Takové excesy jsou naprosto nepřijatelné, kritizovala okolnosti mobilizace ruská zákonodárkyně

Kritické reakce na částečnou mobilizaci, kterou vyhlásil šéf Kremlu Vladimir Putin, nezůstaly v ruském prostředí bez odezvy. Ke stížnostem se vyjádřili dva vysoce postavení zákonodárci, kteří přitom patří mezi blízké spojence Putina. Podle nich se mají regionální úředníci situací důkladně zabývat a urychleně vyřešit excesy, jež vyvolaly hněv veřejnosti. Informovala o tom agentura Reuters.

Mobilizace zapříčinila v ruských městech protesty a mnoho lidí začalo utíkat do sousedních států, což způsobilo dlouhé fronty na hranicích. Objevily se zprávy, že předvolání na vojenskou správu dostávají lidé bez předchozí vojenské zkušenosti. To je v rozporu s tím, co tvrdil Putin a ministr obrany Sergej Šojgu – a sice, že mobilizace se týká lidí s určitou vojenskou specializací či bojovou zkušeností.

To přimělo dva politiky k tomu, aby veřejně vyjádřili své znepokojení. Předsedkyně horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková uvedla, že si je vědoma zpráv o povolávání mužů, kteří by neměli být způsobilí k odvodu. „Takové excesy jsou naprosto nepřijatelné. A považuji za naprosto správné, že ve společnosti vyvolávají ostrou reakci,“ uvedla politička na platformě Telegram, kde zároveň vyzvala oblastní gubernátory, aby zajistili, že částečná mobilizace bude v „plném souladu s nastíněnými kritérii“.

„Pokud se stane chyba, je nezbytné ji napravit,“ napsal na Telegramu předseda dolní komory ruského parlamentu Vjačeslav Volodin. Zároveň přislíbil, že úřady budou na odvolání lidí reagovat.

Šojgu už dříve uvedl, že mobilizace se týká tří set tisíc lidí. Některá nezávislá ruská média mezitím napsala, že se Moskva snaží povolat do zbraně přes milion lidí. Kreml tuto informaci popřel, připomíná Reuters. Ruské bezpečnostní složky podle ochránců lidských práv zatkly už přes dva tisíce lidí, kteří proti mobilizaci tento týden protestovali. 

Podle nezávislého běloruského novináře Tadeusze Giczana se stává nejproblematičtějším ruským regionem Dagestánská republika u Kaspického moře. Při nedělních protestech se tamní obyvatelé sešli na protest proti mobilizaci na dálnici mezi Chasavjurtem a Machačkalou poblíž vesnice Endirei. Demonstranty měla rozehnat střelba.

Ruskou mobilizaci sleduje i Ukrajina a Západ

Mobilizací se zabývají ve svých nejnovějších zprávách o vývoji ruské invaze na Ukrajinu rovněž britské ministerstvo obrany, americký Institut pro studium války (ISW) a ukrajinský generální štáb. Ten ve své svodce píše, že se ruské velení na okupovaných ukrajinských územích snaží omezit práva ruských vojáků, kteří podepsali krátkodobé smlouvy.

„V jednotkách okupantů v Záporožské oblasti bylo oznámeno…, že doba pobytu v bojové zóně od nynějška závisí na rozhodnutí velení,“ píše ukrajinský štáb. Částečná mobilizace podle něj vedla ke zpoždění dovolených a výplat, což zhoršilo morálku u vojáků.

Britské ministerstvo obrany si všímá výzvy ruského poslance Alexandra Chinštejna k rozšíření mobilizace na ruskou Národní gardu, zvanou Rosgvardija. Její jednotky podle Londýna sehrály důležitou roli v bojovém i týlovém zabezpečení invazních sil na Ukrajině a nyní figurují v hlasování, které proruské úřady na okupovaných ukrajinských územích nazývají „referendy o připojení k Rusku“. Kyjev a Západ tyto plebiscity neuznávají. Pseudoreferenda jsou v rozporu s ukrajinským i mezinárodním právem.

„Tyto síly jsou určeny k využití v domácích bezpečnostních rolích a zajištění kontinuity Putinova režimu. Na intenzivní boje, které na Ukrajině zažily, byly obzvláště špatně připraveny,“ domnívá se britské ministerstvo obrany. „S požadavkem potlačit rostoucí domácí disent v Rusku a také operační úkoly na Ukrajině je Rosgvardija velmi pravděpodobně pod zvláštním tlakem,“ dodalo ministerstvo. Podle něho je možné, že úřady mobilizaci využijí k i posílení Rosgvardije.

ISW se zabývá skandály kolem zpráv o mobilizaci ruských občanů, kteří nejsou způsobilí vojenské služby. Analytici institutu vidí možnou příčinu problému v tom, že úřady pověřené povoláním lidí do vojenské služby se snaží zajistit spíše početní stavy než bojovou kvalitu personálu.

„Místní vojenští komisaři plní mobilizační rozkazy způsobem, který naznačuje možný rozpor mezi pokyny ruského ministra obrany Sergeje Šojgua pro částečnou mobilizaci a požadavky na spěch ruského prezidenta Vladimira Putina,“ píše ISW. Zprávy o chaotické distribuci předvolání na vojenskou správu podle něj naznačují, že úředníci cítí značný tlak na co nejrychlejší provedení mobilizace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se trestu vyhnula díky ústupkům, které učinila. Američtí představitelé pokutu odsoudili, mezi jiným viní Unii z toho, že tím „útočí na americký lid" a snaží se tak „dotovat svůj kontinent brzděný vlastními dusivými regulacemi“.
13:10Aktualizovánopřed 4 mminutami

Burkina Faso propustila vězněného Čecha

Osm zaměstnanců mezinárodní nevládní organizace INSO, včetně českého občana, kteří byli v uplynulých měsících zadrženi v Burkina Fasu a nařčeni ze špionáže, bylo propuštěno na konci října, napsala s odvoláním na prohlášení organizace agentura AFP. V Nizozemsku sídlící INSO poskytuje bezpečnostní analýzy humanitárním organizacím působícím v regionu.
17:23Aktualizovánopřed 36 mminutami

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 1 hhodinou

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
11:38Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Jednota USA a Evropy je klíčová pro podporu Ukrajiny, řekl Macron v Číně

Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl na návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel už předtím napsal, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
před 3 hhodinami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
13:34Aktualizovánopřed 4 hhodinami

BBC: V Gruzii rozháněli demonstranty toxickou látkou. Tbilisi stanici zažaluje

Slovy o „provokaci plánované zahraničními zpravodajskými službami“ reagovala vládnoucí strana Gruzínský sen na článek BBC, který mluví o použití chemické zbraně z první světové války proti demonstrantům ze strany tamních bezpečnostních složek. Strana již avizovala žalobu na britský server. Ten díky sesbíraným svědectvím popsal i následky použití dráždivé substance – pálení očí či zvracení měly trvat týdny.
před 4 hhodinami
Načítání...