Jaroslaw Kaczyński bude polským vicepremiérem

Vlivný předseda polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński se stane členem vlády. Zastávat bude funkci vicepremiéra, oznámil ve středu premiér Mateusz Morawiecki. V letech 2006-2007 už Kaczyński stál v čele vlády. Ministrem školství bude Przemyslaw Czarnek známý kontroverzními výroky na adresu sexuálních menšin. Ve vládě po rekonstrukci zůstala jen jediná žena.

Vládní koalice byla v posledních týdnech v krizi, hovořilo se o menšinové vládě i o předčasných volbách. V sobotu ale zástupci PiS a menších stran Solidární Polsko a Dohoda podepsali novou koaliční smlouvu, která má zaručit fungování vlády do příštích řádných voleb v roce 2023.

Kaczyński byl dosud řadovým poslancem. Podle polských médií má ale značný vliv na politiku Morawieckého vlády a někdy bývá označován za klíčového polského politika současnosti. Morawiecki ve středu řekl, že Kaczyńského účast ve vládě kabinet „jistě výrazně posílí“.

Na základě dohody se 71letý Kaczyński stane vicepremiérem bez portfeje a předsedat bude i bezpečnostnímu výboru, který bude dohlížet na činnost ministerstev spravedlnosti, obrany a vnitra. V čele ministerstev obrany a vnitra stojí politici strany PiS, resort spravedlnosti ale řídí předseda koaličního Solidárního Polska Zbigniew Ziobro.

Ziobro s Kaczyńským soupeří, tvrdí média

Podle polských médií přitom mezi Kaczyńským a Ziobrem panuje značná rivalita. Solidární Polsko před časem odmítlo podpořit některé návrhy zákonů z dílny PiS, což prohloubilo koaliční krizi.

Napětí panuje i mezi Ziobrem a Morawieckým, kteří se podle komentátorů snaží posílit své pozice pro chvíli, kdy Kaczyński přestane být dominující silou politické pravice. Zatímco premiér je považován za umírněného, Ziobro byl iniciátorem řady kontroverzních kroků, které vedly ke sporům Polska mimo jiné s EU. Jedním z nich byla i reforma justičního systému.

Deklarovaným cílem rekonstrukce vlády bylo snížit počet ministerstev a zefektivnit tak práci kabinetu. Nyní bude místo dvaceti jen čtrnáct resortů. Kromě toho se zasedání vlády bude účastnit i pět ministrů bez portfeje.

Do čela nového ministerstva školství a vědy, v němž se sloučí dvě dosavadní ministerstva, usedne Przemyslaw Czarnek z PiS. Agentura AP připomněla, že je Czarnek známý kontroverzními výroky na adresu sexuálních menšin. Letos v létě například řekl, že příslušníci sexuálních menšin označovaní termínem LGBT (lesby, gayové, bisexuálové a transgenderové osoby) „nejsou rovni normálním lidem“.

Loni Czarnek ještě ve funkci lublinského vojvody ocenil starosty obcí, které odmítají hnutí za práva sexuálních menšin, za to, že „nepodpořili ideologii, která je v rozporu s ústavou Polské republiky“.

Opozice jmenování Czarneka ministrem ve středu ostře kritizovala. „Takový člověk ministrem školství? To je zkrátka skandál a hanba,“ uvedl vicemaršálek Sejmu Piotr Zgorzelski. Polské školství by mělo podle tohoto člena Polské lidové strany šířit toleranci a ne jako Czarnek „dehumanizovat jiné lidi a stigmatizovat sexuální menšiny“.

Tomczyk: Vláda zlé změny a nejhorších ministrů

Změny ve vládě se dotkly také ministerstva zemědělství a lesnictví, v jehož vedení Jana Krzyszofa Ardanowského vystřídá Grzegorz Puda, a ministerstva rozvoje, práce a technologie, do jehož čela se místo Jadwigy Emilewiczové postaví předseda koaliční strany Dohoda Jaroslaw Gowin. Ten se zároveň opět stal i vicepremiérem.

Po odchodu Emilewiczové a sloučení některých ministerstev zůstane ve vládě jediná žena, ministryně rodiny a sociálních věcí Marlena Malongová. Poslanec za opoziční Občanskou platformu (PO) Czezary Tomczyk označil ve středu nový kabinet premiéra Morawieckého za „vládu zlé změny a nejhorších ministrů“.

Nový ministr školství Czarnek podle něj zahájí „kulturní válku“. Jediným pozitivním aspektem podle Czezaryho je, že ve vládě usedne Kaczyński, a konečně tak převezme zodpovědnost a bude možné jeho práci kontrolovat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 8 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami
Načítání...