Rubrika Začátek 2. světové války

Do Varšavy se sjeli světoví státníci, aby si připomněli 80. výročí začátku druhé světové války. Polský prezident Andrzej Duda přivítal delegace ze čtyř desítek zemí, Česko zastupoval Miloš Zeman.

V létě 1939, když Polsko nakonec po několika odkladech vyhlásilo mobilizaci, řada jeho letadel byla zastaralá a k boji se vůbec nehodila, podobně jako slabé a málo pancéřované tanky. Navíc pro řadu vojáků na skladech chyběly dokonce i stejnokroje. „Zdá se to triviální, ale voják bez uniformy není voják,“ vysvětluje v rozhovoru pro web ČT24 vojenský historik Jiří Plachý. Nedostatek peněz se promítal do všech oblastí válečného konfliktu na polské straně, pokud srovnáváme její vojenské síly s německými na samém začátku druhé světové války, míní.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se na vzpomínkové akci k 80. výročí vypuknutí druhé světové války omluvil obětem německé agrese. Učinil tak za přítomnosti polského prezidenta Andrzeje Dudy ve středopolské Wieluni u Lodže, kde si nálet na začátku války vyžádal první mrtvé v tomto světovém konfliktu.

Útokem německých jednotek na polskou posádku na poloostrově Westerplatte u přístavního města Gdaňsk začala za úsvitu 1. září 1939 v Evropě druhá světová válka. Boje, do kterých se postupně zapojilo zhruba sedmdesát zemí a mnohé jejich kolonie, trvaly šest let a dva dny. Připravily o život na sedmdesát milionů lidí, z toho přes čtyřicet milionů na evropském kontinentě.

Světoví státníci se sjíždějí do polské Varšavy, kde si v neděli připomenou 80. výročí začátku druhé světové války. Prezident Andrzej Duda přivítá delegace ze čtyřiceti zemí. Česko bude zastupovat Miloš Zeman. Nejočekávanější host, americký prezident Donald Trump, ale návštěvu na poslední chvíli odřekl a zastupovat jej bude viceprezident Mike Pence.

Baltské Westerplatte, kde padly první výstřely druhé světové války, se v Polsku stává předmětem právní a politické bitvy. Vláda totiž prosadila speciální zákon, jímž převádí poloostrov nedaleko Gdaňsku pod kontrolu státu, aby tam mohla vytvořit muzeum. Dosud ho spravovala gdaňská radnice, která se o něj podle vlády nestarala důstojně. Podle starostky Aleksandry Dulkiewiczowé hlásící se k opozici nemá kabinet na vyvlastnění pozemků právo.

Šlo o první a také předčasný útok druhé světové války. Od takzvaného jablunkovského incidentu v pondělí uplynulo přesně osmdesát let. K německo-polskému ozbrojenému konfliktu došlo v Mostech u Jablunkova na Třinecku, které tehdy patřilo Polsku. Němcům se jednalo hlavně o obsazení strategických tunelů na košicko-bohumínské dráze.

V noci z 23. na 24. srpna 1939 byla v Moskvě podepsána Smlouva o neútočení mezi Svazem sovětských socialistických republik a Německem. Pakt a navazující dodatky k němu zahájily novou etapu v rozvoji vztahů mezi Sovětským svazem a nacistickou Třetí říší – krátce před vypuknutím druhé světové války. Význam události, jež na desetiletí dopředu ovlivnila osudy národů střední a východní Evropy, jakož i způsob, jímž se s jejím odkazem v současném Rusku nakládá, přibližuje v komentáři pro web ČT24 Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Ministři zahraničí Sovětského svazu Vjačeslav Molotov a nacistického Německa Joachim von Ribbentrop podepsali 23. srpna 1939 dohodu o neútočení. V tajném dodatku si rozdělili Polsko a Sověti dostali volnou ruku k okupaci Pobaltí a Moldavska. Spojenectví diktatur trvalo téměř dva roky.