Devět prezidentů zemí střední a východní Evropy, včetně Miloše Zemana, ve společném prohlášení odmítlo ruskou anexi ukrajinských území a vyzvalo další členské státy Severoatlantické aliance k „podstatnému zvýšení“ vojenské pomoci Ukrajině. „Neuznáváme a nikdy neuznáme snahy Ruské federace o anexi jakékoliv části ukrajinského území,“ stojí v prohlášení, které zveřejnila kancelář slovenské prezidentky Zuzany Čaputové.
„Nemůžeme mlčet tváří v tvář očividnému porušování mezinárodního práva Ruskou federací, a proto vydáváme následující prohlášení: Potvrzujeme podporu svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny,“ praví se v dokumentu. Prezidenti devíti členských států Severoatlantické aliance také vyjádřili podporu rozhodnutí bukurešťského summitu NATO z roku 2008 ohledně budoucího členství Ukrajiny v Alianci.
„Podporujeme Ukrajinu v její obraně proti ruské invazi, žádáme, aby se Rusko okamžitě stáhlo ze všech okupovaných území a vyzýváme všechny spojence k podstatnému zvýšení vojenské pomoci Ukrajině. Všichni, kteří páchají zločiny agrese, musí být povoláni k odpovědnosti a čelit spravedlnosti,“ píše se v prohlášení, které kromě Zemana a Čaputové podepsali také prezidenti Estonska, Litvy, Lotyšska, Severní Makedonie, Černé Hory, Polska a Rumunska.
Za nejlepší odpověď na ruskou anexi považuje podporu Kyjeva také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Dobytí Lymanu podle něj ukazuje schopnost ukrajinské armády zatlačit ruské jednotky. To se děje díky odvaze ukrajinských vojáků i dodávkám moderních zbraní ze strany západních zemí, zdůraznil Stoltenberg.
Unie pracuje na nových sankcích
Na dalších sankcích chce v reakci na ruskou eskalaci spolupracovat s unijními partnery francouzský prezident Emmanuel Macron. Zavázal se k tomu v telefonickém rozhovoru s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
Unijní činitelé na začátku týdne hovořili o tom, že pokud se vyjednávání pohne správným směrem, mohly by nové sankce ze strany EU dostat zelenou na neformálním summitu, který se uskuteční v pátek v Praze.
Ministerstva zahraničí Itálie, Německa či Belgie si kvůli anexi předvolala ruské velvyslance. Podle agentur DPA a ANSA se jedná o iniciativu koordinovanou na unijní úrovni. Podle italského ministra životního prostředí Roberta Cingolaniho bude Řím jednat s ruským velvyslancem i o poškození plynovodu Nord Stream.
Zda si ruského velvyslance povolá i české ministerstvo zahraničí, není zatím jasné. Šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) řekl, že Praha koordinuje postup se spojenci. Ruské anexe označil za sprostou krádež území. „Neuznáme jedinou nezákonnou anexi ukrajinského území Ruskem bez ohledu na to, kolik ruských vojáků se bude na území Ukrajiny nacházet,“ uvedl.
Ruský vůdce Vladimir Putin, na jehož rozkaz ruská vojska koncem února vpadla na Ukrajinu, v pátek podepsal smlouvy o připojení čtyř Moskvou okupovaných ukrajinských regionů k Ruské federaci. Šéf Kremlu prohlásil, že Rusko bude anektovaná území hájit „všemi dostupnými prostředky“.
Zelenskyj krátce poté sdělil, že Kyjev nebude s Ruskem jednat, dokud bude v jeho čele Putin, a oznámil, že Ukrajina podává žádost o urychlené přijetí do NATO. Stoltenberg poznamenal, že o členství musí státy Severoatlantické aliance rozhodnout jednomyslně.
Západní představitelé anexi odmítli jako nelegální a odsoudili ji. Prezident Miloš Zeman odsoudil ruskou agresi proti Ukrajině a ruskou krádež ukrajinského území, anexe podle něj nesmí být a nebude uznána, uvedl mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.
