V okupovaných částech Ukrajiny se konají „referenda“ o připojení k Moskvě, Rusové podle Kyjeva nutí obyvatele k účasti

Události: Okupační správy pořádají v částech Ukrajiny nezákonná „referenda“ (zdroj: ČT24)

V Moskvou okupovaných částech Ukrajiny se konají pseudoreferenda o připojení k Rusku. Západní země už při oznámení o jejich konání v úterý uvedly, že jejich výsledky neuznají, považují je za krok Moskvy k anexi dalšího ukrajinského území. Tato „referenda“ jsou v rozporu s ukrajinským i mezinárodním právem. Ukrajinské úřady uvádějí, že okupanti nutí obyvatele k účasti.

On-line přenos

Rusko-ukrajinská válka (září 2022)

  • 0:06

    On-line přenos pro tuto chvíli končí. Pokračovat bude v sobotu 1. října Děkujeme za pozornost.

  • 23:16

    Spojené státy v tuto chvíli nevidí potřebu urychleného procesu přistoupení Ukrajiny k NATO, uvedl poradce amerického prezidenta Joea Bidena pro národní bezpečnost Jake Sullivan. "Náš názor je, že Ukrajině můžeme nejlépe pomoci praktickou podporou na místě. A že proces v Bruselu by měl být zahájen jindy," řekl Sullivan. Zároveň zdůraznil, že všechna rozhodnutí ohledně členství v NATO jsou věcí kandidátů vstupu a členů aliance.

  • 22:15

    Ruská plynárenská společnost Gazprom sdělila Moldavsku, že v říjnu sníží dodávky zemního plynu do této země o 30 procent. Uvedl to moldavský vicepremiér a ministr infrastruktury Andrei Spinu. Moldavská prezidentka Maia Sanduová již začátkem týdne varovala, že Gazprom by mohl od začátku října dodávky plynu do Moldavska snížit, nebo dokonce zcela zastavit. Upozornila rovněž, že podle smlouvy by Moldavsko mělo od začátku října dostávat ruský plyn za výrazně nižší ceny.

    Moldavsko, které je na ruském plynu silně závislé, patří mezi nejchudší země v Evropě. Prudký nárůst cen plynu po začátku ruské invaze na Ukrajinu v zemi vyvolal politické napětí. Šéf moldavské plynárenské společnosti Moldovagaz Vadim Ceban v pátek uvedl, že firma uhradila Gazpromu chybějící část platby za zářijové dodávky plynu.

Pseudoreferenda se konají až do úterý v „Doněcké lidové republice (DNR)“ a „Luhanské lidové republice (LNR)“, samozvaných pseudostátních útvarech, které v roce 2014 vyhlásily Ruskem koordinované síly a Moskva je těsně před začátkem letošní plnohodnotné pozemní invaze uznala. Konají se i v částech Záporožské a Chersonské oblasti okupovaných ruskou armádou. Okupanti do nich „začlenili“ i části dalších oblastí, které nyní drží.

V regionech ovládaných organizacemi DNR a LNR mají hlasovací lístky podle médií jedinou otázku – zda se začlenit do Ruské federace, na kterou je možné odpovědět ano, nebo ne. V Chersonské a Záporožské oblasti se žádá odpověď na tři dotazy – zda je hlasující pro odtržení od Ukrajiny, pro vytvoření nezávislého státu a pro připojení k Ruské federaci.

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která sleduje průběh voleb, uvedla, že výsledky nynějších hlasování nebudou z právního hlediska platné, protože jsou v rozporu s ukrajinskými zákony i mezinárodním právem a konají se v oblastech, kde není bezpečno. Značná část obyvatel těchto území navíc kvůli válce uprchla a ti, kteří zůstali a vystupují proti ruské okupaci, jsou podle dostupných zpráv trestáni.

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) připomnělo, že Moskva už léta vydává ukrajinským občanům žijícím na územích pod nadvládou organizací DNR a LNR ruské pasy. Od února Kreml podle západních odhadů deportoval do Ruska asi 1,6 milionu ukrajinských občanů a zároveň na ukrajinské území dopravil autobusy ruské občany. Moskva rovněž zachytila osobní a biometrické údaje statisíců Ukrajinců v takzvaných „filtračních táborech“, což podle odborníků otevírá prostor pro manipulaci s hlasovacími lístky.

Rusko má za sebou jen malou historii svobodných a spravedlivých voleb, naopak běžně se v nich například falšují hlasovací lístky a voliči jsou zastrašováni, poznamenala RFE/RL.

Ukrajinské úřady: Okupanti nutí obyvatele k účasti

První čtyři dny budou členové „volebních komisí“ navštěvovat domácnosti místních obyvatel, popsal nezávislý server Meduza a ruskojazyčný web stanice BBC. Poslední den budou podle nich otevřené také volební místnosti. Okupační úřady to zdůvodňují údajnou obavou o bezpečnost obyvatel, z nichž mnozí budou muset volit v osadách nacházejících se u frontové linie. Podle ukrajinských úřadů i snímků v ruských médiích ale chodí úředníci okupační správy od dveří ke dveřím s přenosnými volebními urnami, aby přiměli lidi hlasovat.

„Podle dostupných informací vytvářejí okupanti ozbrojené skupiny, které obcházejí domy a nutí lidi k účasti na pseudoreferendu,“ uvedl šéf Luhanské oblasti Serhij Hajdaj. Lidé jsou podle něj nuceni vyplňovat „kusy papíru“ bez soukromí v kuchyních a na dvorech obytných domů, přičemž města jsou uzavřena, aby nemohli odejít a vyhnout se hlasování.

Ve městě Starobilsk okupační úřady až do úterý zakázaly obyvatelům opustit město a vyslaly ozbrojené skupiny, které prohledávaly domy a nutily lidi, aby se zúčastnili referenda, sdělil Hajdaj. V některých firmách podle něj „ti, kteří se hlasování nezúčastní, budou automaticky propuštěni z práce“. 

„Teď by bylo pro obyvatele Chersonu nejlepší neotevírat dveře,“ uvedl na platformě Telegram Jurij Sobolevskyj, ukrajinský místopředseda Chersonské oblastní rady. 

Z centra Melitopolu v okupované části Záporožské oblasti byl v pátek ráno hlášen výbuch. Starosta města Ivan Fedorov, který je loajální vůči Kyjevu, na Telegramu uvedl, že „lidé se bojí vycházet z domu“. „Takový strach se okupantům hodí – potřebují, aby všichni zticha seděli doma,“ sdělil.

Také poradce starosty Mariupolu Petro Andrjuščenko podle stanice CNN obvinil proruské síly z využívání nátlakových taktik. „Hlavním prostředkem je podomní agitace,“ napsal na sociální síti telegram Andrjuščenko. „Komise se skládá ze dvou lidí s volební urnou a hlasovacími lístky a dvou ozbrojených mužů,“ uvedl. „Klepou na dveře bytů/domů, nutí sousedy, aby přiměli lidi přijít ke komisi. Nátlak, nátlak a ještě větší nátlak. Ve skutečnosti nabízejí říci ,ano‘ nebo ,ne‘ přímo do hlavně pistole,“ tvrdí poradce starosty.

Starosta Melitopolu: Okupanti točili ve městě propagandistická videa o „podpoře“ anexe

Ukrajinská agentura Unian mezitím napsala, že do Melitopolu okupační úřady přivezly dav z poloostrova Krym, který Moskva nelegálně anektovala už v roce 2014, aby natočil propagandistické klipy o údajné podpoře obyvatelstva „referenda“ o připojení k Rusku.

Odkázala se přitom na exilového starostu Fedorova, podle něhož okupanti před několika dny natočili reportáž, v níž lidé v ulicích vyjadřovali podporu Rusku – mluvili však s přízvukem a nebyli prý z Melitopolu.

Kromě toho se podle Fedorova objevují první zprávy o tom, že obyvatelé Melitopolu úředníkům obcházejícím byty neotevírají a nereagují na jejich výzvy. „Můžeme tak potvrdit, že toto referendum je podvod,“ uvedl Fedorov. 

„Místním obyvatelům jsou slibovány peněžní odměny a vybavení domácnosti za poskytnutí pasových údajů a získání občanství Ruské federace,“ uvedl v pátek podle The Guardian také tajemník záporožské městské rady Anatolij Kurtev. 

Okupanti: Donbas je Rusko

Šéf organizace DNR Denis Pušilin označil falešné referendum za „vyvrcholení naší společné těžké cesty“. Podle agentury TASS poděkoval všem „za jejich odvahu, nezničitelnou statečnost a víru v naši velkou vlast“. „Hlas každého z vás potvrdí pravdu: Donbas je Rusko,“ dodal.

„Jako hlava republiky na základě výsledků referenda požádám ruského prezidenta Vladimira Putina, aby zvážil otázku našeho připojení k Ruské federaci v souladu s postupem stanoveným ruskými zákony,“ řekl v ruské státní televizi šéf organizace LNR Leonid Pasečnik.

Předseda ruské Státní dumy Vjačeslav Volodin vzkázal obyvatelům Moskvou okupovaných území, aby „hlasovali svobodně a ničeho se nebáli“. „Rozhodněte se stát se součástí Ruské federace, my vás podpoříme.“

Záminka pro anexi

Hlasování se koná na asi patnácti procentech ukrajinského území. Očekává se, že údajné výsledky budou ve prospěch připojení k Rusku. Podle vlády v Kyjevě chce Kreml výsledky využít k tomu, aby doložil údajnou podporu mezi lidmi k odtržení těchto území od Ukrajiny a využilo je jako záminku k anexi.

Podobně to udělal v roce 2014 na Krymu. Mezinárodní společenství anexi tohoto ukrajinského poloostrova neuznalo.

Ukrajinské úřady také poukazují na to, že pokud Rusko oblasti, kde se pseudoreferenda konají, prohlásí za součást svého území, může ukrajinskou snahu je osvobodit označit za útok na své území. „Pak budou moci bojovat bez jakýchkoliv omezení,“ řekl k tomu ukrajinský šéf Luhanské oblasti Serhij Hajdaj.