Indická vláda oslabuje autonomii Kašmíru. Kritici změny se obávají násilností

7 minut
Horizont ČT24: Indie chce zrušit autonomii Kašmíru
Zdroj: ČT24

Indická vláda oznámila, že se rozhodla zrušit zvláštní autonomní status severoindického státu Džammú a Kašmír. Opatření, které má sporný region výrazněji přimknout k Dillí, představuje největší změnu pro Kašmír téměř za sedmdesát let. Podle kritiků rozhodnutí pravděpodobně vyvolá v této převážně muslimské a neklidné oblasti nepokoje. Nárokuje si ji totiž i Pákistán.

Indický ministr vnitra Amit Šáh v parlamentu prohlásil, že zrušena bude platnost článku 370 indické ústavy, na jehož základě má stát Džammú a Kašmír vlastní základní zákon, svou vlajku a také nezávislost ve všech sférách s výjimkou zahraniční politiky, obrany a komunikací.

Ministr Šáh uvedl, že o vládním opatření budou poslanci indického parlamentu diskutovat, hlasovat o něm ale podle zpravodajského serveru BBC News nebudou. Po podpisu prezidentem vejde zákon v platnost, prohlásil podle BBC Šáh.

Kašmír
Zdroj: ČT24/ČTK

Zvláštní autonomní status, který dosud platil pro Kašmír, rovněž zakazoval Indům z jiných částí země kupovat v Kašmíru půdu, trvale se tam usadit či zastávat místa v místní správě. Tato opatření měla zabránit tomu, aby stát Džammú a Kašmír zaplavili lidé ze zbytku Indie.

Ministr Šáh dále oznámil, že vláda v Dillí se rozhodla rozdělit dosavadní stát Džammú a Kašmír na dvě svazová teritoria – Džammú a Kašmír, který bude mít svůj zákonodárný sbor, a Ladákh, který bude spravován přímo centrální vládou v Dillí bez vlastního parlamentu. Ladákh, obývaný hlavně buddhisty, tvořil do nynějška východní část státu Džammú a Kašmír. 

Vláda před oznámením rozmístila v Kašmíru vojáky, kritici očekávají nepokoje

Před oznámením indické vlády o zrušení autonomního statusu zaujaly v Kašmíru své pozice tisíce indických vojáků a turisté byli vyzváni, aby oblast opustili. Přerušeny byly také telefonní a internetové služby a někteří místní političtí vůdci skončili v domácím vězení. 

Kritici opatření poukazovali na to, že zrušení zvláštního statusu vyvolá v konfliktním Kašmíru násilnosti. V indickém parlamentu vyvolalo oznámení o změně statusu Kašmíru ostré protesty opozice.

Indická vláda vedená hinduistickými nacionalisty z Indické lidové strany (BJP) premiéra Naréndry Módího zrušení zvláštního statusu vytrvale prosazovala. Argumentovala tím, že takové zákony brání začlenění kašmírského území do Indie. Zrušení zvláštního statusu Kašmíru slíbila BJP v kampani před letošními parlamentními volbami, které s přehledem vyhrála.

Podle Pákistánu je dekret nelegální

Pákistán krok Indie považuje za nelegální, bývalá premiérka státu Džammú a Kašmír Mehbúba Muftíová je v domácím vězení a dnešek označila za „nejčernější den indické demokracie“. Podle ní je rozhodnutí nelegální a neústavní a bude mít „katastrofální důsledky pro celý subkontinent“.

Pákistánský ministr zahraničí Šáh Mahmúd Kureší řekl, že Pákistán znásobí diplomatické úsilí, aby zabránil tomu, aby dekret vešel v platnost. „Indie hraje změnou statusu Kašmíru nelegálními kroky velmi nebezpečnou hru,“ řekl.

U indického velvyslanectví v Islámábádu se sešlo k protestu několik set kašmírských aktivistů, policisté jim zabránili dostat se až k budově. Prezident pákistánského Kašmíru Sardár Masúd Chán řekl, že krok Indie může přerůst ve válku s Pákistánem. 

Německá vláda je vývojem v Indii znepokojena a vyzvala občany, aby se vyvarovali cest do Džammú a Kašmíru s výjimkou oblasti Ladákhu.

  • Kašmír je vysokohorské území rozdělené mezi Pákistán, Indii a v menší míře i Čínu. Do roku 1947 byl tzv. knížecím státem, který sice byl součástí Britské Indie, ale nebyl přímo spravován jejími úřady a byl téměř nezávislý. Knížecích států (ovládaných zpravidla místními monarchy) existovalo v Britské Indii přes 650. 
  • V roce 1947 se Britská Indie rozdělila na hinduistickou Indii a muslimský Pákistán. Knížecí státy si mohly samy zvolit, zda zůstanou nezávislé, nebo se připojí k některému ze dvou nově vzniklých států. Často o tom rozhodly demonstrace místního většinového obyvatelstva, které mnohde přerostly v násilí. 
  • Hinduistický mahárádža Hari Singh, který ovládal většinově muslimský Kašmír, se rozhodl zůstat neutrální. Obyvatelé však požadovali připojení k Pákistánu (hlavní argument Pákistánců pro jejich územní nároky), a když do Kašmíru vpadly z Pákistánu muslimské jednotky, mahárádža se obrátil na Dillí s žádostí o pomoc. Indie jeho prosbu vyslyšela pod podmínkou, že knížectví přistoupí do Indické unie. Následovala první indicko-pákistánská válka o Kašmír.
  • Dvouletý konflikt skončil v lednu 1949, přičemž Kašmír byl rozdělen linií příměří existující dodnes. Na pákistánské straně vznikl formálně nezávislý stát Ázád Kašmír, v Indii byl vytvořen svazový stát Džammú a Kašmír. Indie a Pákistán pak vedly o Kašmír ještě dvě další války – v roce 1965 a v roce 1999.
  • Odpor kašmírského separatistického hnutí proti indické vládě zesílil po roce 1989. Hnutí, které se postupem doby zradikalizovalo a islamizovalo, požaduje vznik samostatného státu nebo sjednocení Kašmíru pod pákistánskou vládou. Dillí dlouhodobě obviňuje Islámábád z tajného vyzbrojování a vojenského výcviku povstalců, což Pákistán popírá.
  • Indie a Pákistán od roku 2010 několikrát oznámily obnovení mírových rozhovorů, ale k výraznějšímu pokroku zatím nedošlo. Přestřelky či obvinění z nich se staly prakticky každodenním jevem a lidé také umírají při protestech proti indické vládě. Podle většiny zdrojů dosud přišlo o život během bojů a nepokojů už bezmála sedmdesát tisíc lidí.
  • Zatím poslední eskalaci napětí vyvolal v únoru 2019 bombový útok na kolonu indické polovojenské policie. Dillí a Islámábád se poté vzájemně obviňovaly z narušování vzdušného prostoru a v oblasti Kašmíru docházelo také k přeshraničním přestřelkám.
  • Zdroje: ČTK, The Telegraph

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský nálet zabil v Dněpropetrovské oblasti dvanáctiletého chlapce

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
12:24Aktualizovánopřed 1 mminutou

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů.
13:34Aktualizovánopřed 45 mminutami

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
před 54 mminutami

Trump v novém dokumentu tvrdí, že Evropa čelí civilizačnímu úpadku

Americký prezident Donald Trump a jeho vláda v nové oficiální národní bezpečnostní strategii viní EU a migraci z toho, co označují za bezprostředně hrozící a totální kulturní a civilizační rozklad Evropy. Napsal o tom zpravodajský server Politico.
před 1 hhodinou

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se pokutě vyhnula díky ústupkům, které učinila.
před 1 hhodinou

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
před 3 hhodinami

Čtyři země odstupují z Eurovize kvůli účasti Izraele

Španělsko, Nizozemsko, Irsko a Slovinsko odstupují ze soutěže Eurovize. Reagují tak na čtvrteční hlasování Evropské vysílací unie (EBU), díky němuž se bude moci i příštího ročníku této mezinárodní písňové soutěže účastnit Izrael. Informují o tom agentury. Izraelský prezident Jicchak Herzog rozhodnutí EBU uvítal.
před 4 hhodinami

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 6 hhodinami
Načítání...