Poláci si v neděli zvolí nový parlament. Favoritem je vládní strana Právo a spravedlnost (PiS), kterou volí především východ země, zatímco opoziční Občanská koalice (KO) má příznivce hlavně na západě. PiS ale přibývají voliči i v oblastech dosud nakloněných opozici. Podle polských politologů je právě prohlubování společenského štěpu účinnou předvolební zbraní vládní strany. Polarizující rétorice se ovšem nevyhýbají ani její kritici.
Vládnoucí konzervativní strana PiS je podle průzkumů jasným favoritem. Není ale zřejmé, zda bude moci nadále vládnout sama jako v posledních čtyřech letech, kdy se těšila dostatečné většině v obou komorách parlamentu.
Podle polských analytiků je účinnou zbraní PiS v kampani rozdělení Poláků. „Zejména vládní tábor velmi ostrým jazykem rozdělení přiživuje, protože je pro něj výhodné, když existuje ‚my‘ a na druhé straně ‚oni‘, kteří představují hrozbu,“ míní politoložka Anna Materská-Sosnowská z Varšavské univerzity.
PiS v předvolební kampani podle ní varovala Poláky, že pokud zvítězí opozice, „všechno jim vezme“ a zruší štědré sociální programy zavedené současnou vládou.
Podle politologa Jacka Kucharczyka, ředitele Institutu pro veřejné záležitosti, má národně konzervativní PiS nad opozicí v čele s proevropskou Občanskou platformou (PO) navrch díky nízké důvěře, jakou tyto strany mají u polských voličů.
„A nevyplývá to jen z vlastních chyb názorově nesourodé opozice, ale i z 24hodinové propagandy ve veřejnoprávních i straně PiS blízkých médiích, která ji démonizují a ukazují jako zkorumpovanou skupinu, kterou vodí na provázku zahraniční mocnáři,“ tvrdí Kucharczyk.
Tokarczuková: Je to výběr mezi demokracií a autoritářstvím
K polarizující rétorice ale sahají i oponenti vládní PiS. Například čerstvá nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková sice neřekla přímo pro koho, či proti komu by Poláci měli hlasovat, ale z kontextu jejích vyjádření je zřejmé, že neagituje pro PiS.
„Jako občanka si dělám starost o situaci v mé zemi. Tuto neděli máme volby, nejdůležitější volby od roku 1989. Na nich bude záležet, kde se má země ocitne: zda bude demokraticky řízeným státem, zda to bude země patřící do Evropy, anebo země oddělující se od demokratické Evropy,“ zdůraznila.
„Jsme v situaci, kdy máme na výběr, zda budeme hlasovat pro takové Polsko, které se oddělí od Evropy a odsune demokratické hodnoty na okraj. Jde o výběr mezi demokracií a autoritářstvím,“ dodala.
„TVP je čistě státní, nikoliv veřejnoprávní televize“
Vláda opoziční Občanské platformy skončila před osmi lety v atmosféře únavy Poláků z afér, do nichž se její politici zapletli. „Od Práva a spravedlnosti se očekávalo více, protože se označuje za stranu pravicovou, konzervativní a morálně čistou,“ připomíná Materská-Sosnowská.
Dodává, že PiS stranou výhradně morálně bezúhonných lidí není, voliči jí ale hříchy dokážou odpustit částečně vlivem omezení plurality ve veřejnoprávních médiích.
„To, co PiS udělala s veřejnoprávními médii, do jaké míry se (veřejnoprávní média) stala její hlásnou troubou, je v demokratické zemi nebývalé,“ tvrdí politoložka zejména o Polské televizi. „Je to televize čistě státní, a ne veřejnoprávní,“ dodává.
Podle Kucharczyka nelze vyloučit, že část voličů o některých aférách vládnoucí strany vůbec neslyšela, protože v určitých regionech Polska mají lidé přístup jen ke zpravodajství Polské televize (TVP) a televize TVN, které nevěří. Majitelem mediální skupiny TVN je americká společnost Discovery.
„Vládní strana šikovně neutralizuje problémy“
PiS má navíc podle Kucharczyka dobře zvládnutý mechanismus, jak zneutralizovat problémy, které škodí jeho pověsti. Strana záležitost nejdříve popírá, pak tvrdí, že jde o politicky motivovaný útok, a na závěr přijde s oznámením, že věc už je vyřízená, protože hlavní viník byl odstaven, vysvětluje politolog.
PiS také připomene, že „černé ovce se najdou všude“ a že v této straně platí vyšší standardy, než tomu bylo ve vládě Občanské platformy, což TVP doloží sérií reportáží.
Shovívavost vůči problémům PiS je podle Kucharczyka dána také určitým cynismem některých jejích voličů, kteří došli k závěru, že „zkorumpovaní jsou všichni politici, ale dokud se Polsku dobře vede, tak se nic neděje“.
