Polští vládní konzervativci chtějí ústavní změnou prodloužit mandát prezidenta

Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) navrhuje změnu ústavy, která by o dva roky prodloužila mandát prezidentovi Adrzeji Dudovi. Důvodem návrhu je podle konzervativců hrozba, kterou představuje koronavirová krize. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na dokument, který má být předložen parlamentu.

Návrh zákona také uvádí, že prezidentské volby plánované na 10. května by podle nových pravidel byly neplatné. Podle polské ústavy prezidentský mandát trvá pět let. Navrhovaná změna by jej prodloužila na sedm. Zároveň dokument také zakazuje úřadujícímu prezidentovi usilovat o znovuzvolení.

„Současné ohrožení bezpečí veřejnosti a jeho dopadů opodstatňuje … změnu ústavy v trvání mandátu (prezidenta),“ uvedli zákonodárci v legislativním návrhu, který podepsali vrchní představitelé PiS.

Zákaz sexuální výchovy schválen

Polský parlament také schválil v prvním čtení návrh zákona, který by zpřísnil protipotratovou politiku. Stejně tak poslanci souhlasili i se zakázáním sexuální výchovy ve školách. Návrhy se teď vrátí znovu k projednání ve výborech. Ochránci lidských práv protestují, že o tom parlament jedná v době koronavirové krize. Kvůli pandemii jsou totiž v zemi zakázaná veřejná shromáždění, a nelze proto demonstrovat.

Podle zpravodaje ČT ve Varšavě Lukáše Mathého však polská vláda kontroverzní témata v současné době řešit nechce. „To, že poslanci vrátili ty kontroverzní návrhy zákonů do výborů, vlastně znamená, že se zmrazí práce na nich. To může trvat týdny, měsíce, ale i roky. Je to tedy vzkaz vládnoucího Práva a spravedlnosti, že se v tuto chvíli těmito kontroverzními konzervativními, občanskými návrhy, nechce zabývat,“ uvedl Mathé.

„Vládnoucí strana si nejspíš nepřeje, aby se na polské politické scéně rozhořel další velký hodnotový spor, který se alespoň v případu interrupcí a jejich zpřísnění táhne už několik let, a to proto, že Právo a spravedlnost se stále snaží prosadit a obhájit konání prezidentských voleb v květnu a to korespondenčním hlasováním, i když zároveň se snaží změnit ústavu a to, že by se mandát současného prezidenta prodloužil o dva roky a prezidentské volby by se konaly až v roce 2022,“ dodal zpravodaj ČT. 

Kolem nadcházejících květnových prezidentských voleb tak panuje nejistota. Konat se totiž mají v době, kdy v Polsku platí přísná omezení kvůli koronaviru. PiS dosud trvala na tom, že se volby konat budou, ale formou korespondenčního hlasování, aby lidé neplnili volební místnosti.

Kritici PiS obvinili ze snahy upevnit v době krize moc. Podle průzkumů veřejného mínění by současný prezident Duda, který je spojencem PiS, pravděpodobně ve volbách zvítězil. Mluvčí Práva a spravedlnosti se k nejnovějšímu návrhu odmítla vyjádřit.

Andrzej Duda
Zdroj: Reuters/Kacper Pempel

Předlohu se do voleb asi nepodaří projednat

Zda strana v parlamentu získá pro svůj návrh dostatečnou podporu, podle Reuters není jasné. PiS a její konzervativní spojenci mají v parlamentu většinu, ale chybí jim dvě třetiny, které jsou potřebné ke schválení ústavních změn.

Dva nejmenovaní představitelé PiS Reuters sdělili, že návrh má být vstřícným gestem směrem ke konzervativním členům aliance v parlamentu, kteří o takové řešení usilovali minulý týden. PiS nicméně stále podle dvou zákonodárců preferuje variantu korespondenčního hlasování.

Podle mluvčího opoziční Občanské platformy Jana Grabiece bude schvalovací proces příliš dlouhý na to, aby byl před volbami dokončen.    

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda útočila na íránské vojenské cíle, Írán hlásí odvetné údery

Americká armáda v noci na pondělí oznámila další salvu úderů proti Íránu. Velitelství amerických sil v oblasti CENTCOM v pondělí ráno oznámilo, že armáda už poslední vlnu úderů dokončila, přičemž zasáhla íránské systémy protivzdušné obrany, pobřežní radarové systémy, raketové a dronové kapacity a malé čluny. Íránská státní média útoky potvrdila a hlásí nejméně jednoho mrtvého. Íránské revoluční gardy hlásí odvetné údery na americké základny v Jordánsku, Bahrajnu a Kuvajtu.
00:47Aktualizovánopřed 32 mminutami

Nejméně 27 lidí zahynulo při požáru, který zachvátil bar v Bangkoku, píše AP

Nejméně 27 lidí zahynulo při požáru, který zachvátil bar v thajské metropoli Bangkoku. S odvoláním na místní úřady to napsala agentura AP. Podle premiéra Anutina Čánvirakuna několik dalších lidí převezli záchranáři do nemocnice, městská správa následně podle agentury Reuters sdělila, že zraněných je 63 lidí. Stav 22 zraněných je podle guvernéra Bangkoku kritický. Podle některých místních médií se řada lidí stále pohřešuje, uvedla stanice BBC News. Městská správa nicméně bilanci považuje za konečnou. Příčina požáru zatím není jasná.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemřel vlivný republikánský senátor Lindsey Graham

Zemřel americký senátor Lindsey Graham, uvedla agentura Reuters s odkazem na politikovu kancelář. Jednasedmdesátiletý republikán patřil k nejvlivnějším členům Kongresu, a to hlavně v zahraniční politice. V posledních letech podporoval Ukrajinu a její boj proti ruské agresi. Americký prezident Donald Trump označil Grahama za jednoho z nejlepších zákonodárců a skutečného amerického vlastence. Bude hodně chybět, dodal. Grahama ocenili rovněž izraelští a evropští politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA rozporují tvrzení Teheránu o uzavření Hormuzu. Írán čelil dalším útokům

Íránské revoluční gardy v noci na neděli SELČ oznámily uzavření Hormuzského průlivu až do odvolání. Stalo se tak poté, co střílely na loď plující „nepovolenou trasou“, informovala média. Vláda i armáda Spojených států tvrzení o uzavření úžiny rozporují. Krátce po úderu na loď plavící se Hormuzským průlivem oznámilo velitelství amerických sil v oblasti další vlnu útoků proti Íránu. Teherán v odvetě za americké nálety odpálil rakety a drony proti svým sousedům v Perském zálivu. Írán následně informoval, že čelil další vlně útoků.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

České firmy by mohly získat zpět už zaplacená americká cla. Jde o miliardy

Tuzemské firmy by mohly získat zpět zhruba 650 milionů dolarů – tedy 14 miliard korun – z už zaplacených amerických cel. Jde o platby za takzvané reciproční taxy, které loni zavedl prezident Donald Trump. Nejvyšší soud USA je ale letos v únoru zrušil. Americká administrativa tak na žádost firem musí peníze vrátit.
před 10 hhodinami

Rusové útočili na Charkov, Cherson a Kryvyj Rih, ukrajinské drony na rafinerii

Při ruských útocích na ukrajinskou Dněpropetrovskou oblast zahynuli podle místních úřadů tři lidé, v Chersonu jeden. Ruské úřady hovoří o čtyřech mrtvých v okupované části ukrajinské Záporožské oblasti a jednom v ruské Samarské oblasti, kde ukrajinské drony dle zpráv z médií a sociálních sítí opět zasáhly rafinerii ve městě Syzraň. Nejméně dva zraněné včetně šestnáctileté dívky si vyžádal nálet ruských dronů na Charkov, oznámil šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ve Francii odstavili ve vedrech tři jaderné reaktory, u dalších snížili výkon

Vysoké teploty mají ve Francii dopad i na výrobu elektřiny. Francouzská společnost EDF podle médií oznámila, že kvůli meteorologickým podmínkám nechala odstavit tři reaktory jaderných elektráren. U dalších osmi pak nechala snížit výkon. Podobná situace nastala již v minulých letech. Francie nyní čelí třetí vlně veder od začátku roku.
před 13 hhodinami

Zelenskyj avizoval změny ve vládě, premiérce nabídl novou roli

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil změnu politické strategie země a avizoval změny ve vládě. Premiérce Juliji Svyrydenkové na síti X poděkoval za práci a uvedl, že jí nabídl možnost vést novou oblast vztahů s klíčovým partnerem. Více podrobností k její případné nové roli neposkytl. Agentura Reuters nebo portál RBK-Ukrajina si jeho slova vyložily jako návrh nebo rozhodnutí ministerskou předsedkyni odvolat. Média spekulují o kandidátech, kteří by ji mohli nahradit.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.