Polští vládní konzervativci chtějí ústavní změnou prodloužit mandát prezidenta

Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) navrhuje změnu ústavy, která by o dva roky prodloužila mandát prezidentovi Adrzeji Dudovi. Důvodem návrhu je podle konzervativců hrozba, kterou představuje koronavirová krize. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na dokument, který má být předložen parlamentu.

Návrh zákona také uvádí, že prezidentské volby plánované na 10. května by podle nových pravidel byly neplatné. Podle polské ústavy prezidentský mandát trvá pět let. Navrhovaná změna by jej prodloužila na sedm. Zároveň dokument také zakazuje úřadujícímu prezidentovi usilovat o znovuzvolení.

„Současné ohrožení bezpečí veřejnosti a jeho dopadů opodstatňuje … změnu ústavy v trvání mandátu (prezidenta),“ uvedli zákonodárci v legislativním návrhu, který podepsali vrchní představitelé PiS.

Zákaz sexuální výchovy schválen

Polský parlament také schválil v prvním čtení návrh zákona, který by zpřísnil protipotratovou politiku. Stejně tak poslanci souhlasili i se zakázáním sexuální výchovy ve školách. Návrhy se teď vrátí znovu k projednání ve výborech. Ochránci lidských práv protestují, že o tom parlament jedná v době koronavirové krize. Kvůli pandemii jsou totiž v zemi zakázaná veřejná shromáždění, a nelze proto demonstrovat.

Podle zpravodaje ČT ve Varšavě Lukáše Mathého však polská vláda kontroverzní témata v současné době řešit nechce. „To, že poslanci vrátili ty kontroverzní návrhy zákonů do výborů, vlastně znamená, že se zmrazí práce na nich. To může trvat týdny, měsíce, ale i roky. Je to tedy vzkaz vládnoucího Práva a spravedlnosti, že se v tuto chvíli těmito kontroverzními konzervativními, občanskými návrhy, nechce zabývat,“ uvedl Mathé.

„Vládnoucí strana si nejspíš nepřeje, aby se na polské politické scéně rozhořel další velký hodnotový spor, který se alespoň v případu interrupcí a jejich zpřísnění táhne už několik let, a to proto, že Právo a spravedlnost se stále snaží prosadit a obhájit konání prezidentských voleb v květnu a to korespondenčním hlasováním, i když zároveň se snaží změnit ústavu a to, že by se mandát současného prezidenta prodloužil o dva roky a prezidentské volby by se konaly až v roce 2022,“ dodal zpravodaj ČT. 

Kolem nadcházejících květnových prezidentských voleb tak panuje nejistota. Konat se totiž mají v době, kdy v Polsku platí přísná omezení kvůli koronaviru. PiS dosud trvala na tom, že se volby konat budou, ale formou korespondenčního hlasování, aby lidé neplnili volební místnosti.

Kritici PiS obvinili ze snahy upevnit v době krize moc. Podle průzkumů veřejného mínění by současný prezident Duda, který je spojencem PiS, pravděpodobně ve volbách zvítězil. Mluvčí Práva a spravedlnosti se k nejnovějšímu návrhu odmítla vyjádřit.

Andrzej Duda
Zdroj: Reuters/Kacper Pempel

Předlohu se do voleb asi nepodaří projednat

Zda strana v parlamentu získá pro svůj návrh dostatečnou podporu, podle Reuters není jasné. PiS a její konzervativní spojenci mají v parlamentu většinu, ale chybí jim dvě třetiny, které jsou potřebné ke schválení ústavních změn.

Dva nejmenovaní představitelé PiS Reuters sdělili, že návrh má být vstřícným gestem směrem ke konzervativním členům aliance v parlamentu, kteří o takové řešení usilovali minulý týden. PiS nicméně stále podle dvou zákonodárců preferuje variantu korespondenčního hlasování.

Podle mluvčího opoziční Občanské platformy Jana Grabiece bude schvalovací proces příliš dlouhý na to, aby byl před volbami dokončen.    

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Starý světový řád založený na pravidlech už neexistuje, řekl Merz v Mnichově

Starý světový řád založený na pravidlech už neexistuje, řekl německý kancléř Friedrich Merz na úvod Mnichovské bezpečnostní konference. Do bavorské metropole přijely desítky šéfů vlád a hlav států, stovka ministrů a další stovky hostů z celého světa. Debatovat budou o rusko-ukrajinském konfliktu nebo bezpečnostní situaci ve světě. Česko zastupuje prezident Petr Pavel, ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
13:51Aktualizovánopřed 6 mminutami

Polsko stále více spoléhá na zemní plyn a obnovitelné zdroje

Polsko se potýká s vysokými cenami energií, které patří k nejvyšším v Evropské unii. Zhruba desetina tamních obyvatel je zasažena takzvanou energetickou chudobou. Země se i proto v posledních letech snaží více energie čerpat třeba z obnovitelných zdrojů a zemního plynu.
před 1 hhodinou

Ind vydaný z Česka do USA se přiznal v kauze chystané vraždy sikhského separatisty

Indický občan Nikhil Gupta deportovaný v roce 2024 z Česka do Spojených států se v pátek u soudu v New Yorku doznal ke třem trestným činům, které se týkají plánované vraždy sikhského separatisty. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že chystanou vraždu podporovala indická vláda. Indie už dříve podíl na přípravě vraždy odmítla.
před 1 hhodinou

Arbitrážní soud zamítl odvolání ukrajinského skeletonisty proti diskvalifikaci z OH

Arbitrážní soud pro sport (CAS) zamítl odvolání skeletonisty Vladyslava Heraskevyče proti diskvalifikaci z olympijských her kvůli helmě s portréty zabitých Ukrajinců. Rozhodl, že vyřazení ukrajinského sportovce ze soutěže bylo v souladu s pravidlem Mezinárodního olympijského výboru (MOV) týkajícího se politických projevů na Hrách.
před 2 hhodinami

Český horolezec nepřežil lavinu ve Vysokých Tatrách

Horolezec z tuzemska v pátek nepřežil lavinu ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Dvaatřicetiletého muže strhla uvolněná sněhová masa v oblasti nejvyšší slovenské hory Gerlachovský štít, informovala Horská záchranná služba (HZS).
17:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Německo a Ukrajina spustily společnou výrobu dronů

Společná německo-ukrajinská výroba dronů byla spuštěna a do konce roku jich nejméně deset tisíc dodá ukrajinským ozbrojeným silám, které se brání ruské agresi, informovala agentura DPA. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že společný podnik navštívil a převzal první společně vyrobený útočný dron. Přesné místo provozu na jihu Německa je tajné.
před 4 hhodinami

Řeka Jang-c’-ťiang připomínala dřív spíš kanál, teď se tam vrací život

Před pěti lety začal v nejdelší čínské řece Jang-c’-ťiang platit absolutní zákaz rybolovu. Ekologové se snaží zlepšit i průmyslovou a odpadovou zátěž. Podle prvních analýz se to vyplácí.
před 6 hhodinami

Demonstranti v Caracasu požadují amnestii pro politické vězně

Poprvé od zajetí prezidenta Nicoláse Madura vyšli Venezuelané do ulic, aby požadovali mimo jiné amnestii pro politické vězně. O té měl ve čtvrtek po schválení v prvním čtení rozhodnout tamní parlament. Přijetí však zákonodárci pro neshody nad některými paragrafy chystaného zákona odložili na příští týden. Amnestie by se měla týkat kritiky vlády, nikoliv vážných zločinů jako vraždy, korupce či porušování lidských práv. Nevládní organizace Foro Penal odhaduje počet politických vězňů na 644, počet zaznamenaných zadržených však stále narůstá.
před 6 hhodinami
Načítání...