Podle předsedy polské volební komise je hlasování o novém prezidentovi ohroženo

Nahrávám video
Události: Volba polského prezidenta je v ohrožení
Zdroj: ČT24

Předseda polské státní volební komise (PKW) Sylwester Marciniak upozornil, že kvůli technickým a organizačním těžkostem i kvůli chybějícím právním předpisům hrozí, že nebude možné uspořádat prezidentské volby v celém rozsahu. Úřady přesto hlasování připravují, i když opozice tvrdí, že volby ohrožují život a zdraví občanů. Poláci přitom mají o nové hlavě státu rozhodovat už 10. května.

Volby se v Polsku mají v situaci pandemie způsobené koronavirem konat výhradně korespondenčně. Tuto novinku prosadila vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS), jejíž blízký spojenec, prezident Andrzej Duda, se uchází o znovuzvolení.

Kvůli možnému porušení podmínek pro spravedlivé konání voleb ale PiS kritizuje polský ombudsman, právní experti, opozice i mezinárodní instituce, jako je Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). 

O novele volebního zákona, který se podle dřívějšího verdiktu ústavního soudu nesmí měnit půl roku před konáním voleb, což vláda v tomto případě udělala, ještě nehlasoval Senát, v němž má většinu opozice. Norma už v horní komoře leží přes tři týdny a senátoři se jí mohou zabývat ještě týden. „Pořádání voleb na vrcholu epidemie, to je ohrožování života a zdraví Polek a Poláků,“ prohlásil maršálek Senátu Tomasz Grodzki.

Marciniak v rozhovoru s tiskovou agenturou PAP připomněl, že už koncem března vyzvala státní volební komise příslušné vládní orgány a úřady i volební štáby všech uchazečů o post hlavy státu, aby spolupracovaly při organizaci voleb nejen „s ohledem na zdraví a životy voličů, ale i pro blaho Polska“. „Bohužel se to nesetkalo s odezvou,“ poznamenal šéf komise. „Máme dosud nevídanou situaci, musíme se povznést nad partikulární politické zájmy,“ vzkázal polským politikům.

Přesto se přípravy na hlasování rozjely, místo státní volební komise je bude mít na starosti Polská pošta a ministr pro státní majetek. „Souhlasím, že zákon ještě neplatí, ale předpokládáme, že platit bude,“ vzkázal Senátu ministr pro státní majetek Jacek Sasin.

Další překážku do cesty volbám 10. května postavili někteří starostové a primátoři. Poště odmítli vydat osobní údaje voličů. Ta je nakonec získala od ministerstva digitalizace, podle expertů ale nemusí být přesné.

Opoziční kandidátka zvažuje svou účast

To, že v korespondenčních prezidentských volbách hlasovat nebude, oznámil v úterý bývalý šéf Evropské rady a někdejší polský premiér Donald Tusk a po něm i Malgorzata Kidawová-Blońská, prezidentská kandidátka středové Občanské platformy, nejsilnější opoziční strany v Polsku. Rozhodnutí, zda se bude o prezidentský post vůbec ucházet, oznámí 7. května. Právě v tento den se má Sejm zabývat změnami, které do novely volebního zákona případně prosadí Senát.

Kidawová-Blońská svoji kandidaturu podmiňuje tím, že volby budou pro voliče bezpečné a budou tajné, demokratické a v souladu s polskými zákony.

Ve čtvrtek vyzvalo voliče k bojkotu hlasování devět bývalých polských prezidentů a premiérů. Kromě Tuska je v této skupině mezi jinými i exprezident Lech Walesa, který se podílel na svržení komunistického režimu v zemi jako vůdce odborového hnutí Solidarita.

„Postup hlasování prostřednictvím pošty v této formě a čase, jak navrhuje vládnoucí strana, jsou pseudovolby. Nezúčastníme se,“ uvedli politici ve společném prohlášení. „Ústava umožňuje ve výjimečné situaci posunout termín voleb při zachování politické stability,“ dodali.

Podle průzkumu by nyní vyhrál Duda

Podle průzkumu agentury CBOS, o němž informuje polská tisková agentura PAP, by korespondenční volby vyhrál současný prezident Duda s 52 procenty hlasů. Za ním by se 14 procenty skončil nezávislý kandidát Szymon Holownia a na třetím místě kandidát krajně pravicové strany Konfederacja Krzysztof Bosak se sedmi procenti. Shodně šestiprocentní podporu mají Kidawová-Blońská a lidovec Wladyslaw Kosiniak Kamysz.

Jednadvacet procent dotázaných uvedlo, že se voleb určitě zúčastní, 16 procent bude hlasovat „možná“. Naopak 33 procent respondentů uvedlo, že se voleb určitě nezúčastní a dalších 13 procent spíše svůj hlas neodevzdá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránská raketa zasáhla Tel Aviv, Izrael útočil v Libanonu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů, přičemž jedna íránská raketa zasáhla Tel Aviv. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, píše AFP. Podle deníku L'Orient-Le Jour také pokračovaly operace izraelských jednotek na jihu Libanonu. Agentury AFP a Reuters informovaly také o vzdušných úderech v Iráku.
05:58Aktualizovánopřed 6 mminutami

Ukrajina hlásí pět mrtvých po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších šestnáct bylo zraněno při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
05:27Aktualizovánopřed 54 mminutami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 3 hhodinami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 4 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 9 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...