Vízum

Někteří ukrajinští uprchlíci v Česku by v příštím roce mohli získat dlouhodobá víza. Nárok vznikne při splnění řady podmínek, včetně ekonomické soběstačnosti. Podle Ministerstva vnitra je v Česku skoro 339 tisíc běženců z Ukrajiny.

Dalších patnáct tanků Leopard 2A4 by mohlo darovat Německo Česku jako kompenzaci za odeslání vojenských zásob na Ukrajinu. Po jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS) s tím, že kabinet o nabídce Berlína informovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Množství leopardů ve výzbroji české armády by se tím zdvojnásobilo, v minulosti již stejným způsobem vojáci získali dalších patnáct tanků téže specifikace. Německo kromě daru nabízí také možnost nákupu dalších patnácti tanků Leopard 2A4.

Více než tisíc lidí dorazilo v posledních měsících do Finska přes jeho východní hranici s Ruskem. Podle Helsinek se Moskva tím, že pouští dále migranty bez potřebných dokumentů, snaží destabilizovat situaci v regionu. Podle tamních zpravodajských služeb za tím může být i další snaha – získávání informací. Finská rozvědka tvrdí, že se Rusko snaží žadatele o azyl naverbovat ke špionáži. Nárůst migrace navíc zatěžuje tamní úřady a zpomaluje identifikaci osob, které by mohly být hrozbou pro zemi. Finsko proto také minulý týden prodloužilo uzávěru své hranice s Ruskem zhruba o čtyři týdny do 11. února.

Místo dočasné ochrany pracovní víza, to je přání některých ukrajinských uprchlíků, aby měli větší jistotu ohledně uplatnění v Česku. Dočasná ochrana totiž může být prodloužená maximálně do března 2025. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) řekl, že usiluje o nastavení jednotného evropského mechanismu pro ty, kdo by chtěli v unijních státech zůstat.

O odmítnutí dočasné ochrany pro některé ukrajinské uprchlíky se v Česku vedou soudní spory. Neúspěšní žadatelé měli víza jiného státu – podle zákona by proto neměli získat to české. Evropské právo na to ale nahlíží jinak. Tuzemské soudy se v některých případech začaly přiklánět na stranu uprchlíků. Konečné slovo by nyní měl mít Nejvyšší správní soud.

Kampaň před polskými parlamentními volbami rozbouřila aféra s vízy. Polské konzuláty v Africe a Asii měly vydávaly urychleně dokumenty migrantům za nemalé úplatky. Zatímco vláda tvrdí, že šlo jen o pár stovek případů, podle opozice šlo o statisíce. Migrace a ochrana hranic jsou přitom jedním z ústředních témat kampaně vládní strany Právo a spravedlnost, která se uchází o třetí volební období u moci. Kauza ale zřejmě opozici nenahraje. Voliče, zvláště pak odpůrce migrace, spíše odradí k volebním urnám vyrazit.

Od začátku srpna je pro občany 55 zemí včetně České republiky snazší získat vízum do Ruské federace. Nově totiž mají možnost zažádat si o e-vízum, díky čemuž odpadá nutnost navštívit ambasádu. O novince informovalo ruské ministerstvo zahraničí. Dokument opravňuje k jednorázovému vstupu a platí šestnáct dní.

Spojené státy od úterý razantně zpřísnily podmínky bezvízového styku pro držitele maďarských pasů. Krok americká ambasáda v Maďarsku zdůvodnila tím, že Budapešť nedostatečně prověřovala velké množství lidí, jimž udělila občanství. Omezení přišlo den po odsunutí hlasování maďarského parlamentu o švédské žádosti o vstup do NATO. Budapešť obvinila Washington, že se mstí na Maďarech.

Když ze strachu z Talibanu opouštěl Firůz Mašůf narychlo Afghánistán, netušil, že následující dva roky stráví v zemi, kterou do té doby skoro neznal. Spojenci ho totiž evakuovali do Albánie. Na pobřeží Jaderského moře doteď čeká na vízum do Spojených států amerických.

Asistenční centra pro uprchlíky v Česku se po změně pravidel pomoci nepotýkají s většími problémy. Podle mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí měli Ukrajinci dostatek času se na novelu zákona zvaného lex Ukrajina připravit. Uprchlíkům, kteří mohou pracovat, od soboty stát hradí nouzové ubytování pouze pět měsíců. Poté si ho musí platit sami, nebo se musí přestěhovat. Zdarma ho dál mají jen děti, senioři nebo handicapovaní.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu opustilo Rusko jen dvacet procent západních firem, ostatní společnosti na tamním trhu zatím zůstávají. Řada z nich proto, že úřady jejich odchod podmiňují nepřijatelnými finančními podmínkami. Ze země bude nejspíš muset odejít i český podnikatel, tamní úřady mu neprodloužily vízum. Ruská strana navíc zavedla desetiprocentní daň, pokud se majitelé rozhodnou svůj podnik prodat. Někteří podnikatelé však chtějí ve svém byznysu dále pokračovat.

Z Ruska odešlo od začátku jeho agrese proti Ukrajině podle odhadů Západu na milion lidí. První vlna zemi opustila hned po invazi, ta druhá po vyhlášení mobilizace loni na podzim. Hlavně v prvních měsících války emigrovali odpůrci Kremlu nebo nezávislí novináři. Exil jim poskytlo i Lotyšsko.

Od loňského plnohodnotného ruského vpádu dostalo v Česku dočasnou ochranu 480 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Teď můžou žádat o její prodloužení. Kvůli nižšímu zájmu řada krajů přesunula asistenční centra do menších prostor. Získat v Česku azyl je ale pro některé běžence stále komplikované – hlavně kvůli chybějícím dokladům.

Státní zástupkyně podala obžalobu na 12 Rusů a Vietnamců v souvislosti s prolomením systému na udělování víz do Česka Visapoint. Na dotaz ČT to potvrdila přímo dozorující žalobkyně Petra Ullrichová z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Díky kupčení s termíny měla skupina získat stovky milionů korun. Případem se bude zabývat Obvodní soud pro Prahu 9.

Vstup do Česka je už několik dní odepřen všem Rusům s platným schengenským vízem, vydaným jakýmkoli členským státem Evropské unie. Platí to ale jen v případě, že přiletí. Ruští turisté do Česka tak mohou přijet třeba autem přes ostatní státy EU, což připouští i ministerstvo zahraničí. Spousta rusky mluvících turistů je například v Karlových Varech, často však jde o Rusy s německým občanstvím.

Do Česka od půlnoci nesmějí ruští občané, kteří mají schengenské vízum vydané jakýmkoli členským státem Evropské unie a chtěli přicestovat za turistikou, sportem nebo kulturou. V účinnost vstoupilo nařízení vlády z 12. října, jímž se Česko připojilo k pěti dalším unijním státům, které již vstup Rusů se schengenskými vízy omezily.

Do Česka budou mít od 25. října nově odepřen vstup Rusové s platným schengenským vízem vydaným za účelem turistiky, sportu či kultury jakýmkoli státem EU, oznámil po jednání vlády ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Kabinet také schválil, že na humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářskou pomoc Ukrajině by mělo Česko mezi lety 2023 až 2025 každý rok dát půl miliardy korun.

Francie a Německo jsou proti tomu, aby Evropská unie zcela zastavila vydávání víz ruským turistům, jak to požadují některé členské země včetně Česka. Vyplývá to z návrhu společného postoje Berlína a Paříže, o němž informovala agentura Reuters. Turistická víza pro ruské občany jsou jedním z témat neformálního zasedání unijních ministrů zahraničí, které v úterý začíná v Praze. Diplomaté už dříve avizovali, že EU se zřejmě shodne na kompromisu – pozastavení zjednodušeného vydávání víz.

Čekání na vízum ve frontě před německým velvyslanectvím patřilo v období po sametové revoluci k pražskému koloritu. K vycestování do Německa sice už stačil pouze pas, nicméně pro práci bylo vyžadováno speciální povolení. A zájem o práci v Německu neklesal.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Estonsko s účinností od 18. srpna zakáže vstup do země Rusům, kterým vydalo schengenská víza. Oznámil to ministr zahraničí Urmas Reinsalu po jednání vlády. Opatření se netýká Rusů, kterým víza vydala jiná členská země EU, dále lidí s trvalým pobytem v Estonsku, návštěv blízkých příbuzných či lidí zaměstnaných v určitých sektorech, například v dopravě.

Plošné pozastavení víz pro ruské občany členskými státy Evropské unie by mohlo být další účinnou sankcí, řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) k debatám, které se aktuálně o vydávání krátkodobých schengenských víz pro občany Ruské federace vedou. Otázku chce otevřít na jednání ministrů zahraničních věcí zemí EU na konci srpna v Praze.

Sankce uvalené na Rusko ztížily turistům z této země cestování. Spousta z nich proto jezdí do Finska, které je jedinou zemí EU, jež s Ruskem sousedí a zároveň nadále vydává ruským občanům turistická víza. Ruští turisté ale začínají Finům vadit, a tak finská opoziční konzervativní strana tento týden navrhla, aby vydávání nových víz bylo zastaveno. V Česku je vydávání víz pro Rusy od začátku března v omezeném režimu, úplne zrušení se však podle informací ministerstva vnitra neplánuje.

Někteří Rusové a Bělorusové žijící na Ukrajině čelí problému –⁠ země je chce pomocí byrokratických pastí dostat pryč. Snaží se tak zbavit lidí, u nichž hrozí kolaborace s invazními silami, a ruší jim legálně získaná víza a povolení k pobytu. Část z nich se přitom postavila proti své zemi původu a pomáhala bránící se Ukrajině. Doma jim proto hrozí za jejich názory stíhání. Ukrajinští představitelé tvrdí, že postupují v souladu se zákonem. Roli mohou hrát i informace tajných služeb o jednotlivcích.

Dočasnou ochranu už v Česku získalo přes 370 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Důvodem k jejímu odmítnutí je dvojí občanství, které úřady prověřují například u některých Ukrajinců romského původu. Podle policie se prokázalo jen v necelých třech procentech těchto případů. Od příštího týdne vznikne jednotná evropská databáze, díky které má být snadnější zjistit, kdo a kde se už registroval.