Polská vláda zažívá krizi. Koaliční strany se neshodnou na ochraně zvířat a imunitě pro úředníky

Vládní koalici v Polsku provází řada vnitřních sporů. Situace se vyhrotila poté, co několik menších vládních stran odmítlo podpořit návrh zákona o ochraně zvířat a zákona, který se týká imunity úředníků. Obě novely navrhla strana Právo a spravedlnost. Odpůrci poukazují například na to, že zákon o beztrestnosti úředníků má ochránit hlavně premiéra Mateusze Morawieckého.

V zákonu o ochraně zvířat jde především o zákaz kožešinových farem, ale také o omezení rituální porážky zvířat pouze pro potřeby náboženských menšin v Polsku. Podle polské ultrapravice, lidovců a také Solidárního Polska jde o zákon, který míří proti tamním zemědělcům a ohrožuje tisíce pracovních míst. 

Kromě poslanců těchto stran nepodpořili návrh ani členové samotného Práva a spravedlnosti. Podle polského zpravodaje ČT Lukáše Mathého se jedná o nevídanou věc, podle něj k tak zásadním rozporům ve vládě běžně v Polsku nedochází. 

Měl zákon ochránit Morawieckého?

Zřejmě ještě větší rozpor panuje v případě zákona o beztrestnosti úředníků, kteří rozhodovali a budou rozhodovat o opatřeních proti šíření koronaviru v zemi. „Jde o to, že někteří politici mohli přijmout rozhodnutí, která nejsou v souladu s ekonomickým dobrem země. Jde tam v pozadí také o neuskutečněné prezidentské volby 10. května, konkrétně o korespondenční hlasování, které mělo stát až 60 milionů zlotých,“ řekl Mathé.

Právě za volby by podle Mathého mohl nést odpovědnost sám premiér Mateusz Morawiecki. Je údajně možné, že vládnoucí strana tomu chtěla zabránit právě zákonem o beztrestnosti úředníků. 

„Na pozadí těchto dvou zákonů ještě musíme brát v potaz rekonstrukci vlády, která měla být původně pouze formální. Ohlásila se už po prezidentských volbách v červenci, ve kterých zvítězil Andrzej Duda, ale nakonec se ukázalo, že koaliční partneři měli na Právo a spravedlnost příliš vysoké požadavky,“ řekl Mathé.

Hrozí rozpad koalice

Současná krize by nakonec mohla skončit i rozpadem koalice. Někteří politici z Práva a spravedlnosti už minulý týden mluvili o tom, že koalice v podstatě neexistuje. Vzpoura, především poslanců Solidárního Polska, je podle nich příliš velká a už není údajně možné mluvit o jakékoliv spolupráci. 

Předseda Práva a spravedlnosti Jaroslaw Kaczynski dříve mluvil o tom, že by Solidární Polsko vyhodil z koalice a Zbigniewa Ziobra zbavil funkce ministra spravedlnosti. Podle Mathého by to však pro Solidární Polsko byla červená linie a vláda by se rozpadla. 

„Zároveň tady máme ještě jednu věc a to je sporná reforma soudnictví v Polsku, která už trvá pět let. Vedla pouze k tomu, že Polsko je ve velkém sporu s Evropskou komisí, je souzeno před Evropským soudem, je to špatná zpráva pro polskou reputaci v Evropě, což jistě vadí i premiérovi Mateuszi Morawieckému,“ doplnil Mathé. 

Menšinový kabinet, nebo nové volby?

V případě, že by se koalice rozpadla, byl by nejpravděpodobnější variantou menšinový kabinet, alespoň o tom mluví Právo a spravedlnost. Tato varianta by ale nemusela mít dlouhého trvání, protože politici by pro každý zákon museli složitě hledat další podporu. 

Nové volby se podle Mathého Kaczynskému nehodí, protože by v nich pravděpodobně nezískal většinu v parlamentu, a aby mohl vládnout, musel by uzavírat další koalice. Spor s Právem a spravedlností ze strany opozice je však velmi vyhrocený, a tak podle Mathého není jasné, kdo by s Kaczynským do koalice šel.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 20 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...