Takové excesy jsou naprosto nepřijatelné, kritizovala okolnosti mobilizace ruská zákonodárkyně

Kritické reakce na částečnou mobilizaci, kterou vyhlásil šéf Kremlu Vladimir Putin, nezůstaly v ruském prostředí bez odezvy. Ke stížnostem se vyjádřili dva vysoce postavení zákonodárci, kteří přitom patří mezi blízké spojence Putina. Podle nich se mají regionální úředníci situací důkladně zabývat a urychleně vyřešit excesy, jež vyvolaly hněv veřejnosti. Informovala o tom agentura Reuters.

Mobilizace zapříčinila v ruských městech protesty a mnoho lidí začalo utíkat do sousedních států, což způsobilo dlouhé fronty na hranicích. Objevily se zprávy, že předvolání na vojenskou správu dostávají lidé bez předchozí vojenské zkušenosti. To je v rozporu s tím, co tvrdil Putin a ministr obrany Sergej Šojgu – a sice, že mobilizace se týká lidí s určitou vojenskou specializací či bojovou zkušeností.

To přimělo dva politiky k tomu, aby veřejně vyjádřili své znepokojení. Předsedkyně horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková uvedla, že si je vědoma zpráv o povolávání mužů, kteří by neměli být způsobilí k odvodu. „Takové excesy jsou naprosto nepřijatelné. A považuji za naprosto správné, že ve společnosti vyvolávají ostrou reakci,“ uvedla politička na platformě Telegram, kde zároveň vyzvala oblastní gubernátory, aby zajistili, že částečná mobilizace bude v „plném souladu s nastíněnými kritérii“.

„Pokud se stane chyba, je nezbytné ji napravit,“ napsal na Telegramu předseda dolní komory ruského parlamentu Vjačeslav Volodin. Zároveň přislíbil, že úřady budou na odvolání lidí reagovat.

Šojgu už dříve uvedl, že mobilizace se týká tří set tisíc lidí. Některá nezávislá ruská média mezitím napsala, že se Moskva snaží povolat do zbraně přes milion lidí. Kreml tuto informaci popřel, připomíná Reuters. Ruské bezpečnostní složky podle ochránců lidských práv zatkly už přes dva tisíce lidí, kteří proti mobilizaci tento týden protestovali. 

Podle nezávislého běloruského novináře Tadeusze Giczana se stává nejproblematičtějším ruským regionem Dagestánská republika u Kaspického moře. Při nedělních protestech se tamní obyvatelé sešli na protest proti mobilizaci na dálnici mezi Chasavjurtem a Machačkalou poblíž vesnice Endirei. Demonstranty měla rozehnat střelba.

Ruskou mobilizaci sleduje i Ukrajina a Západ

Mobilizací se zabývají ve svých nejnovějších zprávách o vývoji ruské invaze na Ukrajinu rovněž britské ministerstvo obrany, americký Institut pro studium války (ISW) a ukrajinský generální štáb. Ten ve své svodce píše, že se ruské velení na okupovaných ukrajinských územích snaží omezit práva ruských vojáků, kteří podepsali krátkodobé smlouvy.

„V jednotkách okupantů v Záporožské oblasti bylo oznámeno…, že doba pobytu v bojové zóně od nynějška závisí na rozhodnutí velení,“ píše ukrajinský štáb. Částečná mobilizace podle něj vedla ke zpoždění dovolených a výplat, což zhoršilo morálku u vojáků.

Britské ministerstvo obrany si všímá výzvy ruského poslance Alexandra Chinštejna k rozšíření mobilizace na ruskou Národní gardu, zvanou Rosgvardija. Její jednotky podle Londýna sehrály důležitou roli v bojovém i týlovém zabezpečení invazních sil na Ukrajině a nyní figurují v hlasování, které proruské úřady na okupovaných ukrajinských územích nazývají „referendy o připojení k Rusku“. Kyjev a Západ tyto plebiscity neuznávají. Pseudoreferenda jsou v rozporu s ukrajinským i mezinárodním právem.

„Tyto síly jsou určeny k využití v domácích bezpečnostních rolích a zajištění kontinuity Putinova režimu. Na intenzivní boje, které na Ukrajině zažily, byly obzvláště špatně připraveny,“ domnívá se britské ministerstvo obrany. „S požadavkem potlačit rostoucí domácí disent v Rusku a také operační úkoly na Ukrajině je Rosgvardija velmi pravděpodobně pod zvláštním tlakem,“ dodalo ministerstvo. Podle něho je možné, že úřady mobilizaci využijí k i posílení Rosgvardije.

ISW se zabývá skandály kolem zpráv o mobilizaci ruských občanů, kteří nejsou způsobilí vojenské služby. Analytici institutu vidí možnou příčinu problému v tom, že úřady pověřené povoláním lidí do vojenské služby se snaží zajistit spíše početní stavy než bojovou kvalitu personálu.

„Místní vojenští komisaři plní mobilizační rozkazy způsobem, který naznačuje možný rozpor mezi pokyny ruského ministra obrany Sergeje Šojgua pro částečnou mobilizaci a požadavky na spěch ruského prezidenta Vladimira Putina,“ píše ISW. Zprávy o chaotické distribuci předvolání na vojenskou správu podle něj naznačují, že úředníci cítí značný tlak na co nejrychlejší provedení mobilizace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Brazilský Kongres schválil návrh zákona, který by Bolsonarovi zkrátil vězení

Brazilský Kongres v noci na čtvrtek schválil návrh zákona o snížení trestu pro exprezidenta Jaira Bolsonara. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si za plánování státního převratu odpykává trest 27 let a tři měsíce vězení, který by se nově mohl zkrátit na dva roky a čtyři měsíce. Zákon ale může ještě vetovat současná hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva.
01:51AktualizovánoPrávě teď

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 3 hhodinami

USA a Rusko budou o víkendu jednat na Floridě, píše Politico

Vyjednávači USA a Ruska se o víkendu sejdou v Miami na Floridě, aby projednali možnou cestu k míru v rusko-ukrajinském konfliktu, uvádí americký portál Politico s odvoláním na dva své zdroje. Součástí ruské delegace bude prý Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic a předním ruským vyjednávačem pro Ukrajinu. Očekává se, že americké zástupce povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 4 hhodinami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 5 hhodinami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 5 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 6 hhodinami
Načítání...