Jaroslaw Kaczyński bude polským vicepremiérem

Vlivný předseda polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński se stane členem vlády. Zastávat bude funkci vicepremiéra, oznámil ve středu premiér Mateusz Morawiecki. V letech 2006-2007 už Kaczyński stál v čele vlády. Ministrem školství bude Przemyslaw Czarnek známý kontroverzními výroky na adresu sexuálních menšin. Ve vládě po rekonstrukci zůstala jen jediná žena.

Vládní koalice byla v posledních týdnech v krizi, hovořilo se o menšinové vládě i o předčasných volbách. V sobotu ale zástupci PiS a menších stran Solidární Polsko a Dohoda podepsali novou koaliční smlouvu, která má zaručit fungování vlády do příštích řádných voleb v roce 2023.

Kaczyński byl dosud řadovým poslancem. Podle polských médií má ale značný vliv na politiku Morawieckého vlády a někdy bývá označován za klíčového polského politika současnosti. Morawiecki ve středu řekl, že Kaczyńského účast ve vládě kabinet „jistě výrazně posílí“.

Na základě dohody se 71letý Kaczyński stane vicepremiérem bez portfeje a předsedat bude i bezpečnostnímu výboru, který bude dohlížet na činnost ministerstev spravedlnosti, obrany a vnitra. V čele ministerstev obrany a vnitra stojí politici strany PiS, resort spravedlnosti ale řídí předseda koaličního Solidárního Polska Zbigniew Ziobro.

Ziobro s Kaczyńským soupeří, tvrdí média

Podle polských médií přitom mezi Kaczyńským a Ziobrem panuje značná rivalita. Solidární Polsko před časem odmítlo podpořit některé návrhy zákonů z dílny PiS, což prohloubilo koaliční krizi.

Napětí panuje i mezi Ziobrem a Morawieckým, kteří se podle komentátorů snaží posílit své pozice pro chvíli, kdy Kaczyński přestane být dominující silou politické pravice. Zatímco premiér je považován za umírněného, Ziobro byl iniciátorem řady kontroverzních kroků, které vedly ke sporům Polska mimo jiné s EU. Jedním z nich byla i reforma justičního systému.

Deklarovaným cílem rekonstrukce vlády bylo snížit počet ministerstev a zefektivnit tak práci kabinetu. Nyní bude místo dvaceti jen čtrnáct resortů. Kromě toho se zasedání vlády bude účastnit i pět ministrů bez portfeje.

Do čela nového ministerstva školství a vědy, v němž se sloučí dvě dosavadní ministerstva, usedne Przemyslaw Czarnek z PiS. Agentura AP připomněla, že je Czarnek známý kontroverzními výroky na adresu sexuálních menšin. Letos v létě například řekl, že příslušníci sexuálních menšin označovaní termínem LGBT (lesby, gayové, bisexuálové a transgenderové osoby) „nejsou rovni normálním lidem“.

Loni Czarnek ještě ve funkci lublinského vojvody ocenil starosty obcí, které odmítají hnutí za práva sexuálních menšin, za to, že „nepodpořili ideologii, která je v rozporu s ústavou Polské republiky“.

Opozice jmenování Czarneka ministrem ve středu ostře kritizovala. „Takový člověk ministrem školství? To je zkrátka skandál a hanba,“ uvedl vicemaršálek Sejmu Piotr Zgorzelski. Polské školství by mělo podle tohoto člena Polské lidové strany šířit toleranci a ne jako Czarnek „dehumanizovat jiné lidi a stigmatizovat sexuální menšiny“.

Tomczyk: Vláda zlé změny a nejhorších ministrů

Změny ve vládě se dotkly také ministerstva zemědělství a lesnictví, v jehož vedení Jana Krzyszofa Ardanowského vystřídá Grzegorz Puda, a ministerstva rozvoje, práce a technologie, do jehož čela se místo Jadwigy Emilewiczové postaví předseda koaliční strany Dohoda Jaroslaw Gowin. Ten se zároveň opět stal i vicepremiérem.

Po odchodu Emilewiczové a sloučení některých ministerstev zůstane ve vládě jediná žena, ministryně rodiny a sociálních věcí Marlena Malongová. Poslanec za opoziční Občanskou platformu (PO) Czezary Tomczyk označil ve středu nový kabinet premiéra Morawieckého za „vládu zlé změny a nejhorších ministrů“.

Nový ministr školství Czarnek podle něj zahájí „kulturní válku“. Jediným pozitivním aspektem podle Czezaryho je, že ve vládě usedne Kaczyński, a konečně tak převezme zodpovědnost a bude možné jeho práci kontrolovat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 43 mminutami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 50 mminutami

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 1 hhodinou

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu, odstraní většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 3 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 6 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Meloniová prohrála referendum o justiční reformě

Italská premiérka Giorgia Meloniová uznala porážku v referendu, ve kterém Italové v pondělí a v neděli hlasovali o vládní reformě soudnictví. Návrh měl za cíl rozdělit na dvě samostatné skupiny italský justiční stav, který nyní dohromady tvoří soudci a státní zástupci. Podle předběžných výsledků po sečtení 94 procent hlasů se proti změně vyslovilo zhruba 54 procent hlasujících. K urnám přišlo téměř 60 procent voličů, což italská média považují za vysokou účast.
před 8 hhodinami
Načítání...