistické chyby. Místnosti se zavírají ve 21:00.
Polsko na křižovatce mezi konzervatismem a liberalismem. Druhé kolo voleb prezidenta začalo
Pro vládní tábor je v sázce hodně. Má sice v dolní komoře parlamentu s největšími pravomocemi těsnou většinu, ale ta by nestačila k přehlasování případných prezidentových vet návrhů zákonů. V neprospěch stávajícího prezidenta podle politologů může hrát nechuť k ovládnutí všech mocenských institucí ze strany PiS.
Duda v prvním kole vyhrál se ziskem 43,5 procenta hlasů, což představovalo 8,45 milionu voličů. Trzaskowski získal 30,46 procenta hlasů (5,9 milionu voličů). Může však doufat v přízeň voličů dalších středových kandidátů. Na vážkách mezi volbou Dudy a absencí u urny zůstalo sedm procent příznivců kandidáta krajní pravice Krzysztofa Bosaka.
Hodnoty
Možná i proto dal Duda najevo odpor vůči „ideologii LGBT“. Tak hovoří o prosazování práv sexuálních menšin. To je podle něj nebezpečnější než komunismus. Navrhl proto ústavní dodatek proti adopcím dětí homosexuálními páry. S tím souhlasí i Trzaskowski, který se jinak zasazoval o rovnost občanů bez ohledu na sexuální orientaci.
Duda také zaujal svým výpadem proti vakcínám. „Naprosto nesouhlasím s žádným povinným očkováním,“ uvedl během jednoho mítinku, vysílaném v TVP. „Očkování proti koronaviru by rozhodně nemělo být povinné,“ řekl s tím, že se nikdy nenechal očkovat proti chřipce.
Trzaskowski si nenechal ujít příležitost a reagoval: „Sním o zemi, ve které všichni politici vědí, že Země je kulatá a děti je třeba očkovat. Takovou zemi vybudujeme.“ Duda později dodal, že se závažnými nemocemi, jako je dětská obrna, spalničky či tuberkulóza, by se bez očkování těžko dalo bojovat.
Duda se také snaží opřít o štědré sociální programy vlád PiS v posledních letech. „Velice často teď při setkání s lidmi slyším, že se jim žije lépe, snadněji. Naposledy jsem slyšel, že díky naší politice může děvče z rodiny s mnoha dětmi studovat medicínu ve velkém městě, protože teď si to rodiče mohou dovolit,“ argumentuje.
„Test populismu“
I kvůli těmto výrokům označila agentura AP hlasování za „důležitý test populismu v Evropě“. Přichází po ostré kampani, která prohloubila rozdělení Polska a nechyběly v ní ani antisemitské a protiněmecké tóny. Uchazeči – oba ve věku 48 let – hledali podporu v soupeřících politických táborech za oceánem. Donald Trump Dudu přijal krátce před volbami.
Už cesta k volbám zemi dělila. Původně se měly konat 10. května. Vláda je kvůli koronaviru hodlala uspořádat korespondenčně, opozice však prosadila odklad kvůli obavám z falšování.
O rozdělení země svědčí i to, že se štáby obou uchazečů nedokázaly domluvit na televizní debatě: Duda nepřijal pozvání nezávislých médií, Trzaskowski odmítl veřejnoprávní Polskou televizi (TVP), jejíž vysílání je v posledních letech považováno za provládní. Dudu v TVP sledovaly skoro čtyři miliony diváků, Trzaskowského v soukromé TVN zhruba polovička.
„Tolik agrese ve volební kampani ještě nebylo. Konfrontace stoupenců Andrzeje Dudy a Rafala Trzaskowského stále častěji končí nadávkami, výhružkami a dokonce i údery pěstí,“ napsal opoziční list Gazeta Wyborcza. „Nenávist je strašně zákeřná, protože nakazí všechny a nikdo nevyjde z tohoto boje bez kazu,“ varoval sociolog Cezary Obracht-Prondzyński.