Česká republika by podle prezidenta Miloše Zemana měla pomáhat Rusům, kteří ze země prchají před částečnou mobilizací. Zeman tak odmítl stanovisko ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti), který se dříve k jejich přijímání vyjádřil negativně a oznámil, že jde o „otázku bezpečnosti“. Český prezident to sdělil v rozhovoru pro televizní stanici CNN Prima News.
Částečnou mobilizaci vyhlásil Putin tento týden. Rusko poté zaznamenalo protesty, po projevu byly během dne vyprodány letenky ze země. Šéf české diplomacie Lipavský ve čtvrtek v reakci na krok Ruska uvedl, že občané, kteří ze země utíkají kvůli tomu, že se chtějí vyhnout mobilizaci, nesplňují v Česku podmínky pro udělení humanitárního víza. Pro ČT následně dodal, že podle něj jde o otázku bezpečnosti.
Zeman však uvedl, že s Lipavským nesouhlasí. „Myslím, že těmto lidem, podobně jako ukrajinským uprchlíkům, bychom víza dávat měli,“ konstatoval. „Člověk, který prchá z Ruska, není bezpečnostní riziko,“ dodala hlava státu v pořadu Partie.
Na jednotném přístupu k přijímaní prchajících ruských občanů se neshodují jednotlivé evropské státy. Podle čtvrtečního vyjádření mluvčí Evropské komise je ale rozhodnutí, zda vpustit na své území lidi přicházející z Ruska, právě na členských zemích. Unijní státy by podle ní měly vždy zaručit vstup lidem žádajícím v EU o azyl a jejich žádosti pak individuálně posoudit.
Například pobaltské země už ve středu vyhlásily, že Rusům prchajícím před mobilizací poskytovat útočiště nebudou. Německo je naopak připraveno přijímat desertéry z ruské armády.
Česko jako první členský stát EU plošně pozastavilo vydávání víz pro občany Ruska, a to den po invazi na Ukrajinu, tedy 25. února. Zákaz trvá dosud, později jej Česko uvalilo též na běloruské občany, v obou případech s výjimkou humanitárních případů.
Putin v projevu mluvil také o tom, že se mobilizací snaží „bránit před Západem,“ který se podle něho snaží oslabit, rozdělit a zničit Rusko.
Proti tvrzením se český prezident vymezil. Podle Zemana je v blízké budoucnosti možná změna vedení Ruské federace, přičemž roli v tom může hrát buď armáda, nebo byznys. „Tato mobilizace zahrnuje přes milion vojáků, zcela jasně kanónenfutr se všemi důsledky,“ uvedl. „Armáda však předvedla tak obrovskou neschopnost, že nebude iniciátorem jakékoli změny. Možnosti byznysu jsou sankcemi omezeny, to nemluvím o zabavování jachet. Pokud by došlo k politickým změnám, viděl bych to jako tlak ekonomických kruhů,“ dodal skepticky.
