V okupovaných částech Ukrajiny se konají „referenda“ o připojení k Moskvě, Rusové podle Kyjeva nutí obyvatele k účasti

2 minuty
Události: Okupační správy pořádají v částech Ukrajiny nezákonná „referenda“
Zdroj: ČT24

V Moskvou okupovaných částech Ukrajiny se konají pseudoreferenda o připojení k Rusku. Západní země už při oznámení o jejich konání v úterý uvedly, že jejich výsledky neuznají, považují je za krok Moskvy k anexi dalšího ukrajinského území. Tato „referenda“ jsou v rozporu s ukrajinským i mezinárodním právem. Ukrajinské úřady uvádějí, že okupanti nutí obyvatele k účasti.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Pseudoreferenda se konají až do úterý v „Doněcké lidové republice (DNR)“ a „Luhanské lidové republice (LNR)“, samozvaných pseudostátních útvarech, které v roce 2014 vyhlásily Ruskem koordinované síly a Moskva je těsně před začátkem letošní plnohodnotné pozemní invaze uznala. Konají se i v částech Záporožské a Chersonské oblasti okupovaných ruskou armádou. Okupanti do nich „začlenili“ i části dalších oblastí, které nyní drží.

V regionech ovládaných organizacemi DNR a LNR mají hlasovací lístky podle médií jedinou otázku – zda se začlenit do Ruské federace, na kterou je možné odpovědět ano, nebo ne. V Chersonské a Záporožské oblasti se žádá odpověď na tři dotazy – zda je hlasující pro odtržení od Ukrajiny, pro vytvoření nezávislého státu a pro připojení k Ruské federaci.

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která sleduje průběh voleb, uvedla, že výsledky nynějších hlasování nebudou z právního hlediska platné, protože jsou v rozporu s ukrajinskými zákony i mezinárodním právem a konají se v oblastech, kde není bezpečno. Značná část obyvatel těchto území navíc kvůli válce uprchla a ti, kteří zůstali a vystupují proti ruské okupaci, jsou podle dostupných zpráv trestáni.

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) připomnělo, že Moskva už léta vydává ukrajinským občanům žijícím na územích pod nadvládou organizací DNR a LNR ruské pasy. Od února Kreml podle západních odhadů deportoval do Ruska asi 1,6 milionu ukrajinských občanů a zároveň na ukrajinské území dopravil autobusy ruské občany. Moskva rovněž zachytila osobní a biometrické údaje statisíců Ukrajinců v takzvaných „filtračních táborech“, což podle odborníků otevírá prostor pro manipulaci s hlasovacími lístky.

Rusko má za sebou jen malou historii svobodných a spravedlivých voleb, naopak běžně se v nich například falšují hlasovací lístky a voliči jsou zastrašováni, poznamenala RFE/RL.

Ukrajinské úřady: Okupanti nutí obyvatele k účasti

První čtyři dny budou členové „volebních komisí“ navštěvovat domácnosti místních obyvatel, popsal nezávislý server Meduza a ruskojazyčný web stanice BBC. Poslední den budou podle nich otevřené také volební místnosti. Okupační úřady to zdůvodňují údajnou obavou o bezpečnost obyvatel, z nichž mnozí budou muset volit v osadách nacházejících se u frontové linie. Podle ukrajinských úřadů i snímků v ruských médiích ale chodí úředníci okupační správy od dveří ke dveřím s přenosnými volebními urnami, aby přiměli lidi hlasovat.

„Podle dostupných informací vytvářejí okupanti ozbrojené skupiny, které obcházejí domy a nutí lidi k účasti na pseudoreferendu,“ uvedl šéf Luhanské oblasti Serhij Hajdaj. Lidé jsou podle něj nuceni vyplňovat „kusy papíru“ bez soukromí v kuchyních a na dvorech obytných domů, přičemž města jsou uzavřena, aby nemohli odejít a vyhnout se hlasování.

Ve městě Starobilsk okupační úřady až do úterý zakázaly obyvatelům opustit město a vyslaly ozbrojené skupiny, které prohledávaly domy a nutily lidi, aby se zúčastnili referenda, sdělil Hajdaj. V některých firmách podle něj „ti, kteří se hlasování nezúčastní, budou automaticky propuštěni z práce“. 

„Teď by bylo pro obyvatele Chersonu nejlepší neotevírat dveře,“ uvedl na platformě Telegram Jurij Sobolevskyj, ukrajinský místopředseda Chersonské oblastní rady. 

Z centra Melitopolu v okupované části Záporožské oblasti byl v pátek ráno hlášen výbuch. Starosta města Ivan Fedorov, který je loajální vůči Kyjevu, na Telegramu uvedl, že „lidé se bojí vycházet z domu“. „Takový strach se okupantům hodí – potřebují, aby všichni zticha seděli doma,“ sdělil.

Také poradce starosty Mariupolu Petro Andrjuščenko podle stanice CNN obvinil proruské síly z využívání nátlakových taktik. „Hlavním prostředkem je podomní agitace,“ napsal na sociální síti telegram Andrjuščenko. „Komise se skládá ze dvou lidí s volební urnou a hlasovacími lístky a dvou ozbrojených mužů,“ uvedl. „Klepou na dveře bytů/domů, nutí sousedy, aby přiměli lidi přijít ke komisi. Nátlak, nátlak a ještě větší nátlak. Ve skutečnosti nabízejí říci ,ano‘ nebo ,ne‘ přímo do hlavně pistole,“ tvrdí poradce starosty.

Starosta Melitopolu: Okupanti točili ve městě propagandistická videa o „podpoře“ anexe

Ukrajinská agentura Unian mezitím napsala, že do Melitopolu okupační úřady přivezly dav z poloostrova Krym, který Moskva nelegálně anektovala už v roce 2014, aby natočil propagandistické klipy o údajné podpoře obyvatelstva „referenda“ o připojení k Rusku.

Odkázala se přitom na exilového starostu Fedorova, podle něhož okupanti před několika dny natočili reportáž, v níž lidé v ulicích vyjadřovali podporu Rusku – mluvili však s přízvukem a nebyli prý z Melitopolu.

Kromě toho se podle Fedorova objevují první zprávy o tom, že obyvatelé Melitopolu úředníkům obcházejícím byty neotevírají a nereagují na jejich výzvy. „Můžeme tak potvrdit, že toto referendum je podvod,“ uvedl Fedorov. 

„Místním obyvatelům jsou slibovány peněžní odměny a vybavení domácnosti za poskytnutí pasových údajů a získání občanství Ruské federace,“ uvedl v pátek podle The Guardian také tajemník záporožské městské rady Anatolij Kurtev. 

Okupanti: Donbas je Rusko

Šéf organizace DNR Denis Pušilin označil falešné referendum za „vyvrcholení naší společné těžké cesty“. Podle agentury TASS poděkoval všem „za jejich odvahu, nezničitelnou statečnost a víru v naši velkou vlast“. „Hlas každého z vás potvrdí pravdu: Donbas je Rusko,“ dodal.

„Jako hlava republiky na základě výsledků referenda požádám ruského prezidenta Vladimira Putina, aby zvážil otázku našeho připojení k Ruské federaci v souladu s postupem stanoveným ruskými zákony,“ řekl v ruské státní televizi šéf organizace LNR Leonid Pasečnik.

Předseda ruské Státní dumy Vjačeslav Volodin vzkázal obyvatelům Moskvou okupovaných území, aby „hlasovali svobodně a ničeho se nebáli“. „Rozhodněte se stát se součástí Ruské federace, my vás podpoříme.“

Záminka pro anexi

Hlasování se koná na asi patnácti procentech ukrajinského území. Očekává se, že údajné výsledky budou ve prospěch připojení k Rusku. Podle vlády v Kyjevě chce Kreml výsledky využít k tomu, aby doložil údajnou podporu mezi lidmi k odtržení těchto území od Ukrajiny a využilo je jako záminku k anexi.

Podobně to udělal v roce 2014 na Krymu. Mezinárodní společenství anexi tohoto ukrajinského poloostrova neuznalo.

Ukrajinské úřady také poukazují na to, že pokud Rusko oblasti, kde se pseudoreferenda konají, prohlásí za součást svého území, může ukrajinskou snahu je osvobodit označit za útok na své území. „Pak budou moci bojovat bez jakýchkoliv omezení,“ řekl k tomu ukrajinský šéf Luhanské oblasti Serhij Hajdaj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 6 mminutami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 37 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 10 hhodinami
Načítání...