Podle předsedy polské volební komise je hlasování o novém prezidentovi ohroženo

Nahrávám video
Události: Volba polského prezidenta je v ohrožení
Zdroj: ČT24

Předseda polské státní volební komise (PKW) Sylwester Marciniak upozornil, že kvůli technickým a organizačním těžkostem i kvůli chybějícím právním předpisům hrozí, že nebude možné uspořádat prezidentské volby v celém rozsahu. Úřady přesto hlasování připravují, i když opozice tvrdí, že volby ohrožují život a zdraví občanů. Poláci přitom mají o nové hlavě státu rozhodovat už 10. května.

Volby se v Polsku mají v situaci pandemie způsobené koronavirem konat výhradně korespondenčně. Tuto novinku prosadila vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS), jejíž blízký spojenec, prezident Andrzej Duda, se uchází o znovuzvolení.

Kvůli možnému porušení podmínek pro spravedlivé konání voleb ale PiS kritizuje polský ombudsman, právní experti, opozice i mezinárodní instituce, jako je Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). 

O novele volebního zákona, který se podle dřívějšího verdiktu ústavního soudu nesmí měnit půl roku před konáním voleb, což vláda v tomto případě udělala, ještě nehlasoval Senát, v němž má většinu opozice. Norma už v horní komoře leží přes tři týdny a senátoři se jí mohou zabývat ještě týden. „Pořádání voleb na vrcholu epidemie, to je ohrožování života a zdraví Polek a Poláků,“ prohlásil maršálek Senátu Tomasz Grodzki.

Marciniak v rozhovoru s tiskovou agenturou PAP připomněl, že už koncem března vyzvala státní volební komise příslušné vládní orgány a úřady i volební štáby všech uchazečů o post hlavy státu, aby spolupracovaly při organizaci voleb nejen „s ohledem na zdraví a životy voličů, ale i pro blaho Polska“. „Bohužel se to nesetkalo s odezvou,“ poznamenal šéf komise. „Máme dosud nevídanou situaci, musíme se povznést nad partikulární politické zájmy,“ vzkázal polským politikům.

Přesto se přípravy na hlasování rozjely, místo státní volební komise je bude mít na starosti Polská pošta a ministr pro státní majetek. „Souhlasím, že zákon ještě neplatí, ale předpokládáme, že platit bude,“ vzkázal Senátu ministr pro státní majetek Jacek Sasin.

Další překážku do cesty volbám 10. května postavili někteří starostové a primátoři. Poště odmítli vydat osobní údaje voličů. Ta je nakonec získala od ministerstva digitalizace, podle expertů ale nemusí být přesné.

Opoziční kandidátka zvažuje svou účast

To, že v korespondenčních prezidentských volbách hlasovat nebude, oznámil v úterý bývalý šéf Evropské rady a někdejší polský premiér Donald Tusk a po něm i Malgorzata Kidawová-Blońská, prezidentská kandidátka středové Občanské platformy, nejsilnější opoziční strany v Polsku. Rozhodnutí, zda se bude o prezidentský post vůbec ucházet, oznámí 7. května. Právě v tento den se má Sejm zabývat změnami, které do novely volebního zákona případně prosadí Senát.

Kidawová-Blońská svoji kandidaturu podmiňuje tím, že volby budou pro voliče bezpečné a budou tajné, demokratické a v souladu s polskými zákony.

Ve čtvrtek vyzvalo voliče k bojkotu hlasování devět bývalých polských prezidentů a premiérů. Kromě Tuska je v této skupině mezi jinými i exprezident Lech Walesa, který se podílel na svržení komunistického režimu v zemi jako vůdce odborového hnutí Solidarita.

„Postup hlasování prostřednictvím pošty v této formě a čase, jak navrhuje vládnoucí strana, jsou pseudovolby. Nezúčastníme se,“ uvedli politici ve společném prohlášení. „Ústava umožňuje ve výjimečné situaci posunout termín voleb při zachování politické stability,“ dodali.

Podle průzkumu by nyní vyhrál Duda

Podle průzkumu agentury CBOS, o němž informuje polská tisková agentura PAP, by korespondenční volby vyhrál současný prezident Duda s 52 procenty hlasů. Za ním by se 14 procenty skončil nezávislý kandidát Szymon Holownia a na třetím místě kandidát krajně pravicové strany Konfederacja Krzysztof Bosak se sedmi procenti. Shodně šestiprocentní podporu mají Kidawová-Blońská a lidovec Wladyslaw Kosiniak Kamysz.

Jednadvacet procent dotázaných uvedlo, že se voleb určitě zúčastní, 16 procent bude hlasovat „možná“. Naopak 33 procent respondentů uvedlo, že se voleb určitě nezúčastní a dalších 13 procent spíše svůj hlas neodevzdá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letiště Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16Aktualizovánopřed 16 mminutami

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 3 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 5 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 7 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 7 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...