Estonsko do země nepustí Rusy s vízy, které jim samo vydalo

Estonsko s účinností od 18. srpna zakáže vstup do země Rusům, kterým vydalo schengenská víza. Oznámil to ministr zahraničí Urmas Reinsalu po jednání vlády. Opatření se netýká Rusů, kterým víza vydala jiná členská země EU, dále lidí s trvalým pobytem v Estonsku, návštěv blízkých příbuzných či lidí zaměstnaných v určitých sektorech, například v dopravě.

Estonská víza podle nového nařízení sice budou platit, ale na jejich držitele budou uvaleny sankce, a tak jim nebude dovoleno vstoupit do Estonska, vysvětlil ministr. Ze zákazu budou výjimky například pro diplomaty, pracovníky mezinárodní dopravy, pro návštěvy z humanitárních důvodů či pro návštěvy blízkých příbuzných.

Po zrušení leteckého spojení mezi Evropskou unií a Ruskem se autobusy do Pobaltí staly jednou z hlavních cest, jak se Rusové mohou dostat do Evropy. Estonsko chce nyní tuto trasu uzavřít většině Rusů, upozorňuje BBC na svém ruskojazyčném webu.

Zákaz se podle ministra zatím nemá vztahovat na ruské občany, kteří jsou držiteli schengenských víz vydaných jinými státy schengenského prostoru. Případné rozšíření zákazu i na ně má vláda podrobněji posoudit příští týden, kdy ministerstva zahraničí a vnitra mají v tomto směru předložit návrhy.

Estonsko již dříve – jako první v EU – přestalo vydávat Rusům víza za účelem studia. Pokud jde o stávající ruské studenty, kterým povolení k pobytu vyprší dříve, než skončí jejich studia, vláda se rozhodla jim umožnit prodloužit si pobyt o rok. Jde asi o padesátku osob.

Tlak na EU k ukončení turistických víz pro Rusy

Premiérky Estonska a Finska se tento týden rovněž vyslovily pro to, aby Evropa přestala Rusům udělovat turistická víza. Dosud totiž platí, že Rusové mohou na víza udělená například Finskem volně cestovat do většiny z šestadvaceti zemí schengenského prostoru.

Rusové se kvůli sankcím, jimiž EU reagovala na únorovou ruskou invazi na Ukrajinu, nemohou do zemí Evropské unie dostat letecky, ale často jezdí právě do Finska či Estonska, odkud už případně mohou letecky pokračovat do dalších evropských destinací. Proti udělování víz Rusům se vyslovil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nebo šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti). 

Podle stanice BBC se ale novým estonským zákazem pro Rusy prakticky nic nezmění, protože Estonsko přestalo vydávat turistická víza Rusům už v březnu. Pokud estonské úřady zakážou vstup do země Rusům i na víza z jiných zemí, Rusové se do země přesto budou moci dostat přes jiné státy EU. 

Se zákazem nesouhlasí Scholz

Do zemí Evropské unie se občané Ruska mohou dostat přes hranici s Finskem nebo letecky přes Turecko či Srbsko. Vstoupit do EU lze také přes hranici s Lotyšskem, anebo přes Bělorusko do Lotyšska či Litvy.

Vydávání turistických víz dříve omezilo Lotyšsko, Litva, Polsko a Česko. Do Lotyšska se ruský občan může dostat jedině na pohřeb blízkého příbuzného. Mnohé země EU stále přijímají žádosti Rusů o vydání víz, podle cestovních kanceláří je to Řecko, Španělsko, Itálie, Francie, Finsko, Chorvatsko, Kypr, Švýcarsko, Maďarsko, Slovinsko a Rakousko. 

S přístupem Pobaltí nebo Česka ale nesouhlasí část zemí schengenského prostoru. Německý kancléř Olaf Scholz uvedl, že s případným zavedením zákazu vstupu občanů Ruska do Evropské unie nesouhlasí. „Je to Putinova válka. Proto se mi taková myšlenka nelíbí,“ řekl. Dodal, že tresty by měly být namířeny spíše proti těm, kdo v Moskvě o válce rozhodují, než proti všem Rusům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 3 mminutami

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
09:08Aktualizovánopřed 9 mminutami

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 10 mminutami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM.
před 37 mminutami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael v pondělí třetím dnem pokračuje v rozsáhlých úderech vůči cílům v Íránu, které společně s USA zahájil v sobotu. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
20:47Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelské údery na Libanon si vyžádaly nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných

Nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných si vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, píše AFP. Podle bilance muselo své domy kvůli úderům opustit na 28 500 lidí. Podle AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu. Teroristické hnutí Hizballáh předtím podle Reuters zaútočilo v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího drony a střelami na izraelské území. Stovky izraelských letadel udeřily v pondělí na cíle v Libanonu a v Íránu současně, dodal později mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled přišel o život.
02:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...