Estonsko do země nepustí Rusy s vízy, které jim samo vydalo

Estonsko s účinností od 18. srpna zakáže vstup do země Rusům, kterým vydalo schengenská víza. Oznámil to ministr zahraničí Urmas Reinsalu po jednání vlády. Opatření se netýká Rusů, kterým víza vydala jiná členská země EU, dále lidí s trvalým pobytem v Estonsku, návštěv blízkých příbuzných či lidí zaměstnaných v určitých sektorech, například v dopravě.

Estonská víza podle nového nařízení sice budou platit, ale na jejich držitele budou uvaleny sankce, a tak jim nebude dovoleno vstoupit do Estonska, vysvětlil ministr. Ze zákazu budou výjimky například pro diplomaty, pracovníky mezinárodní dopravy, pro návštěvy z humanitárních důvodů či pro návštěvy blízkých příbuzných.

Po zrušení leteckého spojení mezi Evropskou unií a Ruskem se autobusy do Pobaltí staly jednou z hlavních cest, jak se Rusové mohou dostat do Evropy. Estonsko chce nyní tuto trasu uzavřít většině Rusů, upozorňuje BBC na svém ruskojazyčném webu.

Zákaz se podle ministra zatím nemá vztahovat na ruské občany, kteří jsou držiteli schengenských víz vydaných jinými státy schengenského prostoru. Případné rozšíření zákazu i na ně má vláda podrobněji posoudit příští týden, kdy ministerstva zahraničí a vnitra mají v tomto směru předložit návrhy.

Estonsko již dříve – jako první v EU – přestalo vydávat Rusům víza za účelem studia. Pokud jde o stávající ruské studenty, kterým povolení k pobytu vyprší dříve, než skončí jejich studia, vláda se rozhodla jim umožnit prodloužit si pobyt o rok. Jde asi o padesátku osob.

Tlak na EU k ukončení turistických víz pro Rusy

Premiérky Estonska a Finska se tento týden rovněž vyslovily pro to, aby Evropa přestala Rusům udělovat turistická víza. Dosud totiž platí, že Rusové mohou na víza udělená například Finskem volně cestovat do většiny z šestadvaceti zemí schengenského prostoru.

Rusové se kvůli sankcím, jimiž EU reagovala na únorovou ruskou invazi na Ukrajinu, nemohou do zemí Evropské unie dostat letecky, ale často jezdí právě do Finska či Estonska, odkud už případně mohou letecky pokračovat do dalších evropských destinací. Proti udělování víz Rusům se vyslovil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nebo šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti). 

Podle stanice BBC se ale novým estonským zákazem pro Rusy prakticky nic nezmění, protože Estonsko přestalo vydávat turistická víza Rusům už v březnu. Pokud estonské úřady zakážou vstup do země Rusům i na víza z jiných zemí, Rusové se do země přesto budou moci dostat přes jiné státy EU. 

Se zákazem nesouhlasí Scholz

Do zemí Evropské unie se občané Ruska mohou dostat přes hranici s Finskem nebo letecky přes Turecko či Srbsko. Vstoupit do EU lze také přes hranici s Lotyšskem, anebo přes Bělorusko do Lotyšska či Litvy.

Vydávání turistických víz dříve omezilo Lotyšsko, Litva, Polsko a Česko. Do Lotyšska se ruský občan může dostat jedině na pohřeb blízkého příbuzného. Mnohé země EU stále přijímají žádosti Rusů o vydání víz, podle cestovních kanceláří je to Řecko, Španělsko, Itálie, Francie, Finsko, Chorvatsko, Kypr, Švýcarsko, Maďarsko, Slovinsko a Rakousko. 

S přístupem Pobaltí nebo Česka ale nesouhlasí část zemí schengenského prostoru. Německý kancléř Olaf Scholz uvedl, že s případným zavedením zákazu vstupu občanů Ruska do Evropské unie nesouhlasí. „Je to Putinova válka. Proto se mi taková myšlenka nelíbí,“ řekl. Dodal, že tresty by měly být namířeny spíše proti těm, kdo v Moskvě o válce rozhodují, než proti všem Rusům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X je zmenšit íránské vojenské kapacity. O explozích na různých místech v zemi informují íránská média.
21:32Aktualizovánopřed 49 mminutami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
14:52Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
11:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
14:34Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 5 hhodinami

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.