Volodymyr Oleksandrovyč Zelenskyj

Kvůli útoku dronů v přístavu v krymském Sevastopolu Rusko napřed dočasně odstoupilo od obilné dohody, později z podílu na operaci obvinilo Velkou Británii, jejíž velvyslankyni Deborah Bronnertovou si předvolalo ruské ministerstvo zahraničí. Moskva tím dává najevo, jak důležitý je anektovaný Krym pro vůdce Vladimira Putina a jak velkou roli může v dalším vývoji konfliktu hrát.

V Bruselu zasedá Evropská rada, jejím hlavním tématem je hledání shody na společném postupu s cílem snížit ceny energií. Po sedmi hodinách diskuse lídry krátce před půlnocí stále rozdělovala především otázka zastropování ceny plynu spalovaného v elektrárnách a nebylo jasné, zda během noci budou moci oznámit dohodu. Lídři chtějí také projednat další podporu Ukrajině a tlak na Rusko. Na začátku jednání se k nim na dálku připojil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který podle šéfa Evropské rady Charlese Michela pronesl „silnou řeč“.

Letošním laureátem Sacharovovy ceny za svobodu myšlení se stal „statečný ukrajinský lid zastoupený prezidentem, zvolenými lídry a občanskou společností“. Oznámila to předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. Ukrajina se už od konce února brání agresi sousedního Ruska. Metsolaová zdůraznila, že bojuje nejenom za svou vlast, ale také za evropské hodnoty. Prezident Volodymyr Zelenskyj za ocenění poděkoval a uvedl, že země dokazuje své odhodlání bránit svobodu a demokracii každý den na bojišti.

Ukrajinské úřady hlásí exploze v několika regionech země. Ruské invazní síly podle nich podnikly útoky na Kyjev, Charkov, Dnipro i další města. V metropoli mířily na objekty kritické infrastruktury na severovýchodě města, píše agentura Unian. Útok na kyjevské energetické zařízení si vyžádal životy dvou lidí, uvedla městská prokuratura. Další člověk je podle předběžných informací zraněný. Ruské útoky zničily podle Kyjeva už třicet procent ukrajinských elektráren.

Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska tvrdí, že už nemůže nadále platit internetové služby na Ukrajině, a žádá americký Pentagon, aby financování převzal. Informovala o tom stanice CNN na základě dokumentů, k nimž získala přístup, a informaci posléze potvrdil Musk na Twitteru. Ukrajina podle CNN obdržela odhadem dvacet tisíc terminálů potřebných pro fungování připojení k satelitní síti Starlink. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak v reakci na zprávu stanice napsal, že Ukrajina se bude snažit zajistit pokračování služby.

Pražský hrad hostil první summit Evropského politického společenství, na který přicestovali lídři více než čtyř desítek evropských zemí. Státníci hovořili hlavně o dvou velkých tématech. Jedním je mír a bezpečnost, a to nejen v kontextu ruské války proti Ukrajině. Druhým ekonomika s ohledem na energii a klima. Hovořili spolu politici ze zemí Evropské unie i mimounijních, jednali i představitelé některých znesvářených států. Evropské politické společenství by mohlo přežít svůj zrod, již je shoda, že se představitelé států starého kontinentu opět sejdou na jaře v Moldavsku.

Devět prezidentů zemí střední a východní Evropy, včetně Miloše Zemana, ve společném prohlášení odmítlo ruskou anexi ukrajinských území a vyzvalo další členské státy Severoatlantické aliance k „podstatnému zvýšení“ vojenské pomoci Ukrajině. „Neuznáváme a nikdy neuznáme snahy Ruské federace o anexi jakékoliv části ukrajinského území,“ stojí v prohlášení, které zveřejnila kancelář slovenské prezidentky Zuzany Čaputové.

Ruský prezident Vladimir Putin ve středu vyhlásil první vojenskou mobilizaci v Rusku od druhé světové války, ta v následujících dnech vyvolala protesty v desítkách měst po celé zemi a incidenty na vojenských komisariátech. V neděli se konala v hlavním městě regionu Dagestán demonstrace, během níž ruská policie provedla další násilné zatýkání. V pondělí mladý Rus na protest proti mobilizaci v Irkutské oblasti postřelil a těžce zranil odvodového komisaře. Po ohlášení částečné mobilizace zesílily snahy o úprk z Ruska, podle opozičního listu Novaja Gazeta uteklo ze země více než 260 tisíc mužů. Postoje států Evropské unie k jejich přijímání jsou však nejednotné.

Dramatický příběh se šťastným koncem zveřejnila na Twitteru ukrajinská novinářka žijící ve Velké Británii Maria Romanenková. Sedm srílanských studentů medicíny bylo v březnu zajato a údajně mučeno ruskými vojáky v Charkovské oblasti. Po nedávném osvobození území byli zachráněni a dostává se jim řádné lékařské péče, což potvrdil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Lidé, kteří se chtějí rozloučit s královnou Alžbětou II. u její rakve, nyní stráví ve frontě asi deset hodin. Nečekaně je navštívil nový britský král Karel III. spolu se svým starším synem Williamem, novým princem z Walesu. Úřady již dříve vyzvaly další zájemce, aby přišli nejdříve v poledne, protože zájem je stále obrovský a do fronty míří další truchlící. Někteří, kteří panovnici vzdali úctu v noci na sobotu, strávili ve frontě dlouhých 25 hodin. Záchranáři za tři dny ošetřili 710 lidí, kteří čekali ve frontě. Do nemocnice jich odvezli dalších 81. Obávají se, že počty by mohly kvůli velmi chladnému počasí dále stoupat, napsal list The Guardian.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) vyzval v souvislosti se zprávami o nálezu hromadných hrobů v ukrajinském městě Izjum k rychlenému ustanovení zvláštního mezinárodního tribunálu, který bude pracovat na stíhání této agrese. Lipavský to uvedl na Twitteru. Podobné útoky vůči civilnímu obyvatelstvu v 21. století označil za nemyslitelné a odporné a nelze je podle něj přehlížet. Ukrajinská armáda mezitím nadále pokračuje v ofenzivě na severovýchodě. Rusové ale podle britských zpravodajských služeb budou zbývající okupované oblasti v Charkovské oblasti tvrdošíjně bránit.

Většina těl uložených v provizorních hrobech nalezených v ukrajinském Izjumu patří civilistům, oznámila ukrajinská policie. Podle prokuratury nesou některá z exhumovaných těl stopy mučení. OSN do města, které armáda osvobodila od ruských okupačních jednotek minulý týden, plánuje vyslat misi. O nálezu provizorního pohřebiště se zhruba 450 hroby informovala ve čtvrtek ukrajinská policie i prezident Volodymyr Zelenskyj.

Auto s ukrajinským prezidentem mělo v Kyjevě nehodu, Volodymyr Zelenskyj ale nebyl vážně zraněn, informoval v noci na čtvrtek na Facebooku jeho mluvčí Serhij Nykyforov. Příčiny nehody vyšetřuje policie.

Generální štáb ukrajinské armády ve své ranní svodce poprvé informuje o úspěšné ofenzivě ukrajinských jednotek v Charkovské oblasti. Prezident Volodymyr Zelenskyj už ve čtvrtek večer v pravidelném proslovu potvrdil osvobození strategicky důležitého města Balaklija na severovýchodu země. Pozornost se nyní soustřeďuje na strategický Kupjansk. Boje v blízkosti tohoto města potvrdil i představitel Ruskem dosazené správy Charkovské oblasti.

S nastupující premiérkou Velké Británie Liz Trussovou se neočekává změna přístupu Spojeného království k ruské válce na Ukrajině. Pozitivní signály vysílá v tomto směru Londýn i Kyjev. Její jmenování do čela britské vlády však podle událostí minulých měsíců naznačuje, že Moskva z Trussové v Downing Street 10 nadšena nebude.

Ruská invaze na Ukrajinu trvá už více než šest měsíců. V srpnu se okupované zemi dostalo zatím největší vojenské a finanční pomoci ze Západu od začátku konfliktu, k čemuž výrazně přispěly Spojené státy americké. Prezident Joe Biden nejprve nařídil vyčlenit 775 milionů a následně tři miliardy dolarů (celkově 92 miliard korun). Německo uvolnilo 500 milionů eur (12,2 miliardy korun), Kanada 450 milionů kanadských dolarů (8,4 miliardy korun). Peníze na vybavení pro ukrajinskou armádu posílali i Češi, například u příležitosti výročí okupace z roku 1968.

Rusko z Ukrajiny unáší desítky tisíc civilistů a tisíce dětí, snaží se je asimilovat a zbavit kulturní identity. Varovalo před tím ukrajinské ministerstvo pro reintegraci dočasně okupovaných území. V Rusku podle úřadu za tímto účelem vznikla speciální střediska.

Ruská invaze na Ukrajinu se stala událostí, o kterou se zajímají vojenští teoretici po celém světě. Konflikt totiž reálně ukazuje, že některé předpoklady tak úplně nefungují a jiné naopak zabraly nečekaně dobře. Podle analytika Michaela Deppa je vůbec největší výhrou Ukrajiny schopnost kontrolovat digitální příběh, který se o bojích vypráví.

Kvůli požáru, který poškodil elektrické vedení, byly od sítě odpojeny i zbývající dva reaktory Záporožské jaderné elektrárny na jihu Ukrajiny, uvedla státní společnost Enerhoatom, která elektrárnu spravuje. Podle ní zásobování elektrárny energií dál funguje a pracuje se na opětovném připojení jednoho z reaktorů do sítě. Vedení přivádějící energii se podle Reuters podařilo později obnovit, všech šest reaktorů ale zůstává odpojeno. Plánovaná mise Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) bude zahrnovat bezpečností experty, kteří budou mít možnost vyšetřit útoky na zařízení, uvedla agentura Bloomberg s odvoláním na diplomatické zdroje. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že čtvrteční situace hrozila jadernou havárií.

Rusové se chystají odstavit dosud fungující reaktory v Záporožské jaderné elektrárně a odpojit ji od ukrajinské sítě. Kvůli tomu již omezili přístup personálu do elektrárny, na pracoviště směli pouze zaměstnanci, kteří zajišťují provoz jaderných bloků, uvedla ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která za normálních okolností tuto největší jadernou elektrárnu v Evropě spravuje. O situaci po telefonu jednali ruský prezident Vladimir Putin s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

Bojovníci čečenského vůdce Ramzana Kadyrova, takzvaní kadyrovci, jsou součástí ruských invazivních sil od začátku války na Ukrajině. Jsou brutální a účastnili se například i masakrů v Buče, svoje schopnosti ale často nadsazují, aby se tak lépe prodali na sociálních sítích, na nichž často inscenované záběry z válečných zón slouží putinovské propagandě.

Estonsko s účinností od 18. srpna zakáže vstup do země Rusům, kterým vydalo schengenská víza. Oznámil to ministr zahraničí Urmas Reinsalu po jednání vlády. Opatření se netýká Rusů, kterým víza vydala jiná členská země EU, dále lidí s trvalým pobytem v Estonsku, návštěv blízkých příbuzných či lidí zaměstnaných v určitých sektorech, například v dopravě.

Výbuchy, které v úterý otřásly ruským vojenským letištěm na anektovaném Krymu, signalizují začátek ukrajinské protiofenzivy na jihu a novou, kritickou fázi války, která může ovlivnit její konečný výsledek, uvedli pro server Politico pod podmínkou anonymity dva ukrajinští představitelé. Příčina výbuchů zatím není jasná, ukrajinská strana oficiálně jakoukoliv odpovědnost za ně odmítá. Satelitní snímky ukazují několik zničených stíhacích letounů a naznačují cílený útok, což odporuje ruské verzi, že na základně explodovala skladovaná munice.

Ukrajinci se už přes sto šedesát dní brání plnohodnotné ruské pozemní invazi. Strach a vyčerpání z konfliktu jim pomáhá zmírnit smysl pro humor. Vydařené žerty publikují běžní lidé, politici i seriózní média. Zpravodajská agentura Ukrinform dříve dokonce vedla speciální rubriku válečných vtipů. Terčem humoru se stává cokoli od nešikovných ruských vojáků až po šéfa Kremlu Vladimira Putina.