Vízum strana 2 z 4

Kampaň před polskými parlamentními volbami rozbouřila aféra s vízy. Polské konzuláty v Africe a Asii měly vydávaly urychleně dokumenty migrantům za nemalé úplatky. Zatímco vláda tvrdí, že šlo jen o pár stovek případů, podle opozice šlo o statisíce. Migrace a ochrana hranic jsou přitom jedním z ústředních témat kampaně vládní strany Právo a spravedlnost, která se uchází o třetí volební období u moci. Kauza ale zřejmě opozici nenahraje. Voliče, zvláště pak odpůrce migrace, spíše odradí k volebním urnám vyrazit.

Od začátku srpna je pro občany 55 zemí včetně České republiky snazší získat vízum do Ruské federace. Nově totiž mají možnost zažádat si o e-vízum, díky čemuž odpadá nutnost navštívit ambasádu. O novince informovalo ruské ministerstvo zahraničí. Dokument opravňuje k jednorázovému vstupu a platí šestnáct dní.

Spojené státy od úterý razantně zpřísnily podmínky bezvízového styku pro držitele maďarských pasů. Krok americká ambasáda v Maďarsku zdůvodnila tím, že Budapešť nedostatečně prověřovala velké množství lidí, jimž udělila občanství. Omezení přišlo den po odsunutí hlasování maďarského parlamentu o švédské žádosti o vstup do NATO. Budapešť obvinila Washington, že se mstí na Maďarech.

Když ze strachu z Talibanu opouštěl Firůz Mašůf narychlo Afghánistán, netušil, že následující dva roky stráví v zemi, kterou do té doby skoro neznal. Spojenci ho totiž evakuovali do Albánie. Na pobřeží Jaderského moře doteď čeká na vízum do Spojených států amerických.

Asistenční centra pro uprchlíky v Česku se po změně pravidel pomoci nepotýkají s většími problémy. Podle mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí měli Ukrajinci dostatek času se na novelu zákona zvaného lex Ukrajina připravit. Uprchlíkům, kteří mohou pracovat, od soboty stát hradí nouzové ubytování pouze pět měsíců. Poté si ho musí platit sami, nebo se musí přestěhovat. Zdarma ho dál mají jen děti, senioři nebo handicapovaní.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu opustilo Rusko jen dvacet procent západních firem, ostatní společnosti na tamním trhu zatím zůstávají. Řada z nich proto, že úřady jejich odchod podmiňují nepřijatelnými finančními podmínkami. Ze země bude nejspíš muset odejít i český podnikatel, tamní úřady mu neprodloužily vízum. Ruská strana navíc zavedla desetiprocentní daň, pokud se majitelé rozhodnou svůj podnik prodat. Někteří podnikatelé však chtějí ve svém byznysu dále pokračovat.

Z Ruska odešlo od začátku jeho agrese proti Ukrajině podle odhadů Západu na milion lidí. První vlna zemi opustila hned po invazi, ta druhá po vyhlášení mobilizace loni na podzim. Hlavně v prvních měsících války emigrovali odpůrci Kremlu nebo nezávislí novináři. Exil jim poskytlo i Lotyšsko.

Od loňského plnohodnotného ruského vpádu dostalo v Česku dočasnou ochranu 480 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Teď můžou žádat o její prodloužení. Kvůli nižšímu zájmu řada krajů přesunula asistenční centra do menších prostor. Získat v Česku azyl je ale pro některé běžence stále komplikované – hlavně kvůli chybějícím dokladům.

Státní zástupkyně podala obžalobu na 12 Rusů a Vietnamců v souvislosti s prolomením systému na udělování víz do Česka Visapoint. Na dotaz ČT to potvrdila přímo dozorující žalobkyně Petra Ullrichová z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Díky kupčení s termíny měla skupina získat stovky milionů korun. Případem se bude zabývat Obvodní soud pro Prahu 9.

Vstup do Česka je už několik dní odepřen všem Rusům s platným schengenským vízem, vydaným jakýmkoli členským státem Evropské unie. Platí to ale jen v případě, že přiletí. Ruští turisté do Česka tak mohou přijet třeba autem přes ostatní státy EU, což připouští i ministerstvo zahraničí. Spousta rusky mluvících turistů je například v Karlových Varech, často však jde o Rusy s německým občanstvím.

Do Česka od půlnoci nesmějí ruští občané, kteří mají schengenské vízum vydané jakýmkoli členským státem Evropské unie a chtěli přicestovat za turistikou, sportem nebo kulturou. V účinnost vstoupilo nařízení vlády z 12. října, jímž se Česko připojilo k pěti dalším unijním státům, které již vstup Rusů se schengenskými vízy omezily.

Do Česka budou mít od 25. října nově odepřen vstup Rusové s platným schengenským vízem vydaným za účelem turistiky, sportu či kultury jakýmkoli státem EU, oznámil po jednání vlády ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Kabinet také schválil, že na humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářskou pomoc Ukrajině by mělo Česko mezi lety 2023 až 2025 každý rok dát půl miliardy korun.

Francie a Německo jsou proti tomu, aby Evropská unie zcela zastavila vydávání víz ruským turistům, jak to požadují některé členské země včetně Česka. Vyplývá to z návrhu společného postoje Berlína a Paříže, o němž informovala agentura Reuters. Turistická víza pro ruské občany jsou jedním z témat neformálního zasedání unijních ministrů zahraničí, které v úterý začíná v Praze. Diplomaté už dříve avizovali, že EU se zřejmě shodne na kompromisu – pozastavení zjednodušeného vydávání víz.

Čekání na vízum ve frontě před německým velvyslanectvím patřilo v období po sametové revoluci k pražskému koloritu. K vycestování do Německa sice už stačil pouze pas, nicméně pro práci bylo vyžadováno speciální povolení. A zájem o práci v Německu neklesal.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Estonsko s účinností od 18. srpna zakáže vstup do země Rusům, kterým vydalo schengenská víza. Oznámil to ministr zahraničí Urmas Reinsalu po jednání vlády. Opatření se netýká Rusů, kterým víza vydala jiná členská země EU, dále lidí s trvalým pobytem v Estonsku, návštěv blízkých příbuzných či lidí zaměstnaných v určitých sektorech, například v dopravě.

Plošné pozastavení víz pro ruské občany členskými státy Evropské unie by mohlo být další účinnou sankcí, řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) k debatám, které se aktuálně o vydávání krátkodobých schengenských víz pro občany Ruské federace vedou. Otázku chce otevřít na jednání ministrů zahraničních věcí zemí EU na konci srpna v Praze.

Sankce uvalené na Rusko ztížily turistům z této země cestování. Spousta z nich proto jezdí do Finska, které je jedinou zemí EU, jež s Ruskem sousedí a zároveň nadále vydává ruským občanům turistická víza. Ruští turisté ale začínají Finům vadit, a tak finská opoziční konzervativní strana tento týden navrhla, aby vydávání nových víz bylo zastaveno. V Česku je vydávání víz pro Rusy od začátku března v omezeném režimu, úplne zrušení se však podle informací ministerstva vnitra neplánuje.

Někteří Rusové a Bělorusové žijící na Ukrajině čelí problému –⁠ země je chce pomocí byrokratických pastí dostat pryč. Snaží se tak zbavit lidí, u nichž hrozí kolaborace s invazními silami, a ruší jim legálně získaná víza a povolení k pobytu. Část z nich se přitom postavila proti své zemi původu a pomáhala bránící se Ukrajině. Doma jim proto hrozí za jejich názory stíhání. Ukrajinští představitelé tvrdí, že postupují v souladu se zákonem. Roli mohou hrát i informace tajných služeb o jednotlivcích.

Dočasnou ochranu už v Česku získalo přes 370 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Důvodem k jejímu odmítnutí je dvojí občanství, které úřady prověřují například u některých Ukrajinců romského původu. Podle policie se prokázalo jen v necelých třech procentech těchto případů. Od příštího týdne vznikne jednotná evropská databáze, díky které má být snadnější zjistit, kdo a kde se už registroval.

V Česku už získalo dočasnou ochranu přes 366 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je však jejich aktuální počet zhruba o šestinu nižší. Někteří totiž odcestovali do jiné unijní země, případně se vrátili zpět do své vlasti. Přesná data ale ministerstvo nemá, protože uprchlíci ne vždy dodrží povinnost nahlásit svůj odjezd úřadům. Stává se tak, že stát za ně nadále platí zdravotní pojištění.

Ukrajinský Lvov je důležitým místem pro ty, kdo prchají před válkou, a teď i křižovatka těch, kteří se vracejí zpátky. Nejvíce jich míří na západní Ukrajinu, do měst se tam vrací běžný život. Přes tvrdé boje na východě země začíná na západě obnova toho, co válka zničila. Do země se taky vrátili čeští diplomaté.

Po napadení Ukrajiny Ruskem utekly do Česka stovky Rusů, kteří nesouhlasí s režimem tamního prezidenta Vladimira Putina. Dostali jednorázové tříměsíční vízum, jeho platnost jim ale brzy vyprší. Je to i případ dvou manželských párů z Moskvy. Na Česko mají dlouhodobé vazby, podílejí se na výzkumech o totalitních režimech nebo překládají českou literaturu. Do Ruska se vrátit nemohou. Za jejich postoje by jim hrozilo pronásledování. Pro Reportéry ČT o tom natáčel David Vondráček.

Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) přislíbil, že do konce jednání o přerozdělování uprchlíků mezi kraji nebude dělat ukvapené a unáhlené kroky, k nimž by patřilo uzavření pražského asistenčního centra ve Vysočanech (KACPU). Uvedl to vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Hřib se ohradil, že ukvapené kroky nedělá a zároveň je rád, že stát s hejtmany začal přerozdělování uprchlíků řešit. O uprchlické vlně debatovali politici v Událostech, komentářích. Vláda kvůli ní také schválila prodloužení nouzového stavu do konce června.

Už nejméně pátý den za sebou přespává na hlavním nádraží v Praze téměř pět set romských uprchlíků z Ukrajiny. Většina z nich čeká na vyřízení žádosti o poskytnutí dočasné ochrany. Asistenční centrum u nich totiž prověřuje, zda nemají dvojí občanství, tedy ukrajinské a třeba i maďarské. Policie i primátor tvrdí, že je vše vyřízeno do druhého dne. Praxe je ale jiná, lidé na rozhodnutí čekají i několik dní.