Do Varšavy se sjeli světoví státníci, aby si připomněli 80. výročí začátku druhé světové války. Polský prezident Andrzej Duda přivítal delegace ze čtyř desítek zemí, Česko zastupoval Miloš Zeman.
První projev přednesl prezident Duda. Vzdal hold všem, kteří bojovali za svobodu v Evropě. Připomněl, že na Polsko kromě nacistů zaútočili také sovětští komunisté, kteří byli tehdejšími spojenci Adolfa Hitlera. Posteskl si, že jeho země zůstala bez slíbené západní pomoci.
„Lidstvo si vzalo příliš málo z té strašlivé lekce,“ řekl Duda. Připomněl etnické čistky a genocidy v bývalé Jugoslávii nebo ve Rwandě, které se odehrály v devadesátých letech.
„Máme v poslední době dokonce i v Evropě co do činění s návratem imperialistických tendencí, s pokusy měnit hranice, s použitím násilí, s útoky na jiné státy a odebíráním jejich území,“ prohlásil s odkazem na ruskou agresi proti Gruzii v roce 2008 a Ukrajině v roce 2014. Dnešní Evropa by si podle něj měla vzít ponaučení z toho, jak dopadlo ustupování takovýmto krokům na konci třicátých let.
Nepozvaný Putin
Ruský prezident Vladimir Putin pozvání na pietní akci nedostal. Šéf kanceláře polského prezidenta Krzysztof Szczerski rozhodnutí vysvětlil jeho agresivní politikou vůči Ukrajině. Ze solidarity pak podle tisku odřekl účast běloruský prezident Alexandr Lukašenko.
„Nebylo to otázkou veřejné debaty. Bylo rozhodnutím hostitele, tedy prezidenta a jeho kanceláře, že tuto událost budou sdílet se spojenci, se zástupci členských zemí EU, NATO a Východního partnerství,“ komentoval to zástupce českého velvyslance ve Varšavě Jiří Kyrian.
Ředitel Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál připomněl, že před deseti lety Putin na stejné akci byl. Vztahy Kremlu se Západem procházely fází oteplení a Spojené státy se pokoušely o jejich takzvaný reset. „Rusko této příležitosti do značné míry zneužilo. Vladimir Putin v rozhovorech v polském tisku opakoval známé lži ohledně paktu Molotov-Ribbentrop,“ vysvětlil Dostál.
K tomu se přidalo, že Rusové stále odmítají vrátit Polákům vrak letadla, které bylo zničené při katastrofě u Smolenska v roce 2010, kde zemřela polská elita včetně prezidenta. Důležitou roli podle Dostála hraje i invaze ruské armády do sousední země v roce 2014: „Rusko narušilo své vztahy se Západem tím, že podniklo ten agresivní krok vůči Ukrajině a porušilo mezinárodní právo.“
Německá prosba o odpuštění
Po Dudovi vystoupil německý prezident Frank-Walter Steinmeier. „Válka byla německým zločinem,“ řekl a dodal: „Minulost není uzavřena. Naopak, čím déle je od války, tím důležitější je paměť. Válka končí, když zmlknou zbraně, ale její skutky jsou dědictvím pro období míru. Jako německý prezident spolu s německou kancléřkou říkám, že na utrpení polských rodin nezapomeneme. Nikdy nezapomeneme.“
To, že mohl promlouvat ve Varšavě, kterou nacisté před lety zničili, považuje Steinmeier za důkaz zázraku usmíření, kterého Němci neměli právo se domáhat. Ocenil, že právě polská touha po svobodě pomohla strhnout železnou oponu, a zdůraznil význam zachování sjednocené Evropy jako lekce vzešlé ze staletí válek a nenávisti.
„Evropa zažila to, co je v člověku nejhorší, ale přesto vsadila na to, co je v něm nejlepší,“ řekl prezident. Německo podle něj získalo silnou pozici v Evropské unii, a proto musí pro Evropu dělat více a musí se naučit lépe naslouchat. Nesmí se však považovat za lepší Evropany a propadnout nacionalismu.
Pence: spojenectví je nejlepší obrana svobody
Viceprezident Spojených států Mike Pence pak připomněl hrůzy války. Ocenil všechny, jejichž obětavost v boji proti totalitě nebude nikdy zapomenuta. Odvahu Poláků podle něj nikdo nezlomil, a to ani za nadvlády Sovětů: „Polsko dokázalo, že je vlastí hrdinů.“
Kromě odvahy a svobodomyslnosti Poláků v projevu zmínil i další národy svého času zotročené Evropy, včetně Čechů. Zdůraznil také, že Američané a Poláci si dobře uvědomují, že „spojenectví je nejlepší obrana naší svobody“.
Ze Spojených států měl přijet prezident Donald Trump, avšak kvůli hurikánu Dorian jej zastupuje Pence.
Po projevech státníci zazvonili na zvon s nápisem „Paměť a varování“. Následně se rozezvonily kostely po celém městě. Politici nakonec položili věnec ke hrobu neznámého vojína. Podle polské televize do Varšavy přijelo asi 250 hostů, včetně 17 hlav států.
