Ministři zahraničí Sovětského svazu Vjačeslav Molotov a nacistického Německa Joachim von Ribbentrop podepsali 23. srpna 1939 dohodu o neútočení. V tajném dodatku si rozdělili Polsko a Sověti dostali volnou ruku k okupaci Pobaltí a Moldavska. Spojenectví diktatur trvalo téměř dva roky.
Nacisté a komunisté vstoupili do války jako spojenci. Partnerství stvrdili před 80 lety
Nacistická propaganda líčila ve třicátých letech Sovětský svaz jako zemi obývanou podřadnou slovanskou rasou a řízenou nenáviděnými Židy. Němečtí komunisté byli tvrdě pronásledováni. Sověti se obávali expanzivních plánů Adolfa Hitlera a snažili se jeho režim omezovat opatrnou spoluprací se západními zeměmi.
V roce 1936 se tyto diktatury poprvé vojensky střetly, a to ve Španělsku. Podporovaly bojující strany tamní občanské války.
Obě země však měly jedno společné: byly hrubě nespokojeny s uspořádáním Evropy vytyčeným po první světové válce a toužily ho změnit. To je nakonec přimělo hledat společnou řeč.
Kdo učinil první krok ke sbližování, nelze podle historiků přesně určit. Pro Německo bylo jedním ze signálů změny sovětské politiky odvolání ministra zahraničí Maxima Litvinova, který se Hitlera obával, byl zastáncem sbližování se západními mocnostmi a byl také židovského původu. Na jeho místo nastoupil Stalinův blízký spolupracovník Molotov.
Hitler už plánoval válku a potýkal se při tom se starým geografickým prokletím Německa: hrozbou bojů na dvou těžce hajitelných rovinatých frontách. Začít chtěl na západě, proto potřeboval na východě klid.
Porcování Evropy
Začala jednání a komunisté v Kremlu nakonec přijali nabídku na uzavření obchodní smlouvy a na zlepšení vztahů. Výsledkem byla smlouva o neútočení, kterou v Moskvě podepsali ministři zahraničí. Obě strany se v paktu zavázaly, že proti sobě nepoužijí vojenskou sílu a nespojí se s nepřáteli té druhé.
Ke smlouvě byl připojen tajný protokol, ve kterém si obě země rozdělily sféry vlivu ve východní Evropě. Sověti dostali volnou ruku ve Finsku, Estonsku, Lotyšsku a rumunské Besarábii, tedy území dnešního Moldavska. Nacisté si vyjednali vliv v Litvě. Území Polska si oba diktátoři rozdělili. „V případě územního a politického přeskupování oblastí náležejících polskému státu budou sféry vlivu Německa a SSSR ohraničeny přibližně linií řek Narev, Visla a San,“ stálo v dodatku. Bylo to už počtvrté v dějinách, co si Rusko s Německem rozdělily polské území.
Územní důsledky paktu Molotov-Ribbentrop
Německá armáda vpadla do Polska 1. září 1939. Dva dny poté sice vypověděly Británie a Francie Německu válku, reálně ale nepodnikly téměř nic. O šestnáct dní později nastoupila z východu Rudá armáda. Na konci měsíce pak Německo a SSSR uzavřely smlouvu o hranicích a přátelství, v níž Sověti dostali Litvu výměnou za část polského území.
Jedním z důsledků takzvaného čtvrtého dělení Polska byl mimo jiné katyňský masakr, při kterém sovětská tajná policie postřílela tisíce zajatých polských důstojníků.
Příliš velké ambice
Stalin brzy začal naplňovat další body dodatku. Zahájil agresi proti Finsku, za což byl Sovětský svaz vyloučen ze Společnosti národů. Válka, která dostala název zimní, skončila Moskevským mírem v březnu 1940. V něm Finové přišli o Karelskou šíji, část východní Karélie a přístup k Severnímu ledovému oceánu. Finsko si však udrželo nezávislost.
V roce 1940 SSSR násilně anektoval pobaltské státy. Rumunsko mu po nátlaku odstoupilo Besarábii, na jejímž území vznikla Moldavská sovětská socialistická republika.
Nadále se také naplňovaly dohody o ekonomické spolupráci. Do přelidněného Německa sužovaného britskou blokádou mířily miliony tun obilovin a dalších potravin, ropa, kovy nebo fosfáty. Opačným směrem putovaly vojenské lodě a letouny, lokomotivy, turbíny nebo i zbraně z porobených českých zemí.
Po Hitlerově tažení na západní frontě rostl německý zájem o jihovýchodní Evropu a ve vztazích se Stalinem se začaly objevovat třecí plochy. Nacisté nakonec 22. června 1941 napadli Sověty, kteří tak byli nuceni vstoupit do války.
Komunisté se pokusili dvouleté spojenectví s nacisty vymazat z paměti všech zemí, které po válce ovládli. Území získaná v jeho důsledku si však Sovětský svaz ponechal až do svého rozpadu v roce 1991.
