Přepadení vysílače v Gliwicích použili Němci jako záminku pro napadení Polska

Varšava - Krátce před rozbřeskem 1. září 1939 nacistické Německo bez vypovězení války napadlo sousední Polsko. Předcházelo tomu zinscenované přepadení rozhlasového vysílače v Gliwicích, kde komando SS v polských uniformách zanechalo své falešné spolubojovníky - usmrcené vězně rovněž převlečené za Poláky. Útok na Polsko, během něhož si Německo v praxi ověřilo prvky takzvané bleskové války, byl ve skutečnosti začátek druhé světové války, která se s odhadovanými asi 60 miliony mrtvých zapsala do dějin jako nejkrvavější ozbrojený konflikt všech dob.

Tehdejší polsko-německé vztahy se nesly ve znamení napětí a stupňujících se německých územních požadavků. Ty se týkaly především takzvaného Polského koridoru, tedy pásu země zajišťujícího jinak vnitrozemskému Polsku přístup k moři v oblasti Gdaňsku. Hlavnímu útočníkovi, hitlerovskému Německu, šlo ale také o rozbití versailleského systému, který Berlínu nevyhovoval.

Početně menší a hůře vyzbrojená polská armáda nedokázala německému útoku dlouhodobě čelit. Poté, co Francie a Británie nedostály svým závazkům a proti Polsku zaútočil i Sovětský svaz, Varšava koncem září kapitulovala. Podobně jako v případě Československa, také tentokrát vůdce kalkuloval s neochotou evropských mocností napadenému státu pomoci. Aby se pojistil proti případné válce na dvou frontách, uzavřel Hitler koncem srpna pakt o neútočení s Ruskem, jehož součástí byl tajný protokol, v němž si obě země rozdělily sféry vlivu v Polsku a východní Evropě.

Nahrávám video

Útoku na Polsko předcházelo zinscenované přepadení rozhlasového vysílače v Gliwicích, kde komando SS v polských uniformách zanechalo své falešné spolubojovníky - usmrcené vězně z koncentračního tábora Dachau, rovněž převlečené za Poláky. „Hitler hledal záminku, která by válku ospravedlnila v očích vlastní společnosti. Ani Němci totiž nebyli zcela přesvědčeni, zvlášť ve Slezsku, že na Polsko je třeba zaútočit,“ upozornil historik Damian Reclaw. Přepadení bylo zorganizováno Reinhardem Heydrichem a Heinrichem Müllerem, velitelem gestapa. Aby celá akce vypadala důvěryhodněji, byl na vysílací stanici přivezen Franciszek Honiok, Němec, který pomáhal polským lidem a byl den před tím zatčen gestapem.

Památník u Westerplatte
Zdroj: Stanislav Peška/ČTK

Útok na Polsko začal 1. září 1939 brzy ráno. Německé jednotky nejdřív napadly polskou posádku na poloostrově Westerplatte u přístavního města Gdaňsk. Jedna strážní rota polské armády pod vedením majora Henryka Sucharského bránila lehké opevnění proti drtivé německé přesile sedm dní, až 7. září po naprostém vyčerpání kapitulovala. Westerplatte se proto stal důležitým symbolem polského protinacistického odporu.

Bitva o Westerplatte

Přístavní město Gdaňsk nepatřilo před druhou světovou válkou Polsku, ale šlo o takzvané svobodné přístavní město a Polákům v něm náležely pouze tranzitní vojenské sklady na Westerplatte a budova pošty. Obyvatelé města, převážně Němci, vznesli po nástupu Hitlera k moci požadavek připojení k Německé říši. Vzhledem k napjaté politické situaci se tehdejší polská vláda rozhodla vybudovat kolem vojenských skladů určitá obranná zařízení. Uprostřed Westerplatte byla vybudována kasárna pro stočlennou posádku. Na jaře 1939 se Polákům podařilo dopravit do objektu několik minometů a jedno dělo ráže 75 mm. Tajně byla zesílena i posádka kasáren. Koncem srpna do gdaňského přístavu vplula na údajně slavnostní návštěvu německá bitevní loď Schleswig-Holstein, v té době používaná pro výcvik kadetů. V podpalubí však měla naložené zbraně a několik set mužů námořní pěchoty. V noci z 31. srpna na 1. září se loď přemístila blíže k Westerplatte a za svítání, ve 4 hodiny 45 minut, dal kapitán Kleikamp rozkaz k palbě z palubních děl. Po šestiminutové palbě vyrazila do útoku rota pěchoty SS, která postupovala po celé šířce pevniny. Polská posádka, zvyklá na mírovou strážní službu se tak náhle ocitla uprostřed války. Polská obrana se hrdinně udržela sedm dní, během kterých odolávala útokům německých jednotek, které posílil letecký útok 47 letadel. Během bojů přišlo o život 17 polských a několik set německých vojáků.

Následoval frontální útok na společné hranici. Útok na Polsko odstartovala ve tři čtvrtě na pět ráno salva z německé bitevní lodi Schleswig-Holstein, která začala ostřelovat polské překladiště na poloostrově Westerplatte v Gdaňsku. Zároveň se daly do pohybu německé pozemní síly řízené generálem Walterem von Brauchitschem, které do Polska postupovaly ve třech hlavních proudech: z Pomořan, Východního Pruska a Slezska. Po boku Němců se útoku zúčastnili i slovenští vojáci.

Německá invaze do Polska v roce 1939
Zdroj: ČT24/ČTK

Polská armáda neměla reálnou šanci silnějšího protivníka porazit. Od počátku citelně trpěla tím, že se jí nepodařilo dokončit mobilizaci, a tudíž nedisponovala plným stavem mužstva. Polské vojsko, kterému velel maršál Edward Rydz-Śmigly, se pokusilo německý postup alespoň zpomalit a poskytnout tak Británii a Francii čas nutný k zahájení vojenských akcí na západních hranicích Německa. Obě země sice Berlínu 3. září skutečně vyhlásily válku, šlo ale jen o formální akt bez reálných dopadů.

K připomenutí výročí začátku 2. světové války odvysílá Česká televize premiérové dokumenty s dosud nezveřejněnými záběry, dokumentární cykly ve výročním programu doplní na Oscara nominovaný snímek Katyň.

Wehrmacht postupoval polským vnitrozemím velmi rychle a už 8. září se část jeho tankových jednotek dostala k předměstí Varšavy. Polákům se sice podařilo o den později podniknout krátkou protiofenzívu na řece Bzuře, ta ale na pádu hlavního města nemohla nic změnit. Obránci Varšavy kapitulovali 27. září, deset dní poté, co na Polsko zaútočil Sovětský svaz.

Vstupem Rudé armády do konfliktu padla už tak velmi nejistá možnost zaujetí obranných pozic na východním břehu Visly. Poslední větší polský bojový svazek ale kapituloval až 6. října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 20 mminutami

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů nejméně dvacet lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 20 mminutami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
10:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Změny v daních, důchodech i zdravotnictví. V Německu se dohodli na reformním balíku

Strany německé vlády se dohodly na velkém reformním balíku. Obsahuje změny v sociálním a zdravotním systému, důchodovou reformu či změny v dani z příjmu. Oznámili to předsedové vládních stran včetně kancléře Friedricha Merze. Cílem reforem je oživit německé hospodářství, které se v posledních letech potýká s problémy, a zvýšit tak i podporu současné vlády. Podle průzkumů by nyní volby vyhrála opoziční AfD.
před 2 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 2 hhodinami

Z útoku na Nord Stream obvinila prokuratura Ukrajince

Německé generální státní zastupitelství potvrdilo, že v případu poničení baltských plynovodů Nord Stream z roku 2022 obžalovalo Ukrajince Serhije K. O obžalobě s odvoláním na své zdroje už ve středu informovala řada německých médií. Generální prokuratura ve čtvrtek navíc uvedla, že plán na zničení plynovodů obžalovaný a další příslušníci armády vypracovali na příkaz státních orgánů na Ukrajině. Kyjev dosud vždy odmítal, že by měl na explozích podíl.
11:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 8 hhodinami

Evropský pohled