Indie a Pákistán odebírají víza občanům druhé země

Indie zrušila víza všem Pákistáncům, s výjimkou diplomatů, s platností od neděle. Do 29. dubna musí pákistánští občané opustit území Indie. Pákistán zase oznámil uzavření své hranice s Indií. Pro sousední zemi uzavře i svůj vzdušný prostor a přeruší s ní obchod. Indům také odebere víza a vyhostí diplomaty.

„Všichni pákistánští občané, kteří jsou aktuálně v Indii, musí Indii opustit do vypršení platnosti jejich víz,“ vyzvalo také podle agentury AFP indické ministerstvo zahraničí, přičemž tato víza přestanou platit v neděli běžným občanům a v úterý 29. dubna skončí i platnost víz pákistánských lékařů.

Indie po krvavém útoku na turisty v Kašmíru, při němž bylo zabito 26 Indů a jeden Nepálec, také pozastavila klíčovou dohodu o sdílení vody s Pákistánem. Ten označil jakékoliv potenciální pokusy o přesměrování vody v řece Indus za „akt války“. Dohoda o sdílení vody byla ratifikována v roce 1960 a nikdy nebyla zpochybňována navzdory třem válkám, které od té doby sousední země proti sobě vedly.

Řeka Indus je zásadní pro pákistánské vodní elektrárny a zavlažovací systém tamního zemědělství. Premiér Pákistánu Šáhbáz Šaríf podle al-Džazíry oznámil přerušení některých zavlažovacích projektů. Indie popírá tvrzení Pákistánu, že odklání řeku za pomocí přehrad vybudovaných na horním toku.

Suché dno řeky Indus ve čtvrtek v pákistánském městě Hyderabad
Zdroj: Reuters/Yasir Rajput

Serveru al-Džazíra dále píše, že Indie s okamžitou platností uzavřela hlavní hraniční přechod se sousedním státem. Indická reakce na úterní útok naznačuje, že z odpovědnosti za něj Dillí viní Pákistán, napsala agentura AP. Oba státy spolu v historii opakovaně vedly ozbrojené konflikty a oba disponují jadernými zbraněmi.

Indická vláda také prohlásila za nežádoucí osoby poradce pro záležitosti obrany na pákistánském vysokém komisariátu v Dillí a požádala je, aby opustili zemi. Svého souseda, s nímž vede desítky let trvající spor o Kašmír, Indie zároveň vyzvala, aby přestal podporovat terorismus, uvedla agentura Reuters. Indie navíc předvolala vedoucího diplomatické mise Pákistánu v Dillí.

Úterní útok si zatím vyžádal sedmadvacet životů

Pákistán popřel zapojení do útoku a ve svém vyjádření uvedl, že indická obvinění jsou „lehkomyslná a absentují racionalitu a logiku“. Doplnil, že ozbrojené složky Pákistánu „zůstávají plně bojeschopné a připravené hájit suverenitu a teritoriální integritu“ země, píše BBC.

Nejméně sedmadvacet lidí bylo zabito a sedmnáct dalších zraněno, když ozbrojenci v úterý zahájili palbu na skupinu turistů v Indií kontrolovaném Kašmíru. Jednalo se o nejhorší útok za poslední roky namířený proti civilistům v tomto neklidném regionu.

Protesty proti pozastavení dohody o sdílení vody na řece Indus v Karáčí
Zdroj: Reuters/Akhtar Soomro

K útoku se přihlásilo málo známé uskupení Kašmírský odpor, které se ve svém prohlášení ohradilo proti přílivu 85 tisíc přistěhovalců z jiných částí Indie, což podle uskupení vede k „demografické změně“ v regionu. Podle Reuters nelze pravost tohoto prohlášení nezávisle ověřit.

Regionální vláda státu Džammú a Kašmír tento měsíc oznámila, že v průběhu posledních dvou let se v regionu usadilo téměř 84 tisíc lidí pocházejících z různých částí Indie.

Indie viní Pákistán z podpory útoků a napětí eskaluje

Indie označuje boje v Kašmíru za terorismus podporovaný Pákistánem; Islámábád ale tato obvinění popírá. Mnoho Kašmířanů považuje bojovníky za součást domácího boje za svobodu, napsala AP.

Kašmír je rozdělen mezi Indii a Pákistán. Od roku 1947, kdy se vznikem obou zemí skončila britská nadvláda na subkontinentu, vedly sousední země dvě války o jeho ovládnutí. Obě strany si nárokují celé himálajské území.

Napětí v Indií spravovaném Kašmíru vzrostlo, když v roce 2019 hinduisticko-nacionalistická vláda Naréndra Módího prosadila změnu indické ústavy a zrušila článek 370 garantující zvláštní autonomní status severoindického státu Džammú a Kašmír. Tímto opatřením chtěla upevnit svůj vliv v převážně muslimském regionu. Kritici vlády již tehdy varovali před násilnostmi.

V indické části Kašmíru je rozmístěno půl milionu vojáků, kteří bojují proti 35 let trvajícímu povstání, v němž byly zabity desítky tisíc civilistů, vojáků a povstalců. Kašmírští separatisté usilují o vytvoření sjednoceného nezávislého území Kašmíru, anebo o jeho připojení k převážně muslimskému Pákistánu.

Indické bezpečnostní složky na místě úterního útoku nedaleko města Pahalgam
Zdroj: Reuters/Adnan Abidi

Ve čtvrtek stále probíhají snahy dopadnout útočníky. Indický premiér Naréndra Módí uvedl, že jeho země bude pronásledovat střelce „až na konec světa“, a ve svém prvním veřejném vystoupení po útoku slíbil odplatu. Módí doplnil, že nejen „teroristé“, ale i jejich „podporovatelé budou potrestáni trestem, který si sami nedokážou představit“, uvedla BBC.

V minulosti Indie v návaznosti na útoky militantních skupin na svém území opakovaně podnikla letecké údery v Pákistánu. Stalo se tak například v roce 2016 po útoku na indickou vojenskou základnu ve městě Uri nebo v roce 2019, kdy Indie udeřila na město Balakot.

I po úterním útoku se spekuluje o indické odvetě, která je podle anonymního zdroje al-Džazíry uvnitř pákistánských ozbrojených složek „možná“. „Indie chybuje, pokud si myslí, že nepřijde odpověď. Nicméně jsme dvě země ozbrojené jadernými zbraněmi a indická agrese by mohla vést k nezodpovědné situaci,“ dodává anonymní zdroj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejhorší vzduch je v Pákistánu a Bangladéši. Česko je na tom průměrně

Nejznečištěnější vzduch na světě má podle švýcarské analýzy Pákistán. Koncentrace jemných částic v ovzduší tam překročila doporučené hodnoty Světové zdravotnické organizace (WHO) až třináctkrát. Česko se umístilo přibližně v polovině žebříčku.
před 1 hhodinou

Izrael zaútočil na íránskou infrastrukturu

Izraelská armáda podnikla rozsáhlou vlnu útoků na íránskou infrastrukturu v několika oblastech včetně města Isfahán, napsal deník Ha'arec. Íránská agentura IRNA tvrdí, že izraelsko-americké útoky ve středu večer zabily dva chlapce v obytné části města Kafrí v jižním okrese Šíráz. Několik států v Perském zálivu mezitím podle stanice al-Džazíra hlásilo zneškodnění dronů ve svém vzdušném prostoru.
před 2 hhodinami

Írán chce vyjednávat, tvrdí Trump

Íránský režim se podle prezidenta USA Donalda Trumpa účastní mírových rozhovorů. Šéf Bílého domu naznačil, že to však Teherán popírá z obav, že jej „zabijí jeho vlastní lidé“. V noci na čtvrtek to napsala agentura AFP, podle níž se tak Trump vyjádřil během večeře republikánů v Kongresu. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve středu tvrdil, že Teherán nemá v úmyslu s Washingtonem vyjednávat.
před 4 hhodinami

Britská armáda bude moci zabavovat lodě ruské stínové flotily, oznámila vláda

Britská armáda bude moci vstupovat na palubu a zabavovat lodě takzvané ruské stínové flotily, které budou proplouvat britskými vodami. V noci na čtvrtek to napsala agentura AFP s odvoláním na kabinet premiéra Keira Starmera. Londýn se tak rozhodl v době, kdy další evropské země zintenzivňují své úsilí s cílem narušit fungování stínové flotily tankerů, které Moskva používá k financování své války proti Ukrajině, poznamenala agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Írán hrozí zničením infrastruktury zemi, která podpoří okupaci jeho ostrova

Teherán má zpravodajské informace, podle nichž se jeho nepřátelé připravují na okupaci jednoho z íránských ostrovů, a to za podpory nejmenovaného státu v regionu, prohlásil předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. V případě takovéto nepřátelské akce bude veškerá důležitá infrastruktura této země cílem nepřetržitých íránských úderů, dodal. Tamní ministr zahraničí Abbás Arakčí podle Reuters vyzval sousední země, aby se od USA distancovaly.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoPolsko staví bunkry. Musejí ho mít všechny novostavby kromě rodinných domů

Polská vláda myslí svůj dlouhodobý záměr posílit civilní obranu vážně. Podle nových nařízení musejí mít všechny novostavby – s výjimkou rodinných domů – vlastní protivzdušný bunkr. Od začátku roku jich jsou v zemi už desítky nových. Jiné se otevřely po rekonstrukci. Na zvláštní dvouletý program Varšava už loni vyčlenila v přepočtu skoro 200 miliard korun. Polsko má co dohánět. V zemi sice je 16 tisíc krytů z dob komunistického režimu, nedávné kontroly ale odhalily, že použitelná je pouze tisícovka z nich. Ta dokáže ochránit pouhá tři procenta obyvatel.
před 9 hhodinami

Ropa zlevnila v naději na jednání s Íránem

Ceny ropy se ve středu snížily díky nadějím na dohodu o ukončení války na Blízkém východě, velkou část počátečního poklesu nicméně během dne smazaly. Cena severomořské ropy Brent se tak neudržela pod psychologicky důležitou hranicí sto dolarů za barel.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Přeživší holocaustu po letech náhodně narazila na svou dozorkyni z koncentračního tábora

Román „Žena v zeleném kabátě“ popisuje nečekané setkání dvou starších žen v centru Říma, bývalá židovská vězeňkyně z Osvětimi se náhodně setká se svou dozorkyní. Skutečnou situaci, která se jí stala před pár lety, popsala maďarsko-italská autorka a pamětnice holocaustu Edith Brucková.
před 11 hhodinami
Načítání...