Indie a Pákistán odebírají víza občanům druhé země

Indie zrušila víza všem Pákistáncům, s výjimkou diplomatů, s platností od neděle. Do 29. dubna musí pákistánští občané opustit území Indie. Pákistán zase oznámil uzavření své hranice s Indií. Pro sousední zemi uzavře i svůj vzdušný prostor a přeruší s ní obchod. Indům také odebere víza a vyhostí diplomaty.

„Všichni pákistánští občané, kteří jsou aktuálně v Indii, musí Indii opustit do vypršení platnosti jejich víz,“ vyzvalo také podle agentury AFP indické ministerstvo zahraničí, přičemž tato víza přestanou platit v neděli běžným občanům a v úterý 29. dubna skončí i platnost víz pákistánských lékařů.

Indie po krvavém útoku na turisty v Kašmíru, při němž bylo zabito 26 Indů a jeden Nepálec, také pozastavila klíčovou dohodu o sdílení vody s Pákistánem. Ten označil jakékoliv potenciální pokusy o přesměrování vody v řece Indus za „akt války“. Dohoda o sdílení vody byla ratifikována v roce 1960 a nikdy nebyla zpochybňována navzdory třem válkám, které od té doby sousední země proti sobě vedly.

Řeka Indus je zásadní pro pákistánské vodní elektrárny a zavlažovací systém tamního zemědělství. Premiér Pákistánu Šáhbáz Šaríf podle al-Džazíry oznámil přerušení některých zavlažovacích projektů. Indie popírá tvrzení Pákistánu, že odklání řeku za pomocí přehrad vybudovaných na horním toku.

Suché dno řeky Indus ve čtvrtek v pákistánském městě Hyderabad
Zdroj: Reuters/Yasir Rajput

Serveru al-Džazíra dále píše, že Indie s okamžitou platností uzavřela hlavní hraniční přechod se sousedním státem. Indická reakce na úterní útok naznačuje, že z odpovědnosti za něj Dillí viní Pákistán, napsala agentura AP. Oba státy spolu v historii opakovaně vedly ozbrojené konflikty a oba disponují jadernými zbraněmi.

Indická vláda také prohlásila za nežádoucí osoby poradce pro záležitosti obrany na pákistánském vysokém komisariátu v Dillí a požádala je, aby opustili zemi. Svého souseda, s nímž vede desítky let trvající spor o Kašmír, Indie zároveň vyzvala, aby přestal podporovat terorismus, uvedla agentura Reuters. Indie navíc předvolala vedoucího diplomatické mise Pákistánu v Dillí.

Úterní útok si zatím vyžádal sedmadvacet životů

Pákistán popřel zapojení do útoku a ve svém vyjádření uvedl, že indická obvinění jsou „lehkomyslná a absentují racionalitu a logiku“. Doplnil, že ozbrojené složky Pákistánu „zůstávají plně bojeschopné a připravené hájit suverenitu a teritoriální integritu“ země, píše BBC.

Nejméně sedmadvacet lidí bylo zabito a sedmnáct dalších zraněno, když ozbrojenci v úterý zahájili palbu na skupinu turistů v Indií kontrolovaném Kašmíru. Jednalo se o nejhorší útok za poslední roky namířený proti civilistům v tomto neklidném regionu.

Protesty proti pozastavení dohody o sdílení vody na řece Indus v Karáčí
Zdroj: Reuters/Akhtar Soomro

K útoku se přihlásilo málo známé uskupení Kašmírský odpor, které se ve svém prohlášení ohradilo proti přílivu 85 tisíc přistěhovalců z jiných částí Indie, což podle uskupení vede k „demografické změně“ v regionu. Podle Reuters nelze pravost tohoto prohlášení nezávisle ověřit.

Regionální vláda státu Džammú a Kašmír tento měsíc oznámila, že v průběhu posledních dvou let se v regionu usadilo téměř 84 tisíc lidí pocházejících z různých částí Indie.

Indie viní Pákistán z podpory útoků a napětí eskaluje

Indie označuje boje v Kašmíru za terorismus podporovaný Pákistánem; Islámábád ale tato obvinění popírá. Mnoho Kašmířanů považuje bojovníky za součást domácího boje za svobodu, napsala AP.

Kašmír je rozdělen mezi Indii a Pákistán. Od roku 1947, kdy se vznikem obou zemí skončila britská nadvláda na subkontinentu, vedly sousední země dvě války o jeho ovládnutí. Obě strany si nárokují celé himálajské území.

Napětí v Indií spravovaném Kašmíru vzrostlo, když v roce 2019 hinduisticko-nacionalistická vláda Naréndra Módího prosadila změnu indické ústavy a zrušila článek 370 garantující zvláštní autonomní status severoindického státu Džammú a Kašmír. Tímto opatřením chtěla upevnit svůj vliv v převážně muslimském regionu. Kritici vlády již tehdy varovali před násilnostmi.

V indické části Kašmíru je rozmístěno půl milionu vojáků, kteří bojují proti 35 let trvajícímu povstání, v němž byly zabity desítky tisíc civilistů, vojáků a povstalců. Kašmírští separatisté usilují o vytvoření sjednoceného nezávislého území Kašmíru, anebo o jeho připojení k převážně muslimskému Pákistánu.

Indické bezpečnostní složky na místě úterního útoku nedaleko města Pahalgam
Zdroj: Reuters/Adnan Abidi

Ve čtvrtek stále probíhají snahy dopadnout útočníky. Indický premiér Naréndra Módí uvedl, že jeho země bude pronásledovat střelce „až na konec světa“, a ve svém prvním veřejném vystoupení po útoku slíbil odplatu. Módí doplnil, že nejen „teroristé“, ale i jejich „podporovatelé budou potrestáni trestem, který si sami nedokážou představit“, uvedla BBC.

V minulosti Indie v návaznosti na útoky militantních skupin na svém území opakovaně podnikla letecké údery v Pákistánu. Stalo se tak například v roce 2016 po útoku na indickou vojenskou základnu ve městě Uri nebo v roce 2019, kdy Indie udeřila na město Balakot.

I po úterním útoku se spekuluje o indické odvetě, která je podle anonymního zdroje al-Džazíry uvnitř pákistánských ozbrojených složek „možná“. „Indie chybuje, pokud si myslí, že nepřijde odpověď. Nicméně jsme dvě země ozbrojené jadernými zbraněmi a indická agrese by mohla vést k nezodpovědné situaci,“ dodává anonymní zdroj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Myanmaru proběhly první „volby“ od převratu. Podle kritiků jsou nesvobodné

V Myanmaru se v neděli konaly první parlamentní „volby“ od vojenského převratu v roce 2021. Hlasování se z bezpečnostních důvodů koná ve třech kolech, poslední se uskuteční 25. ledna, podotýká agentura Reuters. Lidé míří k urnám v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka. Vládnoucí vojenská junta tvrdí, že „volby“ pro zemi znamenají šanci na nový politický a ekonomický začátek. Západní kritici však zpochybňují důvěryhodnost hlasování. Předpokládá se totiž, že junta zůstane i nadále u moci.
05:11Aktualizovánopřed 43 mminutami

Zemřela francouzská filmová legenda Brigitte Bardotová

Zemřela francouzská herečka a filmová ikona Brigitte Bardotová. Bylo jí 91 let, uvedla v neděli dopoledne agentura AFP s odkazem na Nadaci Brigitte Bardotové. V nedávné době se herečka zotavovala po pobytu v nemocnici. Bardotová zahájila svou hereckou kariéru na začátku 50. let a věnovala se jí přes dvacet let. Podle agentury AFP hrála ve zhruba pěti desítkách snímků. V posledních letech se téměř výhradně věnovala ochraně práv zvířat a péči o ně.
10:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Lidé v Kosovu jdou podruhé v roce k parlamentním volbám

Lidé v Kosovu v předčasných parlamentních volbách rozhodují o novém vedení země. Nový termín hlasování vyhlásila prezidentka Vjosa Osmaniová poté, co se původně vítěznému hnutí Sebeurčení nepodařilo ani na druhý pokus sestavit vládu. Kosovo od února nemá funkční parlament a balkánská země doufá, že nové volby vyřeší patovou situaci, píše Deutsche Welle.
09:08Aktualizovánopřed 3 hhodinami

„Miliardy lidé utratí jinde.“ Cestovní ruch v USA oslabují i kroky Trumpa

Nová pravidla nastolená vládou Donalda Trumpa pro cestování do Spojených států amerických negativně dopadla na cestovní ruch. Podle statistik poklesly počty zahraničních návštěvníků oproti loňsku už sedmý měsíc v řadě. Podle představitelů turistického průmyslu se navíc odvětví dosud nevzpamatovalo z covidové pandemie. V příštím roce přitom USA čeká fotbalové mistrovství světa a výročí 250 let od vyhlášení nezávislosti země.
před 6 hhodinami

Rusko blokuje levné volání, cizí aplikace chce nahradit vlastní, do níž „vidí“

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor začal plošně blokovat levné telefonování přes mobilní aplikace. Oficiálně tvrdí, že služby jako FaceTime, WhatsApp, Snapchat nebo Telegram mohou zneužívat teroristé. Podle části Rusů jde ale hlavně o snahu prosadit státem podporovanou komunikační službu Max se státním a zpravodajským dohledem.
před 7 hhodinami

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 13 hhodinami

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru skončil na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Pachatel ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 14 hhodinami
Načítání...