V okupovaných částech Ukrajiny se konají „referenda“ o připojení k Moskvě, Rusové podle Kyjeva nutí obyvatele k účasti

2 minuty
Události: Okupační správy pořádají v částech Ukrajiny nezákonná „referenda“
Zdroj: ČT24

V Moskvou okupovaných částech Ukrajiny se konají pseudoreferenda o připojení k Rusku. Západní země už při oznámení o jejich konání v úterý uvedly, že jejich výsledky neuznají, považují je za krok Moskvy k anexi dalšího ukrajinského území. Tato „referenda“ jsou v rozporu s ukrajinským i mezinárodním právem. Ukrajinské úřady uvádějí, že okupanti nutí obyvatele k účasti.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Pseudoreferenda se konají až do úterý v „Doněcké lidové republice (DNR)“ a „Luhanské lidové republice (LNR)“, samozvaných pseudostátních útvarech, které v roce 2014 vyhlásily Ruskem koordinované síly a Moskva je těsně před začátkem letošní plnohodnotné pozemní invaze uznala. Konají se i v částech Záporožské a Chersonské oblasti okupovaných ruskou armádou. Okupanti do nich „začlenili“ i části dalších oblastí, které nyní drží.

V regionech ovládaných organizacemi DNR a LNR mají hlasovací lístky podle médií jedinou otázku – zda se začlenit do Ruské federace, na kterou je možné odpovědět ano, nebo ne. V Chersonské a Záporožské oblasti se žádá odpověď na tři dotazy – zda je hlasující pro odtržení od Ukrajiny, pro vytvoření nezávislého státu a pro připojení k Ruské federaci.

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která sleduje průběh voleb, uvedla, že výsledky nynějších hlasování nebudou z právního hlediska platné, protože jsou v rozporu s ukrajinskými zákony i mezinárodním právem a konají se v oblastech, kde není bezpečno. Značná část obyvatel těchto území navíc kvůli válce uprchla a ti, kteří zůstali a vystupují proti ruské okupaci, jsou podle dostupných zpráv trestáni.

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) připomnělo, že Moskva už léta vydává ukrajinským občanům žijícím na územích pod nadvládou organizací DNR a LNR ruské pasy. Od února Kreml podle západních odhadů deportoval do Ruska asi 1,6 milionu ukrajinských občanů a zároveň na ukrajinské území dopravil autobusy ruské občany. Moskva rovněž zachytila osobní a biometrické údaje statisíců Ukrajinců v takzvaných „filtračních táborech“, což podle odborníků otevírá prostor pro manipulaci s hlasovacími lístky.

Rusko má za sebou jen malou historii svobodných a spravedlivých voleb, naopak běžně se v nich například falšují hlasovací lístky a voliči jsou zastrašováni, poznamenala RFE/RL.

Ukrajinské úřady: Okupanti nutí obyvatele k účasti

První čtyři dny budou členové „volebních komisí“ navštěvovat domácnosti místních obyvatel, popsal nezávislý server Meduza a ruskojazyčný web stanice BBC. Poslední den budou podle nich otevřené také volební místnosti. Okupační úřady to zdůvodňují údajnou obavou o bezpečnost obyvatel, z nichž mnozí budou muset volit v osadách nacházejících se u frontové linie. Podle ukrajinských úřadů i snímků v ruských médiích ale chodí úředníci okupační správy od dveří ke dveřím s přenosnými volebními urnami, aby přiměli lidi hlasovat.

„Podle dostupných informací vytvářejí okupanti ozbrojené skupiny, které obcházejí domy a nutí lidi k účasti na pseudoreferendu,“ uvedl šéf Luhanské oblasti Serhij Hajdaj. Lidé jsou podle něj nuceni vyplňovat „kusy papíru“ bez soukromí v kuchyních a na dvorech obytných domů, přičemž města jsou uzavřena, aby nemohli odejít a vyhnout se hlasování.

Ve městě Starobilsk okupační úřady až do úterý zakázaly obyvatelům opustit město a vyslaly ozbrojené skupiny, které prohledávaly domy a nutily lidi, aby se zúčastnili referenda, sdělil Hajdaj. V některých firmách podle něj „ti, kteří se hlasování nezúčastní, budou automaticky propuštěni z práce“. 

„Teď by bylo pro obyvatele Chersonu nejlepší neotevírat dveře,“ uvedl na platformě Telegram Jurij Sobolevskyj, ukrajinský místopředseda Chersonské oblastní rady. 

Z centra Melitopolu v okupované části Záporožské oblasti byl v pátek ráno hlášen výbuch. Starosta města Ivan Fedorov, který je loajální vůči Kyjevu, na Telegramu uvedl, že „lidé se bojí vycházet z domu“. „Takový strach se okupantům hodí – potřebují, aby všichni zticha seděli doma,“ sdělil.

Také poradce starosty Mariupolu Petro Andrjuščenko podle stanice CNN obvinil proruské síly z využívání nátlakových taktik. „Hlavním prostředkem je podomní agitace,“ napsal na sociální síti telegram Andrjuščenko. „Komise se skládá ze dvou lidí s volební urnou a hlasovacími lístky a dvou ozbrojených mužů,“ uvedl. „Klepou na dveře bytů/domů, nutí sousedy, aby přiměli lidi přijít ke komisi. Nátlak, nátlak a ještě větší nátlak. Ve skutečnosti nabízejí říci ,ano‘ nebo ,ne‘ přímo do hlavně pistole,“ tvrdí poradce starosty.

Starosta Melitopolu: Okupanti točili ve městě propagandistická videa o „podpoře“ anexe

Ukrajinská agentura Unian mezitím napsala, že do Melitopolu okupační úřady přivezly dav z poloostrova Krym, který Moskva nelegálně anektovala už v roce 2014, aby natočil propagandistické klipy o údajné podpoře obyvatelstva „referenda“ o připojení k Rusku.

Odkázala se přitom na exilového starostu Fedorova, podle něhož okupanti před několika dny natočili reportáž, v níž lidé v ulicích vyjadřovali podporu Rusku – mluvili však s přízvukem a nebyli prý z Melitopolu.

Kromě toho se podle Fedorova objevují první zprávy o tom, že obyvatelé Melitopolu úředníkům obcházejícím byty neotevírají a nereagují na jejich výzvy. „Můžeme tak potvrdit, že toto referendum je podvod,“ uvedl Fedorov. 

„Místním obyvatelům jsou slibovány peněžní odměny a vybavení domácnosti za poskytnutí pasových údajů a získání občanství Ruské federace,“ uvedl v pátek podle The Guardian také tajemník záporožské městské rady Anatolij Kurtev. 

Okupanti: Donbas je Rusko

Šéf organizace DNR Denis Pušilin označil falešné referendum za „vyvrcholení naší společné těžké cesty“. Podle agentury TASS poděkoval všem „za jejich odvahu, nezničitelnou statečnost a víru v naši velkou vlast“. „Hlas každého z vás potvrdí pravdu: Donbas je Rusko,“ dodal.

„Jako hlava republiky na základě výsledků referenda požádám ruského prezidenta Vladimira Putina, aby zvážil otázku našeho připojení k Ruské federaci v souladu s postupem stanoveným ruskými zákony,“ řekl v ruské státní televizi šéf organizace LNR Leonid Pasečnik.

Předseda ruské Státní dumy Vjačeslav Volodin vzkázal obyvatelům Moskvou okupovaných území, aby „hlasovali svobodně a ničeho se nebáli“. „Rozhodněte se stát se součástí Ruské federace, my vás podpoříme.“

Záminka pro anexi

Hlasování se koná na asi patnácti procentech ukrajinského území. Očekává se, že údajné výsledky budou ve prospěch připojení k Rusku. Podle vlády v Kyjevě chce Kreml výsledky využít k tomu, aby doložil údajnou podporu mezi lidmi k odtržení těchto území od Ukrajiny a využilo je jako záminku k anexi.

Podobně to udělal v roce 2014 na Krymu. Mezinárodní společenství anexi tohoto ukrajinského poloostrova neuznalo.

Ukrajinské úřady také poukazují na to, že pokud Rusko oblasti, kde se pseudoreferenda konají, prohlásí za součást svého území, může ukrajinskou snahu je osvobodit označit za útok na své území. „Pak budou moci bojovat bez jakýchkoliv omezení,“ řekl k tomu ukrajinský šéf Luhanské oblasti Serhij Hajdaj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...