Ruský prezident Vladimir Putin ve středu vyhlásil první vojenskou mobilizaci v Rusku od druhé světové války, ta v následujících dnech vyvolala protesty v desítkách měst po celé zemi a incidenty na vojenských komisariátech. V neděli se konala v hlavním městě regionu Dagestán demonstrace, během níž ruská policie provedla další násilné zatýkání. V pondělí mladý Rus na protest proti mobilizaci v Irkutské oblasti postřelil a těžce zranil odvodového komisaře. Po ohlášení částečné mobilizace zesílily snahy o úprk z Ruska, podle opozičního listu Novaja Gazeta uteklo ze země více než 260 tisíc mužů. Postoje států Evropské unie k jejich přijímání jsou však nejednotné.
Dopady Putinovy mobilizace na ruské obyvatelstvo: protesty, střelba i sílící exodus ze země
Události: Rusové utíkají kvůli mobilizaci ze země (zdroj: ČT24)
Podle agentury Reuters je hněv veřejnosti obzvláště silný v chudých regionech obývaných etnickými menšinami, jako je například Dagestán, převážně muslimský region na severním Kavkaze. Největší akce na protest proti mobilizaci v regionu proběhla v Machačkale, což je hlavní město této ruské autonomní republiky na pobřeží Kaspického moře.
Obyvatelé Machačkaly se v neděli 25. září shromáždili v jejím centru. Podle opozičního webu Meduza šlo především o ženy, mládež a zástupce starší generace. Výzvu k účasti na demonstraci zveřejnil telegramový kanál „Morning Dagestan“, který měl před akcí více než třicet tisíc sledujících.
„Rusko zaútočilo na Ukrajinu, nejsme slepé,“ řekly demonstrující ženy policejním jednotkám a žádaly, aby policie nerušila jejich protest. Jednotky však jejich naléhání nevyslyšely a provedly násilné zatýkání. Několik mužů policie zbila a večer do města dorazila ruská Národní garda.
Podle demonstrujících policie použila paralyzéry a pepřový sprej. Organizace na podporu lidských práv OVD-Info monitorující policejní zásahy uvedla, že je znepokojena záběry tvrdého zatýkání, které z Machačkaly přišly.
Na silnici z Machačkaly do Chasavjurtu se odehrál incident, který donutil policii varovně střílet do vzduchu. Desítky demonstrantů zablokovaly hlavní silnici na protest proti odvodovým komisařům, kteří podle nich povolali k vojenské službě více než sto mužů z jediné osmitisícové vesnice.
Organizace OVD-Info uvedla, že v Machačkale policisté zadrželi nejméně 101 lidí. Protest byl podle ní vzácným případem masového nesouhlasu v obvykle přísně kontrolovaném severokavkazském regionu.
Šéf regionu Sergej Melikov ve snaze rozptýlit hněv veřejnosti v pondělí prohlásil, že na začátku mobilizace došlo k chybám. „Pokud je pravda, že byli mobilizovány osoby, které na seznamu nebyly – včetně studentů, otců s vícero malými dětmi, chlapů, kteří nikdy v životě nedrželi pušku – mělo by to být okamžitě napraveno,“ uvedl na sociální síti Telegram.
Z Dagestánu podle zjištění ruského vydání stanice BBC pocházelo nejméně 301 vojáků, kteří v řadách ruské armády padli na Ukrajině. To je nejvíce ze všech ruských regionů a desetkrát více než z Moskvy, která má přitom pětkrát více obyvatel. Jedná se však o ruské oficiální statistiky, skutečný počet obětí tak může být výrazně vyšší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval ve svém pravidelném večerním videoposelství obyvatele Dagestánu, aby se ruské mobilizaci vzepřeli.
„Vidíme, že lidé, zejména v Dagestánu, začali bojovat o své životy (…) Bojujte za to, abyste neposlali na smrt své děti – všechny, kdo spadají do této zločinné ruské mobilizace,“ uvedl Zelenskyj. Moskva podle něj využívá mobilizaci k vyhlazení původních obyvatel Kavkazu, Sibiře či anektovaného poloostrova Krym.
Na protestech proti mobilizaci bylo zatčeno více než dva tisíce lidí
Rusové proti mobilizaci protestovali i v dalších regionech Ruska. Například v Jakutsku se shromáždilo zhruba čtyři sta lidí, rovněž převážně žen, které protestovaly tradičním jakutským tancem zvaným osuochaj. Podle OVD-Info policie v Jakutsku zatkla nejméně čtyřiadvacet lidí.
Demonstrace se konala také v hlavním městě Kabardsko-balkarské republiky Nalčiku. Před vládní budovou na náměstí se na základě videozáznamů sešlo několik desítek lidí.
Organizace OVD-Info uvedla, že po celém Rusku bylo v uplynulých dnech na protestech proti mobilizaci zatčeno více než dva tisíce lidí, převážně ve velkých městech. Jen v sobotu 24. září policie zatkla přes sedm set demonstrantů, zhruba polovina ze zatčených se účastnila protestu v Moskvě. Z druhého největšího města Petrohradu se na sociálních sítích objevila videa, na nichž muži v uniformách a helmách bijí demonstrující obuškem.
Střelba na odvodového komisaře a pokus o upálení
V Irkutské oblasti na jihovýchodě Sibiře zadržely ruské jednotky v pondělí pětadvacetiletého muže jménem Ruslan Zinin, který na protest proti odvodu střílel na vojenském komisariátu ve městě Usť-Ilimsk. Videozáběry odhalily, že muž střílel na úředníka z bezprostřední blízkosti, zatímco další potenciální odvedenci prchali z místnosti.
Podle svědka muž střílel na komisaře poté, co přednesl povzbudivou řeč, aby šli muži bojovat na Ukrajinu, uvedl list The Guardian. „Nikdo nikam nepůjde,“ řekl dle svědka střelec chvíli před zahájením palby.
Podle zástupce oblastního úřadu ministerstva zdravotnictví je komisař v nemocnici na jednotce intenzivní péče. Stejně tak guvernér irkutského regionu Igor Kobzev na síti Telegram uvedl, že postřelený komisař leží v nemocnici v kritickém stavu. „Nařídil jsem posílit bezpečnostní opatření. Žádám, aby všichni zachovali klid,“ dodal s tím, že pachatel bude potrestán.
Další pondělní incident se odehrál na autobusovém nádraží ve městě Rjazaň, asi 185 kilometrů východně od Moskvy, kde se ruský občan pokusil na protest proti mobilizaci zapálit.
Deník Novaja Gazeta zveřejnil záběry z bezpečnostní kamery, na kterých se muž polil neznámou tekutinou a zapálil se. Při incidentu se podle svědka muž začal smát a křičel, že se nechce účastnit „speciální vojenské operace“, jak Moskva oficiálně svou invazi na Ukrajinu nazývá.
Podle serveru YA62.ru má muž drobná poranění, regionální verze listu Novaja Gazeta však psala o popáleninách na devadesáti procentech těla.
V zemi od počátku letošní ruské invaze na Ukrajinu také došlo k nejméně čtyřiapadesáti žhářským útokům na budovy vojenské správy, za posledních pět dní jich bylo sedmnáct.
ISW: Putin nedokázal obyvatele připravit na válku, protesty tento fakt odráží
Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) protesty a odpor proti mobilizaci odrážejí Putinovy opakované neúspěchy připravit své obyvatelstvo na válku. Ruští vysocí představitelé se podle ISW vysmívali myšlence napadení Ukrajiny až do začátku samotné invaze.
„Putin se nijak nesnažil obyvatelstvo připravit na válku – očividně i někteří ruští vojáci zapojení do invaze byli překvapeni, když to, co považovali za vojenské cvičení, se ukázalo jako skutečný útok,“ uvádí Institut v pondělním hodnocení ruské útočné kampaně.
Od vyhlášení mobilizace z Ruska uteklo přes 260 tisíc mužů
Od začátku letošní ruské invaze na Ukrajinu zemi opustily desetitisíce lidí, exodus po ohlášení mobilizace ještě zesílil. Podle opozičního listu Novaja Gazeta od středečního vyhlášení částečné mobilizace do sobotní noci uprchlo z Ruska 261 tisíc mužů. List se odvolává na zdroj blízký Kremlu, který cituje statistiky tajné služby FSB.
Zdroj však podle listu vyjádřil jistou nedůvěru k těmto údajům s ohledem na to, že pohraniční služba FSB dříve nebyla schopna zpracovávat data o přeshraničním pohybu takto rychle – na jaře se snažila spoléhat na data mobilních operátorů, která však přicházejí s určitým zpožděním.
Atmosféra je ale nyní podle zdroje taková, že takzvaní „silovici“ se snaží Putina přesvědčit, aby hranice uzavřel „než bude pozdě“. Jiný zdroj však podle listu tvrdil, že návrh na uzavření hranic se zatím neobjevil. Novinářka webu Meduza Farida Rustamová s odvoláním na tři zdroje uvedla, že Putin po vyhlášení mobilizace odjel na týden odpočinout si do Valdaje.
Některá ruská média citovala zdroje, podle nichž ruské úřady uzavřou hranice pro osoby v branném věku již po „referendech“ o připojení k Rusku na okupovaných územích, k čemuž by tak mělo dojít v úterý 27. září.
Situace se ale podle opozičního serveru Meduza může změnit, pokud nastane hromadný exodus z Ruska. Deník také připomněl, že některým ruským občanům, na něž se vztahuje mobilizace a kteří se pokoušejí zemi opustit, začali na hranicích vydávat oznámení, že jim je na základě rozhodnutí vojenské správy zakázáno vycestovat.
Také nejmenované zdroje podle ruského serveru The Bell z leteckého průmyslu uvedly, že na seznamech rozeslaných na letiště jsou lidé, na jejichž jména úřady vypsaly předvolání k odvodové komisi nebo povolávací rozkazy. Takový seznam podle informací serveru Fontanka.ru dostala pohraniční služba na petrohradském letišti Pulkovo.
Mluvčí Kremlu Dimitrij Peskov však v pondělí oznámil, že žádné rozhodnutí o uzavření hranic zatím přijato nebylo. „Nic o tom nevím, v tuto chvíli nepadlo žádné rozhodnutí,“ uvedl na tiskové konferenci v odpovědi na dotaz, zda Moskva uzavře hranice, nebo v některých regionech vyhlásí stanné právo.
Peskov na tiskové konferenci také oznámil, že Kreml očekává nápravu všech chyb, které při odvodech nastaly. O povaze těchto chyb se mluvčí prezidenta přesněji nezmínil. „Jsou případy, kdy byl dekret (prezidenta Putina o částečné mobilizaci) porušen,“ připustil. Podle agentury Reuters se v otázce jednalo o chybně podaný povolávací rozkaz.
Rovněž někteří prokremelští činitelé v uplynulých dnech kritizovali údajné zmatky, které mobilizaci doprovázejí – například předsedkyně horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková.
Rozdílné postoje k přijímání prchajících Rusů
Podle čtvrtečního vyjádření mluvčí Evropské komise je rozhodnutí, zda vpustit na své území lidi prchající z Ruska, na členských státech Evropské unie. Unijní státy by podle ní měly zaručit vstup lidem žádajícím v EU o azyl a jejich žádosti pak individuálně posoudit.
Pobaltské země už ve středu vyhlásily, že Rusům prchajícím před mobilizací útočiště poskytovat nebudou. Postoj sdílí také Slovensko, které podle mluvčí ministerstva zahraničí Juraje Tomagy nehodlá občanům Ruska, kteří prchají před částečnou mobilizací nebo jiným pronásledováním ze strany režimu, vydávat humanitární víza.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) ve čtvrtek uvedl, že Rusové, kteří ze země utíkají kvůli tomu, že se chtějí vyhnout mobilizaci, nesplňují v České republice podmínky pro udělení humanitárního víza.
„Cílem nemůže být, aby se v České republice hromadili dezertéři. Šlo by i o bezpečnostní riziko,“ prohlásil v pondělí šéf české diplomacie. Podle něj hrozí, že by mezi utečenci byli ruští agenti. „A já dlouhodobě a úspěšně pracuji na tom, aby se vliv ruských tajných služeb v Evropě snižoval,“ dodal.
Podle Lipavského Česko dodržuje veškeré mezinárodněprávní závazky, nicméně povinností státu není udělit vízum každému, kdo o něj požádá. „Naopak o azyl si může na území EU požádat každý. Dostane ho ten, kdo na něj má podle mezinárodního práva nárok,“ vysvětlil ministr.
Prezident Miloš Zeman však s ministrem zahraničí nesouhlasí. „Myslím, že těmto lidem, podobně jako ukrajinským uprchlíkům, bychom víza dávat měli,“ konstatoval v nedělním rozhovoru prezident pro televizní stanici CNN Prima News. Podle něj prchající Rusové nejsou bezpečnostním rizikem.
Německo je podle ministryně vnitra Nancy Faeserové připraveno dezertéry z ruské armády přijmout. Stejně tak ministr spravedlnosti Marco Buschmann potvrdil, že Rusové prchající ze své země jsou v Německu vítáni.
„Mnoho Rusů zjevně opouští svou vlast: Kdo nenávidí cestu, kterou zvolil Putin, a miluje liberální demokracii, je v Německu srdečně vítán,“ napsal na svém twitterovém účtu Buschmann.
Oba ministři se vyjádřili pro přijímání Rusů den poté, co ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci rezervistů. Faeserová zdůraznila, že Rusové prchající před vojnou jsou „ohroženi vážným útlakem“. „Ten, kdo se odvážně staví proti Putinovi, a vystavuje se tak velkému nebezpečí, může v Německu žádat o politický azyl,“ ujistila.