Německý prezident se v Polsku omluvil obětem německé agrese

Nahrávám video

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se na vzpomínkové akci k 80. výročí vypuknutí druhé světové války omluvil obětem německé agrese. Učinil tak za přítomnosti polského prezidenta Andrzeje Dudy ve středopolské Wieluni u Lodže, kde si nálet na začátku války vyžádal první mrtvé v tomto světovém konfliktu.

Duda se sešel se Steinmeierem k pietní akci brzy ráno, vzpomínková akce začala ve 4:40, což byl podle přeživších čas, kdy začaly padat první bomby. Mezi hosty byli i přeživší náletu, který si vyžádal odhadem 1200 obětí a který zničil 70 procent města. Pieta začala minutou ticha.

Duda v projevu poděkoval Steinmeierovi, že se vzpomínky bolestivého výročí zúčastnil, poznamenala agentura DPA. Nálet na Wieluň označil za teror a kruté barbarství. „Světová válka změnila svět. To nesmíme nikdy zapomenout,“ řekl Duda.

Německý prezident ve své řeči uvedl, že to byli Němci, kdo se v Polsku dopustil zločinů proti lidskosti. „Skláním se před oběťmi přepadení Wieluně. Skláním se před polskými oběťmi německé krutovlády. A prosím o odpuštění,“ řekl Steinmeier v polštině.

Pieta se brzy ráno konala také na poloostrově Westerplatte u přístavního města Gdaňsk, a to za účasti polského premiéra Mateusze Morawieckého a místopředsedy Evropské komise (EK) Franse Timmermanse. Útok německých jednotek na tamní polskou posádku za úsvitu 1. září 1939 byl dlouho považován za začátek druhé světové války, první bomby ale dopadly na Wieluň.

„Noc je nejčernější těsně před svítáním. Polsko útok nacistického Německa zaskočil a znamenal nejčernější dny v našich dějinách,“ prohlásil premiér Morawiecki. „Boj Poláků na Westerplatte měl trvat sedm hodin, ale trval sedm dnů. Byl to předpokoj pekla, předpokoj toho, co Němci ukázali v dalších šesti letech,“ řekl a počínání okupantů označil za „genocidu spáchanou na polském národu“.

Premiér podle televize TVN 24 kromě milionů obětí připomněl i velké hmotné a finanční válečné škody, které se Polsko snaží napravit desítky let. Parlamentní komise v Polsku pracuje na odhadu škod, které Polsko utrpělo za války a které si Varšava přeje předložit Berlínu. Německá vláda ale považuje otázku odškodnění za uzavřenou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 9 mminutami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
12:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
08:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
09:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
10:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Španělsko chce stálou unijní ochranu Ceuty

Španělsko požádá EU o pomoc při monitorování migrace u Ceuty, severoafrické exklávy země, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc lidí, řekl ve španělském parlamentu premiér Pedro Sánchez. Podle deníku El País též prohlásil, že jeho vláda před těmito událostmi neměla informace, že by tam mohl nastat tak masivní příchod migrantů. Sánchez rovněž zdůraznil, že neexistují důkazy, že by tuto událost plánovalo či podpořilo Maroko. Avizoval také, že Ceutu v příštích týdnech navštíví španělský král Felipe VI.
12:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Norsku zadrželi ruskou loď, Naftohaz s ní chce dosáhnout náhrady škody

Norské úřady v Arktidě zadržely ruskou loď, aby zajistily možnost vymáhat náhradu škody ve výši 4,22 miliardy dolarů (přibližně 88,16 miliardy korun). Tuto částku přiznal arbitrážní soud ukrajinské státní energetické společnosti Naftohaz jako odškodnění za aktiva zabavená Ruskem během anexe Krymu v roce 2014. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na norské představitele. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí to podle agentury TASS označil za pirátství.
12:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.