Duda a Trzaskowski se televizní debatě asi vyhnou. Štáby kandidátů nemohou najít společnou řeč

V Polsku vrcholí kampaň před druhým kolem prezidentských voleb. Průzkumy ukazují, že šance stávajícího prezidenta Andrzeje Dudy a opozičního kandidáta Rafala Trzaskowského jsou vyrovnané. Rozhodující druhé kolo voleb se uskuteční v neděli 12. července. Očekávaná televizní debata obou kandidátů však zřejmě neproběhne. 

Video Události
video

Události ČT: Polsko bez předvolebních TV duelů

Varšavský zpravodaj ČT Lukáš Mathé řekl, že návrhy na spolupráci velkých televizních stanic – veřejnoprávní TVP a dalších dvou, TVN a Polsat – zatím nevyšly. „Nedá se očekávat, že by po těch rozjitřených emocích, po té debatě o debatě by nakonec štáby obou kandidátů kývly na to, aby se střetli tváří v tvář,“ uvedl.

První šanci na střetnutí tváří v tvář kandidátům nabídly minulý týden dva zpravodajské weby a soukromá stanice TVN, která podle Dudy zvýhodňuje opozici. Prezident účast odmítl s tím, že se Trzaskowski schovává za média, která mají zahraniční vlastníky.

Trzaskowski zase odmítl účast v pondělní diskusi, kterou pořádala veřejnoprávní televize TVP. Ta otevřeně straní Dudovi a Trzaskowski, který se obával manipulací, místo toho pozval média na tiskovou konferenci. V TVP tak vystoupil jen Duda.

Liberálnější a otevřenější prezident? 

Podle Trzaskowského ukrývá vláda před občany stav veřejných financí. Tvrdí také, že Polsko na tom není kvůli pandemii koronaviru dobře a že by měla vláda lépe informovat. „Nejčastěji mluví hlavně o tom, co podle něj vláda Práva a spravedlnosti dělá špatně, co její kandidát Andrzej Duda dělá špatně,“ přiblížil Mathé.

Na pondělním setkání s novináři Trzaskowski podle Mathého několikrát skoňoval i jméno šéfa Práva a spravedlnosti Jaroslawa Kaczynského. Uvedl, že by byl nezávislým prezidentem a ne takovým, aby se řídil pokyny Kaczynského, jak to podle Trazkowského dělá Duda.

„Trzaskowski také mluvil o tom, že Polsko se musí vrátit mezi rozhodující státy Evropské unie, říká, že se Varšava izolovala kvůli sporům s Bruselem ohledně soudnictví,“ dodal Mathé s tím, že Trzaskowski chce liberálnější Polsko a chce být otevřenějším prezidentem, než je podle něj Duda.

Duda cílí na konzervativní část Poláků

Duda v pondělí na TVP odpovídal na otázky, které byly předem natočené od samotných polských voličů. „Andrzej Duda naopak mluví o tom, že vláda zvládá koronavirovou krizi dokonale, že dokázala zachránit statisíce pracovních míst, že všechny přijaté zákony fungují,“ řekl Mathé. 

Nejvíc emocí budí Duda ve chvíli, kdy dojde na otázku práv sexuálních menšin v Polsku. Znovu ale mluvil také o svých zákonodárných iniciativách, kdy chce změnit například školský zákon. „Rodiče by museli souhlasit se vším, co se ve škole děje. Jde o to, aby se některé neziskové organizace nevydávaly do škol vyučovat sexuální výchovu,“ uvedl Mathé. 

Druhá iniciativa se týká změny ústavy, kdy chce Andrzej Duda prosadit do nejvyššího zákona to, že homosexuální páry nesmí adoptovat děti,“ připomněl zpravodaj s tím, že v Polsku to v současné době povoleno není a nejsou tam legální ani partnerské svazky osob stejného pohlaví.

Práva sexuálních menšin v Polsku jsou podle Mathého tím hlavním tématem současného prezidenta. „To téma v lidech budí nejvíce emocí, je to něco, o co opravdu Polákům jde, tedy alespoň těm konzervativním voličům Andrzeje Dudy,“ dodal.

Vysoká volební účast v prvním kole

V prvním kole prezidentských voleb, které proběhlo v neděli 28. června, přišlo k urnám necelých 65 procent oprávněných voličů. Je to nejvíce od voleb v roce 1995. Podle varšavského zpravodaje to svědčí o tom, že Poláci se zajímají o politiku a věci veřejné. „Svědčí to i o tom, že Polsko je rozdělené,“ doplnil Mathé. 

Vysoká účast v prvním kole byla velkým překvapením zejména kvůli probíhající pandemii koronaviru. Průzkumy ale ukázaly, že k volbám přišlo výrazně méně seniorů, než je běžné.

Druhé kolo však proběhne už o prázdninovém víkendu a očekává se, že spousta Poláků, zejména z velkých měst, nepřijde právě kvůli tomu, že budou na dovolené. Záleží také na tom, zda se rozhodnou přijít k volbám ti, kteří v prvním kole hlasovali za kandidáty, kteří neuspěli.