Dějiny pod nánosem politiky. Polští liberálové a konzervativci se přou o připomínku války

3 minuty
Události: Spor o Westerplatte
Zdroj: ČT24

Baltské Westerplatte, kde padly první výstřely druhé světové války, se v Polsku stává předmětem právní a politické bitvy. Vláda totiž prosadila speciální zákon, jímž převádí poloostrov nedaleko Gdaňsku pod kontrolu státu, aby tam mohla vytvořit muzeum. Dosud ho spravovala gdaňská radnice, která se o něj podle vlády nestarala důstojně. Podle starostky Aleksandry Dulkiewiczowé hlásící se k opozici nemá kabinet na vyvlastnění pozemků právo.

„Normy, které byly přijaty, a způsob, jakým to bylo uděláno, mají jediný cíl. Je to demonstrace síly vládnoucí strany,“ stěžuje si starostka Dulkiewiczowá na adresu Práva a spravedlnosti. Strana vedená Jaroslawem Kaczyńským si podle ní usurpuje místo, které patří všem.

Vláda oponuje, že Westerplatte vypadá nedůstojně, což je vina radnice. Areál je zanedbaný a některé budovy se rozpadají a obrůstají je stromy. Kromě tabulí s historickými fakty v něm toho návštěvníci moc nenajdou. „Za posledních třicet let správce toho místa, hlavně město – je tam více majitelů – neudělalo bohužel vůbec nic,“ stěžuje si ministr kultury Piotr Gliński.

I proto přesunula vláda letošní pietní akce spojené s výročím začátku války 1. září 1939 z Westerplatte, kde se konaly tradičně, do Varšavy a obce Wieluń v Lodžském vojvodství. Ta se stala prvním terčem nacistického náletu. Do hlavního města na válečné připomínky přijede mimo jiné americký prezident Donald Trump.

Dějiny jako politické téma

Spor o Westerplatte je součástí širší celopolské debaty o přístupu k vlastním dějinám. „Pro Právo a spravedlnost je takzvaná politika historie jedním z pilířů jejího programu. Historie má být politickou látkou sloužící k mobilizaci stoupenců,“ myslí si Paweł Machcewicz, který do předloňska vedl Muzeum druhé světové války v Gdaňsku a působil také jako poradce někdejšího premiéra Donalda Tuska z nyní opoziční Občanské platformy.

Právo a spravedlnost naopak dlouhodobě kritizuje liberální strany včetně Občanské platformy, že se historii nevěnují dostatečně. Podle konzervativců tak mladí Poláci ztrácí vlastenecké cítění, což politikům, kteří jsou nyní u moci, vadí.

Debata zřejmě souvisí také s předvolební kampaní. Polsko totiž čekají 13. října parlamentní volby. Průzkumy dávají Právu a spravedlnosti pohodlný náskok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Polsko posiluje obranu i na moři

Polsko posiluje námořnictvo. Od Švédska si objednalo tři nové ponorky, které by mohlo dostat za pět let. Podle ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze země vytváří v Baltském moři novou bezpečnostní architekturu. Varšava tak pokračuje ve výrazných investicích do obrany. Už teď na ni dává téměř pět procent HDP, nejvíce ze všech zemí NATO.
před 3 mminutami

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 33 mminutami

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráku drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 2 hhodinami

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konga Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 7 hhodinami

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Irská armáda zaznamenala drony poblíž Zelenského letadla

Irské námořnictvo v pondělí zaznamenalo pět dronů pohybujících se poblíž prostoru, kam mířilo letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, informoval ve čtvrtek deník The Irish Times. Ukrajinský prezident tohoto dne přilétal na oficiální návštěvu ostrovní země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Agenti FBI zadrželi podezřelého z umístění bomb v předvečer útoku na Kapitol

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) zadržel muže, kterého podezřívá z umístění trubkových bomb u politického ústředí demokratů a republikánů ve Washingtonu pátého ledna 2021, v předvečer útoku příznivců Donalda Trumpa na Kapitol. Dřívější zprávy médií podle agentury AP potvrdila americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová s tím, že muž si již vyslechl obvinění. Informovala o tom televize CNN.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...