Podle předsedy polské volební komise je hlasování o novém prezidentovi ohroženo

2 minuty
Události: Volba polského prezidenta je v ohrožení
Zdroj: ČT24

Předseda polské státní volební komise (PKW) Sylwester Marciniak upozornil, že kvůli technickým a organizačním těžkostem i kvůli chybějícím právním předpisům hrozí, že nebude možné uspořádat prezidentské volby v celém rozsahu. Úřady přesto hlasování připravují, i když opozice tvrdí, že volby ohrožují život a zdraví občanů. Poláci přitom mají o nové hlavě státu rozhodovat už 10. května.

Volby se v Polsku mají v situaci pandemie způsobené koronavirem konat výhradně korespondenčně. Tuto novinku prosadila vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS), jejíž blízký spojenec, prezident Andrzej Duda, se uchází o znovuzvolení.

Kvůli možnému porušení podmínek pro spravedlivé konání voleb ale PiS kritizuje polský ombudsman, právní experti, opozice i mezinárodní instituce, jako je Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). 

O novele volebního zákona, který se podle dřívějšího verdiktu ústavního soudu nesmí měnit půl roku před konáním voleb, což vláda v tomto případě udělala, ještě nehlasoval Senát, v němž má většinu opozice. Norma už v horní komoře leží přes tři týdny a senátoři se jí mohou zabývat ještě týden. „Pořádání voleb na vrcholu epidemie, to je ohrožování života a zdraví Polek a Poláků,“ prohlásil maršálek Senátu Tomasz Grodzki.

Marciniak v rozhovoru s tiskovou agenturou PAP připomněl, že už koncem března vyzvala státní volební komise příslušné vládní orgány a úřady i volební štáby všech uchazečů o post hlavy státu, aby spolupracovaly při organizaci voleb nejen „s ohledem na zdraví a životy voličů, ale i pro blaho Polska“. „Bohužel se to nesetkalo s odezvou,“ poznamenal šéf komise. „Máme dosud nevídanou situaci, musíme se povznést nad partikulární politické zájmy,“ vzkázal polským politikům.

Přesto se přípravy na hlasování rozjely, místo státní volební komise je bude mít na starosti Polská pošta a ministr pro státní majetek. „Souhlasím, že zákon ještě neplatí, ale předpokládáme, že platit bude,“ vzkázal Senátu ministr pro státní majetek Jacek Sasin.

Další překážku do cesty volbám 10. května postavili někteří starostové a primátoři. Poště odmítli vydat osobní údaje voličů. Ta je nakonec získala od ministerstva digitalizace, podle expertů ale nemusí být přesné.

Opoziční kandidátka zvažuje svou účast

To, že v korespondenčních prezidentských volbách hlasovat nebude, oznámil v úterý bývalý šéf Evropské rady a někdejší polský premiér Donald Tusk a po něm i Malgorzata Kidawová-Blońská, prezidentská kandidátka středové Občanské platformy, nejsilnější opoziční strany v Polsku. Rozhodnutí, zda se bude o prezidentský post vůbec ucházet, oznámí 7. května. Právě v tento den se má Sejm zabývat změnami, které do novely volebního zákona případně prosadí Senát.

Kidawová-Blońská svoji kandidaturu podmiňuje tím, že volby budou pro voliče bezpečné a budou tajné, demokratické a v souladu s polskými zákony.

Ve čtvrtek vyzvalo voliče k bojkotu hlasování devět bývalých polských prezidentů a premiérů. Kromě Tuska je v této skupině mezi jinými i exprezident Lech Walesa, který se podílel na svržení komunistického režimu v zemi jako vůdce odborového hnutí Solidarita.

„Postup hlasování prostřednictvím pošty v této formě a čase, jak navrhuje vládnoucí strana, jsou pseudovolby. Nezúčastníme se,“ uvedli politici ve společném prohlášení. „Ústava umožňuje ve výjimečné situaci posunout termín voleb při zachování politické stability,“ dodali.

Podle průzkumu by nyní vyhrál Duda

Podle průzkumu agentury CBOS, o němž informuje polská tisková agentura PAP, by korespondenční volby vyhrál současný prezident Duda s 52 procenty hlasů. Za ním by se 14 procenty skončil nezávislý kandidát Szymon Holownia a na třetím místě kandidát krajně pravicové strany Konfederacja Krzysztof Bosak se sedmi procenti. Shodně šestiprocentní podporu mají Kidawová-Blońská a lidovec Wladyslaw Kosiniak Kamysz.

Jednadvacet procent dotázaných uvedlo, že se voleb určitě zúčastní, 16 procent bude hlasovat „možná“. Naopak 33 procent respondentů uvedlo, že se voleb určitě nezúčastní a dalších 13 procent spíše svůj hlas neodevzdá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump plánuje v Davosu jednat se Zelenským

Americký prezident Donald Trump plánuje ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu se má zúčastnit také vyhlášení charty Rady míru, kterou zakládá. V 09:30 SEČ na fóru vystoupí německý kancléř Friedrich Merz.
před 37 mminutami

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 6 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 10 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...