Indická vláda oslabuje autonomii Kašmíru. Kritici změny se obávají násilností

Nahrávám video
Horizont ČT24: Indie chce zrušit autonomii Kašmíru
Zdroj: ČT24

Indická vláda oznámila, že se rozhodla zrušit zvláštní autonomní status severoindického státu Džammú a Kašmír. Opatření, které má sporný region výrazněji přimknout k Dillí, představuje největší změnu pro Kašmír téměř za sedmdesát let. Podle kritiků rozhodnutí pravděpodobně vyvolá v této převážně muslimské a neklidné oblasti nepokoje. Nárokuje si ji totiž i Pákistán.

Indický ministr vnitra Amit Šáh v parlamentu prohlásil, že zrušena bude platnost článku 370 indické ústavy, na jehož základě má stát Džammú a Kašmír vlastní základní zákon, svou vlajku a také nezávislost ve všech sférách s výjimkou zahraniční politiky, obrany a komunikací.

Ministr Šáh uvedl, že o vládním opatření budou poslanci indického parlamentu diskutovat, hlasovat o něm ale podle zpravodajského serveru BBC News nebudou. Po podpisu prezidentem vejde zákon v platnost, prohlásil podle BBC Šáh.

Kašmír
Zdroj: ČT24/ČTK

Zvláštní autonomní status, který dosud platil pro Kašmír, rovněž zakazoval Indům z jiných částí země kupovat v Kašmíru půdu, trvale se tam usadit či zastávat místa v místní správě. Tato opatření měla zabránit tomu, aby stát Džammú a Kašmír zaplavili lidé ze zbytku Indie.

Ministr Šáh dále oznámil, že vláda v Dillí se rozhodla rozdělit dosavadní stát Džammú a Kašmír na dvě svazová teritoria – Džammú a Kašmír, který bude mít svůj zákonodárný sbor, a Ladákh, který bude spravován přímo centrální vládou v Dillí bez vlastního parlamentu. Ladákh, obývaný hlavně buddhisty, tvořil do nynějška východní část státu Džammú a Kašmír. 

Vláda před oznámením rozmístila v Kašmíru vojáky, kritici očekávají nepokoje

Před oznámením indické vlády o zrušení autonomního statusu zaujaly v Kašmíru své pozice tisíce indických vojáků a turisté byli vyzváni, aby oblast opustili. Přerušeny byly také telefonní a internetové služby a někteří místní političtí vůdci skončili v domácím vězení. 

Kritici opatření poukazovali na to, že zrušení zvláštního statusu vyvolá v konfliktním Kašmíru násilnosti. V indickém parlamentu vyvolalo oznámení o změně statusu Kašmíru ostré protesty opozice.

Indická vláda vedená hinduistickými nacionalisty z Indické lidové strany (BJP) premiéra Naréndry Módího zrušení zvláštního statusu vytrvale prosazovala. Argumentovala tím, že takové zákony brání začlenění kašmírského území do Indie. Zrušení zvláštního statusu Kašmíru slíbila BJP v kampani před letošními parlamentními volbami, které s přehledem vyhrála.

Podle Pákistánu je dekret nelegální

Pákistán krok Indie považuje za nelegální, bývalá premiérka státu Džammú a Kašmír Mehbúba Muftíová je v domácím vězení a dnešek označila za „nejčernější den indické demokracie“. Podle ní je rozhodnutí nelegální a neústavní a bude mít „katastrofální důsledky pro celý subkontinent“.

Pákistánský ministr zahraničí Šáh Mahmúd Kureší řekl, že Pákistán znásobí diplomatické úsilí, aby zabránil tomu, aby dekret vešel v platnost. „Indie hraje změnou statusu Kašmíru nelegálními kroky velmi nebezpečnou hru,“ řekl.

U indického velvyslanectví v Islámábádu se sešlo k protestu několik set kašmírských aktivistů, policisté jim zabránili dostat se až k budově. Prezident pákistánského Kašmíru Sardár Masúd Chán řekl, že krok Indie může přerůst ve válku s Pákistánem. 

Německá vláda je vývojem v Indii znepokojena a vyzvala občany, aby se vyvarovali cest do Džammú a Kašmíru s výjimkou oblasti Ladákhu.

  • Kašmír je vysokohorské území rozdělené mezi Pákistán, Indii a v menší míře i Čínu. Do roku 1947 byl tzv. knížecím státem, který sice byl součástí Britské Indie, ale nebyl přímo spravován jejími úřady a byl téměř nezávislý. Knížecích států (ovládaných zpravidla místními monarchy) existovalo v Britské Indii přes 650. 
  • V roce 1947 se Britská Indie rozdělila na hinduistickou Indii a muslimský Pákistán. Knížecí státy si mohly samy zvolit, zda zůstanou nezávislé, nebo se připojí k některému ze dvou nově vzniklých států. Často o tom rozhodly demonstrace místního většinového obyvatelstva, které mnohde přerostly v násilí. 
  • Hinduistický mahárádža Hari Singh, který ovládal většinově muslimský Kašmír, se rozhodl zůstat neutrální. Obyvatelé však požadovali připojení k Pákistánu (hlavní argument Pákistánců pro jejich územní nároky), a když do Kašmíru vpadly z Pákistánu muslimské jednotky, mahárádža se obrátil na Dillí s žádostí o pomoc. Indie jeho prosbu vyslyšela pod podmínkou, že knížectví přistoupí do Indické unie. Následovala první indicko-pákistánská válka o Kašmír.
  • Dvouletý konflikt skončil v lednu 1949, přičemž Kašmír byl rozdělen linií příměří existující dodnes. Na pákistánské straně vznikl formálně nezávislý stát Ázád Kašmír, v Indii byl vytvořen svazový stát Džammú a Kašmír. Indie a Pákistán pak vedly o Kašmír ještě dvě další války – v roce 1965 a v roce 1999.
  • Odpor kašmírského separatistického hnutí proti indické vládě zesílil po roce 1989. Hnutí, které se postupem doby zradikalizovalo a islamizovalo, požaduje vznik samostatného státu nebo sjednocení Kašmíru pod pákistánskou vládou. Dillí dlouhodobě obviňuje Islámábád z tajného vyzbrojování a vojenského výcviku povstalců, což Pákistán popírá.
  • Indie a Pákistán od roku 2010 několikrát oznámily obnovení mírových rozhovorů, ale k výraznějšímu pokroku zatím nedošlo. Přestřelky či obvinění z nich se staly prakticky každodenním jevem a lidé také umírají při protestech proti indické vládě. Podle většiny zdrojů dosud přišlo o život během bojů a nepokojů už bezmála sedmdesát tisíc lidí.
  • Zatím poslední eskalaci napětí vyvolal v únoru 2019 bombový útok na kolonu indické polovojenské policie. Dillí a Islámábád se poté vzájemně obviňovaly z narušování vzdušného prostoru a v oblasti Kašmíru docházelo také k přeshraničním přestřelkám.
  • Zdroje: ČTK, The Telegraph

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Generální ředitel Washington Post Lewis odstoupil z funkce

Vydavatel a generální ředitel amerického deníku The Washington Post (WP) Will Lewis jen několik dní po rozsáhlém propouštění oznámil, že odstupuje z funkce. Podle agentur o tom informoval v e-mailu zaměstnancům. Na jeho pozici v deníku, který od roku 2013 vlastní miliardář a zakladatel internetového gigantu Amazon Jeff Bezos, nastoupí dosavadní finanční ředitel Jeff D'Onofrio.
před 22 mminutami

Orbána podle průzkumů poráží opoziční strana Magyara

S blížícími se parlamentními volbami v Maďarsku je zřejmé, že se utkají dva hlavní soupeři. Premiér Viktor Orbán po šestnácti letech usiluje o páté vítězství v řadě. Proti němu stojí strana Tisza Pétera Magyara, která tentokrát sjednotila dosud roztříštěnou opozici. Podle průzkumů má náskok několika procent.
před 2 hhodinami

Japonsko hlasuje v předčasných volbách

Úderem sobotní 23. hodiny SEČ se v Japonsku otevřely volební místnosti. Tamní voličky a voliči v předčasných volbách hlasují pro nové složení dolní komory tamního parlamentu. Agentura Reuters označila za favoritku voleb dosavadní premiérku Sanae Takaičiovou. Upozornila však na to, že vlivem sněhových srážek v některých oblastech by účast při volbách mohla být nižší.
00:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Portugalci zvolí ve druhém kole voleb příštího prezidenta

Portugalci v nedělním druhém kole prezidentských voleb vyberou příští hlavu státu. O post se ucházejí středolevicový politik António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Analytici očekávají triumf Segura, nicméně podle agentury AFP bude výsledek krajně pravicového politika „pozorně sledován“. Volební místnosti se otevírají v 9:00 SEČ, zavřou ve 20:00.
před 3 hhodinami

V lavinách na severu Itálie zahynulo několik lidí

Při několika lavinách na severu Itálie zahynuli čtyři lidé a další utrpěli zranění, uvedla agentura DPA. V italských horách platí vysoké lavinové nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ukrajinské elektrárny kvůli ruským útokům snižují výkon

V důsledku sobotního ruského útoku musely ukrajinské jaderné elektrárny snížit svůj výkon. Informuje o tom Ministerstvo energetiky Ukrajiny. Drony a rakety podle instituce mířily především na rozvodny a vzdušné vedení. Jaderné elektrárny jsou největším zdrojem elektřiny v zemi. Jednu z nich za přísných bezpečnostních opatření navštívil štáb České televize.
před 12 hhodinami

Demonstrace odpůrců olympiády v Miláně přerostla v násilnosti

Sobotní demonstrace odpůrců olympiády v severoitalském Miláně přerostla v násilnosti, když zhruba stovka protestujících házela na policisty dělobuchy, dýmovnice a lahve. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že policie dav rozehnala vodními děly. Zimní olympijské hry, které začaly v pátek, hostí Milán společně s Cortinou d'Ampezzo.
před 12 hhodinami

Krize ve vztazích s USA kvůli Grónsku ještě neskončila, míní Rasmussen

Krize ve vztazích se Spojenými státy kvůli Grónsku ještě neskončila, i když se vztahy zlepšují, je přesvědčen dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Vyjádřil se tak v sobotu podle agentury AFP na tiskové konferenci v grónském Nuuku. O největší světový ostrov, bohatý na nerostné suroviny, donedávna usiloval americký prezident Donald Trump, což vedlo k velkému napětí. Dánsko, pod které Grónsko jako autonomní oblast patří, to stejně jako další evropské země jasně odmítalo.
před 13 hhodinami
Načítání...