První kolo polských prezidentských voleb vyhrál Duda. Za dva týdny se utká s Trzaskowským

3 minuty
Události: Volby v Polsku
Zdroj: ČT24

Podle průběžných výsledků ovládl první kolo polských prezidentských voleb obhajující prezident Andrzej Duda (Právo a spravedlnost) se ziskem 43,67 procenta hlasů. Do druhého kola s ním postupuje primátor Varšavy Rafał Trzaskowski (Občanská platforma), který získal 30,34 procenta procenta hlasů. Uvedla to Státní volební komise na základě 99,78 procenta sečtených okrsků. Druhé kolo je na programu 12. července.

Na třetím místě s odstupem skončil televizní moderátor a aktivista Szymon Hołownia se 13,85 procenta hlasů. „To je dobrá výchozí pozice pro další politickou činnost,“ podotýká vedoucí zahraniční rubriky Hospodářských novin Martin Ehl. Kandidát slíbil, že pro druhé kolo podpoří opozičního kandidáta Trzaskowského, ale v pondělí už byl s vyjádřením rezervovanější.

Na Facebooku napsal, že hodlá určit tři až čtyři priority a zjistit se kterým kandidátem toho nejvíce sdílí. „Naše rozhodnutí o hlasování ve druhém kole závisí na tom,“ napsal Hołownia. Konečné rozhodnutí se veřejnost dozví zítra, nejpozději ve středu, informovala televize TVN24. 

Čtvrtou pozici podle průběžných výsledků obsadí krajně pravicový poslanec Krzysztof Bosak, jenž oslovil 6,75 procenta voličů, následuje ho lékař Władysław Kosiniak-Kamysz, pro nějž hlasovaly 2,37 procenta voličů a levicový politik Robert Biedroń s 2,21 procenta. Zbylí kandidáti svým ziskem zatím nedosáhli ani na jedno procento odevzdaných hlasů.

Ve svém prvním projevu označil Duda vítězství za naprosto rozhodné, byť připustil, že Trzaskowski má ve druhém kole šanci. Kritizoval také předchozí vlády Občanské platformy, připomínal jejich přešlapy a problémy, líčí z místa zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé. Současný prezident v proslovu také začal lákat voliče neúspěšných kandidátů, když zdůrazňoval, že jim je názorově blízko.

Trzaskowski už po zveřejnění prvních odhadů prohlásil, že výsledek ukazuje na šanci Dudu porazit. „S podporou, jako byla tato, můžeme jít a bojovat o Polsko,“ nechal se slyšet primátor Varšavy. Kromě metropole zvítězil také v dalších velkých městech jako například v Krakově či Poznani. 

Současný prezident Duda vyhrál ve dvanácti vojvodstvích, jeho protikandidát ve čtyřech. Nejvyšší účast byla v Mazovském vojvodství, nejnižší pak v Opolském. 

Zbývá sečíst zhruba 13 procent okrsků. „Nejspíše to budou okrsky z větších měst. Pro Trzaskowského je důležité, aby překonal 30 procent,“ říká Mathé s odkazem na původní cíl opoziční kampaně a fakt, že právě ve velkých městech mívají liberální politici vyšší podporu.

Odhadovaná účast je 64,4 procenta, což je na polské poměry velmi vysoké číslo, ale především nečekané s ohledem na stále přetrvávající koronavirovou pandemii. „Strach se rozplynul. Svědčí to o velké angažovanosti Poláků ve věcech veřejných,“ vysvětluje Mathé.

Podle něj jsou Poláci stále rozděleni na dva nesmiřitelné tábory — konzervativní a liberální. „Lidé se mobilizují, každý chce prosadit svůj světonázor. Čekají nás dva týdny opravdu náročné, ostré, vyhrocené kampaně,“ usuzuje Mathé.

V Praze drtivě vyhrál Trzaskowski

V České republice mohli Poláci hlasovat na dvou místech – v Praze a Ostravě. V obou městech vyhrál varšavský primátor Trzaskowski, informoval deník Gazeta Wyborcza nakloněný opozici.

V hlavním městě získal Trzaskowski 892 hlasů, následovali Hołownia a Biedroń. Stávající prezident dostal 164 hlasů. Účast v Praze byla 88,32 procenta. Trzaskowského ve volbách podpořil pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti).

I v Ostravě vyhrál Trzaskowski se 191 hlasy; úřadující prezident jich získal 100. Pro Hołowniu hlasovalo 66 voličů. Účast v Ostravě činila 89,3 procenta. 

Rozhodne (ne)angažovanost vypadlých kandidátů

Podle šéfa zahraniční rubriky Hospodářských novin nebude mít z výsledků radost ani jeden kandidát. „Tato čísla se dlouhodobě objevovala, ale ani jeden z nich je nedokázal posunout výš. Je tam drobná tendence posilování Trzaskowského a oslabování Dudy, ale je to v desetinkách procenta,“ podotýká Martin Ehl. Oslovit voliče z druhého tábora bude podle něj problematické pro oba kandidáty.

„Kampaň v následujících dvou týdnech bude velmi ostrá, bude se bojovat o každý hlas. Druhé kolo bude velmi těsné,“ odhaduje ředitel výzkumné agentury AMO Vít Dostál. Primátor Varšavy dle jeho slov bude apelovat na nutnost kontrolovat PiS, která vládne již dlouho a drží dolní komoru, vládu i post prezidenta.  

„Je otázkou, do jaké míry se budou neúspěšní kandidáti angažovat,“ říká. „Robert Biedroń nechce vyjádřit Trzaskowskému podporu, i když se zdá, že většina jeho voličů by právě za Trzakowským šla,“ myslí si Dostál.

Za obzvláště důležité považuje to, jak se zachovají voliči Krzysztofa Bosaka. Obecně se soudí, že většina z nich zůstane doma, a pokud někdo z nich k volbám vyrazí, tak budou hlasovat spíš pro Dudu.

Trzaskowski bude podle Dostála akcentovat fakt, že strana Právo a spravedlnost (PiS) vládne v zemi posledních pět let bez výrazné mocenské protiváhy. „Měl by zde být někdo, kdo bude vládu kontrolovat,“ odhaduje rétoriku varšavského starosty. Naopak Duda bude tvrdit, že vláda potřebuje v prezidentském úřadě výrazného partnera.

Prezident má totiž v Polsku velmi silné postavení. „Může vetovat zákony, ale důležité je, že narozdíl od České republiky, potřebuje vláda v parlamentu třípětinovou většinu, aby ho přehlasovala. Tu strana PiS v současnosti nemá, a proto potřebuje v prezidentském úřadě silného spojence,“ vysvětluje Dostál. 

Trzaskowski má šanci získat libertariány, míní Budka

Podle Mikołaje Cześnika z univerzity SWPS bude pro Trzaskowského nejdůlěžitější získat voliče Hołowni, Biedrońe a Kosiniak-Kamysze. Když jejich hlasy přičtetete, máte jich už přes devět milionů. „Duda není jejich prezident,“ uvedl pro deník Gazeta Wyborcza. 

„Nejprve je otázkou, zda chceme spravedlivý stát kontrolovaný vládou, nebo zda chceme stát, ve kterém je nomenklatura obohacena na úkor občanů i v době covidu,“ řekl v TVN 24 předseda Občanské platformy Borys Budka. 

Podle něj je klíčové přesvědčit lidi, aby zůstali i po prvním kole namotivovaní. Kandidát jeho strany má šanci získat si voliče na svou stranu především v otázkách týkající se daní a deregulace. „Zde mám na mysli voliče, kteří se prohlašují za libertariány,“ řekl Budka.

Současný prezident Duda není podle Budky příliš silný. Připomněl několik incidentů, při kterých byla hlava státu ponížena Jarosławem Kaczyńským – předsedou strany PiS. Opozice často považuje právě jeho za skutečného vládce země. „Dnes je volba Andrzeje Dudy volbou Jaroslawa Kaczyńského na dalších pět let,“ dodal Budka.

Předseda Občanské platformy Borys Budka
Zdroj: ČTK/ZUMA/Filip Radwanski/Filip Radwanski

Duda ztrácel, Trzaskowski vstoupil do kampaně až v půlce května

Poslední předvolební průzkumy pasovaly do role favorita stávající hlavu státu Andrzeje Dudu, kterému přisuzovaly zisk mezi 40 a 45 procenty hlasů. Opozičnímu kandidátu Trzaskowskému předvídaly zisk pětiny až čtvrtiny všech odevzdaných hlasů. Ještě na přelomu dubna a května, tedy těsně před původně plánovaným termínem voleb, kterým byl 10. květen, to přitom vypadalo, že Duda prezidentský post hned v prvním kole obhájí. Jeho preference se stabilně pohybovaly nad padesáti procenty, na svém vrcholu dokonce i kolem šedesáti.

Varšavský primátor vstoupil do volebního boje až v polovině května. Tehdy nahradil původní kandidátku opoziční PO Malgorzatu Kidawovou-Blońskou, která se v atmosféře předvolebních sporů kolem koronavirové pandemie propadla v preferencích a odstoupila. Trzaskowski měl na dodání nejméně 100 tisíc podpisů potřebných ke kandidatuře na prezidenta šest dní. Přinesl jich víc než 1,6 milionu.

Volby se konají v situaci, kdy se v zemi sice uvolnila velká část opatření proti šíření koronaviru, ale zároveň se objevují lokální epicentra nákazy. Na některých místech proto lidé mohli hlasovat pouze korespondenčně, jinde si vybrali, jestli odevzdají hlas prostřednictvím pošty, nebo tradičně ve volební místnosti.

PiS se kvůli pandemii snažila prosadit výhradně korespondenční hlasování, protože odklad hrál proti Dudovi. Kvůli výhradám však volby v atmosféře zmatku krátce před plánovaným termínem odloženy. Dudův náskok se poté postupně snižoval s tím, jak polská ekonomika začala pociťovat dopady krize způsobené pandemií a jak rostly preference Trzaskowského.

Druhé kolo podle posledních sondáží vypadá vyrovnaně. Podle průzkumu agentury Kantar by Dudovi dalo hlas 47 procent voličů, zatímco Trzaskowskému 45 procent. Šetření agentury IPSOS uvádí, že by 47 procent podpořilo Trzaskowského a 43 procent Dudu. Pro oba tak bude velmi důležité, jak budou ve druhém kole hlasovat voliči vypadnuvších kandidátů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 3 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 6 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...