Předvolebním Polskem otřásá vízová aféra. Opozice kritizuje pokrytectví konzervativní vlády

Nahrávám video
Horizont ČT24: Měsíc před volbami žije Polsko vízovým skandálem
Zdroj: ČT24

Kampaň před polskými parlamentními volbami rozbouřila aféra s vízy. Polské konzuláty v Africe a Asii měly vydávaly urychleně dokumenty migrantům za nemalé úplatky. Zatímco vláda tvrdí, že šlo jen o pár stovek případů, podle opozice šlo o statisíce. Migrace a ochrana hranic jsou přitom jedním z ústředních témat kampaně vládní strany Právo a spravedlnost, která se uchází o třetí volební období u moci. Kauza ale zřejmě opozici nenahraje. Voliče, zvláště pak odpůrce migrace, spíše odradí k volebním urnám vyrazit.

Vládní strana Právo a spravedlnost dlouhodobě vystupuje v roli ochránce před ilegální migrací. Pokusy běženců o přechod do Polska často tvrdě potírala navzdory kritice ze strany lidskoprávních organizací.

Během předvolební kampaně ale paradoxně dostává nálepku toho, kdo příliv běženců umožňuje. „Jde o největší skandál, kterému jsme v 21. století čelili. Korupce na nejvyšších úrovních vlády, která představuje přímou hrozbu pro nás všechny. A je to kvůli lidem, kteří mají plná ústa frází o bezpečnosti,“ prohlásil předseda senátu a člen opoziční Občanské platformy Tomasz Grodzki.

Lídr polské opoziční strany Občanská platforma Donald Tusk
Zdroj: Jakub Porzycki/Agencja Wyborcza.pl/Reuters

Polské konzuláty měly vydávat víza urychleně a často bez potřebných prověrek. To vše za úplatek někdy přesahující v přepočtu sto tisíc korun. 

Fiktivní filmový štáb

Novináři začali rozkrývat často bizarní případy – třeba skupiny indických migrantů měly vízum dostat pod záminkou, že jsou součástí filmového štábu bollywoodské produkce. „Ukázalo se, že s filmovým průmyslem nemají nic společného, že filmový producent byl obchodník se zeleninou a že herec se v žádném filmu neobjevil,“ podotkl novinář serveru Onet Andrzej Stankiewicz.

Běženci se takto neměli dostat pouze do schengenského prostoru, ale i do Mexika a dál do Spojených států. Na aféru měly Varšavu upozornit ostatní země, které si všimly nebývale vysokého počtu lidí s polskými vízy. V samotném centru skandálu měl stát už bývalý tajemník ministerstva zahraničí Piotr Wawrzyk, který resort opustil a zmizel i z volební kandidátky vládní strany. Po vypuknutí skandálu se údajně pokusil o sebevraždu.

Občanská platforma viní Právo a spravedlnost z vydání celkem čtvrt milionu neoprávněných víz. Kabinet tvrdí, že opozice kauzu zveličuje. „Ano, několik stovek víz bylo uděleno podvodně. Několik lidí je zatčeno, sedm lidí je vyslýcháno a to je to, co poctivé úřady dělají. To je to, co děláme,“ uvedl polský premiér Mateusz Morawiecki.

Kauzu už vyšetřují protikorupční úřady. Ministerstvo zahraničí nařídilo audit a ukončilo spolupráci s externími firmami, které měly vydávání víz na starost.

Vysvětlení po Polsku navíc žádá Evropská komise. „Je to opravdu případ, který má evropský rozměr a možná dokonce světový. Víza do Polska byla důležitá, protože to byla schengenská víza. A něco takového může dokonce ohrozit bezpečnost spojenců v Evropské unii. To je věc, která bude evropské úřady i státy zajímat. Pokud jde možná o statisíce lidí, kteří nebyli řádně prověřeni, tak i to je velký problém,“ upozornil komentátor Deníku.cz Luboš Palata.

Podle Eurostatu Varšava za poslední tři roky celkem vydala skoro dva miliony pracovních víz. „Polsko otevřelo svůj pracovní trh pracovníkům z Ukrajiny, Běloruska už před mnoha lety, ještě před začátkem ruské invaze. Zalátávalo tím díry na pracovním trhu, především v zemědělství, a poměrně se to dařilo. Byla to taková politika Práva a spravedlnosti. Tam si ale nemyslím, že by došlo k zásadním pochybením. To, o čem mluvíme, to jsou lidé z třetího světa,“ míní Palata.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 23 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do Česka se vracejí z Blízkého východu další turisté

Do Česka zatím během úterý přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Na cestě do Prahy je nyní armádní airbus, který vyzvedl české turisty v jordánském Ammánu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 3 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 4 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 4 hhodinami

Teherán a Bejrút se potýkají s následky americko-izraelského konfliktu s Íránem

USA a Izrael od soboty útočí na Írán, na což Teherán odpověděl odpálením raket na Izrael, americké základny na Blízkém východě a další místa v regionu. Izrael zasahuje také pozice Hizballáhu v Libanonu. Během útoku zemřelo v Íránu podle vyjádření Červeného půlměsíce z úterního dopoledne 787 lidí včetně íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byla poničena celá řada budov.
před 6 hhodinami
Načítání...