Polsko: Koho podpoří Hołownia? Jeho voliči by mohli rozhodnout druhé kolo voleb

První kolo prezidentských voleb v Polsku ovládla současná hlava státu Andrzej Duda s 43,67 procenta hlasů. Do druhého kola s ním postupuje primátor Varšavy Rafał Trzaskowski, který získal 30,34 procenta. Pozornost se nyní obrátila k vypadnuvším kandidátům, především pak k Szymonu Hołowniovi, který skončil třetí. Právě jeho hlasy by mohly druhé kolo rozhodnout.

Televizní moderátor a aktivista Hołownia od voličů získal 13,85 procenta hlasů. Kandidát původně slíbil, že pro druhé kolo podpoří opozičního kandidáta Trzaskowského, ale v pondělí už byl s vyjádřením rezervovanější.

Na Facebooku napsal, že hodlá určit tři až čtyři priority a zjistit, se kterým kandidátem toho nejvíce sdílí. „Naše rozhodnutí o hlasování ve druhém kole závisí na tom,“ napsal Hołownia. Konečné rozhodnutí se veřejnost dozví zítra, nejpozději ve středu, informovala televize TVN24.

„Voliči Hołownii se rozhodli hlasovat pro něj, protože řekl, že chce stát mimo stranickou linii, že chce navrhnout něco nového,“ myslí si Tomasz Siemoniak z Občanské platformy. Rodákovi z Bělostoku se podle něj podařilo vybudovat něco nového a voliči to zřejmě ocenili. „Je to dobrá výchozí pozice pro další politickou činnost,“ podotkl vedoucí zahraniční rubriky Hospodářských novin Martin Ehl.

Naděje zprava pro Dudu

Duda bude za dva týdny pravděpodobně čerpat z voličské základny Krysztofa Bosaka, pravicového poslance, který v prvním kole obsadil čtvrtou pozici se 6,4 procenta hlasů. Experti v Polsku upozorňují, že by ale jeho voliči mohli za dva týdny zůstat doma a nevolit vůbec.

Prezident Duda ale věří, že se mu Bosakovi konzervativní voliče podaří přesvědčit. „Do druhého kola vstupuji s velkým optimismem. Máme mnoho společných hodnot s Bosakem. Cíl, kterého chceme dosáhnout, je společný – silné Polsko, respektovaná rodina, tradiční hodnoty,“ řekl Duda. V pondělním rozhovoru v rádiu prezident řekl, že si občané nepřejí, aby homosexuální páry mohly adoptovat děti.

Podle Siemoniaka není tak jasné, že se Bosakovi voliči přelijí k současnému prezidentovi „Myslím, že pro ně je dlouhá cesta, aby hlasovali pro Rafała Trzaskowského, ale krátká cesta, aby nehlasovali pro Andrzeje Dudu,“ řekl Siemoniak.

Dva týdny konzervatismu versus liberalismu

Podle politologa Macieje Onasze s Lodžské univerzity budou následující dva týdny před druhým kolem volby plné mobilizace proti oponentovi a negativních emocí. „Očekávám, že příští dva týdny budou velmi brutální hrou strachu,“ řekl deníku Gazeta Wyborcza.

Kampaň se podle něj ponese v duchu útoků na protikandáta a především pak na to, že taková volba by znamenala nebezpečí pro hodnoty a zájmy jednotlivých voličů. V polských médiích také často zaznívá názor, že druhé kolo bude volbou mezi konzervatismem a liberalismem.

S tím souhlasí i Agnieszka Dziemianowicz-Bąková, členka volebního štábu dalšího z neúspěšných kandidátů, levicového europoslance Roberta Biedrońe. Ten v prvním kole získal něco přes dvě procenta. „Výsledky naznačují, že v následujících dvou týdnech bude dominovat soutěž o krajně pravicovou agendu. Naším úkolem je udělat vše pro to, aby oběťmi této soutěže nebyli lidé - ženy, členové LGBT, oběti domácího násilí, zaměstnanci a zaměstnankyně, nezaměstnaní a příjemci sociálních dávek,“ napsala na Facebooku. 

Polská média připomínají, že je velmi nepravděpodobné, že by voliči Biedrońe, který se veřejně hlásí k homosexuální orientaci, ve druhém kole podpořili Andrzeje Dudu. „S Rafałem Trzaskowským nesouhlasím ve všem, ale sdílíme společné hodnoty,“ napsal Biedroń na Twitteru. Jestli varšavského primátora oficiálně podpoří, oznámí na tiskové konferenci.

Nahrávám video
Události, komentáře: Polské prezidentské volby
Zdroj: ČT24

Ať vyhraje kdokoliv, rozdělení společnosti to nezmírní

Podle publicisty a bývalého diplomata Petra Janyšky jsou volby především o člověku, který se jich vůbec neúčastní: šéfovi vládní strany Právo a spravedlnost a nejmocnějším politikovi v zemi Jaroslawovi Kaczyńském. „Buď vyhraje jeho člověk Andrzej Duda a nástupu jeho autoritativní moci už nic nezabrání, nebo vyhraje Rafal Trzaskowski a zablokuje to,“ uvedl Janyška v Událostech, komentářích.

„Já za Kaczyńskim nevidím až takového démona, PiS má řadu výrazných politiků,“ oponovala mu publicistka Petruška Šustrová. „Tyto volby nerozhodnou, kudy se bude Polsko ubírat. Ale obávám se, že ať zvítězí kterýkoliv z kandidátů, nespraví to rozdělení společnosti, které se začalo vyvíjet už v dobách, co se přestala počítat postkomunistická levice,“ dodala Šustrová.

Oba se shodli, že jak Duda, tak Trzaskowski mají šanci volby za dva týdny vyhrát, jejich šance jsou mimořádně vyrovnané.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 21 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...