Státníci připomněli druhou světovou válku. Duda varoval před ustupováním ruské agresi

8 minut
Události: Pieta ve Varšavě
Zdroj: ČT24

Do Varšavy se sjeli světoví státníci, aby si připomněli 80. výročí začátku druhé světové války. Polský prezident Andrzej Duda přivítal delegace ze čtyř desítek zemí, Česko zastupoval Miloš Zeman.

První projev přednesl prezident Duda. Vzdal hold všem, kteří bojovali za svobodu v Evropě. Připomněl, že na Polsko kromě nacistů zaútočili také sovětští komunisté, kteří byli tehdejšími spojenci Adolfa Hitlera. Posteskl si, že jeho země zůstala bez slíbené západní pomoci.

„Lidstvo si vzalo příliš málo z té strašlivé lekce,“ řekl Duda. Připomněl etnické čistky a genocidy v bývalé Jugoslávii nebo ve Rwandě, které se odehrály v devadesátých letech.

„Máme v poslední době dokonce i v Evropě co do činění s návratem imperialistických tendencí, s pokusy měnit hranice, s použitím násilí, s útoky na jiné státy a odebíráním jejich území,“ prohlásil s odkazem na ruskou agresi proti Gruzii v roce 2008 a Ukrajině v roce 2014. Dnešní Evropa by si podle něj měla vzít ponaučení z toho, jak dopadlo ustupování takovýmto krokům na konci třicátých let.

Nepozvaný Putin

Ruský prezident Vladimir Putin pozvání na pietní akci nedostal. Šéf kanceláře polského prezidenta Krzysztof Szczerski rozhodnutí vysvětlil jeho agresivní politikou vůči Ukrajině. Ze solidarity pak podle tisku odřekl účast běloruský prezident Alexandr Lukašenko.

„Nebylo to otázkou veřejné debaty. Bylo rozhodnutím hostitele, tedy prezidenta a jeho kanceláře, že tuto událost budou sdílet se spojenci, se zástupci členských zemí EU, NATO a Východního partnerství,“ komentoval to zástupce českého velvyslance ve Varšavě Jiří Kyrian.

Ředitel Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál připomněl, že před deseti lety Putin na stejné akci byl. Vztahy Kremlu se Západem procházely fází oteplení a Spojené státy se pokoušely o jejich takzvaný reset. „Rusko této příležitosti do značné míry zneužilo. Vladimir Putin v rozhovorech v polském tisku opakoval známé lži ohledně paktu Molotov-Ribbentrop,“ vysvětlil Dostál.

K tomu se přidalo, že Rusové stále odmítají vrátit Polákům vrak letadla, které bylo zničené při katastrofě u Smolenska v roce 2010, kde zemřela polská elita včetně prezidenta. Důležitou roli podle Dostála hraje i invaze ruské armády do sousední země v roce 2014: „Rusko narušilo své vztahy se Západem tím, že podniklo ten agresivní krok vůči Ukrajině a porušilo mezinárodní právo.“

148 minut
Připomínka začátku druhé světové války
Zdroj: ČT24

Německá prosba o odpuštění

Po Dudovi vystoupil německý prezident Frank-Walter Steinmeier. „Válka byla německým zločinem,“ řekl a dodal: „Minulost není uzavřena. Naopak, čím déle je od války, tím důležitější je paměť. Válka končí, když zmlknou zbraně, ale její skutky jsou dědictvím pro období míru. Jako německý prezident spolu s německou kancléřkou říkám, že na utrpení polských rodin nezapomeneme. Nikdy nezapomeneme.“

To, že mohl promlouvat ve Varšavě, kterou nacisté před lety zničili, považuje Steinmeier za důkaz zázraku usmíření, kterého Němci neměli právo se domáhat. Ocenil, že právě polská touha po svobodě pomohla strhnout železnou oponu, a zdůraznil význam zachování sjednocené Evropy jako lekce vzešlé ze staletí válek a nenávisti.

„Evropa zažila to, co je v člověku nejhorší, ale přesto vsadila na to, co je v něm nejlepší,“ řekl prezident. Německo podle něj získalo silnou pozici v Evropské unii, a proto musí pro Evropu dělat více a musí se naučit lépe naslouchat. Nesmí se však považovat za lepší Evropany a propadnout nacionalismu.

Pence: spojenectví je nejlepší obrana svobody

Viceprezident Spojených států Mike Pence pak připomněl hrůzy války. Ocenil všechny, jejichž obětavost v boji proti totalitě nebude nikdy zapomenuta. Odvahu Poláků podle něj nikdo nezlomil, a to ani za nadvlády Sovětů: „Polsko dokázalo, že je vlastí hrdinů.“ 

Kromě odvahy a svobodomyslnosti Poláků v projevu zmínil i další národy svého času zotročené Evropy, včetně Čechů. Zdůraznil také, že Američané a Poláci si dobře uvědomují, že „spojenectví je nejlepší obrana naší svobody“.

Ze Spojených států měl přijet prezident Donald Trump, avšak kvůli hurikánu Dorian jej zastupuje Pence.

Po projevech státníci zazvonili na zvon s nápisem „Paměť a varování“. Následně se rozezvonily kostely po celém městě. Politici nakonec položili věnec ke hrobu neznámého vojína. Podle polské televize do Varšavy přijelo asi 250 hostů, včetně 17 hlav států.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Ukrajina podepsaly klíčovou dohodu o nerostech

Spojené státy a Kyjev podepsaly historickou „dohodu o hospodářském partnerství“, která umožní Washingtonu přístup k ukrajinským vzácným nerostným surovinám a založení společného investičního fondu pro obnovu Ruskem napadené země. Informuje o tom CNN. Ujednání poskytne Američanům privilegovaný přístup k novým projektům zaměřeným na ukrajinské přírodní zdroje, včetně hliníku, grafitu, ropy a zemního plynu, píše Bloomberg. Kyjev by se mohl dočkat nových vojenských dodávek.
00:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Proměny USA za 100 dnů s Trumpem jsou výrazné, shodli se hosté Událostí, komentářů

Šéf Bílého domu Donald Trump má za sebou prvních sto dnů svého druhého prezidentského období. O tom, jak se to projevilo v ekonomice či v zahraniční politice, diskutovali v pořadu Události, komentáře za vládní strany poslanec Hayato Okamura (KDU-ČSL) a ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), za opozici pak poslanec Jiří Kobza (SPD) a pražský zastupitel a šéf Pirátů Zdeněk Hřib. ANO ani po několika dnech od pozvání svého zástupce do debaty neposlalo. Přítomni byli také amerikanistka z Metropolitní univerzity Praha Kateřina Březinová a investiční bankéř Ondřej Jonáš. Speciální vydání pořadu moderoval Martin Řezníček.
před 3 hhodinami

Mezinárodní soudní dvůr řeší izraelskou blokádu zboží pro Gazu

Zástupci Spojených států znovu podpořili Izrael, tentokrát u Mezinárodního soudního dvora, který se na popud OSN zabývá humanitární situací v Pásmu Gazy. Ta se rapidně zhoršila od března, kdy Jeruzalém přerušil dodávky zboží do palestinské enklávy. Izrael se blokádou snaží – zatím bezvýsledně – vytvořit tlak na teroristické hnutí Hamás, aby složilo zbraně a propustilo izraelská rukojmí.
před 6 hhodinami

Grónsko po americkém tlaku posiluje vztahy s Dánskem

V Grónsku bude tento týden americká delegace jednat o investičních příležitostech. Bílý dům chce strategický ostrov s bohatými nalezišti nerostných surovin připojit ke Spojeným státům. To ale tamní vláda odmítá. Po měsících rostoucího tlaku na vlastní nezávislost se nyní snaží ostrov posílit vztahy s Dánskem, ke kterému patří. To podtrhla i návštěva krále Frederika, který do Nuuku jezdí každoročně.
před 6 hhodinami

„Ještě jste nic neviděli.“ Trump promluvil o sto dnech v prezidentské funkci

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Michiganu s projevem ke sto dnům ve funkci. Mluvil o tom, že země s ním vstupuje do „zlaté éry“, stejně jako o hospodářství, bezpečnosti nebo migraci, kterou podle něj nezvládal řešit jeho předchůdce Joe Biden s tehdejší viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Projev přišel ve chvíli, kdy Trumpova popularita podle průzkumů klesá, podotýkají média.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Identita občana měla výpadky. Způsobily potíže s on-line daňovým přiznáním

Služba Identita občana hlásila v posledních dnech chvilkové výpadky dostupnosti. V pondělí a úterý odpoledne se kvůli tomu nebylo možné jejím prostřednictvím přihlásit do portálu MOJE daně, přes který se podává elektronické daňové přiznání. Do půlnoci 29. dubna přijala Finanční správa celkem 2 240 564 přiznání, většina lidí je podává právě elektronicky. Lhůta pro podání daňového přiznání on-line končí už v pátek 2. května.
před 7 hhodinami

Lukašenko pozval do země na 150 tisíc Pákistánců, obsadit mají volná pracovní místa

Na pozvání běloruského diktátora Alexandra Lukašenka by do východoevropské země mohlo přijít až 150 tisíc Pákistánců, píše ruskojazyčná odnož Deutsche Welle. Jednalo by se o 2,5krát více pracovních migrantů, než je v Bělorusku v současné době. Země se potýká s nedostatkem pracovních sil, od roku 2020 ji opustilo na pět set tisíc obyvatel.
před 10 hhodinami

Půl století po pádu Saigonu si jizvy nesou Vietnam i USA

Před půl stoletím dobyli komunisté Saigon, čímž skončila vleklá vietnamská válka. Stát si událost připomněl vojenskou přehlídkou. Evakuovat se koncem dubna 1975 musely tisíce Američanů, jejichž země si kvůli brutálním praktikám poškodila pověst ve světě. Vietnamská společnost zůstává i po padesáti letech rozpolcená: část spojuje 30. duben s osvobozením, jiná mluví o „černém dni“. Ekonomicky Vietnam vzkvétá, jizvy však zůstávají – i v podobě statisíců tun nevybuchlých bomb.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...